Wikipedie

Nižbor

obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji

Nižbor (německy Nischburg, původně Miesenburg) je obec nacházející se ve Středočeském kraji, okrese Beroun, necelých 7 km severozápadně od Berouna. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel. Obec leží v Křivoklátské vrchovině, v údolí řeky Berounky. Obec se až do roku 1946 jmenovala Nová Huť (někdy též Nová Huť u Berouna nebo Nová Huť pod Nižborem.[4])[5]

Nižbor
Pohled na Nižbor z prostranství před zámkem, který se na ostrohu nad obcí nachází
Pohled na Nižbor z prostranství před zámkem, který se na ostrohu nad obcí nachází
Znak obce NižborVlajka obce Nižbor
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBeroun
Obec s rozšířenou působnostíBeroun
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50° s. š., 14°0′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 131 (2024)[1]
Rozloha28,01 km²[2]
Nadmořská výška235 m n. m.
PSČ267 05
Počet domů612 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduNižbor 26
267 05 Nižbor
obec.nizbor@telecom.cz
StarostkaKateřina Zusková
Oficiální web: www.obecnizbor.cz
Nižbor na mapě
Nižbor
Nižbor
Další údaje
Kód obce531596
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámek Nižbor od jezu Berounky
Zámek Nižbor z pohledu od jezu řeky Berounky

Nižbor leží na místě, kde se kříží poledník (14° v. d.) a rovnoběžka (50° s. š.); tento průsečík se nachází uprostřed obce, jen několik metrů severně od zámku.[6]

Historie

editovat

První písemná zmínka o Nižboru (Acta apud Missembt, tj. „Dáno na Nižboru“) pochází z 27. září 1265,[7] kdy král Přemysl Otakar II. vydal na zdejším hradě zakládací listinu města Poličky. Z původně německého jména Miesenburg, čili „hrad nad Mží“ se postupně (Myzburk, Nyžburk) vyvinul nynější český název.[8] Základem obce se stala železná huť, založená v roce 1512 rytířským rodem Ottů z Losu. Ti měli tehdy v držení i hrad.[9] Lidé přicházeli za prací a stavěli si v okolí hutě domy. Jelikož již jednu huť provozovali v nedalekém Hýskově, nazvali tu zdejší Nová Huť. Konec chodu železárny způsobila velká povodeň roku 1872 a pád vídeňské burzy roku 1873. Obec se od 16. století do roku 1925 jmenovala Nová Huť, mezi lety 1925–1946 Nová Huť pod Nižborem a teprve od roku 1946 nese současný název Nižbor.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
  • 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[12]
  • 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932

editovat

V obci Nová Huť pod Nižborem (přísl. Nižbor, 1514 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] biograf Sokol, obchod s cukrovinkami, galanterie, 2 holiči, 4 hostince, kolář, Dělnický konsum, kovář, 2 krejčí, 2 obchody s lahůdkami, lihovar, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, povoznictví, 2 pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, 8 rolníků, 2 řezníci, sklárna, 7 obchodů se smíšeným zbožím, 2 stavební družstva, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky (Fürstenberg, Správa státních lesů), 2 obchody s uhlím, 3 zahradnictví.

V obci Stradonice (přísl. Krkavčí Hora, 477 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Nižboru) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] cihelna, 3 hostince, konfekce, kovář, krejčí, 2 obuvníci, obchod s lahvovým pivem, 7 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika.

Části obce

editovat

Obec Nižbor se skládá ze tří částí na třech katastrálních územích:

Popis

editovat

Významným průmyslovým podnikem v obci je sklárna, jejímž majitelem byl bývalý senátor Jiří Rückl. Obyvatelé dojíždějí za zaměstnáním především do Berouna. V obci je základní a mateřská škola, zdravotní středisko, pošta a samoobsluha. Obec je plynofikována.

Nižbor je východiskem turistických tras směrem na Křivoklátsko i do údolí potoka Loděnice, řeku Berounku využívají vodáci. Nedaleko od Nižboru se také do Berounky zleva vlévá potok Vůznice, který protéká stejnojmennou národní přírodní rezervací.

 
Panoramatický snímek obce
ukázat jako 360° panorama


Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/116 Beroun – Nižbor – Lány.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávky autobusová linka Králův Dvůr-Beroun-Nižbor-Žloukovice (denně mnoho spojů) (dopravce PROBO BUS, a. s.).
  • Železniční doprava – Po trati 174 projíždělo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 10 párů osobních vlaků.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nižboru.
 
Pohled na barokní zámek v Nižboru
 
Sklárny Nižbor
 
Areál Fürstenberské hrobky v Nižboru
  • Na výrazné ostrožně nad obcí stojí nižborský hrad založený ve třináctém století králem Přemyslem Otakarem II. a později přestavěný na zámek, jehož dochovaná podoba pochází zejména z barokní přestavby, kterou nechal v letech 1720–1726 provést hrabě Jan Josef Valdštejn. Od roku 2003 je v zámku umístěna expozice keltské kultury.
  • Na protilehlém kopci zvaném Hradiště (nadmořská výška 380 m.) lze nalézt pozůstatky keltského oppida Stradonice (rozloha 90 ha), které v roce 1877 proslavil nález zlatého pokladu. Poklad měl mimořádnou hodnotu, protože ho tvořilo asi 200 kusů zlatých mincí zvaných duhovky. Následovala zlatá horečka, na území bývalého oppida denně kopalo až 300 lidí.
  • U nádraží (adresa: Lánská 141) stojí technická památka Rücklova sklárna. Sklářský rod Rücklů zde zahájil provoz v roce 1903. Pro výběr místa na sklárnu bylo určující, že v okolí byl dostatek palivového dřeva a blízko i uhlí a železnice. Sklárna byla po 2. světové válce znárodněna, do soukromých rukou se vrátila až po roce 1989. Vyrábí se zde olovnatý křišťál.
  • Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého stojí na ulici Křivoklátská, u če. 63, před křižovatkou s ulicí K Zámku naproti areálu Fürstenberské hrobky. Venkovská barokní skulptura z 18. století památkově chráněná od roku 1958. Světec drží palmovou krucifix a palmovou ratolest.
  • Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého se nachází na ulici Berounská, v blízkosti čp. 77, poblíž přejezdu a mostu. Venkovská barokní skulptura z 18. století z křemičitého pískovce památkově chráněná od roku 1958. Sloup je zakončen korintskou hlavicí.
  • Fürstenberská hrobka – zbudována v 80. letech 18. století. Mezi lety 1787 a 1899 v ní bylo pochováno 14 osob.
  • Dům če. 100

Osobnosti

editovat

Narození v Nižboru

editovat

Působící v Nižboru

editovat
  • Jiří Rückl (1940–2017), podnikatel, bývalý senátor, majitel sklárny Rückl Crystal
  • Tomáš Hanák (*1957), herec, moderátor, majitel restaurace Zastávka Nižbor, od r. 2006 v zastupitelstvu obce
  • Osmany Laffita (*1966), módní návrhář, obyvatel bývalé nižborské hvězdárny

Ve spádové obci Stradonice žil do své smrti spisovatel František Nepil.

Správa

editovat

Starostové

editovat
  • Jaroslav Štika, 1990–1993
  • Kateřina Zusková (ODS), od 1993 dosud

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. ↑ TOPINKA, Jiří. Obec Nižbor, poválečný vývoj [online]. Rev. 2010-04-26 [cit. 2010-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  6. ↑ Degree Confluence Project, 50 degrees north, 14 degrees east [online]. [cit. 2008-08-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Nižbor – zámek, s. 346. 
  8. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha: Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 229. 
  9. ↑ Ottové z Losu [online]. [cit. 2017-04-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  11. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  14. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  15. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 917. (česky a německy)
  16. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1606. (česky a německy)

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nižbor&oldid=23461966“