Vilém II. Oranžský

Oranžský kníže a v letech 1647–1650 nizozemský místodržitel z nassavsko-dillenburského rodu.

Vilém II. Oranžský (27. května 1626, den Haag6. listopadu 1650 tamtéž) byl oranžsko-nasavský kníže, místodržitel Spojených provincií nizozemských od 14. března 1647 do své smrti.

Vilém II. Oranžský
Oranžsko-nasavský kníže, místodržitel Spojených provincií nizozemských
Portrét
Vilém II. na obraze od Gerarda van Honthorsta
Doba vlády14. březen 16476. listopad 1650
Narození27. květen 1626
Haag
Úmrtí6. listopad 1650 (24 let)
Haag
PředchůdceFrederik Hendrik Oranžský
NástupceVilém III. Oranžský
ManželkaMarie Henrietta Stuartovna
DynastieOranžsko-nasavská
OtecFrederik Hendrik Oranžský
MatkaAmálie zu Solms-Braunfels
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dědictví

editovat

Vilém byl nejstarším synem místodržitele Frederika Hendrika Oranžského a jeho manželky Amálie zu Solms-Braunfels, dvorní dámy Alžběty Stuartovny (dcery anglického a skotského krále Jakuba I. a manželky „zimního krále“ Fridricha Falckého). Prvním místodržitelem byl Vilém I. Oranžský, jehož nástupcem se stal jeho starší syn Mořic Oranžský; poté, co zemřel bez dědice, připadl titul jeho mladšímu polorodému bratrovi Frederiku Hendrikovi. Kromě bratra, který zemřel měsíc po narození, měl Vilém II. Oranžský sedm mladších sester.

Krátká vláda

editovat

V roce 1648 Vilém odmítl podepsání holandsko-španělského ujednání v Münsteru, které vybojoval jeho otec Frederik Hendrik (kromě jiného ujednání potvrzovalo nezávislost Nizozemí). V tajnosti začal vyjednávat s dosavadním nepřítelem – Francií a posléze spolu s Francií usiloval o dosazení svého švagra Karla II. na anglický trůn.

V roce 1650 se Vilém dostal do sporu mezi nizozemskými provinciemi a členy mocných patricijských kupeckých rodů z Amsterodamu. Příčinou konfliktu byla redukce počtu vojsk, ke které mělo dojít na základě ustanovení ujednání z Münsteru. Vilém byl nepřítelem ujednání a o to více redukce, neboť zmenšení armády by zmenšilo i jeho vojenskou moc. Spor se skončil tím, že většina členů generálních stavů se ocitla ve vězení v zámku Loevestein. Navíc Vilém vyslal ještě svého bratrance Viléma Frederika Nasavsko-Dietzského s armádou čítající 10 000 mužů proti Amsterodamu, tažení se však nezdařilo kvůli nepřízni počasí.

Manželství a potomci

editovat
 
Portrét Viléma II. a Marie Henrietty Stuartovny namalovaný u příležitosti jejich zásnub Anthonisem van Dyckem

2. května roku 1641 se Vilém oženil s anglickou princeznou Marií Henriettou Stuartovnou, Princess Royal, nejstarší dcerou krále Karla I. Stuarta a jeho manželky královny Henrietty Marie. Ceremonie se konala v královské kapli ve Whitehallu v Londýně.

Vilém II. vládl pouze tři roky, 6. listopadu 1650 zemřel na neštovice. Jeho syn Vilém III. se narodil jako pohrobek, týden po jeho smrti. Vilém III. se v roce 1672 stal nizozemským místodržícím a v roce 1689 králem Anglie.

Vývod z předků

editovat

Externí odkazy

editovat