Henrietta Marie Bourbonská

Henrietta Marie Bourbonská
	Henrietta Maria (Antoon van Dyck, 1636/38)
Tituly	královna Anglie, Skotska a Irska
Narození	25. listopadu 1609; Paříž, Francie
Úmrtí	10. září 1669 (ve věku 59 let); Colombes, Francie
Pohřbena	Bazilika Saint-Denis
Předchůdce	Anna Dánská
Nástupce	Kateřina z Braganzy
Manžel	Karel I. Stuart
Potomci	Karel Jakub; Karel II.; Marie Henrietta; Jakub II.; Alžběta; Anna; Kateřina; Jindřich; Henrietta Anna
Rod	Bourboni
Otec	Jindřich IV. Francouzský
Matka	Marie Medicejská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henrietta Marie Bourbonská, francouzsky Henriette-Marie de France, anglicky Henrietta Maria of France (25. listopadu 1609, Paříž – 10. září 1669, Colombes) byla rodem francouzská princezna a sňatkem jako žena Karla I. Stuarta v letech 1625–1649 anglická královna.

Původ, dětství a mládí

Narodila se v pařížském Louvru jako nejmladší dcera francouzského krále Jindřicha IV. a jeho manželky Marie Medicejské. Jejími staršími bratry byli pozdější král Ludvík XIII. a Gaston Orleánský, staršími sestrami Izabela Bourbonská, pozdější španělská královna, a Kristina Marie Bourbonská, vévodkyně-regentka savojská. Její otec byl zavražděn, když měla Henrietta necelý rok a o sedm let později byla její matka vypovězena z Francie. Henrietta byla vychována jako horlivá katolička a posléze provdána za anglického krále Karla I.

Manželství a potomci

Sňatek Henrietty i Karla per procura se uskutečnil 11. května 1625, vzápětí po jeho nástupu na trůn, pár se však potkal teprve 13. června 1626, v kostele sv. Augustina v Canterbury v hrabství Kent, a svatební obřad byl potvrzen. Vzhledem ke svému katolickému vyznání nebyla Henrietta Marie spolu se svým mužem korunována.

Henrietta Marie si přivezla z Francie svůj vlastní dvůr, jehož všichni členové byli stejně jako ona katolického vyznání. Jejich vydržování stálo královskou pokladnu velké prostředky. Karel chtěl manželčin dvůr poslat pryč a ponechat jí pouze zpovědníka a dvě dvorní dámy jako společnice, ale nakonec svůj příkaz odvolal. Královský pár se hádal, kdykoli se potkal, a potom se nevídal celé týdny. Královna nesnášela vévodu Buckinghama, králova favorita. Když byl Buckingham v srpnu roku 1628 zavražděn náboženským fanatikem Johnem Feltonem, její vztahy s manželem se výrazně zlepšily.

Henrietta Marie a Karel I. se svými syny Karlem a Jakubem (Antoon van Dyck, 1633)

Z manželství Henrietty Marie a Karla vzešlo devět potomků, dva z nich však zemřeli v útlém věku a další dva v mládí:

Karel Jakub (*/† 13. března 1629)
Karel II. (29. května 1630 – 6. února 1685), král Anglie, Skotska a Irska, ⚭ 1662 Kateřina z Braganzy (25. listopadu 1638 – 31. prosince 1705)
Marie (4. listopadu 1631 – 24. prosince 1660), Princess Royal, ⚭ 1641 Vilém II. Oranžský (27. května 1626 – 6. listopadu 1650), oranžsko-nasavský kníže, místodržitel Spojených provincií nizozemských
Jakub II. (14. října 1633 – 16. září 1701), král Anglie, Skotska a Irska,
⚭ 1659 Anna Hydeová (12. března 1637 – 31. března 1671)

⚭ 1673 Marie Beatrice d'Este (5. října 1658 – 7. května 1718)
Alžběta (28. prosince 1635 – 8. září 1650)
Anna (17. března 1637 – 5. listopadu 1640)
Kateřina (*/† 29. ledna 1639)
Jindřich (8. července 1640 – 13. září 1660), vévoda z Gloucesteru
Henrietta Anna (16. června 1644 – 30. června 1670), ⚭ 1661 Filip I. Orleánský (21. září 1640 – 9. června 1701), vévoda orleánský

Nepopulární královna

Královna Henrietta jako vdova okolo roku 1655

Její odmítnutí vzdát se katolicismu způsobilo, že se od ní mnoho lidí odvrátilo; např. William Laud, arcibiskup z Canterbury, či Thomas Wentworth, 1. hrabě ze Straffordu. Přesto, když se v Anglii schylovalo k občanské válce, hledala Henrietta Marie prostředky na podporu svého muže. Konflikt vypukl v srpnu roku 1642, když Henrietta nebyla v Anglii. Posílala royalistům peníze, ale do země se vrátila teprve v roce 1643, kdy se spolu s vojenskými jednotkami a zbraněmi vylodila v Bridlingtonu v Yorkshire a podpořila tak royalisty bojující v severní Anglii. O několik měsíců později se s králem naposledy setkala v Oxfordu. Když Karel I. utrpěl poslední porážku a odmítl podepsání ústavy, Henrietta v červnu roku 1644 spolu s dcerou Henriettou Annou a se syny uprchla do Francie; nejstarší syn Karel II. se usadil v Haagu v Holandsku. Karel I. byl 30. ledna roku 1649 sťat, anglická monarchie byla nahrazena republikou (Commonwealth of England) (1649–1653) a později protektorátem (1653–1659) pod osobní vládou Olivera Cromwella, jenž se prohlásil Lordem Protektorem.

Vyhnanství a vdovství

Královna se usadila v Paříži, kde se kolem ní shromáždili vyhnanci-royalisté z Anglie. Vrátila se do Anglie teprve po restauraci monarchie v říjnu roku 1660 a usadila se v Somerset House v Londýně. V roce 1665 se opět vrátila do Francie. Zde založila klášter v Chaillot, kde se usadila. Zemřela 10. září roku 1669 v Château de Colombes a byla pohřbena v místě posledního odpočinku francouzských králů, v bazilice Saint-Denis u Paříže.

Jménem Henrietty Marie byly nazvány jeden ze států USA – Maryland (latinsky terra Mariae – Mariina země) a výběžek pevniny Cape Henrietta Maria v Hudsonově zálivu ve státu Ontario.