Wikipedie

Haag

sídlo v provincii Jižní Holandsko v Nizozemsku
(přesměrováno z Den Haag)

Haag (nizozemsky zvuk Den Haag, dřívější oficiální název zněl zvuk  s-Gravenhage) je třetí největší město Nizozemska. Žije zde přibližně 548 tisíc[1] obyvatel.

Haag
Den Haag, 's-Gravenhage
Haag – znak
znak
Haag – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice52°4′48″ s. š., 4°18′36″ v. d.
Nadmořská výška1 m n. m.
Časové pásmostředoevropský čas
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
ProvincieJižní Holandsko
ObecHaag
Haag
Haag
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha98,1 km²
Počet obyvatel548 320 (2021)[1]
Hustota zalidnění5 588,3 obyv./km²
Správa
StarostaJan van Zanen (od 2020)
Vznik13. století
Oficiální webdenhaag.nl
E-mailibdienstpost@denhaag.nl
Telefonní předvolba015 a 070
PSČ2491–2599
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Další významy jsou uvedeny na stránce Haag (rozcestník).

Haag je sídlo nizozemského panovníka, parlamentu a vlády, avšak podle čl. 32 ústavy je hlavním městem Nizozemského království Amsterdam. Také diplomatický sbor je usídlen v Haagu.

Haag je zároveň hlavním městem provincie Zuid-Holland (Jižní Holandsko), nacházející se na jihozápadě země. Aglomerace zvaná Randstad, ke které patří kromě Haagu především města Amsterdam, Haarlem, Rotterdam, Leiden a Utrecht, má dohromady přes 7,1 milionu obyvatel.

Dějiny

editovat

Založení města

editovat

Dějiny Haagu začaly v roce 1248, kdy hrabě holandský Vilém II. (v letech 1254–1256 také římsko-německý král) dal příkaz ke stavbě zámku na tomto místě. Z této doby pochází také úřední název města  's-Gravenhage, který lze přeložit jako „Hraběcí obora“.

Nepokoje v červnu 2015

editovat

Koncem června 2015 vypukly v městské čtvrti Schilderswijk, ve které žije mnoho přistěhovalců, velké nepokoje, které trvaly čtyři dny. Počátkem vlny násilí byla smrt 42letého muže z Aruby v Nizozemských Antilách v průběhu hudebního festivalu o předchozím víkendu. Tento muž jménem Mitch Henriquez, který byl v Haagu na návštěvě příbuzných, byl bez skutečného důvodu zadržen pěti policisty (domněnka, že má zbraň, se nepotvrdila) a při jejich zákroku se udusil. Všichni tito policisté byli následně postaveni mimo službu, avšak násilnosti, ničení a zakládání požárů pokračovaly. Nad městem ustavičně kroužily vrtulníky. Ministerský předseda Mark Rutte násilí demonstrantů ostře odsoudil.[2]

Mezinárodní organizace

editovat

Haag je významný z hlediska mezinárodní politiky a mezinárodního soudnictví. Má v něm sídlo přes 150 mezinárodních organizací. Mezi hlavní instituce sídlící v Haagu patří například:

Další velká mezinárodní instituce, Evropský patentový úřad (European Patent Office, EPO) má pobočku se zhruba 3 000 zaměstnanci v blízkém městě Rijswijku. V minulosti byl Haag také sídlem zaniklého Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti.

 
Budova Paláce míru (Vredespaleis), kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr

Pamětihodnosti

editovat

Ve středu města se nachází skupina historických budov Binnenhof, kde se schází nizozemský parlament a vláda. Přilehlý Mauritshuis je obrazárnou, ve které jsou vystavována díla malířů jako jsou Rembrandt van Rijn, Jan Vermeer (Diana s nymfami, Dívka s perlou, Pohled na Delft), Paulus Potter či Jan Steen. Před těmito budovami se rozkládá jezírko nazvané Hofvijver. V letech 2012 až 2014 prošla obrazárna Mauritshuis rozsáhlou rekonstrukcí a přístavbou, při které došlo k podzemnímu propojení původní vily s druhou budovou. Slavnostní znovuotevření se konalo 27. června 2014 za účasti krále Viléma Alexandra.[3]

Grote Kerk je kostel sv. Jakuba, který náleží spolu s Binnenhofem k nejstarším budovám v Haagu.

Palác Noordeinde je od roku 1984 oficiálním sídlem nizozemského panovníka, nyní krále Willema-Alexandra. Pro veřejnost je přístupná část parku, který k tomuto paláci přiléhá.

V Paláci míru (Vredespaleis), jehož stavba byla dokončena roku 1913, sídlí Mezinárodní soudní dvůr a Stálý rozhodčí soud.

Madurodam je areál s modely významných a typických staveb z celého Nizozemí v měřítku 1:25. Zahrnuje jak známé historické budovy, tak moderní architekturu, dopravní infrastrukturu a rekreační zázemí. Muzeum bylo otevřeno v roce 1952 a je průběžně rozšiřováno.

V Haagu se nachází několik velkých udržovaných parků. Jeden z nich je park Zorgvliet mezi čtvrťmi Staatenquartier a Scheveningen, kam je však vstup dovolen jen se zvláštní průkazkou. Westbroekpark se nalézá v Scheveningenu. Jeho součástí je Rosarium, což je zahrada s mnoha druhy růží z celého světa, která byla založena v roce 1961. Rozsáhlé jsou také tzv. Scheveningské lesíky (Scheveningse Bosjes), které vznikly na písčitých dunách mezi lety 1100 až 1400.

Haag v literatuře

editovat

V roce 2004 vyšel v Nizozemsku „dokumentární román“ Annejet van der Zijlové Sonny Boy. Na základě archivních materiálů a doložených svědectví rekonstruuje neobyčejný příběh rodiny, která v Haagu za druhé světové války ukrývala Židy. Román získal v roce 2006 literární cenu Witte (Littéraire Witte Prijs), udělovanou od roku 1975 jednou za dva roky knize haagského autora nebo knize s haagskou tematikou. Sonny Boy byl přeložen do mnoha jazyků a v roce 2010 vyšel v nakladatelství Barrister & Principal také česky.

 
Haag (1700)

Části města

editovat

Osobnosti města

editovat

Partnerská města

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Hague na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Kerncijfers wijken en buurten 2021. 6. srpna 2021. Dostupné online.
  2. ↑ Krawalle in Den Haag. Sirenen, Schreie, Explosionen (Nepokoje v Haagu. Sirény, křik, výbuchy.) Süddeutsche Zeitung, [1], 3. července 2015 (německy).
  3. ↑ Spectaculaire heropening Mauritshuis (Slavnostní znovuotevření obrazárny Mauritshuis), http://www.denhaag.nl/home/bewoners/to/Spectaculaire-heropening-Mauritshuis.htm Archivováno 4. 7. 2014 na Wayback Machine.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Haag&oldid=23939474“