Viktor Oliva

český ilustrátor a malíř

Viktor Oliva (24. dubna 1861 Nové Strašecí[1]5. dubna 1928 Praha) byl český malíř a ilustrátor období pozdního historismu, impresionismu a secese.

Viktor Oliva
Viktor Oliva (1889)
Viktor Oliva (1889)
Rodné jménoViktor Olíva
Narození24. dubna 1861
Nové Strašecí
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. dubna 1928 (ve věku 66 let) nebo 24. dubna 1928 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materAkademie výtvarných umění v Mnichově
Povolánímalíř, výtvarník, portrétista, ilustrátor, typograf a redaktor
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnost

editovat
 
Rodný dům Viktora Olivy v Novém Strašecí

Narodil se v Novém Strašecí ve středních Čechách. V letech 1879–1883 studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem plzeňského rodáka Františka Sequense. Roku 1888 byl na studijním pobytu v Paříži. Dále studoval také na mnichovské Akademii.

Oženil se s Annou Adamcovou (* 1874) a roku 1894 se manželé usadili v Praze na Malé Straně v domě čp. 445/III.[2]

Viktor Oliva navrhoval plakáty, knižní vazby, knižní ilustrace. Pracoval pro pražské nakladatelství Jan Otto, byl vedoucím redaktorem obrazové části časopisu Zlatá Praha. Dále se spřátelil s pražským nakladatelem Františkem Topičem, pro něhož navhoval knižní grafiku a vedl dramaturgii Topičova salónu.

Okolo roku 1897 vypracoval návrh průčelí, a patrně i prvků interiérů, budovy České průmyslové banky architekta Friedricha Ohmanna v pražské ulici Na příkopě, která bývá považována za vůbec první budovu se secesními prvky postavenou v Praze (v letech 1936 až 1938 zbořena a nahrazena funkcionalistickým palácem Broadway).

Zemřel 5. dubna 1928 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Plakáty a knižní grafika

editovat
  • Ottovo nakladatelství, časopis Zlatá Praha
  • Šimáčkovo nakladatelství
  • Topičův nakladatelský dům

Ilustrace knih

editovat

Vedle předčasně zemřelého Luďka Marolda byl nejúspěšnějším českým ilustrátorem knih a časopisů v období od konce historismu do secese.

Galerie

editovat

Reference

editovat

Literatura

editovat
  • Procházková I., Z díla Viktora Olivy, (kat.), Středočeská galerie Praha 1977
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 2.díl N–Ž, Praha 1995

Externí odkazy

editovat