Wikipedie

Luděk Marold

český ilustrátor a malíř (1865-1898)

Luděk Alois Marold (7. srpna 1865 Praha-Malá Strana[1] – 1. prosince 1898 Královské Vinohrady[2]) byl český malíř a ilustrátor, který vytvořil největší obraz v českých zemích, panoramu Bitva u Lipan.

Luděk Marold
Luděk Marold
Luděk Marold
Narození7. srpna 1865
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. prosince 1898 (ve věku 33 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze (1881–1882)
Akademie výtvarných umění v Mnichově (1882–1887)
Akademie výtvarných umění v Praze (1887–1889)
Povolánímalíř, ilustrátor a grafik
Významná dílaPřekvapení
Dáma na pařížském bulváru
Portrét malíře Karla Rašky
Zelinářský trh v Paříži
Vaječný trh v Praze
… více na Wikidatech
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Luděk Marold s manželkou Zdenou, asi 1891

Život

editovat

Luděk Marold dostal jako nemanželské dítě příjmení po matce Aloisii (jako otec je v matrice uveden nadporučík Anton Kwetkovitz, který se k otcovství matričním zápisem přihlásil) a po ní dostal také druhé křestní jméno – Alois;[pozn. 1] křtěn byl u Sv. Mikuláše na Malé Straně. Luděk Marold záhy osiřel, protože otec zemřel v prusko-rakouské válce v roce 1866 a matka o šest let později. Po smrti rodičů ho vychovávala teta Josefa Maroldová. Již v 16 letech byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění, kde však vydržel pouhý rok. Jeho dalším studijním pobytem byla Akademie výtvarných umění v Mnichově. Setkal se zde s mnohými Čechy (Alfons Mucha a další) a zaznamenával první úspěchy s kresbami zachycujícími výstižně každodenní život města. Kromě publikování v českých (Světozor) i německých časopisech se v 21 letech pokusil o ilustraci románu Pan markýz od Serváce Hellera.

V roce 1887 se Marold vrátil do Prahy, kde pracoval v ateliéru Maxe Pirnera a stal se redaktorem Spolku Mánes, kterému předsedal Mikoláš Aleš. O rok později zaujal bravurní lavírovanou kresbou a svým pozorovacím talentem, které využil v několika obrazech (olejomalba, například Z vaječného trhu) a v ilustracích pro časopisy.

V roce 1889 odjel do Paříže. Zde brzy přišel díky své nestálosti o státní stipendium a spřátelil se s Vojtěchem Hynaisem. Rychle se však uchytil díky svým ilustracím cizojazyčné a české literatury (Erbenův Vodník). Na mezinárodní výstavě v Mnichově byl v roce 1892 za ilustrace oceněn i zlatou medailí. Ani v Paříži však nezapomínal Marold na obrazy, v nichž tentokrát zobrazoval momentky z francouzského prostředí. Přiblížil se dekorativnímu stylu secese, aniž by se stával pouze popisným. Začal dostávat i nabídky na tvorbu plakátů.

Od 30. listopadu 1895 byl řádným členem České akademie věd a umění, v roce 1898 dostal medaili za své akvarely, které zakoupila pruská vláda. V té době již bydlel v Praze, kde vytvořil plakát Náš dům v asanaci pro zpěvohru. Výstavu architektury a inženýrství na Výstavišti v Královské oboře v roce 1898 ozdobilo panorama Bitva u Lipan. Koncem roku 1898 se Marold nakazil tyfem[nepřesný odkaz] a do týdne zemřel, aniž by se dočkal v Čechách souborné výstavy svých prací. Ta se uskutečnila až v roce 1899.

Rodinný život

editovat

V roce 1889 odjel do Paříže, kde se rozhodl zůstat. V roce 1891 se zde oženil se Zdenou Makovskou (1873–1903).[pozn. 2] Dne 8. prosince téhož roku se jim v Paříži narodil syn Ludvík.[4] Syn Ludvík (Luděk) se též stal akademickým malířem; roku 1914 se oženil s Terezií Jockelovou.

Podle svědectví Aloise Kalvody bylo toto manželství rozhárané a k jeho udržení přispěl Maroldův blízký přítel a spolupracovník, malíř Karel Rašek; ten přiměl manželku, která uprchla do Vídně, k návratu k manželovi.[5]

Manželka Zdena Maroldová spáchala v Praze v roce 1903 sebevraždu.[6]

Galerie

editovat
  •  
    Luděk Marold – Portrét malíře Karla Rašky
  •  
    Luděk Marold – Zelinářský trh v Paříži
  •  
    Luděk Marold – Vaječný trh v Praze (1888)
  •  
    Luděk Marold – Překvapení (1889)
  •  
    Luděk Marold – Malíř v ateliéru (1892)
  •  
    Hrob malíře Marolda na pražských Olšanech, dílo Viléma Amorta

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ V matrice narozených i v jiných dokumentech je křestní jméno zapisováno též jako Ludwig nebo Ludvík. Též v tisku bývá užíváno jméno Ludvík.
  2. ↑ Zdena Maroldová řídila roku 1894 z Paříže české periodikum Pařížské mody, List paní a dívek Českých (vydával J. R. Vilímek v Praze).[3]

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mikuláše na pražské Malé Straně
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Ludmily na pražských Vinohradech
  3. ↑ S. 183. Ženské listy [online]. 1903-11-04 [cit. 2021-09-02]. S. 183. Dostupné online. 
  4. ↑ Soupis pražských obyvatel: Marold Ludvík [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-09-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ KALVODA, Alois. Přátelé výtvarníci; vzpomínky a úvahy 1907-1929 [online]. Jednota umělců výtvarných, 1929 [cit. 2021-09-02]. S. 69–74. Dostupné online. 
  6. ↑ Paní Zděnka Maroldová. S. 3. Nová doba [online]. 1903-11-04 [cit. 2021-09-02]. S. 3. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • LUDĚK, Marold. Průvodce panoramou „Bitva u Lipan“. Praha: Topič, 1898. Dostupné online. Stručný popis bitvy u Lipan, okolnosti vzniku Maroldova panoramatu (včetně hromadného portrétu všech zúčastněných výtvarníků) a 8 stran zobrazujících jednotlivé výseky z díla se 40 popisky.. 
  • Maroldovo panorama Bitva u Lipan : Propagační spisek pro informaci dárců. Praha: Výbor pro postavení Maroldova panoramatu, 1932. Dostupné online. Drobná publikace seznamuje s historií vzniku obrazu a stavby budovy, v níž je panoráma umístěno. Text doplňuje fotografie železné kostry budovy a reprodukce obrazu. Součástí publikace je i krátký příspěvek Alfonse Muchy, v němž malíř vzpomíná na Luďka Marolda z doby svých studentských let.. 
  • Brabcová J., Luděk Marold, Praha 1988
  • MUCHA, Jiří. Alfons Mucha. Praha: Mladá fronta, 1982, str. 51, 68, 88–9, 116–7, 126, 199, 267, 283
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 196. 
  • Harlas F.X., Seznam souborné výstavy Luďka Marolda k 70. jeho narozeninám, SVU Myslbek, Praha 1935

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luděk_Marold&oldid=24509490“