Budova České průmyslové banky (Praha)
Budova České průmyslové banky či Palác České průmyslové banky byl novoklasicistně-secesní bankovní palác, který stál na parcele č. p. 988/31 v ulici Na příkopě na Novém Městě, 110 00 Praha 1, postavený podle návrhu architekta Friedricha Ohmanna a malíře Viktora Olivy. Bývá považován za vůbec první budovu se secesními prvky postavenou v Praze. Byla stržena roku 1936 v rámci výstavby paláce Broadway, dokončeného roku 1938.
Palác České průmyslové banky | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | neoklasicismus-secese |
Výstavba | 1896–1898 |
Zánik | 1936 |
Materiál | zdivo |
Stavebník | Česká průmyslová banka |
Poloha | |
Adresa | Na příkopě 988/31 Praha 1, Nové Město 110 00, Praha, Česko |
Ulice | Na příkopě |
Souřadnice | 50°5′11,75″ s. š., 14°25′37,13″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny budovy
editovatVýstavba
editovatStavbu zadalo před rokem 1897 vedení v Praze sídlící České průmyslové banky, jednoho z největších českých bankovních ústavů té doby, kanceláři rakousko-českého architekta Friedricha Ohmanna. Autorem návrhu secesního průčelí, a patrně i prvků interiérů, se stal malíř Viktor Oliva, zhotovil je pak štukatér Celda Klouček. Výstavba pak proběhla v letech 1897 až 1898. Spolu s prostory banky vznikla v prostorách paláce také kavárna Café Corso.
Demolice
editovatV polovině 30. let 20. století rozhodnuto o výstavbě nové funkcionalistické budovy na místě původního bankovního domu. K demolici došlo roku 1936, výstavba byla dokončena roku 1938 dle návrhu architektů Bohumíra Kozáka a Antonína Černého z let 1936–1938. Od roku 1994 je kulturní památkou.[1]
V nové budově pak vznikl mj. kinosál Broadway, pozdější divadlo Broadway. Zhruba v místech hlavního vchodu původního paláce vznikla průchozí pasáž spojující ulice Na příkopě a Celetná.
Architektura stavby
editovatBankovní budova byla vystavěna na podlouhlém pozemku s hlavní orientací do ulice Na příkopě, svou zadní částí pak již přilehající k zadní části parcel domů v Celetné ulici. Stavba měla čtyři podlaží: komerčně využité přízemí s obchodními prostory a dále čtyři nadzemní podlaží s kancelářskými místnostmi. Bohatě zdobená fasáda nesla Olivou navrženou štukovou a sgrafitovou výzdobu a také štukový nápis.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ městský dům s kinem Sevastopol - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-09-08]. Dostupné online.
Literatura
editovat- KLECANDA, Jan. Devatenácté století slovem i obrazem: dějiny politické a kulturní. Praha: Jos. R. Vilímek, 1904. sv. 2, část 2, s. 737. Dostupné online
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 162.
- VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 640 s. ISBN 80-200-0563-3.
- VLČEK, Tomáš, Jiří SCHMIDT a Stanislav KOLÍBAL. Praha 1900: studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890-1914. Praha: Panorama, 1986, s. 109. Dostupné online