Victor Mordechaj Goldschmidt

německý mineralog

Victor Mordechaj Goldschmidt (10. února 1853 Mohuč8. května 1933 Salcburk) byl německý mineralog a krystalograf. Je známý svou průkopnickou prací v krystalografii, zejména v systematické krystalové chemii a klasifikaci minerálů. V letech 1913 až 1923 vytvořil devítisvazkový Atlas krystalových forem (Atlas der Krystallformen), který měl výrazný vliv na založení oboru krystalografie.

Victor Mordechaj Goldschmidt
Narození10. února 1853
Mohuč
Úmrtí8. května 1933 (ve věku 80 let)
Salcburk
Místo pohřbeníBergfriedhof
Alma materFreiberská univerzita
Povolánífilozof, vysokoškolský učitel, krystalograf, geolog a mineralog
ZaměstnavatelUniverzita Heidelberg
Oceněnímedaile Elliotta Cressona (1903)
ChoťLeontine Goldschmidt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Victor Mordechaj Goldschmidt

Goldschmidt vyvinul koncept Goldschmidtových pravidel, která popisují iontové poloměry a substituci v krystalových mřížkách. Zavedl Goldschmidtovy symboly Φ (fí) a ρ (ró) pro gnómonické úhly krystalů. Gnómonický úhel se vztahuje ke gnómonické projekci, což je metoda zobrazování krystalových ploch. Jeho výzkum významně přispěl k pochopení krystalových struktur a jejich chemickému složení. Jeho práce tak položila základ moderní mineralogii a geochemii.

Vzdělání

editovat

Goldschmidt se narodil v roce 1853 v Mohuči jako syn židovského obchodníka Salomona Benedikta z bohaté rodiny Goldschmidtů a Josefíny Edle z Portheimu, která pocházela z bohaté židovské podnikatelské pražské rodiny Porgesové z Portheimu. Rodina chtěla, aby pracoval v metalurgii, a proto navštěvoval Bergakademie Freiberg v Sasku, kde byl ovlivněn Albinem Weisbachem. V roce 1874 promoval v oboru metalurgického inženýrství.

Goldschmidt byl přitahován mineralogií a krystalografií, a proto rozšířil svá studia v Heidelbergu o tyto vědní obory. Doktorát získal v roce 1880 u Heinricha Rosenbusche za svou práci na mechanické analýze hornin. Ve studiích pokračoval ve Vídni v letech 1882 až 1887. Spolupracoval s Aristidem Březinou a Heinrichem von Foullonem. Především se zabýval zkoumáním molekulární struktury pevných látek a určováním intenzity a způsobu působení molekulárních sil v krystalech. V roce 1888 napsal habilitaci na téma Projekce a grafická klasifikace krystalů (Projektion und graphische Krystallberechnung).

Kariera

editovat

V roce 1888 se oženil s Leontine Porges z Portheimu, dcerou matčina bratra, textilního továrníka Eduarda Porgese. Se svou ženou cestovali po celém světě a sbírali umělecké a etnografické předměty. V období 1919 až 1921 podnikli námořní plavby do Asie, Afriky a Oceánie. Své sbírky pak vystavili ve Výmarském paláci (Palais Weimar) v Heidelbergu, který zakoupili. V roce 1919 darovali svou rozsáhlou sbírku uměleckých děl a etnografických artefaktů spolkové zemi Bádensko.

 
Ukázka goniometru z konce 18. století

Goldschmidt společně s rodinou založil Institut für Mineralogie und Kristallographie v Heidelbergu. Za hlavní považoval měření (zejména dvouokruhovým goniometrem) a určování struktury krystalů. Zde také vznikly přípravné práce a podklady pro rozsáhlý devítisvazkový Atlas krystalových forem.

V roce 1893 se stal mimořádným profesorem na univerzitě v Heidelbergu a v roce 1909 byl jmenován řádným čestným profesorem. V roce 1913 mu bylo uděleno členství v Heidelberská akademie věd (Heidelberger Akademie der Wissenschaften). Během jeho působení na fakultě v Heidelbergu byl jedním z jeho slavných studentů americký vulkanolog Thomas Jaggar a nositelka Nobelovy ceny Dorothy Crowfoot Hodgkinová.

 
Ukázka úhloměrné stupnice ve stupních a radiánech pro goniometr

Výzkum a funkce

editovat
  • Od roku 1913 do roku 1923 pracoval na devítisvazkovém Atlase krystalových forem (Atlas der Krystallformen), který měl vliv na založení oboru krystalografie.
  • Zkonstruoval dvoukruhový goniometr a prováděl pečlivá měření gnómonických úhlů krystalů. Gnómonický úhel se vztahuje ke gnómonické projekci, což je metoda zobrazování krystalových ploch. Zavedl jednotky Φ (fí) a ρ (ró) vypůjčené z astronomie.
  • V roce 1913 založil časopis Příspěvky ke krystalografii a mineralogii (Beiträge zur Kristallographie und Mineralogie).
  • Kolem roku 1917 byl jmenován tajným radou (Geheimer Hofratem).
  • V roce 1923 byl jmenován čestným členem Heidelberské společnosti pro přírodní historii a medicínu (Naturhistorisch-Medizinischen Verein Heidelberg).
  • V roce 1888 společně s rodinou založil Institut für Mineralogie und Kristallographie v Heidelbergu. V roce 1933 tento ústav přejmenoval na Victor-Goldschmidt-Institut für Kristallforschung.
  • Goldschmidt byl vynikající pedagog. Neexistovaly pro něj mezidisciplinární hranice. Jeho vyučovací metody byly oblíbené nejenom doma ale i v zahraničí.
  • Mimo oblast mineralogie a krystalografie se zabýval otázkami přírodní filozofie. V roce 1901 například napsal spis O harmonii a komplikaci.

Konec života

editovat
 
Hrob Victora Goldschmidta v Heidelbergu

Na začátku roku 1933 na základě nařízení nacistické vlády byl Goldschmidt propuštěn z univerzity v Heidelbergu kvůli svému židovskému původu. Se svou ženou odešel do Salcburku a bydleli spolu v hotelu Salzburgerhof.

 
Pamětní kámen (stolperstein) Leontiney Goldschmidtové v Heidelbergu

V květnu roku 1933 Goldschmidt zemřel na žaludeční vředy a perforaci žaludku. Jeho tělo bylo vdovou převezeno zpět do Heidelbergu, kde bylo zpopelněno. Jeho žena zůstala v Heidelbergu, ale nacistický rozkaz k její deportaci do koncentračního tábora ji 25. srpna 1942 přivedl k sebevraždě.

  • Index der Kristallformen der Mineralien, Katalog všech známých krystalických forem všech minerálů, 3 svazky, (1886-1891)
  • Kristallographische Winkeltabellen (1897)
  • Atlas der Krystallformen, 9 svazků desek, Verlag Winters, Heidelberg (1913-1923)

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Victor Mordechai Goldschmidt na anglické Wikipedii a Victor Mordechai Goldschmidt na německé Wikipedii.


Literatura

editovat
  • Leo Baer: Ein wissenschaftlicher Bibliophile. In: Philobiblon, Jg. 6 (1933), Heft 7, S. 257f.
  • G.C. Amstutz: Goldschmidt, Victor. In: Ch.C. Gillespie (ed.), Dictionary of Scientific Biography, Vol. 5. Charles Scribner’s Sons, New York 1981, S. 455–456 (auch in http://www.encyclopedia.com).
  • Joseph Walk (vyd.): Kurzbiographien zur Geschichte der Juden 1918–1945. hrsg. vom Leo Baeck Institute, Jerusalem. Saur, München 1988, ISBN 3-598-10477-4, s. 120.
  • Clara Schlichtenberger: Harmony and Complication. The collection of Victor Goldschmidt, founder of the Ethnographic Museum of the J. u. E. von Portheim-Stiftung in Heidelberg. In: Journal of the History of Collections. Bd. 10, 1998, S. 199–206 (Digitalisat).
  • Hans Jürgen Rösler: Der Kristallograph Victor Goldschmidt 1853–1933. Seine Jugendjahre und seine Beziehungen zu Berlin und Freiberg. TU Bergakademie Freiberg, 2004. ISBN 3-86012-232-0
  • Alexander Kipnis: Goldschmidt, Victor Mordechai. In: Badische Biographien (N.F.), Bd. 5 (hg. v. von Fred Ludwig Sepaintner). W. Kohlhammer, Stuttgart 2005, S. 96–98.
  • Martin Sattler: Die Kulturtheorie von Victor Goldschmidt. Völkerkundemuseum der Josefine und Eduard von Portheim-Stiftung, Heidelberg 2005 (Digitalisat).
  • Renate Marzolff: Leontine und Victor Goldschmidt. Heidelberg 2007.
  • Frank Engehausen: Die Josefine und Eduard von Portheim-Stiftung für Wissenschaft und Kunst 1919–1955. Heidelberger Mäzenatentum im Schatten des Dritten Reiches. verlag regionalkultur, Ubstadt-Weiher 2008. ISBN 3-89735-531-0
  • Dagmar Drüll: Heidelberger Gelehrtenlexikon 1803–1932. (vyd.): Rektorat der Ruprecht-Karls-Universität-Heidelberg. Springer, Berlin Heidelberg Tokio. 2012, ISBN 978-3-642-70761-2

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat