Dorothy Crowfoot Hodgkin
Dorothy Mary Crowfoot Hodgkin (12. května 1910, Káhira, Egypt – 29. července 1994) byla průkopnicí postupů rentgenové krystalografie, kterou používala ke stanovení trojrozměrných struktur biomolekul. V roce 1964 obdržela Nobelovu cenu za chemii jako třetí žena po Marii Curie-Sklodowské (1911) a její dceři Irène Joliot-Curieové (1935).
Dorothy Crowfootová Hodgkinová | |
---|---|
![]() Dorothy Hodgkin | |
Narození | 12. května 1910 Káhira |
Úmrtí | 29. července 1994 (ve věku 84 let) Ilmington |
Alma mater | Somerville College Sir John Leman High School Newnham College Oxfordská univerzita |
Pracoviště | Univerzita v Cambridgi |
Obory | rentgenová strukturní analýza, biochemie, chemie a krystalografie |
Ocenění | Královská medaile (1956) Nobelova cena za chemii (1964) Řád Za zásluhy (1965) Balyho medaile (1971) Banting Medal (1972) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Thomas Lionel Hodgkin (1937–1982) |
Rodiče | J. W. Crowfoot a Grace Crowfoot |
Příbuzní | Elizabeth Grace Crowfoot[1], Joan Crowfoot Payne[1] a Diana Crowfoot[1] (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezi její nejvýznamnější objevy patří určení struktury penicilinu v roce 1945 a vitaminu B12 v roce 1948. Po 35 letech práce v roce 1969 dokázala Hodgkinová a její tým dekódovat strukturu inzulínu.[2]
Je považována za přední vědkyni v oblasti rentgenového krystalografického výzkumu přírodních molekul. Vedle svých mimořádných vědeckých schopností byla nezávislou a velmi hlasitou a zanícenou aktivistkou v oblasti sociální nerovnosti a míru.
Mládí
editovatDorothy Crowfootová se narodila 12. května 1910 v Káhiře,[3] kde její otec John Winter Crowfoot pracoval v Egyptské vzdělávací službě (anglicky Egyptian Education Service). Krátce na to se přestěhoval do Súdánu, kde se později stal ředitelem pro vzdělávání a památky; Dorothy navštívila Súdán jako děvče roku 1923 a našla v této zemi velké zalíbení. Po ukončení služby v Súdánu v roce 1926 otec věnoval většinu svého času archeologii, byl několik let ředitelem Britské školy archeologie v Jeruzalému (British School of Archaeology in Jerusalem) a vedl vykopávky na hoře Ofel, u Jeraše, Bosry a Samaří.[4]
Její matka Grace Mary Crowfootová, rozená Hoodová (Hood) se aktivně zapojila do otcovy práce a stala se odbornicí na rané tkalcovství. Byla také velice dobrou botaničkou a kreslila ve volném čase ilustrace pro oficiální súdánský rostlinopis (Flora of the Sudan). Dorothy Crowfootová strávila dobu po dokončení školy a před nástupem na univerzitu s rodiči na vykopávkách u Jeraše zakreslováním mozaikových chodníků a bylo to pro ní takové potěšení, že uvažovala o změně oboru z chemie na archeologii.[4]
Zájem o chemii a o krystaly se v ní probudil v 10 letech a povzbuzoval jej dr. A. F. Joseph, přítel rodičů ze Súdánu, který jí dal chemikálie a pomáhal jí během jejího tamního pobytu s rozborem ilmenitu. Většinu dětství strávila u své sestry v Geldestonu v Norfolku, kde chodila od roku 1921 do r. 1928 do školy Johna Lemana (Sir John Leman School) v Beccles. Společně s další dívkou Norou Puseyovou (Norah Pusey) se směla Dorothy připojit k chlapcům na hodiny chemie s učitelkou slečnou Deeleyovou; ke konci své školní docházky se rozhodla studovat chemii a případně biochemii na univerzitě.[4]
Vzdělání
editovatV roce 1928 odešla do Oxfordu na Somervilleové kolej (Somerville College), kde působila v letech 1928 až 1932 a stala se velkou stoupenkyní Margery Fryové, pozdější ředitelky koleje (Principal of the College). Kratší čas během 1. ročníku kombinovala archeologii a chemii při analýzách skleněných mozaik z Jerašu s E. G. J. Hartleyem. Absolvovala samostatný kurs krystalografie a rozhodla se v souladu s naléhavým doporučením svého školního patrona (tutor) F. M. Brewera zkoumat rentgenové záření v krystalografii. Tím zahájila II. část chemických studií ve spolupráci s H. M. Powellem jako jeho první studentský výzkumník (research student) zabývající se dialkylovými halidy thallia (thallium dialkyl halides) po letní stáži v laboratoři profesora Victora Goldschmidta v Heidelbergu.[4]
Z Oxfordu přešla do Cambridge pracovat s J. D. Bernalem po šťastném náhodném setkání dr. A. F. Josepha a profesora Lowryho. Dorothy Crowfootová bylo tímto nápadem nadšená. Vyslechla si Bernalovy přednášky o kovech v Oxfordu a obrátila v jejich důsledku svůj zájem nečekaně na kovy; skutečnost, že v roce 1932 se vrátil ke sterolům, stanovil i její směr. V Cambridgi strávila dva šťastné roky s mnoha přátelstvími a bádáním nad mnoha problémy. Finančně ji zabezpečila jednak její teta Dorothy Hoodová, která platila pobyt na koleji a jednak 75 liber školného od Somervillu. Roku 1933 jí Somerville dal výzkumné stipendium na další rok v Cambridgi a druhý v Oxfordu. Do Somervillu v Oxfordu se vrátila v roce 1934 a od této doby tu s několika krátkými přestávkami už zůstala.[4]
Kariéra
editovatVětšinu svého pracovního života byla Dorothy Hodgkinová přírodovědnou asistentkou (Official Fellow and Tutor in Natural Science) na Somervillu s odpovědností hlavně za výuku chemie pro ženské koleje. Roku 1946 se stala univerzitní přednášející a demonstrátorkou (University lecturer and demonstrator), s univerzitní odpovědností za rentgenovou krystalografii (University Reader in X-ray Crystallography) od roku 1956 wolfsonskou výzkumnou profesorkou Královské společnosti (Wolfson Research Professor of the Royal Society) od roku 1960. Nejprve pracovala v Odboru mineralogie a krystalografie, kde byl profesorem H. L. Bowman. V roce 1944 se odbor rozdělil a ona pokračovala v oddělení chemické krystalografie s H. M. Powellem pod profesorem C. N. Hinshelwoodem.[4]
Po svém návratu do Oxfordu v roce 1964 zahájila s pomocí Sira Roberta Robinsona sbírku peněz na rentgenový přístroj. Později přijala velkou podporu výzkumu od Rockefellerovy a Nuffieldovy nadace (Rockefeller and Nuffield Foundations). Navázala na bádání z Cambridge s Bernalem o sterolech a jiných biologicky zajímavých molekulách včetně insulinu, zpočátku jenom s jedním, dvěma aspiranty (research student). Sídlili až do roku 1958 v rozptýlených místnostech Univerzitního muzea. Jejich výzkum penicilinu začal roku 1942 za války a vitamínu B12 v roce 1948. Její výzkumná skupina zvolna rostla a vždy byla poněkud uvolněnou organizací studentů a hostů z různých univerzit, která se zabývala v zásadě rentgenovou analýzou přírodních látek.[4]
Dorothy Hodgkinová se v roce 1946 účastnila na shromážděních, která vedla k založení Mezinárodní krystalografické unie (International Union of Crystallography) a navštívila za vědeckým účelem mnoho zemí včetně Číny, USA a SSSR. Byla zvolena členem Královské společnosti (Fellow of the Royal Society) roku 1947, zahraniční členkou Královské nizozemské akademie věd (1956) a Americké akademie umění a věd (Boston, 1958).[4]
Výzkum a objevy
editovatObecný vzorec cholesterolu Obecný vzorec penicilinu Inzulin - peptidový hormon obsahující dva řetězce zesíťované disulfidovými můstky - V roce 1934 Robert Robinson nabídl Hodgkinové malý vzorek krystalického inzulinu, jehož struktura nebyla známa. Látka ji zaujala kvůli složitému a rozsáhlému účinku, který má v těle. Rentgenová krystalografie tehdy nebyla dostatečně vyvinuta a trvalo dalších 35 let, než se jí pořídilo pořídit první fotografii krystalu inzulinu. V roce 1969 se jí a jejímu mezinárodnímu týmu povedlo popsat strukturu inzulinu. Vyřešení struktury inzulinu mělo velký vliv na léčbu diabetu, neboť umožnilo masovou výrobu této pro organismus nezbytné látky.
Osobní život
editovatRoku 1937 se provdala za Thomase Hodgkina z rodu historiků, jehož hlavním oborem byly dějiny a politika Afriky a arabského světa a který byl ředitelem Ústavu afrických studií na Ghanské univerzitě (Institute of African Studies, University of Ghana), kde strávila také část svého pracovního života. Měli tři děti a tři vnoučata. Starší syn se stal matematikem a učil na univerzitě ve Warwicku (University of Warwick). Dcera byla po otci historičkou. Mladší syn vystudoval botaniku a zemědělství na univerzitě v Newcastlu.[4]
V roce 1934 ve věku 24 let jí byla diagnostikována revmatoidní artritida. Její stav se postupem času zhoršoval a docházelo k deformaci rukou i nohou. V pozdějších letech byla upoutána na invalidním vozíku. Ve své kariéře zůstala vědecky aktivní i přes podlomené zdraví. Zemřela ve věku 84 let 29. července 1994.[4]
Ocenění
editovatŘád za zásluhy pro Dorothy Hodgkinovou (1965) - V roce 1965 se stala druhou ženou po Florence Nightingaleové, které byl udělen Řád za zásluhy.
- Byla vyznamenána rakouským čestným vyznamenáním za vědu a umění Rakouskou republikou. Kromě toho byla zvolena členkou Německé akademie věd Leopoldina.
- V roce 1970 se stala kancléřkou britské Bristolské univerzity.
- V roce 1972 jí Americká diabetologická asociace udělila Bantingovu medaili.
- V roce 1976 jí byla také udělena Copleyho medaile.
- V roce 1987 jí byla udělena Mezinárodní Leninova cena míru.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Dorothy Crowfoot Hodgkin na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Kindred Britain.
- ↑ The Biography of Dorothy Mary Hodgkin. web.archive.org [online]. 2017-05-06 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online.
- ↑ A Science Odyssey: People and Discoveries: Dorothy Hodgkin. web.archive.org [online]. 2017-07-24 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j The Nobel Prize in Chemistry 1964. NobelPrize.org [online]. [cit. 2025-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dorothy Crowfootová Hodgkinová na Wikimedia Commons