Bytča

město ma Slovensku
(přesměrováno z Veľká Bytča)

Bytča (maďarsky Nagybiccse, dříve psáno Nagybittse) je okresní město na severozápadě Slovenska, v Žilinském kraji. Žije zde přibližně 12 tisíc obyvatel. Město se rozkládá podél Váhu, v Bytčianské kotlině. Ze severu město ohraničují Javorníky a z jihu Súľovské vrchy.

Bytča
Římskokatolický kostel v Bytči
Římskokatolický kostel v Bytči
Bytča – znak
znak
Bytča – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška337 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajŽilinský
OkresBytča
Tradiční regionHorní Pováží
Bytča
Bytča
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha43,04[1] km²[2]
Počet obyvatel11 535[3] (2023)
Hustota zalidnění267,01[4] obyv./km²
Správa
StarostaMiroslav Minárčik
Vznik1234/1250 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.bytca.sk
E-mailsekretariat@bytca.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Bytča
Námestie SR 1/1
014 01 Bytča
Telefonní předvolba041
PSČ014 01 (Bytča 1)
Označení vozidel (do r. 2022)BY
NUTS517461
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

editovat

Středověk

editovat

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1234. Toho roku podstoupili velmožové Boleslav, Kračun, Mykud a Rode druhou polovinu svého bytčanského majetku nitranskému biskupovi Jakubovi za 24 hřiven stříbra. Jako majetek nitranského biskupství byla Bytča potvrzena i v letech 1271 a 1318. V roce 1378 je Bytča v písemných pramenech poprvé titulována jako město.

Během první poloviny 15. století se Bytče svévolně zmocnil šlechtic Pongrác ze Svatého Mikuláše, ale dlouho Bytču neudržel. V průběhu 15. století se město ocitlo v držbě mnoha šlechticů (např. Tetourové z Tetova, Podmaničtí, Michal Imrefi ze Serdahelu aj.).

Novověk

editovat

Roku 1563 zakoupil vlivný magnát František Thurzo za 10 000 zlatých hrad Hričov a starý hrad v Bytči, který byl ale značně poškozený. V letech 15711574 byl hrad pod vedením architekta Jana Kiliána z Milána přestavěn na renesanční zámek.

 
Jiří Thurzo (1567-1616) - uherský palatín a majitel Bytče v letech 1574–1616

Po Františkově smrti zdědil Bytču jeho syn Jiří, který nechal v těsné blízkosti zámku vystavět Svatební palác, jenž sloužil jako místo pro oslavy sňatků jeho několika dcer. Jiří Thurzo, jenž byl roku 1609 zvolen za uherského palatína, se zasloužil o pozvednutí města a jeho okolí. V roce 1614 udělil cechovní statuta cechu řeznickému a o dva roky později udělil totéž cechu krejčířskému.

Roku 1611 se v Bytči konal soud s mocnou uherskou šlechtičnou Alžbětou Báthoryovou, která byla obviněná z mnoha bestiálních vražd mladých děvčat.

Jiří Thurzo skonal roku 1616 a bytčanské panství přešlo na jeho jediného syna Imricha. Imrich zemřel roku 1621 bez mužského potomstva a město tak připadlo Mikuláši Esterházimu, jenž se oženil s Kateřinou, vdovou po Imrichovi Thurzovi. V roce 1626 jsou v pramenech zmiňovány tři mlýny – jeden byl situován nad městem, druhý stál u rybníka a třetí se nacházel na řece Váhu. Císař a král Leopold I. Habsburský udělil v roce 1659 Bytči listinu, která město oprávňovala k pořádání týdenních trhů a čtyř výročních jarmarků.

K roku 1673 je v městě doložených 93 řemeslnických dílen a 10 kupců. O dva roky později udělil Pavel Esterházy cechové artikule cechu hrnčířskému. Na počátku 18. století postihlo město několik nešťastných událostí. Během Rákocziho povstání bylo město roku 1708 obsazeno císařskou armádou a v témže samém roce propukla epidemie moru, která ve městě řádila až do roku 1710. V roce 1761 zachvátil město požár.

19. století

editovat

19. století bylo poznamenáno rozvojem města. Vznikla zde první kavárna (1827), poštovní úřad (1857), parní pila (1868), továrna na výrobu zápalek (1878) a v roce 1883 byla Bytča připojena k železniční síti. Roku 1888 vznikla v Bytči pobočka Tatrabanky a dívčí měšťanská škola.

Roku 1868 zakoupil bytčanský velkostatek židovský obchodník Leopold Popper.

20. století

editovat

Povodeň z roku 1904 přinutila městskou radu aby přistoupila ke stavbě nového mostu přes Váh. Za první světové války se skupina bytčanských dobrovolníků zúčastnila bitvy u Kotešové – v této šarvátce, jež se uskutečnila 5. prosince 1918, se dobrovolnickému sboru podařilo porazit vojska Maďarské republiky rad a druhého dne osvobodit nedalekou Žilinu.

Po první světové válce vzniklo v Bytči několik spolků (Sokol, Orel, Slovenský katolický kruh, Katolické jednota atd.). Od roku 1921 ve městě působil i Klub československých turistů. V roce 1922 byla zahájena elektrifikace města.

Římskokatolický farní kostel Všech svatých prošel roku 1934 nákladnou rekonstrukcí a modernizací, během které byla zničena stará kamenná zvonice. Touto přestavbou získal kostel prakticky dnešní podobu.

Za druhé světové války se Bytča a její blízké okolí stala svědkem bojů mezi nacisty a povstalci ze Slovenského národního povstání. Roku 1945 bylo město bombardováno.

Éra socialismu natrvalo poznamenala tvář Bytče. Stará zástavba ustoupila té socialistické. Původní podobu si zachoval pouze zámecký areál, synagoga, náměstí a několik přilehlých ulic.

 
Původní dochovaná zástavba (vpravo budova synagogy)

Části města

editovat

Doprava

editovat

Bytča leží na páteřním slovenském železničním koridoru BratislavaŽilinaKošice. Je významnou silniční křižovatkou, na dálnici D1 (E50, E75) se tu napojuje dálková silnice E442 směr Olomouc.

Rodáci

editovat

Narodil se zde kněz, politik a prezident někdejšího Slovenského státu během druhé světové války Jozef Tiso. Také autorka dětských knížek, spisovatelka Sidónie Sakalová.

Památky

editovat

Partnerská města

editovat

Reference

editovat
  1. Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Hustota obyvateľstva - obce [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky)  Nastavení: om7014rr_obc: AREAS_SK, om7014rr_ukaz: Rozloha (Štvorcový meter).
  2. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 937 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2014-12-02]. S. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky) 
  3. Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky)  Nastavení: om7101rr_obc: AREAS_SK.
  4. Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Hustota obyvateľstva - obce [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky)  Nastavení: om7014rr_obc: AREAS_SK.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat