Varroáza

infekční onemocnění včel

Varroóza (též varoáza,[1] Varroasis apium)[pozn. 1] je parazitární onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor (Anderson a Trueman, 2000)[3], původně označovaný jako Varroa jacobsoni (Oudemans, 1904). Tento roztoč pochází z Indie, kde jsou tamní včely vůči němu rezistentní, na rozdíl od včel evropských. V Česku je rozšířen od 70. let 20. století. Napadá především plod, ale i dospělé jedince, živí se jejich tkání tukového tělíska[4] Velkým problémem jsou virová onemocnění, která roztoči přenášejí.[5]

Parazit Varroa destructor na těle včely, obarvený snímek z elektronového mikroskopu

Historie

editovat

První roztoč se na území tehdejší ČSSR objevil v roce 1978. Přes tvrdá restriktivní opatření (utracení včelstev) a monitoringu zimní měli se kleštík včelí rozšířil po celém území republiky. Léčba varroózy, prováděná po sběru medu v podzimních měsících, je nedostatečná. V zimě na přelomu let 20072008 zahynula v důsledku varroózy přibližně třetina včelstev v Česku.[6] Stále se hledají postupy účinné a včasné diagnostiky, varroamonitoring a preventivní opatření.

Klinické příznaky

editovat

Včelstvo postupně slábne, líhnou se včely s nedokonale vyvinutými křídly, zakrnělýma nohama či menším počtem noh. Dochází k výraznému zkrácení délky života včel, přičemž včely hynou často během zimy, v případě masivního napadení i na podzim. Jsou-li již ve včelstvu zjevné příznaky varroózy, na léčení bývá zpravidla pozdě.

Diagnostika varroózy

editovat

Mrtvé roztoče, kteří jsou viditelní pouhým okem, můžeme objevit na dně úlu. Při diagnostice varroózy je zaměřena pozornost kromě klinických příznaků zejména na identifikaci původce.

  • Vyšetřuje se měl z varroa dna (adspekční, flotační metodou)
  • Vyšetření trubčího plodu (adspekcí či vyplavením)
  • Vyšetření dospělých včel (termická, smyvem). Bez usmrcení včel je možné využít metodu narkotizace CO2 nebo posypu a oklepu moučkovým cukrem. Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit včelomorku obecnou (Braula coeca).

Léčení

editovat

Léčbu lze Česku provádět jen přípravky registrovanými ÚSKVBL[7] , ve shodě s jejich příbalovou informací (pak není ohrožen med jako potravina) a dále podle Metodického pokynu Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy a podle Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace, kterou vydává ministerstvo zemědělství. Existují prostředky a postupy na bázi:

  • syntetických akaricidů - tau-fluvalinát, flumethrin, amitraz. (Jednoduchost použití x rezistence[8], kontaminace vosku)
  • přírodních látek - kyselina mravenčí, kyselina mléčná, kyselina šťavelová, tymol. (Absence reziduí x větší pracnost)
  • zootechnických opatření - celoroční varroamonitoring, tvorba oddělků, dělení včelstev, odběr plodu, přemetení na mezistěny, klíckování matek a
  • ostatní metody, například teplotní,[9] která se používá od 70. let.[10] Hledají se také genetické možnosti boje s parazitem.[11] Řada týmů se snaží podchytit a selektovat přirozenou odolnost včel (například varroasenzitivní hygiena VSH).[12] Problémem ale zůstává nízká dědivost těchto vlastností.

Poznámky

editovat
  1. Ačkoli se odborné názvy parazitárních nemocí zpravidla tvoří od latinského rodového jména parazita s přidáním přípony -óza (giardióza), nelze jiné tvary (varoóza, varroáza[2]) označit za chybu překážející srozumitelnosti.

Reference

editovat
  1. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2025. Heslo varoáza. 
  2. Ivo Antušek; Milan Kořínek. BioLib.cz – Varroa destructor (kleštík zhoubný) [online]. BioLib.cz [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 
  3. http://varroamonitoring.cz/showArticle.do?id=Biologie&key=varroaBiology
  4. PROKOVÁ, Helena; KALENDA, Jiří. Mysleli jsme si, že kleštík Varroa destructor je upír, ale on je spíš vlkodlakem. Fotografie František Weyda. Moderní včelař. 2018-12-10, roč. 2018, čís. 12, s. 18-20. ISSN 1214-5793. 
  5. Kolektiv autorů. Včelařství Svazek I.: Zootechnika včelařství, Nemoci včel - prevence a terapie. 1. vyd. [s.l.]: PSNV, 2016. 179 s. ISBN 978-80-260-9090-8. 
  6. Třetina včelstev přes zimu uhynula, škody jsou přes 100 miliónů. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2008-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-07. 
  7. O ÚSKVBL. www.uskvbl.cz [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. 
  8. Rezistence roztoče Varroa destructor k tau-fluvalinátu. www.svscr.cz [online]. Státní veterinární správa [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. 
  9. https://worldwide.espacenet.com/publicationDetails/biblio?CC=US&NR=2014134920&KC=&FT=E&locale=en_EP - US2014134920 METHOD OF A THERMAL TREATMENT OF BEE COLONIES AND A DEVICE FOR PURSUANCE OF THIS METHOD
  10. https://www.ars.usda.gov/ARSUserFiles/64133000/PDFFiles/301-400/384-Harbo--Heating%20Adult%20Honey%20Bees.pdf - John R. Harbo (2000). "Heating Adult Honey Bees to Remove Varroa jacobsoni" (PDF). Journal of Apicultural Research
  11. http://news.bbc.co.uk/earth/hi/earth_news/newsid_9306000/9306572.stm - Genetic weapon developed against honeybee-killer
  12. http://vigorbee.cz/files/Hradok2013a.pdf - MOŽNOSTI ŠLECHTĚNÍ VČEL NA VARROATOLERANCI - Ing. Květoslav Čermák - Včelařská šlechtitelská stanice Petrušov

Literatura

editovat
  • KAMLER, František; VESELÝ, Vladimír; TITĚRA, Dalibor. Celý rok proti varroáze. 6. přepracované vydání. Dol : Výzkumný ústav včelařský, 2014. ISBN 978-80-87196-15-1.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat