Včela
Včela (Apis) je rod blanokřídlého hmyzu. Charakteristickým projevem rodu včela je stavba díla z vosku vyprodukovaného včelí voskovou žlázou.
Včela | |
---|---|
Včela medonosná | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
Podřád | štíhlopasí (Apocrita) |
Nadčeleď | včely (Apoidea) |
Čeleď | včelovití (Apidae) |
Rod | včela (Apis) |
Druhy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zařazení rodu včela
editovatNadčeleď včely (Apoidea) tvoří celkem sedm čeledí. Z nich šest v sobě zahrnuje samotářské včely druhově velmi rozmanité. Jen na území Česka a na Slovensku žije 609 druhů včel samotářek. Sedmou čeleď představuje čeleď včelovití (Apidae), do níž patří včela medonosná, čmeláci a tropické bezžihadlé včely.
Evoluce
editovatPrvní zástupci této hmyzí skupiny se objevují v křídě, zhruba před 120 miliony lety.[1] To dokazují i nálezy v barmském jantaru, staré zhruba 99 milionů let (věk cenoman).[2]
Charakteristika
editovat- sociální hmyz tvořící trvalá společenstva – včelstva
- staví voskové dílo z vlastního vosku
- shromažďuje zásoby medu, vosku a pylu
- rozhodující opylovač hmyzosnubných rostlin
- rozvinuta schopnost předat informaci o umístění zdroje potravy (tzv. včelí tanec)
Podrody
editovatRod Apis je rozdělen do tří podrodů
- Apis Linnaeus, 1758 sensu stricto – stavba několika svislých vedle sebe uložených plástů v temné dutině. Přesto jsou včely schopné pomocí svých tanců na svislých plástech předat informaci o zdroji snůšky.
- Megapis Ashmead, 1904 – skupina velkých včel (dělnice až 2 cm), která staví výhradně jediný svislý plást o ploše 1 až 2 m2 volně v prostoru obvykle na větvi. Včely tančící na vodorovné či svislé ploše plástu musejí vidět slunce.
- Micrapis Ashmead, 1904 – drobné včely (dělnice 6–7 mm) stavějí jediný plást v otevřeném prostoru o rozměrech do 0,4 m2, dělnice jsou schopné předat informaci o snůšce při tanci pouze na vodorovné ploše plástu s výhledem na slunce.
Druhy a poddruhy
editovatV systematizaci druhů rodu včela dochází stále k novým objevům. Následující tabulka je určená k rychlé orientaci především v platném českém názvosloví (např.: včela indická je často užívaný, ale nesprávný, český název pro druh včela východní (poddruh) indická (Apis cerana indica) . Sloupec „synonyma“ v tabulce označuje latinské ekvivalenty, které nevyhovují Mezinárodním pravidlům zoologické nomenklatury a nemají se už používat.
podrod VČELY Apis sensu stricto | ||
druh | poddruh | synonyma, poznámky |
---|---|---|
VČELA MEDONOSNÁ Apis mellifera Linnaeus, 1758 |
poddruhy uvedeny v samostatném článku Včela medonosná | |
VČELA VÝCHODNÍ Apis cerana Fabricius, 1793 |
VÝCHODNÍ cerana Fabricius, 1793 |
sinensis Smith, 1865 usuriensis Goetze, 1964 |
INDICKÁ indica Fabricius, 1798 |
Apis socialis Latreille, 1804 peroni Latreille, 1804 gronovii Guillou, 1841 perrottetii Guérin-Méneville, 1844 delessertii Guérin-Méneville, 1844 philippina Skorikov, 1929 gandhiana Muttoo, 1951 samarensis Maa, 1953 | |
JAPONSKÁ japonica Radoszkowski, 1877 |
||
JÁVSKÁ javana Enderlein, 1906 |
||
SUMATRANSKÁ johni Skorikov, 1929 |
leiftincki Maa 1953 | |
TIBETSKÁ skorikovi Engel, 1999 |
skorikovi Maa, 1944 himalaya Smith, 1991 | |
ČÍNSKÁ heimifeng Engel, 1999 |
||
VČELA CELEBESKÁ Apis nigrocincta Smith, 1861 |
marginella Maa, 1953 | |
VČELA SUNDSKÁ Apis koschevnikovi Enderlein, 1906 |
autorství uváděné jako "Buttel-Reepen, 1906" je nesprávné vechti Maa, 1953 vechti linda Maa, 1953 | |
VČELA SABAŠSKÁ Apis nuluensi Tingek, Koeniger & Koeniger, 1996 |
||
podrod VELKÉ VČELY Megapis | ||
druh | poddruh | synonyma, poznámky |
VČELA OBROVSKÁ Apis dorsata Fabricius, 1798 |
OBROVSKÁ dorsata Fabricius, 1798 |
nigripennis Latreille, 1804 bicolor Klug, 1807 testacea Smith, 1858 |
SULAWESKÁ bringhami Cockerell, 1906 |
zonata Smith, 1856 | |
FILIPINSKÁ breviligula Maa, 1953 |
||
VČELA SKALNÍ Apis laboriosa Smith, 1871 |
binghami sladeni Cockerell, 1914 himalayana Maa, 1944 | |
podrod MALÉ VČELY Micrapis | ||
druh | poddruh | synonyma, poznámky |
VČELA KVĚTNÁ Apis florea Fabricius, 1787 |
semirufa Hoffmannsegg, 1818 lobata Smith, 1854 testacea Bingham, 1898 nursei Cockerell, 1911 nasicana Cockerell 1911 | |
VČELA TRPASLIČÍ Apis andreniformis Smith, 1858 |
Včely v historii
editovatV období středověku byly včely medonosné obecně uznávané jako užitečný druh hmyzu, existovaly ale i výjimky. Někteří lidé například věřili, že se rodí z mršin uhynulých zvířat nebo z mušek, které na tyto mršiny sedají. Objevila se také kuriózní myšlenka, že včely jsou ve skutečnosti nejmenší druhy ptáků.[3]
Další informace
editovat- Naučná Včelí stezka se nachází ve vesnici Horní Lhota v okrese Opava.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Bees likely evolved from ancient supercontinent, earlier than suspected. phys.org [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Včely a mravenci v éře dinosaurů. OSEL.cz [online]. 10. srpna 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ https://www.stoplusjednicka.cz/stredoveke-omyly-o-zviratech-petice-nepochopenych-zivocichu
Literatura
editovat- ING. PŘIDAL, PH.D., Antonín. Nejen naše včela medonosná, ale i jiné…. Včelařství, časopis ČSV. 2004, roč. 57, čís. 4, s. 88–93. ISSN 0042-2924.
- ING. PŘIDAL, PH.D., Antonín. Včely ve třetím tisíciletí. Dol: Výzkumný ústav včelařský, 2008. ISBN 978-80-87196-00-7. Kapitola Podrody rodu Apis a jejich srovnávací bionomie, s. 52–53.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Včelař se v lese věnuje brtnictví: chová včely v dutinách stromů (iDnes 6. července 2019)
- Včelky samotářky
- Veronika Souralová. Deník fotoreportérky hmyzu: Ostrá kusadla starostlivé včelí samotářky (10.01.2020)
- Obrázky, zvuky či videa k tématu včela na Wikimedia Commons
- Téma Včela ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo včela ve Wikislovníku
- Taxon Apis ve Wikidruzích