Val Calanca (německy Calancatal) je horské údolí ve východní části Švýcarska, v kantonu Graubünden. Je bočním údolím údolí Val Mesolcina.

Val Calanca

StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Map
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Údolí Val Calanca je stejně jako Val Mesolcina, Val Poschiavo, Val Bregaglia a obec Bivio v průsmyku Julierpass součástí italsky mluvící oblasti kantonu Graubünden.

Geografie

editovat
 
Calanca poblíž vesnice Arvigo

Údolí Calanca začíná v obci Grono (332 m n. m.) a táhne se 27 km na sever souběžně s Mesolcinou na východě a oblastí Riviera v kantonu Ticino na západě až k nejvyššímu bodu Puntone di Fracion (3202 m n. m.). Řeka Calancasca protéká dnem údolí a u Grona se vlévá do Moësy.[1] Podnebí v dolní části je spíše mírné s typickými stromy - kaštany, dále nahoru se postupně stává vysokohorským.

K historii tohoto divokého údolí patří také opakované sesuvy půdy. Ty jsou způsobeny šikmým skalním podložím na svazích a řekou Calancasca, která eroduje části dna údolí a destabilizuje skalní masivy. V červnu 2007 se v lomu Arvigo zřítilo do údolí 400 000 metrů krychlových horniny. Asi 400 lidí v zadní části údolí zůstalo uvězněno, protože jediná silnice do údolí musela být uzavřena.

Politika a sídla

editovat

Vesnice v údolí Calanca se sdružují do pěti politických obcí s hlavním sídlem Arvigo (v pořadí od jihu k severu):

Politicky patří celé údolí do okresu Moesa v rámci kantonu Graubünden. Počet obyvatel v údolí Calanca od roku 1733 klesá. Pokusy o zastavení vylidňování vedly v posledních letech ke stabilizaci.

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok 1733 1773 1850 1950 1990 2000 2010
Počet obyvatel 2900 2246 1595 1287 740 809 796

Hospodářství

editovat

Údolí Val Calanca se využívá hlavně pro chov dobytka, vysokohorské zemědělství a dřevařství, protože strmé svahy a nadmořská výška umožňují jen omezené pěstování zemědělských plodin (žita, pšenice a později brambor). Vítaný dodatečný příjem do údolí přinesli četní emigranti, kteří pracovali v sousedních zemích jako košíkáři, skláři, prodavači smoly a hajní. Největším zaměstnavatelem v údolí a jediným průmyslovým podnikem je lom Polti v Arvigu. Místní odrůda ruly je ceněná pro svou kvalitu a polovina produkce se vyváží do zahraničí. Byly zde nalezeny také vzácné minerály babingtonit a hedenbergit. Nad vesnicí Cauco se dříve těžil kámen (lavez, steatit), který se zpracovával na výrobu nádob a pomůcek. Dnes zde v létě hraje významnou roli cestovní ruch (rekreační nemovitosti).

Doprava a turismus

editovat
 
Viadukt v údolí Calanca

Do údolí Calanca se lze dostat autem pouze z jihu od obce Grono. Kantonální silnice končí v obci Rossa. Z Grona do Rossy a do Santa Maria in Calanca jezdí postbus.

Údolí Calanca je divoká, dosud velmi nedotčená krajina. Milovníci hor zde najdou četné horské a turistické stezky, z nichž nejznámější je Sentiero Alpino Calanca. Na levé straně údolí se nacházejí přechody do údolí Val Mesolcina: Pass de Omenit a Pass di Passit, Bocchetta di Trescolmen a Pass de Buffalora. Na pravé straně údolí jsou přechody do údolí Riviera a Blenio: Bocchetta di Pianca Geneura a průsmyk Giümela. Na známou horu jižního Švýcarska, Pizzo di Claro (2727 m n. m.), lze vystoupit s pomocí lanovky Selma–Landarenca nebo lanovky Pizzo di Claro Lumino – Monti-Savorù. V celém údolí se nachází několik boulderingových oblastí.

Turistické ubytování je k dispozici v kulturním hotelu La Cascata v Augiu, v hostincích a vesnických ubytovnách a také v chatě Buffalora nacházející se přímo na Sentiero Alpino Calanca.

O událostech a tématech z údolí informuje rozhlasový pořad Voci del Grigione italiano.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calancatal na německé Wikipedii.

  1. a b SANTI, Cesare. Calanca (Tal) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2021-10-25 [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

editovat