Uzávěr množiny
A
⊂
M
{\displaystyle \mathbf {A} \subset \mathbf {M} }
metrického prostoru
(
M
,
ρ
)
{\displaystyle (\mathbf {M} ,\rho )}
lze také vyjádřit s pomocí rozdílu množin jako
M
∖
i
n
t
(
M
∖
A
)
{\displaystyle \mathbf {M} \backslash \mathrm {int} (\mathbf {M} \backslash \mathrm {A} )}
, kde
i
n
t
X
{\displaystyle \mathrm {int} \mathbf {X} }
označuje vnitřek množiny
X
{\displaystyle \mathbf {X} }
.
Vnitřek množiny tvoří množina všech vnitřních bodů . Bod
a
∈
X
{\displaystyle a\in \mathbf {X} }
označíme jako vnitřní bod množiny
X
⊆
M
{\displaystyle \mathbf {X} \subseteq \mathbf {M} }
, pokud existuje takové
r
>
0
{\displaystyle r>0}
, že pro množinu
B
(
a
,
r
)
=
{
x
∈
M
:
ρ
(
a
,
x
)
<
r
}
{\displaystyle \mathbf {B} (a,r)=\{x\in \mathbf {M} :\rho (a,x)<r\}}
platí
B
(
a
,
r
)
⊂
X
{\displaystyle \mathbf {B} (a,r)\subset \mathbf {X} }
.
Pokud platí
X
=
i
n
t
X
{\displaystyle \mathbf {X} =\mathrm {int} \mathbf {X} }
, pak se množina
X
{\displaystyle \mathbf {X} }
nazývá otevřená (v metrice
ρ
{\displaystyle \rho }
).
Pro množiny
A
⊂
M
,
B
⊂
M
{\displaystyle \mathbf {A} \subset \mathbf {M} ,\mathbf {B} \subset \mathbf {M} }
metrického prostoru
(
M
,
ρ
)
{\displaystyle (\mathbf {M} ,\rho )}
platí vztahy
i
n
t
A
⊂
A
{\displaystyle \mathrm {int} \mathbf {A} \subset \mathbf {A} }
i
n
t
i
n
t
A
=
i
n
t
A
{\displaystyle \mathrm {int} \,\mathrm {int} \mathbf {A} =\mathrm {int} \mathbf {A} }
i
n
t
(
A
∩
B
)
=
A
∩
B
{\displaystyle \mathrm {int} (\mathbf {A} \cap \mathbf {B} )=\mathbf {A} \cap \mathbf {B} }
i
n
t
(
A
∪
B
)
⊂
A
∪
B
{\displaystyle \mathrm {int} (\mathbf {A} \cup \mathbf {B} )\subset \mathbf {A} \cup \mathbf {B} }
pokud
A
⊂
B
{\displaystyle \mathbf {A} \subset \mathbf {B} }
, pak platí také
i
n
t
A
⊂
i
n
t
B
{\displaystyle \mathrm {int} \mathbf {A} \subset \mathrm {int} \mathbf {B} }
každá otevřená podmnožina množiny
A
{\displaystyle \mathbf {A} }
je podmnožinou
i
n
t
A
{\displaystyle \mathrm {int} \mathbf {A} }
množinu
i
n
t
A
{\displaystyle \mathrm {int} \mathbf {A} }
získáme jako sjednocení všech otevřených podmnožin množiny
A
{\displaystyle \mathbf {A} }
.
Je-li
A
⊂
M
{\displaystyle \mathbf {A} \subset \mathbf {M} }
částí metrického prostoru
(
M
,
ρ
)
{\displaystyle (\mathbf {M} ,\rho )}
, pak vnitřek množiny
M
∖
A
{\displaystyle \mathbf {M} \backslash \mathbf {A} }
nazveme vnějškem množiny
A
{\displaystyle \mathbf {A} }
. Body nacházející se ve vnějšku
A
{\displaystyle \mathbf {A} }
nazýváme vnějšími body množiny
A
{\displaystyle \mathbf {A} }
.
Pokud existuje takové okolí
U
{\displaystyle \mathbf {U} }
bodu
a
∈
A
{\displaystyle a\in \mathbf {A} }
, že
U
∩
A
=
{
a
}
{\displaystyle \mathbf {U} \cap \mathbf {A} =\{a\}}
, pak bod a nazýváme izolovaným bodem .
Jestliže každé okolí bodu
x
∈
M
{\displaystyle x\in \mathbf {M} }
obsahuje prvek množiny
A
⊆
M
{\displaystyle \mathbf {A} \subseteq \mathbf {M} }
různý od x , pak bod x se nazývá hromadným bodem množiny
A
{\displaystyle \mathbf {A} }
.
Bod uzávěru je hromadným bodem množiny
A
{\displaystyle \mathbf {A} }
(pokud se nejedná o izolovaný bod).
Z toho, že průnik libovolného počtu uzavřených množin je uzavřená množina, je i uzávěr množiny uzavřená množina. Naopak platí, že množina je uzavřená pravě tehdy, když je rovna svému uzávěru, tzn.
M
¯
=
M
{\displaystyle {\overline {\mathbf {M} }}=\mathbf {M} }
.
Uzávěr celého
X
{\displaystyle X}
je
X
{\displaystyle X}
, tzn.
X
¯
=
X
{\displaystyle {\overline {X}}=X}
.
Pro
A
⊆
X
,
B
⊆
X
{\displaystyle \mathbf {A} \subseteq \mathbf {X} ,\mathbf {B} \subseteq \mathbf {X} }
platí
A
⊆
A
¯
{\displaystyle \mathbf {A} \subseteq {\overline {\mathbf {A} }}}
A
¯
¯
=
A
¯
{\displaystyle {\overline {\overline {\mathbf {A} }}}={\overline {\mathbf {A} }}}
(
A
∩
B
)
¯
⊆
A
¯
∩
B
¯
{\displaystyle {\overline {(\mathbf {A} \cap \mathbf {B} )}}\subseteq {\overline {\mathbf {A} }}\cap {\overline {\mathbf {B} }}}
(Ale pozor: obrácená inkluze obecně neplatí! Zvažme například situaci
X
=
R
,
A
=
[
0
,
1
)
{\displaystyle X=\mathbb {R} ,\,\mathbf {A} =[0,1)}
a
B
=
[
1
,
2
]
{\displaystyle \mathbf {B} =[1,2]}
.)
(
A
∪
B
)
¯
=
A
¯
∪
B
¯
{\displaystyle {\overline {(\mathbf {A} \cup \mathbf {B} )}}={\overline {\mathbf {A} }}\cup {\overline {\mathbf {B} }}}
pokud
A
⊆
B
{\displaystyle \mathbf {A} \subseteq \mathbf {B} }
, pak
A
¯
⊆
B
¯
{\displaystyle {\overline {\mathbf {A} }}\subseteq {\overline {\mathbf {B} }}}
je-li
A
{\displaystyle \mathbf {A} }
je podmnožinou uzavřené množiny
B
{\displaystyle \mathbf {B} }
, pak
A
¯
⊆
B
{\displaystyle {\overline {\mathbf {A} }}\subseteq \mathbf {B} }