Trmice

město v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji

Trmice (německy Türmitz) jsou město v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji a přímo sousedí s částmi Ústí nad Labem. Žije v něm přibližně 3 400[1] obyvatel.

Trmice
Trmice
Trmice
Znak města TrmiceVlajka města Trmice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecÚstí nad Labem
Obec s rozšířenou působnostíÚstí nad Labem
(správní obvod)
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 357 (2024)[1]
Rozloha6,66 km²[2]
Nadmořská výška148 m n. m.
PSČ400 02, 400 04
Počet domů588 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduFügnerova 448/29
400 04 Trmice
epodatelna@mutrmice.cz
StarostkaMgr. Jana Oubrechtová
Oficiální web: www.mestotrmice.cz
Trmice na mapě
Trmice
Trmice
Další údaje
Kód obce553697
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První dočasné osídlení v oblasti Koštova a sousedních Stadic je staré přes 25 000 let, což dokládají nálezy z roku 1987. I další archeologické průzkumy byly bohaté na důkazy osídlení a množství kultur i v pozdějších dobách. Následně zde žili postupně kmeny Keltů, Germánů a podle hrobů z 10. století víme, že se zda nacházela slovanská zemědělská osada, která měla o sto let později i dřevěný kostelík.

První písemná zmínka pochází z roku 1264 a mluví o Janu z Trmic, který byl služebníkem Boreše z Oseka. Další zmínka pochází z královské listiny Václava II. a mluví o držiteli panství s okolím, kde se těžil cín, Zvěstu de Tyrmiczovi. Trmice byly královským lénem, které však bylo podřízeno královským manům z Oseka a později z Krupky. Celý středověk také byly rozdělené řekou Bílinou na dvě různé panství, Horní a Dolní Trmice. Roku 1589 propustil Rudolf II. Trmice z léna. Poprvé nakrátko Trmice spojil Vavřinec Majdrle z Mansperka, který koupil nejdříve horní tvrz zkonfiskovanou po Bitvě na Bílé hoře a následně dolní tvrz roku 1629. Další spojení provedl Jan Hartvík, hrabě z Nostic, který koupil obě tvrze od synů zmíněného Vavřince Majdrleho. Trmicím se od té doby zásluhou hraběte dařilo, mimo jiné sem bylo přemístěno trhové právo z Řehlovic. Roku 1664 byly Trmice povýšeny Leopoldem I. na město i přes nesouhlas sousedního Ústí nad Labem disponujícího mílovým právem. Význam města rostl, v roce 1775 se zde konaly již 4 trhy do roka a roku 1785 byl Trmicím přiznán regulovaný magistrát.

Již v 18. století se zde začíná těžit uhlí. Bitva u Chlumce se sice městu vyhnula, avšak v půlce 19. století přichází epidemie cholery. Přesto se město rozvíjí opět zásluhou Nosticů, budují se průmyslové podniky a v roce 1863 byl dokončen novogotický zámek. Od 19. století rostl počet obyvatel a vrcholu město dosáhlo roku 1930. V šedesátých letech 20. století padlo rozhodnutí, že Trmice budou v budoucnu čistě průmyslovou čtvrtí a tedy obyvatelstvo bude postupně přesídleno. S tím souviselo následné bourání například starého zámku nebo barokní radnice. V roce 1987 se začal budovat dálniční most vedoucí přímo nad městem. Zaniklá obec Tuchomyšl, na jejímž území je povrchový důl, zůstala v Ústí nad Labem. [4][5]

Přírodní poměry

editovat
 
Nový zámek v Trmicích

Samotné Trmice se nacházejí na začátku údolí, ve kterém se nachází jejich část Koštov mezi vrchem Rovný na levé straně a Stadickými srázy na straně pravé. Celkově patří do geomorfologického celku České středohoří. Městem a také tímto údolím prochází řeka Bílina, do kterého se při hlavní silnici vlévá Újezdský potok. Je také součástí mikroregionu Milada[6], jehož centrem je jezero Milada vytvořené zaplavením dolu Chabařovice západně od města.

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 7 133 obyvatel (z toho 3 568 mužů), z nichž bylo 1 941 Čechoslováků, 4 890 Němců, šest Židů, devět příslušníků jiné národnosti a 287 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 331 lidí bylo evangelíky, pět jich patřilo k církvi československé, 36 k církvi izraelské, třináct lidí k dalším nezjišťovaným církvím a 906 lidí bylo bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 7 593 obyvatel: 2 318 Čechoslováků, 5 052 Němců, čtyři Židé, pět příslušníků jiné národnosti a 214 cizinců. Stále převažovalo římskokatolická většina, ale ve městě žilo také 570 evangelíků, 66 členů církve československé, 36 židů, šestnáct příslušníků nezjišťovaných církví a 1 563 lidí bez vyznání.[8]

Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Trmice v roce 1930, kdy zde žilo 7 593 obyvatel. Před odsunem po druhé světové válce zde žilo převážně německé obyvatelstvo, v roce 1890 se přihlásilo k české národnosti pouze 23 obyvatel, v roce 1930 jich už bylo 2 318.[4] Od 60. let také narůstá podíl obyvatel romského etnika, které podle Agentury pro sociální začleňování tvoří až třetinu veškerého obyvatelstva.[9] Trmice byly v roce 2018 obcí s druhým největším podílem obyvatel postižených exekucí v ČR (41,1 %).[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 972 2 547 3 311 4 546 5 856 7 133 7 593 5 372 5 352 4 347 3 449 1 483 2 299 2 517 2 645
Počet domů 192 217 239 292 352 436 566 679 630 576 543 354 423 464 467

Městská správa

editovat

Po připojení Sudet k Říši byly Trmice připojeny k Ústí nad Labem. V září roku 1991 byl vytvořen samostatný městský obvod Ústí nad Labem-Trmice, do nějž spadala katastrální území Trmice, Koštov, Újezd a Tuchomyšl. Dne 1. ledna 1994 se Trmice spolu s Koštovem a Újezdem na základě referenda oddělily od Ústí.[13]

Části města

editovat

Městské symboly

editovat

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. září 2005.[14]

Hospodářství

editovat

Průmysl

editovat
  • Teplárna Trmice ČEZ – založena na začátku 20. století jako uhelná elektrárna. Od konce 50. let do půlky 70. let byla přebudovávána na teplárnu pro Ústí nad Labem. [15]
  • Lihovar – v provozu od roku 2007, v minulosti trápil město intenzivním zápachem. [16]Po insolvenci v roce 2010 změnil majitele na Liberta Energy, který se zaručil o odstranění zápachu po znovuzprovoznění. [17]
  • Výroba nářadí Black & Decker Czech
  • Výroba pístů a motorů KS Kolbenschmidt Czech Republic

Zaniklé

editovat
  • V roce 1902 byl v katastrálním území Trmic v provozu důl Alžběta hraběnky Marie Antonie Silva-Tarouca.[18]
  • Prefa Trmice – založena v roce 1949 z důvodu nedostatku stavebního materiálu v Ústí[5], zbourána v roce 1992. [19]
  • Důl 5. května

Služby

editovat
  • Nákupní park Trmice
  • Hypermarket Globus Trmice

Doprava

editovat

Školství

editovat
  • Mateřská školka Trmice, v ulici Lovecká[20]
  • Základní škola Trmice, v ulici Tyršova[21]
  • Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace, na Václavském náměstí a v ulici Fügnerova[22]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Trmicích.
Evangelický kostel Pána Ježíše
Neogotický Evangelický kostel Pána Ježíše z počátku dvacátého století stojí u průjezdní silnice. Na západní věži je umístěn zvon z roku 1907 od Karla Schwabeho z Bělé pod Bezdězem. Zvon má nezvyklý způsob zavěšení, pořízený touž dílnou – je upoután na spodním stojanu. [23]
Kostel Narození Panny Marie
Původně barokní Kostel Narození Panny Marie z 18. století s neogotickou přestavbou v 19. století stojí na náměstí. V západní věži kostela se nachází nedatovaný zvon s německým nápisem. Součástí areálu jsou sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Josefa.[24]
Další pamětihodnosti
  • Trmický nový zámek navržený architektem Heinrichem Ferstelem, postaven 1856 až 1863 šlechticem Albertem Nosticem[25]
  • Kaple Panny Marie v Koštově. Kaple z roku 1820 stojí v obci pod dálničním přivaděčem. Na průčelním nástavci litinový zvon z roku 1916 s datací na krku.
  • Pomník sovětských zajatců na Ovčím vrchu
  • Hospoda U modré hvězdy
  • Fara
  • Modernistická vila Stamm[26]
  • Přemostění tratí Českých drah dokončené roku 2006 dosahující délky téměř 1 100 metrů.

Osobnosti

editovat

Galerie

editovat

Partnerská města

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Trmice [online]. Města, obce, osady a lidé Severního Polabí [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  5. a b Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. Dostupné online. ISBN 80-239-3245-4. S. 319–320. 
  6. Členské obce mikroregionu [online]. Trmice: Mikroregion Milada [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 390. 
  9. O lokalitě Trmice [online]. Agentura pro sociální začleňování [cit. 2018-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22. 
  10. Kde žije nejvíc Čechů v dluhové pasti? Podívejte se na novou mapu exekucí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-13 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 579.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  14. Udělené symboly – Trmice [online]. 2005-09-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  15. Teplárna Trmice [online]. ČEZ [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  16. POPOVÁ, Martina. Byli jsme na místě: Lihovar: Zápach, hluk a potíže .... Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2010-04-17 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  17. ŠUJAN, Kristián. Trmický lihovar dostal od radnice zelenou. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2016-03-22 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  18. Dějiny města Chabařovic. Příprava vydání Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser. Chabařovice: Město Chabařovice, 1998. 190 s. ISBN 80-902278-1-3. S. 112. 
  19. ROČEK, František. První po převratu padla Prefa. Národní bance pak ustoupily tři domy. Ústecký Deník [online]. Vltava Labe Media, 2012-01-16 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  20. mestotrmice.cz/skolka.asp. www.mestotrmice.cz [online]. [cit. 2019-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-27. 
  21. zstrmice.cz
  22. Instituce ve městě [online]. Město Trmice [cit. 2018-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. 
  23. Evangelický kostel Pána Ježíše [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  24. Kostel Narození Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  25. Zámek Trmice [online]. Ústí-Aussig [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  26. Vila Stamm [online]. Usti-Aussig [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat