Újezd (Trmice)

část města Trmice v katastrálním území Koštov v okrese Ústí nad Labem

Újezd je vesnice v okrese Ústí nad Labem, část města Trmice. Vesnice měla vinařskou tradici.

Újezd
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecTrmice
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel83 (2021)[1]
Katastrální územíKoštov (2,88 km²)
Nadmořská výška200 m n. m.
PSČ400 02
Počet domů23 (2011)[2]
Újezd
Újezd
Další údaje
Kód části obce71030
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1416.[3] Své jméno dostala tato osada podle staroslovanského Oujezd. Název Oujezd se objevuje v knihách již roku 1452 a v roce 1654 se vedle názvu Oujezd objevuje jméno Oujezl.

Prvními osídlenci byli Slované, kteří byli pravděpodobně vyhnáni v 10. století ze Saska. Nejstarší záznam o obyvatelích Újezda hovoří o českém občanu Pondělíčkovi, který vlastnil v Újezdě vinné sady. První vinný sklep vznikl v roce 1674 na pozemku domu čp. 4. V následujících letech založili vinné sady další obyvatelé Újezda. Posledními vinaři ve vsi působili ještě v první polovině 19. století. Později zde pěstování vína zaniklo, zřejmě pro vyšší cenu oproti dováženému vínu a snad i proto, že se rozšiřoval kamenolom, který zrušil starou silnici do Hostovic nad lomem a postavila se nová s dnešními serpentýnami.

Až do roku 1980 byl Újezd součástí obce Koštov, spolu se kterou se stal součástí Ústí nad Labem. K osamostatnění Koštova spolu s Újezdem došlo roku 1994.[4]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 205 obyvatel (z toho 102 mužů), z nichž bylo 37 Čechoslováků, 166 Němců a dva cizinci. S výjimkou devíti evangelíků a šestnácti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 186 obyvatel: 29 Čechoslováků, 154 Němců a tři cizince. Převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi bydlelo také deset evangelíků a osmnáct lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[3][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 44 40 64 119 182 205 186 118 94 85 75 78 86 83
Domy 7 7 7 15 20 22 23 25 . 19 19 21 21 23
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Koštov.

Pamětihodnosti

editovat
 
Vodárna pod vsí
  • Nejstarším domem v Újezdě byl dům č. 1, který pochází z 15. století a patřil pravděpodobně panu Gregoru Windschovi. Posledním obyvatelem tohoto domu s pavlačí byl pan Ignác Kammel.
  • Starý mlýn v Újezdě pochází z roku 1817, a postavil ho trmický občan pan Felix Kühnel, který tím chtěl pomoci trmickému mlýnu v sezóně, neboť v kupní smlouvě je výslovně uvedeno, že trmický mlýn a mlýn v Újezdě, musí patřit vždy jednomu majiteli. Část obilí musel majitel mlýnů odevzdat trmickému pivovaru a velkostatku. Posledními mlynáři byli manželé Hellerovi.
  • Kaplička v Újezdě byla postavena v roce 1703. Stavitelem byl pan Pusch, který bydlel s rodinou od roku 1691 až 1756 v Újezdě v domě čp. 4. Puschův dům v roce 1881 zčásti vyhořel a v roce 1908 v den konání trmického tradičního „Makového trhu“ vyhořela i přiléhající stodola.
  • Újezdská stará cihelna č. 14 vyhořela 16. dubna 1909.
  • Hostinec v Újezdě pochází zřejmě z roku 1920. Prvním hostinským byl pan Josef Winkler.

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006 [cit. 2012-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-08. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 388. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

editovat