Thaddäus Anton Dereser

vysokoškolský profesor a odborník na hermeneutiku a orientální jazyky

Thaddäus Anton Dereser, také Thaddaeus a Sancto Adamo, OCD (13. února 1757, Fahr, dnes součást Volkachu – 15. nebo 16. června 1827?, Vratislav) byl německý vysokoškolský profesor a odborník na hermeneutikuorientální jazyky.[1] Patřil k Řádu bosých karmelitánů a byl katolickým představitelem osvícenství, který prosazoval rozumový výklad bible. Měl výrazný sklon popírat autority a zaujímat nezávislá stanoviska – ve světském i náboženském směru. Kvůli tomu se často dostával do sporů a během Francouzské revoluce za to téměř zaplatil životem.

Thaddäus Anton Dereser
Narození13. února 1757
Fahr, dnes součást Volkachu
Franky
Úmrtí15. nebo 16. června 1827?
ve věku 70 let
Vratislav
Pruské království
Národnostněmecká
Alma materWürzburská univerzita
Univerzita Heidelberg
Povolánívysokoškolský profesor
Zaměstnavateléakademie v Bonnu
Univerzita Heidelberg
Vratislavská univerzita
Nábož. vyznáníbosý karmelitán
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katolická encyklopedie z roku 1913 o něm říká, že „Dereserova bojovná povaha jej neustále přivádí do problémů, kdekoli se ocitne. Ačkoli se sám považuje za dobrého katolíka, bývá spojován spíše s racionalistickými, protiřímskými názory a plytkým racionalismem své doby“ a člověka majícího potřebu „rozumem vysvětlovat jakékoli nadpřirozeno z Písma a víry“.[2] Z těchto důvodů byly všechny jeho spisy považovány katolickými autoritami za „poskvrněné“, ačkoli na Index librorum prohibitorum se dostal pouze jediný a bez uvedení autorova jména. To svědčí o tom, že církev – navzdory svému odporu vůči racionalismu – jeho talent uznávala.

Členem Řádu bosých karmelitánů se stal 18. října 1777 v Kolíně nad Rýnem a vysvěcen byl roku 1780 v Mohuči. Studoval filosofiiteologii na univerzitách ve WürzburguHeidelbergu. Ve svém oboru dosáhl takového věhlasu, že mu (v rozporu s řeholními pravidly) bylo umožněno přijmout místo profesora hermeneutikyorientálních jazyků nejprve na jeho alma mater a později na akademii v Bonnu (1783–1791).

Roku 1791 odešel do Štrasburku, kde se stal profesorem exegetické teologie a zastával místo kněze a rektora na místním biskupském semináři. Zde také přišel do konfliktu s Francouzskou revolucí. Dereser odmítl Občanskou ústavu duchovenstva, která stanovila, že kněží budou podléhat francouzským světským autoritám. Tímto začal být označován za protirevolučního kněze. Během Jakobínského teroru byl zatčen a odsouzen k trestu smrti, ovšem absolutní trest mu byl zmírněn na deportaci. Není potvrzeno, že by toto zmírnění trestu bylo ovlivněno popravou Robespierra, jisté však je, že se Dereser roku 1796 vrátil s podlomeným zdravím do Heidelbergu a pobýval v místním klášteře.[3]

V roce 1799 se stal profesorem orientálních jazyků, exegeze a pastorální teologie na Heidelberské univerzitě. Karel Fridrich – markrabě bádenský, odvolal jmenování Antona Deresera do funkce biskupa koadjutora Štrasburské diecéze. Dereser se poté přestěhoval do města Freiburg im Breisgau (1807) a učil na místní univerzitě. Zde se však roku 1810 dopustil přestupku při pohřební mši a odešel do Karlsruhe (zde pracoval jako pastor) a poté do Kostnice.

Roku 1811 odešel do Lucernu, kde po následující tři roky vykonával funkci rektora biskupského semináře. Kvůli svému racionalismu byl však ze školy vyloučen[1] a odešel do Vratislavi, kde působil jako kanovník a profesor dogmatické teologie na místní univerzitě.[3] V letech 1819–1820 zde vykonával funkci rektora[4] a roku 1827 ve Vratislavi také zemřel.[5]

  • Commentatio biblica in effatum Christi Matth. 16, 18. 19. Tu es Petrus (Bonn, 1798) – toto dílo bylo umístěno na Index librorum prohibitorum
  • překlad Starého zákona z hebrejštiny do němčiny – tímto Dereser dokončil práci započatou Dominicem von Brentanem, který přeložil Nový zákonTóru. Německý překlad bible těchto dvou autorů byl později revidován Johannem Scholzem.
  • další díla, především latinská:
    • Nezbytnost znalosti orientálních jazyků pro studium Písma (Kolín nad Rýnem, 1783)
    • Hermeneutika Starého a Nového zákona (1784 a 1786)
    • Disertační práce o zničení Sodomy (1784)
    • o Svatém Janu Křtiteli (1785)
    • Moc a povinnosti papežů podle svatého Bernarda (1787)
    • o Kristově pokušení (1789)
    • Jeho Božství a Farizeové (Štrasburk, 1791)
    • Založení univerzity v Bonnu (1786)
    • Německý breviář (Augsburg, 1793, několikrát přetištěno)
    • Německá modlitební knížka (1808)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Dereser na anglické Wikipedii.

  1. a b KOLEKTIV AUTORŮ. Allgemeine Deutsche Biographie. Svazek 5. Lipsko: Duncker & Humblot, 1877. Dostupné online. Kapitola Dereser, Thaddaeus a Sancto Adamo, s. 60. (německy) 
  2. HERBERMANN, Charles George; PACE, Edward A.; PALLEN, Condé Benoist, SHARAN, Thomas Joseph; WYNNE, J. Catholic Encyclopedia. [s.l.]: Encyclopedia Press, 1913. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b XIBERTA OCARM, Bartolomé. Neue Deutsche Biographie. Berlín: Duncker & Humboldt, 1957. Dostupné online. Kapitola Dereser, Thaddaeus a Sancto Adamo, s. 605. (německy) 
  4. Rektoratsreden im 19. und 20. Jahrhundert – Online-Bibliographie; Schlesische Friedrich-Wilhelms-Universität zu Breslau [online]. Mnichov: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  5. KEMPER, K. Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon. Nordhausen: Traugott Bautz, 2003. ISBN 3-88309-110-3. Kapitola Dereser, Thaddaeus a Sancto Adama, s. 229. (německy) 

Literatura

editovat
  • MÜNCH, Franz Xaver. Der äußere Lebensgang des Aufklärungstheologen Thaddäus Anton Dereser. Bonn: [s.n.], 1929. (německy) 
  • HEGEL, Eduard. Thaddaeus Anton Dereser und sein Verhältnis zum Karmelitenorden. Kolín nad Rýnem: [s.n.], 1962. S. 157–172. (německy) 

Externí odkazy

editovat