Wikipedie

Friedrich von Raumer

Právník, historik, publicista a politik. Působil jako profesor na univerzitách ve Vratislavi a Berlíně. V letech 1818–1819 a 1842–1843 byl na vratislavské univerzitě rektorem.

Friedrich Ludwig Georg von Raumer (14. května 1781, Wörlitz v Sasku-Anhaltsku – 14. června 1873, Berlín) byl německý právník, historik, publicista a politik. Působil jako profesor na univerzitách ve Vratislavi a Berlíně. V letech 1818–1819 a 1842–1843 byl na vratislavské univerzitě rektorem.[2]

Friedrich von Raumer
Narození14. května 1781
Wörlitz v Sasku-Anhaltsku
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí14. června 1873
ve věku 92 let
Berlín
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníčtvrť Kreuzberg, Berlín[1] (52°29′17,95″ s. š., 13°23′53,88″ v. d.)
Národnostněmecká
Alma materGöttingenská univerzita
Univerzita v Halle
Povolánívysokoškolský profesor
ZaměstnavateléVratislavská univerzita
Humboldtova univerzita
Znám jakoprávník, historik, publicista a politik
Ocenění
Politická strana Deutsche Zentrumspartei
ChoťLouise von Goerschen (1785–1867)
RodičeGeorg Friedrich von Raumer (1755–1822)
Charlotta rozená Marées aus Raguhn (1761–1811)
PříbuzníKarl Georg von Raumer (bratr, geolog a geograf; 1783–1865)
Ernst Ludwig von Gerlach (soudce a politik; 1795–1877)
Leopold von Gerlach (generál; 1790–1861)
FunkceČlen Pruské panské sněmovny
poslanec Frankfurtského parlamentu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Mládí a studia

editovat

Narodil se roku 1781 do rodiny místního vládního úředníka Georga Friedricha von Raumer a jeho ženy Charlotty. Navštěvoval berlínské Joachimsthalské gymnázium, kde také odmaturoval. Dále se věnoval studiu práva, administrativy a historie na Univerzitě Georga Augusta v Göttingenu a následně na Univerzitě Martina Luthera v Halle.[3]

Po ukončení studií v roce 1801 se stal referentem a následně roku 1804 řádným přísedícím u kurmarkské komory. Od srpna 1806 do května 1809 působil jako vedoucí jednoho z oddělení komory v braniborském městě Königs Wusterhausen.[4]

Roku 1809 odešel do Postupimi, kde se o rok později stal úředníkem na ministerstvu financí a následně byl zvolen do pruské vlády – do kabinetu premiéra Hardenberga. Během působení ve vládě doprovázel premiéra na několika zahraničních cestách. Kvůli svým liberálně-reformátorským názorům se dostával do konfliktů s ostatními úředníky a z vlády odešel.[5]

Vědecká a pedagogická činnost

editovat

V roce 1811 získal doktorát z humanistických věd na Ruprechto-Karlově univerzitě v Heidelbergu a ve stejném roce odešel do Vratislavi a stal se profesorem politologie a dějepisu na tamější nově vzniklé univerzitě.[3] V letech 1818–1819 a 1842–1843 byl na této univerzitě rektorem.[2] Mezitím absolvoval řadu studijních cest po Německu, Švýcarsku a Itálii.[5]

Od roku 1819 působil na Univerzitě Fridricha Viléma v Berlíně, kde byl rektorem v letech 1822–1823 a 1842–1843 (v tomto akademickém roce zastával zároveň funkci rektora ve Vratislavi).[6] Dále byl také děkanem na filozofické fakultě univerzity ve Vratislavi a nějakou dobu vykonával funkci tajemníka Pruské akademie věd.[3] V tomto období podnikl cesty do Francie (1830), Velké Británie (1835), Itálie (1839) a USA (1844). Poznatky z těchto cest následně publikoval ve svých vědeckých pracích. Roku 1853 odešel do emeritury.

Politická činnost

editovat

Roku 1844 byl zvolen poslancem Frankfurtského sněmu za středopravicovou stranu Deutsche Zentrumspartei, která prosazovala sjednocení Německa pod nadvládou Pruska. Jako vyslanec arcivévody Jana Habsbursko-Lotrinského byl vyslán do Paříže. Také byl v čele výpravy k pruskému králi Fridrichu Vilémovi, která mu měla nabídnout německou císařskou korunu. Po rozpuštění Frankfurtského sněmu se vrátil do Berlína a stal se členem horní komory pruského parlamentu.[5]

Zemřel roku 1873 v Berlíně a je pohřben na hřbitově ve čtvrti Kreuzberg.[1]

Dílo

editovat
 
hrob Fridicha von Raumer

Ve svých vědeckých pracích se specializoval zejména na oblast historie, práva, administrativy a politologie. Jeho nejvýznamnějšími pracemi jsou Geschichte der Hohenstaufen und ihrer Zeit (1823–25, digitalizováno) a Geschichte Europas seit dem Ende des 15ten Jahrhunderts (1832–50, digitalizováno).

  • 1806 – Sechs Dialoge über Krieg und Handel, první vydané dílo[7], digitalizováno
  • 1810 – Das britische Besteuerungssystem
  • 1813 – Handbuch merkwürdiger Stellen aus den lateinischen Geschichtschreibern des Mittelalters, digitalizováno
  • 1816 – Herbstreise nach Venedig, digitalizováno
  • 1821 – Vorlesungen über die alte Geschichte, digitalizováno
  • 1826 – Über die geschichtliche Entwickelung der Begriffe von Recht, Staat und Politik, digitalizováno
  • 1828 – Über die preußische Städteordnung, digitalizováno
  • 1831 – Briefe aus Paris zur Erläuterung der Geschichte des 16. und 17. Jahrhunderts, digitalizováno
  • 1836–1839 – Beiträge zur neuern Geschichte aus dem Britischen Museum und Reichsarchiv, digitalizováno: svazek 1, svazek 2, svazek 3
  • 1845 – Die Vereinigten Staaten von Nordamerika, digitalizováno
  • 1849 – Briefe aus Frankfurt und Paris 1848–1849digitalizováno
  • 1860 – Historisch-politische Briefe über die geselligen Verhältnisse der Menschen digitalizováno
  • 1861 – Lebenserinnerungen und Briefwechsel, digitalizováno
  • 1864–66 – Handbuch zur Geschichte der Litteratur, digitalizováno
  • 1869 – Litterarischer Nachlaß

V roce 1830 začal společně s Fridrichem Brockhausem vydávat sérii Historisches Taschenbuch (digitalizováno). Po roce 1871 v jejím vydávání pokračoval Wilhelm Heinrich Riehl.[8]

Ocenění a pocty

editovat

Členství ve vědeckých společnostech

editovat

zdroj[3]

Pocty

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Raumer na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b WILSON, James Grant; FISKE, John; JOHNSON, Rossiter. Appletons' Cyclopædia of American Biography. New York: D. Appleton and Company, 1887-1889. Dostupné online. Kapitola Raumer, Friedrich Ludwig Georg von. (anglicky) 
  2. ↑ a b Rektoratsreden im 19. und 20. Jahrhundert – Online-Bibliographie; Schlesische Friedrich-Wilhelms-Universität zu Breslau [online]. Mnichov: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ a b c d SEZNAM AUTORŮ. Allgemeine Deutsche Biographie. Mnichov/Lipsko: Duncker & Humblot, 1875-1912. Dostupné online. S. 403–414. 
  4. ↑ RAUMER, Friedrich Ludwig Georg von. Lebenserinnerungen und Briefwechsel. [s.l.]: [s.n.], 1861. 385 s. Dostupné online. S. 95. (německy) 
  5. ↑ a b c d JORDAN, Stefan. Raumer, Friedrich Ludwig Georg [online]. Deutsche Biographie [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Rektoratsreden im 19. und 20. Jahrhundert – Online-Bibliographie; Friedrich-Wilhelms-Universität Berlin [online]. Mnichov: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ SEZNAM PŘISPĚVATELŮ. Encyclopædia Britannica. Svazek 22. [s.l.]: Encyclopædia Britannica, Inc., 1911. 32 640 s. Dostupné online. ISBN 1-59339-292-3. Kapitola Raumer, Friedrich Ludwig Georg von. (anglicky) 
  8. ↑ RINES, George Edwin. Raumer, Friedrich Ludwig Georg von [online]. The Encyclopedia Americana, 1920 [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Friedrich_von_Raumer&oldid=21968625“