Wikipedie

Teti

egyptský faraon 6. dynastie

Teti, řecky Othoés, byl prvním egyptským faraonem 6. dynastie.[1] Vládl přibližně v letech 2305–2279 př. n. l.[2]. Na trůn nastoupil po posledním králi 5. dynastie, Venisovi.[1] Za jakých okolností se na trůn Teti dostal, není známo[1]. Předpokládá se, že mezi smrtí Venise a nástupem Tetiho na trůn byla časová přetržka, nicméně úřednická vrstva nástupnictví zřejmě podpořila. Teti nebyl Venisovým synem, ale možná byl jeho zetěm.[4]. H. Altenmüller (německý egyptolog) za Tetiho otce uvádí Venisova úředníka (vezíra) Schepsipuptaha[12] a Venisovy dcery Iput[5] vycházeje z nápisů v hrobce Mehua[12].

Teti
Othoés (řecky)[1]
Pyramidové texty; Tetiho pohřební komora
Pyramidové texty; Tetiho pohřební komora
Doba vlády2305–2279 př. n. l.[2]

10 let (Beckerath)

30 let (Manehto)[3][4]
Rodné jméno
<
X1
X1		 M17
>

Teti
Trůnní jméno
X1
X1		 M17
Ttj (Teti)
Horovo jméno
G5<h1
S29R4X1 Q3
N19
h1>O33
 Sehotep-taui – „Ten, jenž smiřuje obě země“[4]
Jméno obou paní
S29R4
X1 Q3

Sehotep-nebti
Zlatý Hor
T22 G5
S12

Bik-nebu-sema
ManželkyIput I.
ipwt
[5][6] dcera Venise[7][8]
Chuit
xwit
[6]identifikována jako Chentakus III. [9]
PotomciPepi I.,[10] Veserkare, Tetianchkem, Nebkauhor Vatetchethor[10], Nubchetnebty, Merout, Idut, Sathor, Šešit, Šešti Sešsešet[11]
Otecúředník Schepsipuptah[12][11]
MatkaSešsešet[11]
bratr Mehu[12]
Narození24. století př. n. l.
Úmrtínejisté (patrně zavražděn)
Hrobkajedna z pyramid v severní[11] Sakkáře[4], v centrální části poblíž Džoserova komplexu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda

editovat

O Tetiho vládě a jeho činech není příliš mnoho známo.[1] Poskytl výsady chrámu v Abydu a podílel se na rozvoji uctívání bohyně Hathory v Dendeře.[4] O rozvinutém obchodu za jeho vlády svědčí importy z Byblu a Puntu.[4] Délka jeho vlády není známa, uvádí ji pouze Manehto a stanovuje ji na 30 let.[1] Víc je toho známo i o jeho několika hodnostářích. V době jeho vlády musely panovat velmi neutěšené poměry.[1] Na konci své vlády byl možná zavražděn[4] uzurpátorem Veserkarem, který jej vystřídal na trůně. Manehto tvrdí, že Tetiho zabila jeho vlastní tělesná stráž.[11] Po krátké vládě se však po Veserkareovi doslova slehla zem.[1]

Rodina

editovat

Jeho matka se jmenovala Sešsešet. Měl několik manželek. Vzal si dceru svého předchůdce Unase, Iput I., jeho další známá manželka byla například Chuit, možná matka jeho nástupce Veserkarea. Měl celkem 3 syny a 9, nebo 10 dcer. Všechny své dcery pojmenoval po své matce. Tyto dcery pak měly ještě druhé jméno, aby se daly odlišit – v egyptštině rn-nfr (doslova krásné jméno).

Jeho synové s Iput:

Jeho synové s Iput:

Jeho dcery s Iput:

Jeho dcery s Chuit:

Dcery neznámých žen:

Tetiho významní hodnostáři

editovat
  • Kagemni, vezír,[4] velekněz Reova kultu, jeho ženou byla Tetiho dcera, Nubchetnebty
  • Mereruka, vezír,[4] velekněz Reova kultu, jeho ženou byla Vatetchethor,[10] panovníkova nejstarší dcera[4]
  • Nefersešemptah,[13] jeho ženou byla Tetiho dcera, Šešit
  • Šepesipuptah,[12] jeho ženou byla Tetiho dcera, Šešti
  • Veni z Abydu

Protože Teti patrně nepocházel z hlavní královské linie předcházející dynastie, opíral se o úzkou skupinu věrných hodnostářů. První čtyři výše jmenované oženil se svými dcerami.[7] Příznačné je, že za Tetiho panování rostl počet úředníků i kněží.[4]

 
Pyramida Teti

Tetiho stavby

editovat
  • Búbastis (kaple-ka)
  • Héliopolis (karcitový obelisk)
  • Protože se ve Venisově zádušním chrámu našly nápisy na žulových blocích u vchodu do chrámu s Tetiho jménem, předpokládá se, že tento svatostánek nechal Teti dostavět.[11]
  • V Héliopoli byl objeven fragment obelisku.[11] Díky hieroglyfickému nápisu je přisuzován (i když to není dokázáno nade vší pochybnost) Tetimu. Jedná se sice o nejstarší obelisk v tomto městě, ale v blízkosti Inebuhedže (Mennoferu, řeckého Memfisu) na abúsírském pohřebišti ve slunečních chrámech jsou ještě o víc než století starší obelisky. Tyto obelisky však nejsou monolitní, ale postavené z kamenných bloků.

Králova hrobka

editovat

Teti si svoji hrobku, pyramidu, nechal postavit v Sakkáře, několik set metrů od známé stupňovité pyramidy krále Džosera. Tetiho pyramida byla poměrně malá, měřila asi 43 metrů, její základna měla rozměry 64×64 metrů.[1] Dodnes se z ní zachovala pouze hromada kamení a štěrku.[1] Byla postavena z nepečlivě opracovaných kvádrů z žuly. Zbytky její vnitřní části také nejsou příliš dobře zachovalé, značně je poškodili lupiči a čas.[1] Z Tetiho pyramidy se nám však zachovala velká část Textů pyramid, jimiž byla jeho hrobka vyzdobena.[1][10] Překvapivě se zde zachoval i králův sarkofág.[1][10] Kolem Tetiho pyramidy je pohřbena většina hodnostářů z jeho doby.[10] Některé z nich ale byly záměrně zničeny ještě za panovníkovy vlády.[10] To může znamenat, že faraon s opozicí zúčtoval tvrdě[10], protože co může být větším trestem, než znemožnit opozičníkům posmrtnou existenci.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 342. 
  2. ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 472. 
  5. ↑ a b DODSON, Aidan. Monarch of the Nile [online]. Cairo: The American Uńiversity. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37. 
  7. ↑ a b DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky) 
  8. ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 215. 
  9. ↑ The Tomb of Khentkaus III [online]. Dublin: ANCIENT ORIGINS, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c d e f g h BÁRTA, Miroslav. Osudy staré 4500 let. Brandýs nad Labem: FOTO-GRAFIKA Kamil Voděra, 2002. 48 s. ISBN 80-238-8726-2. S. 24. 
  11. ↑ a b c d e f g KREJČÍ, Jaromír; LANDGRÁFOVÁ, Renata. Královny 5. dynastie [online]. Praha: České egyptologický ústav KU. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d e ALTENEMÜLLER, Hartwig. Bemerkung zur Gründung der 6. Dynstie [online]. Hildesheim: Hildesheimer Ägyptologische Beiträge, 1990. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ VLČKOVÁ, Petra. Zapomenutá a znovu objevená Sakkára [online]. Praha: Archologický ústav AV ČR, 2009. Dostupné online. 

Související články

editovat

Literatura

editovat
  • BÁRTA, Miroslav. Zapomenutý vezír Kar a jeho synové [online]. Praha: Český egyptologický ústav, 209. Dostupné online. 
  • VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Teti na Wikimedia Commons
Předchůdce:
Venis 		  Egyptský král
2305–2279 př. n. l. 		  Nástupce:
Veserkare
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Teti&oldid=23329279“