Wikipedie

Pepi I.

egyptský faraon
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Pepi I. byl třetím faraonem 6. dynastie.

Pepi I.
Pjopej I.[1], Fios (řecky)[1]
Pepi I., bronzová socha
Pepi I., bronzová socha
Doba vlády2276–2228 př. n. l. [2]

50 let (Beckerath) (přibližně)[3] 20 let (Turínský královský papyrus)[4]

53 let (Manehto)[4]
Rodné jméno
<
p
p		 ii
>

Pepi
Trůnní jméno
M23
t		 L2
t		 <
ramrii
>

Merire
„Milovaný Reem“

M23
t		 L2
t		 <
G5F35V18
>
Nefersahor
„Dokonalá je ochrana Horova“
Horovo jméno
G5<h1
mriitA
tA
h1>O33
 Meriatuej
„Milovaný Oběma zeměmi“ [5][6]
ManželkyAnchesenpepi I.[7] = Anchesmerire I.[8]

[9][10] („Ona žije pro Pepiho I. (Merirea)“)[9] Anchesenpepi II.[7] = Anchesmerire II.,[9][10] „Velká žezla“[7] V(W)eret-Iamtes,[11] Nebuunet[5][6] (Nubupet)[9] (Nubunet)[7] Inenek-Inti[5] (Irenek-Intej)[7][9] Meretites[7][9] (nebo manželka Pepiho II.?),[5] anonymní „Starší dcera Krále“ (bezejmenná),[5][6]

Nedžeftet[7] (?)[9], Mehaa[5]
PotomciMerenre I.[12]

Pepi II.[12][13][14] Hornecerichet[5][6]

dcery: Vedžebten,[15] Neit,[15] Iput II.[9]
OtecTeti,[16]
MatkaIput I.[16][5][6] (Iput)[17]
Narození24. století př. n. l.
Úmrtí~2277 př. n. l.
Hrobkajižní Sakkára,[18])[19][20]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

I za jeho vlády dále sílila moc úředníků (především v jižních částech země)[3] a kněžstva a centrální moc se tak oslabovala.[16][21] . Pepi I. se proto opřel o velmože Chuje z Abydu[21] (nomarcha?) a oženil se se dvěma jeho dcerami,[16] Anchesenpepi I. (Anchesmerire I.) a Anchesenpepi II. (Anchesmerire II)[8][21][22] (Matkou těchto sester byla Nebet s jedinečným titulem „jižní vezír“.)[5][6] Jejich bratr Džau měl hodnost vezíra[3][18][21].

Za své vlády musel čelit spiknutí (další důkaz slábnoucí centrální autority) v královském harému, kde proti němu intrikovala jeho manželka[23] (nám známá pouze svým titulem jako Veret-Iamtes „Velká žezla“ pravděpodobně totožná s Anchesenmerire II.[8]). Kauzu vyšetřoval soudce Veni[24], který později také velel vojenské výpravě do Palestiny.[16]. Aby Pepi I. zabránil sporům o nástupnictví, jmenoval jako svého spoluvládce staršího syna Merenrea I.[16] K jmenování došlo patrně krátce po tzv. Raverově spiknutí.[p 1][25][5] (první případ koregence v egyptských dějinách). Na ochranném dekretu Pepiho I. se nám dochovala jediná zmínka o zavlažovací funkci kanálu v období Staré říše.[26] Měděné sochy tohoto panovníka byly objeveny v Hierakonpoli.[27]

Významní hodnostáři Pepiho I.

editovat
  • Chuj z Abydu[21] – nomarcha (?)
  • Džau – vezír bratr manželek Anchesenpepi I. a Anchesmerire I.
  • Raver – vezír[5]
  • Kar[28][29]
  • Nechebu (Meri-ptah-anch-merire) – významný stavitel[5]
  • Veni[5]
  • Nebet – vezír (první známá žena na této pozici)
 
Matka Anchesenmerire II. se synem Pepi II.

Sochy faraona

editovat

Dochovalo se pouze pár nevysokých alabastrových soch a jedna kovová.[30] Nejznámější alabastrová socha, vysoká 25 cm, je uložena v Brooklynském muzeu v New Yorku.[30] Nejslavnější (měděná[31]) socha v nadživotní velikosti (spolu s ním je zde zachycen i jeho syn), pochází ze staroegyptského Nechenu (řecky Hierakonpolis), z dnešního Kóm el-Ahmaru]u, dnes je uložena v Egyptském muzeu v Káhiře.[30][31] Tato socha je nejstarší kovová socha, u které známe jméno zobrazené osoby, na světě.[30] Dále se nám dochovaly měděné sochy Pepiho I. a jeho syna v životní velikosti.[32]

Hrobka

editovat

Jeho pyramidový komplex Menneferpepi (Mennefer-Pepi (mn-nfr-ppj)[33] = Trvalá je krása Pepiho[33]) dal nové jméno královskému sídlu (původně Bílé zdi) Mennefer (Mennofer)[3][34], řecky známý jako Memfis. Samotná pyramida nesla jméno Pepi je řádný (zákonný) a vznešený vládce[19], případně Pepi je pevný a dobrý.[35] a měla základnu 80×80m.[19] Na její stavbu byl použit mj. těžko opracovatelný křemenec, což bylo vůbec poprvé, kdy byl tento druh kamene použit v hojnějším počtu.[36] Když roku 1880 zkoumal její pohřební komory egyptolog Gaston Maspero, objevil tu Texty pyramid[37], do té doby neznámé.[30] Panovníkův komplex obklopilo 6 menších, které patřily jeho oblíbeným manželkám.[3]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Spiknutí patrně vzešlé z faraonova harému patrně vyvolané manželkou Anchesenmerire II. se událo ve 21. roce vlády Pepiho I. V pozadí byly spory v incestních vztazích dcery Anchesenmerire II. Nejty, která se vdala za nevlastního bratra Pepiho II..

Reference

editovat
  1. ↑ a b ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. Kapitola Pjopej I., s. 238 a 386. 
  2. ↑ HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e BÁRTA, Miroslav. Osudy staré 4500 let. Brandýs nad Labem: FOTO-GRAFIKA Kamil Voděra, 2002. 48 s. ISBN 80-238-8726-2. S. 24. 
  4. ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e f VČKOVÁ, Petra. Královské ženy v 6. dynastii [online]. Český egyptologický ústav, 2009. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37. 
  8. ↑ a b c Anchesenmerire II. [online]. Praha: Univerzita Karlova. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g h TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. [s.l.]: Mladá fronta 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 59. 
  10. ↑ a b KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 29. 
  11. ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. [s.l.]: Mladá fronta 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 58. 
  12. ↑ a b SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 132. 
  13. ↑ JACQ, Christian. Egypt velkých faraonů, Historie a legenda. Praha: Rybka Publishers, 2002. 328 s. ISBN 80-86182-60-6, ISBN 80-242-0738-9. Kapitola Pepi II., Nejdelší vláda v dějinách, s. 111. 
  14. ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 246. 
  15. ↑ a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 61. 
  16. ↑ a b c d e f VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 24. 
  17. ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 215. 
  18. ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 363. 
  19. ↑ a b c ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. Kapitola Pjopej I., s. 238. 
  20. ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 203. 
  21. ↑ a b c d e SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 130. 
  22. ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 29–30. 
  23. ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 30. 
  24. ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Životopis, aneb co jsem vykonal, s. 172. 
  25. ↑ Starověký Egypt [online]. Falgr Pavel, 2017. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13. 
  26. ↑ STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn: Opus Publishing, 1994. 280 s. S. 93. 
  27. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 364. 
  28. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 242. 
  29. ↑ BÁRTA, Miroslav. Zapomenutý vezír Kar a jeho synové [online]. Praha: Český egyptologický ústav, 209. Dostupné online. 
  30. ↑ a b c d e ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. Kapitola Pjopej I., s. 239. 
  31. ↑ a b STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn: Opus Publishing, 1994. 280 s. S. 158. 
  32. ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola U kořenů Chemie, s. 197. 
  33. ↑ a b KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 66. 
  34. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 25. 
  35. ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Poušť a oázy, s. 15. 
  36. ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 268. 
  37. ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 152. 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Pepi I. na Wikimedia Commons
Předchůdce:
Veserkare 		  Egyptský král
2276–2228 př. n. l. 		  Nástupce:
Merenre I.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pepi_I.&oldid=24159948“