Wikipedie

Džoser

egyptský faraon 3. dynastie

Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první[10] panovník 3. dynastie[1] ve starověkém Egyptě na počátku[1] Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (Netjerikhet),[2] řecky Tosorthros; jméno Džoser je doloženo až ve Střední říši. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př. n. l.[3]

Džoser
Necerichet (Horovo jméno),[1], Netjerikhet[2] Tosorthros (řecky)[1]
Džoser  hlava sochy v Egyptském muzeu v Káhiře
Džoser 
hlava sochy v Egyptském muzeu v Káhiře
Doba vlády2592–2566 př. n. l.[3][4]

20 let (Beckerath)

19 let (Turínský královský papyrus),[5] asi i [1]

29 let (Manehto)[1][5]
Rodné jméno
<
D45
r		 Y1
S12
>

Džoser nebu
Horovo jméno
G5<h1
R8D21
F32
h1>O33
Jméno obou paní
G16R8D21
F32
S14A
Zlatý Hor
G8N33
S12
ManželkaHetephernebtej[6]
PotomciImhotep (?),[7] Intkaes (dcera)[8]
OtecChasechemuej
MatkaNimaathap (Nimaat Hapi)[9]
Narození28. století př. n. l.
Úmrtí2566 př. n. l.
Hrobkastupňovitá pyramida v Sakkáře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda

editovat
 
Džoserova pyramida
 
Dřevěná deska z hrobky Hesirea

Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický, neomezený monarcha. Z nápisu ve Vádí Hammámat je zřejmé, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Maghara[11]). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního nilského kataraktu za Asuánem.[1] Patrně přesunul královskou rezidenci z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta.[1] Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.

Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Hladové stély, jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.

Významní hodnostáři faraona Džosera

editovat
 
Titulatura faraona na podstavci jeho sochy; Egyptské muzeum Káhira

Džoserova pyramida

editovat
Související informace naleznete také v článku Džoserova pyramida.

Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[14] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[14] Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha).[14] Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.[15]

Imhotep dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[14] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[16]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g h ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 88. 
  2. ↑ a b WILKINSON, Toby. Early Dynastic Egypt [online]. New York: Random House, 1999. S. 75–77, 109. Dostupné online. ISBN 0-203-02438-9. (anglicky) 
  3. ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  4. ↑ VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 
  5. ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  6. ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  7. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 232. 
  8. ↑ RICE, Michael. Who's Who in Ancient Egypt [online]. New York: Routledge, 1999. S. 68. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 408 s. ISBN 978-80-200-1617-1. S. 81. 
  11. ↑ Wadi-Maghara [online]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 206. 
  13. ↑ Hesire [online]. Praha: Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89. 
  15. ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 91. 
  16. ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89–90. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Sanacht 		  Egyptský král
2592–2566 př. n. l. 		  Nástupce:
Sechemchet
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Džoser&oldid=24191984“