Wikipedie

Ternitz

sídlo ve spolkové zemi Dolní Rakousy v Rakousku

Ternitz je město v okrese Neunkirchen v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy. Žije zde přibližně 15 tisíc[1] obyvatel.

Ternitz
Stará radnice
Stará radnice
Ternitz – znak
znak
Poloha
Souřadnice47°43′ s. š., 16°2′ v. d.
Nadmořská výška393 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousy
OkresNeunkirchen
Ternitz
Ternitz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha65,3 km²
Počet obyvatel14 632 (2018)[1]
Hustota zalidnění223,9 obyv./km²
Správa
StarostaRupert Dworak
Vznik1352
Oficiální webwww.ternitz.gv.at
E-mailgemeinde@ternitz.at
Adresa obecního úřaduHans-Czettel-Platz 1
2630 Ternitz
Telefonní předvolba02630
PSČ2620, 2630, 2631, 2632, 2732, 2733, 2734
Označení vozidelNK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Ternitz leží v Industrieviertelu (Průmyslové čtvrti) v Dolních Rakousích. Plocha města je 65,32 kilometrů čtverečních a 56,38 % plochy je zalesněno.

Katastrální území

editovat
  • Dunkelstein
  • Flatz
  • Holzweg
  • Mahrersdorf
  • Pottschach
  • Putzmannsdorf
  • Raglitz
  • Rohrbach am Steinfelde
  • Sieding
  • St. Johann am Steinfelde

Členění města

editovat
  • Blindendorf
  • Döppling
  • Dunkelstein
  • Flatz
  • Gadenweith
  • Gutenmann
  • Hintenburg
  • Holzweg
  • Mahrersdorf
  • Ober Ternitz
  • Pottschach
  • Putzmannsdorf
  • Raglitz
  • Reith
  • Rohrbach
  • Sieding
  • St. Johann
  • St. Lorenzen
  • Stixenstein
  • Thann
  • Unter Ternitz

V zastavěném území města Termitz je Přírodní park Sierningtal-Flatzer Wand mezi Hintenburgem, Siedingem a zasahuje až do Flatzu.

Sousední obce

editovat

Historie

editovat

Název „Ternitz" byl poprvé zmíněn v roce 1352. Centrum dnešního Ternitzu mohlo být ve středověku hustě osídleno, ale průběhem staletí zpustlo.

Rozmach města nastal až v 19. století díky prodloužení Jižní dráhy v roce 1842, nádraží Ternitz bylo postaveno v roce 1847. V roce 1846 byla postavena kovárna Franze Müllera. Roku 1862 koupil Alexander von Schoeller (1805-1886) továrnu od tehdejšího majitele Reichenbacha a o čtyři roky později založil Ternitzskou železárnu a ocelárnu. Díky vzniku ocelářského průmyslu vznikaly dělnické kolonie a počet obyvatel narůstal a brzy v továrně pracovalo více než 1000 lidí. Ternitzské osídlení se rozšířilo na území obcí St. Johann am Steinfeld, Dunkelstein a Rohrbach am Steinfeld. V roce 1923 následovalo spojení těchto tří obcí s Ternitzem. V roce 1948 byl Ternitz povýšen na město. Roku 1969 došlo ke spojení obcí Flatz a Sieding s Ternitzem a následovalo připojení obcí Pottschach a Raglitz s městem Ternitz.

Náboženství

editovat

Evangelická obec je v Ternitz, také římskokatolická farnost v Ternitz, Dunkelstein, Sieding, St. Johann, St. Lorenzen a Pottschach.

Politika

editovat

V zastupitelstvu města je 37 křesel, která po volbách konaných 14. března 2010 byla podle získaných mandátů rozdělena takto:

Starostou města je Rupert Dworak (SPÖ). Má na starosti obory obchodu, personální, sportovní, bezpečnost a katastrofy. Vedoucím kanceláře je Ing. Helmut Million.

Zástupcem starosty je Karl Reiterer (SPÖ). Má na starosti obory odpadní vody a zpracování odpadků, městský stavební dvůr, parky a sady, autopark.

Hospodářství a infrastruktura

editovat

Doprava

editovat

Ternitz je dopravně dobře přístupný. Leží na silnici B17 Vídeňská Neustädtská silnice a dostupná je S6 Semmerinská rychlostní silnice s výjezdem u Neunkirchenu.

Ternitz leží také na Jižní dráze s nádražími v Ternitz a Pottschach s meziměstským provozem.

Hospodářství

editovat

V roce 2001 bylo nezemědělských pracovišť 484 a 168 pracovišť v zemědělských a lesnických pracovišť v roce 1999. Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo 6383 obyvatel výdělečně činných v místě bydliště, tj. 43,19 %.

Budovy

editovat

Mateřské školy

editovat

Dolnorakouská zemská mateřská škola v

  • Ternitz-Stadtzentrum
  • Ternitz-Grundackergasse
  • Ternitz-Raglitz
  • Ternitz-Dunkelstein
  • Pottschach
  • Wassergasse
  • Farní mateřská škola Pottschach

Obecné školy

editovat
  • Ternitz I (Stapfgasse)
  • Ternitz II (Dunkelstein)
  • St. Lorenzen
  • Dr. Adolfa Schärfa Pottschach
  • Kreuzäckergasse

Hlavní školy

editovat
  • Dr. Karla Rennera-hlavní škola Ternitz
  • Nová střední škola - Pottschach

Všeobecná malířská vyšší škola

editovat
  • BORG Ternitz

Zvláštní školy

editovat
  • Všeobecná zvláštní škola Ternitz

Polytechnická škola

editovat
  • Polytechnická škola Ternitz

Hudební škola

editovat
  • Regionální hudební škola Ternitz s dislokovanými učebnami
  • Stapfgasse
  • Pottschach
  • St. Lorenzen
  • Grafenbach v úřední budově Sieding

Lidová univerzita

editovat
  • Lidová univerzita vzdělávací středisko Ternitz

Osobnosti

editovat

Rodáci

editovat
  • Johann Georg Hauer (1853–1905) - doktor filozofie a básník nářečí
  • Karl Spiehs (* 1931), - producent filmové komedie, zábavných filmů a televizních seriálů
  • Ferry Graf (* 1931) - finský zpěvák a představitel Rakouska na Grand Prix 1959
  • Kurt Ingerl (1935–1999) - sochař („Svázaná žena")
  • Rudolf Taschner (* 1953) – matematik

Přátelé Ternitzu

editovat

Vývoj počtu obyvatel

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ternitz na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].

Literatura

editovat
  • Ernő Deák: Ternitz. In: Othmar Pickl, Alfred Hoffmann (Hrsg.): Österreichisches Städtebuch. Teil 4: Friederike Goldmann (Red.): Die Städte Niederösterreichs. Band 3: R – Z. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1982, ISBN 3-7001-0459-6, S. 133–145.
  • René Harather: Die Geschichte der Region und Stadt Ternitz von den Anfängen bis zur Gegenwart. Unter besonderer Berücksichtigung sozialgeschichtlicher Aspekte. Stadtgemeinde Ternitz, Ternitz 1998.
  • René Harather: Unser Ternitz. Zum 650. Jahrestag der urkundlichen Ersterwähnung. Fotografien von Christian Handl. Heimat-Verlag, Schwarzach u. a. 2002.
  • Elisabeth Schober: Schulen der Stadt Ternitz. Versuch einer narrativen Studie aus dem Bereich der Schulgeschichte. Wien 1991, (Diplomarbeit Univ. Wien 1991).
  • Dieter Steindl: Regesten der hochmittelalterlichen Nennungen auf dem Gebiet der Stadtgemeinde Ternitz und ihrer Katastralgemeinden. Wien 1997, (Diplomarbeit Univ. Wien 1997).

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ternitz&oldid=21763169“