Tchoř stepní

druh savců

Tchoř stepní (Mustela eversmanii, Putorius eversmanni), také zvaný tchoř světlý nebo tchoř plavý,[2] je šelma z čeledi lasicovití. Žije v otevřené krajině lesostepí, stepí, polopouští, pastvin a polí střední, západní a východní Asie a východní Evropy.

Jak číst taxoboxTchoř stepní
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďlasicovití (Mustelidae)
RodMustela
Binomické jméno
Mustela eversmanii
Lesson, 1827
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Má světlé, převážně žlutavé zbarvení, které je patrné zejména na hřbetě a bocích. Oproti tomu jsou končetiny znatelně tmavší. Tmavší pásy srsti se mohou nacházet i na bocích, hřbetu a okolo očí. Ocas je napůl světlý a na konci přechází v tmavou barvu. Okraje boltců, tváře a oblast kolem čenichu jsou bělavé. Celkem měří mezi 40 až 80 cm, z toho připadá na ocas 7 až 18 cm. Váží 0,4 až 2 kilogramy.[3][4]

Rozšíření

editovat

Vyskytuje se od oblasti Ruska, Mongolska a Číny, přes jihovýchodní Evropu až na území České republiky, kde je západní hranice jeho rozšíření. Výskyt tchoře stepního je v České republice evidován hlavně na jižní a střední Moravě, v Polabí, Českém středohoří (Lounsko) a dokonce i poblíž hlavního města Prahy. Dle nových dat z prvních dvou desetiletí 21. století jeho populace v Česku ubývá a reálně se vyskytuje jen na asi 4,5 % zdejšího území.[4]

 
Tchoř stepní na maďarské známce

Způsob života a potrava

editovat

Pro své teritorium, které si značkuje, si vybírá hlavně teplé nížinaté oblasti. Nemá rád souvisle zalesněné pásy, a proto se jim raději vyhýbá. Vyskytuje se nejčastěji na otevřených polích, stepích, pastvinách, polopouštích. Leckdy se také schovává mezi kamením nebo v roklích.

Dává přednost čerstvě ulovené kořisti před mršinou. Často loví sysla obecného, proto také kopíruje jeho výskyt v Česku. Osvojuje si i nory syslů v jejich vlastních koloniích. V norách loví také hraboše, křečky, králíky (vyšlechtěná fretka tuto jeho vlastnost převzala a byla dříve používána k lovu divokých králíků). Požírá ale i brouky, někdy vyplení i ptačí hnízdo.[4] V blízkosti vody loví ryby a žáby. Loví hlavně za soumraku a v noci. Přes den odpočívá ve své noře.

Rozmnožování

editovat

Jeho rozmnožování je takřka stejné jako u tchoře tmavého. Spáří se během března a dubna a samice vyvede mladé po 40-43 dnech. Mívá 3 až 14, avšak obvykle 8 až 9 mláďat jednou do roka.[3][4] Ta jsou nejprve úplně slepá. Období dospívání trvá pět měsíců. Typickým tchořím znakem je značkování si teritoria. K tomu slouží podocasní pachové žlázy, které produkují výrazný sekret. Ten má kromě ochrany teritoria chránit tchoře stepního i před nepřáteli. Ti se po vyloučení této odporně páchnoucí tekutiny většinou dají na ústup.

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ANDĚRA, Miloš; KOŘÍNEK, Milan. druh tchoř stepní Mustela eversmanii Lesson, 1827 [online]. BioLib [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  3. a b HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London: Panthera, New Holland, 2011. S. 178. 
  4. a b c d ANDĚRA, Miloš; GAISLER, Jiří. Savci České republiky. 2. vyd. Praha: Academia, 2019. 286 s. S. 186–187. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat