Sysel obecný

druh savce

Sysel obecný (Spermophilus citellus) je evropský zástupce rodu sysel. Je jako všichni ostatní veverkovití zástupcem řádu hlodavců. Na rozdíl od příbuzné veverky je to hlodavec zemní.[2]

Jak číst taxoboxSysel obecný
alternativní popis obrázku chybí
Sysel obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďveverkovití (Sciuridae)
Rodsysel (Spermophilus)
Binomické jméno
Spermophilus citellus
(L., 1766)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
  • Sysel dorůstá délky okolo 20 centimetrů a dosahuje váhy 200–400 gramů.
  • Má hustý, hnědavý, přiléhavý kožich.
  • Sysel má velké oči, malé ušní boltce a krátký ocas.
  • Čtyřprsté přední končetiny jsou o hodně kratší než zadní.
 
Sysel vylézající z nory (Głębowice, Dolnoslezské vojvodství, Polsko)
 
Mladí syslové v kolonii (Głębowice, Dolnoslezské vojvodství, Polsko)
 
 
Sysel krmící se semeny divizny

Rozšíření

editovat

V současnosti (2015) žije pouze ve střední a jihovýchodní Evropě. Areál (mezi 12° 40’ a 29° 00’ východní délky a 40° 20’ a 51° 00’ severní šířky) tvoří dva hlavní fragmenty a řadu izolovaných populací podél severního, jižního a východního okraje areálu. Vysokohorské populace jsou většinou izolované. Nejsevernejší kolonie syslů je v Hodkovicích nad Mohelkou, nejzápadnější v Olšových Vratech. Českou republikou tedy probíhá severozápadní okraj areálu. Na jihu se sysel dostává až do severní části Řecka a částečně do evropské oblasti Turecka. Východní hranice rozšíření sysla je na západě Ukrajiny.[3]

Na většině území České republiky došlo za posledních deset let k velkému poklesu početnosti, což často vedlo k silně ostrůvkovitému výskytu až k lokálnímu vymírání. Takzvané stepní prvky tvoří v současnosti asi 10 % naší fauny, což je umožněno především díky využívání tzv. druhotných stepí neboli zemědělsky využívané krajině. Na rozdíl od ČR je na Slovensku a v Maďarsku množství kolonií, které jsou propojené a migrační koridory mezi nimi jsou zachovány.[3]

Způsob života

editovat

Sysel je denní zvíře. Hloubí si nory, ve kterých spí. Vyskytuje se na místech s trvale nízkým travním porostem, aby měl přehled o blížících se predátorech. Díky tomu si často k životu vybírá travnatá sportovní letiště nebo golfová hřiště. Převážnou část jeho potravy tvoří rostliny, kterou doplňuje i drobnými živočichy.

Zimu sysel stráví hibernací. Nevytváří si žádné potravinové zásoby. Během hibernace dojde ke snížení dechové a tepové frekvence společně s velkým snížením jeho tělesné teploty. Hibernace trvá 150–210 dní a sysel se z ní probouzí v březnu nebo v dubnu.[4]

Ochrana

editovat

Sysel je kvalifikován jako kriticky ohrožený druh (C1) a podléhá ochraně z celoevropského hlediska (dle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb.[5][6]).

Na území České republiky vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Záchranný program sysla obecného, který byl poprvé přijat Ministerstvem životního prostředí ČR v roce 2008.[7] V roce 2005 byl výskyt sysla obecného zjištěn pouze na 28 lokalitách v ČR. Většina ze zjištěných populací byla izolovaná, velmi málo početná a neměla daleko k úplnému zániku. Součástí záchranného programu je kromě péče o původní zdrojové populace[8] také zakládání nových (reintrodukovaných) populací syslů na vhodných lokalitách.[9] V roce 2024 je v Česku sledováno čtyřicet lokalit s odhadovanou populací asi šesti tisíc zvířat. Oblastí výskytu je zejména České středohoří[10][11][12] a jižní Morava a známé jsou také kolonie na letišti v Kolíně, ve Velké Dobré, ve Strakonicích nebo v Mladé Boleslavi (Přírodní památka Radouč).[13] Na území Prahy byla v roce 2018 za vymřelou označena tradiční kolonie na pražském letišti v Letňanech, v které v roce 2007 žilo téměř 600 jedinců (pětina celé tehdejší české populace)[14][15], ale část letňanských syslů se v mezičase stala základem nové populace, která byla v roce 2006 založena v areálu pražské zoologické zahrady.[16] V létě 2024 bylo právě z kolonie žijící v pražské zoo vybráno 30 jedinců různého věku k založení nové kolonie na lokalitě Dívčí hrady - vysazeni byli do prostoru ohrady určené od roku 2021 pro pastvu koně Převalského.[17][18][19][20]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Sysel obecný, s. 142. 
  3. a b HÁNOVÁ, Alexandra. Historie a šíření populací sysla obecného (Spermophilus citellus). Brno, 2015, s. 24. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Adam Konečný, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Přístupné také z: https://is.muni.cz/th/keee3/
  4. AOPKČR. https://www.zachranneprogramy.cz [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  5. ČESKO. Zákon č. 114 ze dne 19. února 1992, o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 28, s. 666–692. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114
  6. ČESKO. Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 80, s. 2212–2246. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395/
  7. Záchranný program sysla obecného v ČR. www.zachranneprogramy.cz [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  8. KAŠA, Radek R. U Loděnice ochranáři pomáhají zvýšit populaci sysla obecného. Berounský deník. 2021-07-18. Dostupné online [cit. 2024-08-03]. 
  9. LÁNSKÝ, Tomáš. Ochránci vypustili na letišti sysly, mají se tu rozmnožovat. iDNES.cz [online]. 2017-07-25 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  10. STRNADOVÁ, Miroslava. Raná na Lounsku se stala rájem syslů, nyní je ideální čas je pozorovat. iDNES.cz [online]. 2017-06-15 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  11. STRNADOVÁ, Miroslava. Zachránit populaci syslů ve Středohoří pomáhají i mláďata ze Švédska. iDNES.cz [online]. 2021-10-14 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  12. Návrat syslů na vrchol Raná v Českém středohoří se ochráncům nedaří, jejich počet klesá. Sever [online]. 2023-07-22 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  13. Sysly pozorujte, ale nekrmte a nerušte: Mladá Boleslav. www.mb-net.cz [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  14. ŠAFHAUSER, ČTK, Roman. Sysli na letišti v Letňanech vyhynuli, ze stovek hlodavců zbyl jeden. iDNES.cz [online]. 2018-02-07 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  15. NOVÁ, MF DNES, Magdalena. Maskot her v Praze? Bém si vybral sysla. iDNES.cz [online]. 2007-03-16 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  16. Návrat syslů do Trojské kotliny. Zoo Praha [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  17. JEŽKOVÁ, Adéla. Na Dívčích hradech vypustili divoké koně. Dívat se, ale nekrmit, říká šéf zoo. iDNES.cz [online]. 2021-04-19 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  18. Zoo vypustila ohrožené sysly do voliéry na Dívčích hradech - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  19. ČTK, iDNES cz. Zoo vypustila třicet syslů do voliéry. Musí přežít zimu, pak vyrazí do přírody. iDNES.cz [online]. 2024-07-30 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  20. Zoo Praha vypustila na pražských Dívčích hradech třicet syslů do voliéry. Zoo Praha [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ANDĚRA, Miloš a ČERVENÝ, Jaroslav. Atlas rozšíření savců v České republice: předběžná verze. IV., Hlodavci (Rodentia). Část 3, Veverkovití (Sciuridae), bobrovití (Castoridae), nutriovití (Myocastoriade) = Atlas of the mammals of the Czech Republic: a provisional version. IV., Rodens (Rodentia). Part 3, Squirrels (Sciuridae), beavers (Castoridae), coypus (Myocastoridae). Praha: Národní muzeum, 2004. 76 s. ISBN 80-7036-166-2.
  • ČESKO. Zákon č. 114 ze dne 19. února 1992, o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 28, s. 666–692. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114
  • ČESKO. Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 80, s. 2212–2246. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395/
  • HÁNOVÁ, Alexandra. Historie a šíření populací sysla obecného (Spermophilus citellus). Brno, 2015. 85 s., 19 s. příl. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Adam Konečný, Ph.D., oponent prof. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Přístupné také z: https://is.muni.cz/th/keee3/
  • HANZÁK, Jan. Naši savci. 1. vyd. Praha: Albatros, 1970. 347 s. Oko, sv. 26.
  • HUETTMANN, Falk and STEINER, Moriz. Sustainable Squirrel Conservation: A Modern Reassessment of Family Sciuridae. Springer International PU., 2023. 384 s. ISBN 9783031235467, ISBN 3031235460.
  • MATĚJŮ, Jan et al. Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice = Action plan for the European ground squirrel (Spermophilus citellus) in the Czech Republic. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky, 2010. 80 s. ISBN 978-80-7444-001-4.
  • POLEDNÍKOVÁ, Kateřina a POLEDNÍK, Lukáš. Sysel obecný: jak s ním žít?: na poli, ve vinici, v sadu, v zahrádce. 1. vyd. Lidéřovice: Alka Wildlife, o.p.s., 2023. 35 s. ISBN 978-80-907119-7-6.
  • Proceedings of the Second European Ground Squirrel Meeting: Svatý Jan pod Skalou, Czech Republic, 1–5 October 2008. Praha: Národní muzeum, 2008, s. 211–354. ISBN 978-80-7036-293-8 (v publikaci neuvedeno). Lynx: mammaliologické zprávy, nová série. 2008, vol. 39, část 2. ISSN 0024-7774.
  • Sysel obecný: kriticky ohrožený obyvatel stepí. [Praha]: AOPK ČR, Správa CHKO České středohoří, 2014. [6] s. ISBN 978-80-87457-79-5.
  • UHLÍKOVÁ, Jitka et al. Sysel obecný: hlodavec, který nesyslí. 3., dopl. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2016. 16 s. ISBN 978-80-88076-23-0.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat