Suchá Kamenice

potok v okrese Děčín, přítok Labe

Suchá Kamenice je malý potok nedaleko Hřenskaokrese DěčínÚsteckém kraji. Jde o pravostranný přítok řeky Labe. Délka jejího toku činí 6,9 km.[1] Plocha povodí měří 17,0 km².[2][pozn 1]

Suchá Kamenice
Železitý pramen vlévající se do Suché Kamenice
Železitý pramen vlévající se do Suché Kamenice
Základní informace
Délka toku6,9 km
Plocha povodí17,0 km²
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-14-04-010
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Ústecký kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Alternativní pohled na mlýnský jez

Průběh toku

editovat
 
Železitý pramen při ústí Suché Kamenice do Labe

Potok pramení východně od Bynovce, na severozápadním svahu Bynoveckého vrchu (412 m), v nadmořské výšce zhruba 365 m. Po celé své délce teče převážně severozápadním směrem. Pod Arnolticemi vtéká do hlubokého lesnatého údolí. Vlévá se do Labe jižně od Hřenska v nadmořské výšce zhruba 115 m.

Potok je plný balvanů a kamenů, jež vytvářejí malé vodopády a četné peřeje. V zimě je voda místy zamrzlá a tvoří různé ledopády, které vynikají v útrobách hlubokého lesa. Na dolním toku měla voda Kamenice rezavé zabarvení, což bylo způsobeno špatným zabezpečením hlubinného vrtu díky čemuž nedaleko jejího ústí do Labe do Suché Kamenice přitékala železitá voda.[pozn 2] Celé údolí je pro svou tichost a romantičnost velmi oblíbené i v letních měsících, kdy je potok většinou vyschlý.

Přístup

editovat

K Suché Kamenici je přístup po červené turistické trase z nábřeží ve Hřensku vzdáleném jeden kilometr a poté kaňonem vzhůru na Labskou stráň, kde lze vystoupit na vyhlídkovou terasu.

Větší přítoky

editovat
  • Janovský potok (hčp 1-14-04-011) – pravostranný přítok s plochou povodí 8,5 km².[2]

Vodní režim

editovat

Suchá Kamenice je sezónní tok mající vodu od podzimu do jara. V letních měsících je zpravidla bez vody.

Povodně

editovat

Potok je při větších deštích náchylný k rozvodnění, hlavním důvodem je hluboké údolí, kterým tok protéká a kde se voda nemůže rozlít do okolí. V roce 2002 došlo k největšímu rozvodnění, kdy byla poškozena cesta, která prochází podél toku.

Zajímavosti

editovat

V roce 1794 byl v údolí potoka postaven mlýnpilou a stoupou, který pro častý nedostatek vody neprosperoval a často měnil majitele. Trvalejším majitelem mlýna se stal až po roce 1806 Josef Günter z Varnsdorfu, který zde vybudoval hospodu s tanečním sálem. Budova mlýna zanikla v roce 1882, kdy ji zpustošil požár.[3]

Galerie

editovat

Poznámky

editovat
  1. Na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je uvedena hodnota 16,8 km²
  2. Viz Externí odkazy

Reference

editovat
  1. CHKO Labské pískovce – Hydrologie [online]. [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. a b Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. Zaniklé obce a objekty [online]. [cit. 2012-01-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat