Strakové z Nedabylic
Strakové z Nedabylic byli starý český vladycký rod, který později povýšil do panského a hraběcího stavu. Pocházeli z dnes již neexistující vesnice a tvrzi Nedabylice ve východních Čechách. Stejný původ i erb měli další rody, například Dašičtí či Králové z Dobré Vody. Z této větve pocházel heraldik a kreslíř Vojtěch Král z Dobré Vody.
| Strakové z Nedabylic | |
|---|---|
 | |
| Země |  České království |
| Tituly | |
| Zakladatelé | Jan Straka z Nedabylic |
| Rok založení | 14. století |
| Větve rodu | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
První zmínky o členech rodu pocházejí z konce 14. století, kdy Jan Straka sloužil u Jana Koldy Náchodského a obdržel v okolí Náchoda nějaký majetek. Jeho následovníci rodové jmění postupně rozšiřovali, získali například Studnici, Jeníkovice, pozemky u Jaroměře. Rozdělili se do několika větví. Některým příslušníkům rodu byl po Bílé hoře zkonfiskován majetek.
Jan Petr Straka z Nedabylic (1645–1720) se v mládí věnoval cestování, pobýval několik let ve Francii. Po návratu do vlasti dědil po strýci a později další majetek přikoupil. Povýšil do panského stavu a v roce 1692 dokonce do hraběcího. Sloužil jako královský tajný rada a komorník. V roce 1710 sepsal poslední vůli, ve které veškerý majetek, pokud rod vymře, přejde na vznik akademie, která se bude starat o výchovu mládeže zchudlých šlechtických rodů. Strakova nadace začala fungovat až v roce 1814, na konci 19. století byla v Praze na Klárově postavena budova Strakovy akademie, kde v současnosti sídlí vláda České republiky.[1]
Petr Mikuláš se stal v roce 1697 nejvyšším písařem, i Jan Karel získal v roce 1732 hraběcí titul.
Pro rod byla charakteristická dlouhověkost, Petr Mikuláš se dožil 98 let, Heřman Pavel 91 roků a i o dalších se uvádí, že se dožili vysokého věku. Přesto počátkem 19. století rod ve všech větvích vymřel.
Erb
editovatV modrém štítě nosili stříbrného kohouta. Po smrti Jana Petra Straky přibyl štítu zlatý lem, u některých větví rodu byl kohout zbarven červenočerně a stál na zeleném pahorku. Stejnou podobu erbu měli také Králové z Dobré Vody, příbuzní Straků z Nedabylic.
Příbuzenstvo
editovatSpojili se s Haugvici, Dohalskými z Dohalic, Dobřenskými z Dobřenic, Hamzovými ze Zábědovic, Trauttsmansdorffy, pány z Hustířan či z Rýzmburka.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Obec Libčany: Historie a současnost. Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine.
Literatura
editovat- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Strakové z Nedabylic, s. 149–150.
