Strakové z Nedabylic

český šlechtický rod

Strakové z Nedabylic byli starý český vladycký rod, který později povýšil do panského a hraběcího stavu. Pocházeli z dnes již neexistující vesnice a tvrzi Nedabylice ve východních Čechách. Stejný původ i erb měli další rody, například Dašičtí či Králové z Dobré Vody. Z této větve pocházel heraldik a kreslíř Vojtěch Král z Dobré Vody.

Strakové z Nedabylic
znak rodu
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Tituly
ZakladateléJan Straka z Nedabylic
Rok založení14. století
Větve rodu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Strakova akademie
 
Palác Straků z Nedabylic v Praze na Malé Straně

První zmínky o členech rodu pocházejí z konce 14. století, kdy Jan Straka sloužil u Jana Koldy Náchodského a obdržel v okolí Náchoda nějaký majetek. Jeho následovníci rodové jmění postupně rozšiřovali, získali například Studnici, Jeníkovice, pozemky u Jaroměře. Rozdělili se do několika větví. Některým příslušníkům rodu byl po Bílé hoře zkonfiskován majetek.

Jan Petr Straka z Nedabylic (16451720) se v mládí věnoval cestování, pobýval několik let ve Francii. Po návratu do vlasti dědil po strýci a později další majetek přikoupil. Povýšil do panského stavu a v roce 1692 dokonce do hraběcího. Sloužil jako královský tajný rada a komorník. V roce 1710 sepsal poslední vůli, ve které veškerý majetek, pokud rod vymře, přejde na vznik akademie, která se bude starat o výchovu mládeže zchudlých šlechtických rodů. Strakova nadace začala fungovat až v roce 1814, na konci 19. století byla v Praze na Klárově postavena budova Strakovy akademie, kde v současnosti sídlí vláda České republiky.[1]

Petr Mikuláš se stal v roce 1697 nejvyšším písařem, i Jan Karel získal v roce 1732 hraběcí titul.

Pro rod byla charakteristická dlouhověkost, Petr Mikuláš se dožil 98 let, Heřman Pavel 91 roků a i o dalších se uvádí, že se dožili vysokého věku. Přesto počátkem 19. století rod ve všech větvích vymřel.

V modrém štítě nosili stříbrného kohouta. Po smrti Jana Petra Straky přibyl štítu zlatý lem, u některých větví rodu byl kohout zbarven červenočerně a stál na zeleném pahorku. Stejnou podobu erbu měli také Králové z Dobré Vody, příbuzní Straků z Nedabylic.

Příbuzenstvo

editovat

Spojili se s Haugvici, Dohalskými z Dohalic, Dobřenskými z Dobřenic, Hamzovými ze Zábědovic, Trauttsmansdorffy, pány z Hustířan či z Rýzmburka.

Reference

editovat

Literatura

editovat
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Strakové z Nedabylic, s. 149–150. 

Související články

editovat