Palác Straků z Nedabylic

palác v Praze

Palác Straků z Nedabylic nebo také U sedmi čertů či U bílého koníčka je památka nacházející se v Praze na Malé Straně. Je chráněn jako kulturní památka;[1] adresa je Maltézské náměstí 476/14 (vstup do paláce) a Lázeňská 476/1 (vstup na nádvoří). Sídlí v něm Konzervatoř a střední škola Jana Deyla.

Palác Straků z Nedabylic
Maltézské náměstí, palác Straků z Nedabylic
Maltézské náměstí, palác Straků z Nedabylic
Účel stavby

městská rezidence

Základní informace
SlohBaroko
ArchitektJan Baptista Mathey
Výstavbana konci 17. století
MateriálZdivo
StavebníkFerdinand Arnošt Hýzrle z Chodů
Další majiteléStrakové z Nedabylic
Současný majitelČeský stát
Poloha
AdresaMaltézské náměstí 476/14
Lázeňská 476/1
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceLázeňská a Maltézské náměstí
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky39509/1-854 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Palác Straků z Nedabylic je na fotografii vlevo, tj. budova s českou a evropskou vlajkou. Budova s japonskou vlajkou na protilehlé straně ulice je palác Turbů

Na místě dnešního paláce stál renesanční dům postavený na přelomu 16. a 17. století. Ve dvoře domu měl liteckou dílnu sochař a mystik Adrian de Vries.[2]

Přestavbu do podoby barokního paláce realizoval po roce 1664 Ferdinand Arnošt Hýzrle z Chodů (1622–1692), snad podle projektu Jana Baptisty Matheye. Současný název je odvozen od následujícího majitele hraběte Jana Petra Straky z Nedabylic (1645–1720) a jeho potomků, kteří dům vlastnili do roku 1748.[3]

Jedním z pozdějších majitelů byl Karel Ignác Clary-Aldringen (1729–1791), který ho odprodal Josefovi z Valdštejna (1755–1814). V roce 1818 byl dům prodán měšťanům a jako šlechtické sídlo už využíván nebyl.[4]

Od roku 1912 zde sídlí Deylův ústav slepců a instituce na něj ve své činnosti navazující.

Historie jednoho z názvů domu U sedmi čertů souvisí s podivínskou obyvatelkou Luisou Niemetzovou (Luisa Němcová, 1822–1895),[5][6] jejímž příběhem se ve své povídce Bankrot páně Křikavův volně inspiroval Ignát Herrmann.

O minulosti i současném životě v domě pojednává i román Černobílé rty Petra Maděry.

Objekt sestává z hlavní dvoupatrové budovy obrácené do Maltézského náměstí, kde je podloubí, a dále z jednopatrového zadního křídla a přízemního pravého dvorního křídla, které ohraničují dvůr přístupný z Lázeňské ulice. V jihovýchodním nároží palácové budovy jsou pravděpodobně pozůstatky věže, tvořící kdysi součást johanitského opevnění.

Hlavní průčelí je raně barokní, druhé patro je o něco vyšší než první a kdysi sloužilo jako reprezentativní piano nobile.

V interiérech jsou cenné zejména zachované nástěnné malby Jana Rudolfa Byseho, štuková výzdoba, barokní portály dveří a dveřní křídla.[1][7]

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-16]. Identifikátor záznamu 151540 : Palác Straků z Nedabylic. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. VLNAS, Vít. Pražské paláce; Praha, 2000. S. 284–290. ISBN 80-85770-90-3
  3. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 276. 
  4. NP. Neznámá Praha [online]. 2013-05-23 [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. 
  5. Smrt podivínské majitelky domu „u sedmi čertů“. Národní politika. 28. 12. 1895, s. 4–5. Dostupné online. 
  6. Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  7. BLAŽÍČEK, Oldřich J. Jan Rudolf Bys v Praze. Umění. 1962, roč. 10, čís. 5, s. 537–577, obr.. 

Literatura

editovat

Související články

editovat