Strakapoud bělohřbetý

Strakapoud bělohřbetý
	Samec strakapouda bělohřbetého
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	šplhavci (Piciformes);
Čeleď	datlovití (Picidae);
Rod	strakapoud (Dendrocopos);
Binomické jméno
	Dendrocopos leucotos; (Bechstein, 1802)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) je velký druh strakapouda z řádu šplhavců.

Taxonomie

Strakapoud bělohřbetý byl popsán německým přírodovědcem Johannem Matthäusem Bechsteinem v roce 1802 pod latinským názvem Picus leucotos. Druhové jméno kombinuje starořecké leucos znamenající „bělo“ a -nōtos znamenající „hřbetý“. Typová lokalita je Sylesie, historický region nacházející se v Polsku. Druh je nyní zařazen do rodu Dendrocopos, který byl navržen německým přírodovědcem Carlem Ludwigem Kochem v roce 1816.

Rozeznává se celkem 12 poddruhů:

D. l. leucotos
D. l. uralensis
D. l. lilfordi
D. l. tangi
D. l. subcirris
D. l. stejnegeri
D. l. namiyei
D. l. takahashii
D. l. quelpartensis
D. l. owstoni
D. l. fohkiensis
D. l. insularis

Znaky

Podobá se strakapoudu velkému, od kterého se ve všech šatech liší bílým hřbetem (černobíle proužkovaný u jižní ssp. lilfordii). Dalšími rozdíly jsou světle červené podocasní krovky, čárkované boky na béžovém podkladu, černý proužek po stranách hlavy nesahá k temeni; chybí mu rovněž bílé ramenní krovky. Samec má červené temeno.

Výskyt

Hnízdí ve smíšených lesích s dostatkem odumírajících stromů.^[2] V České republice hnízdí pravidelně u východních hranic od Bílých Karpat na sever po Beskydy, izolovaně pak v Chřibech. K dalším oblastem pravidelného hnízdění patří Šumava (pouze 15–20 párů) s Novohradskými horami. Na základě požerku se předpokládá hnízdění také v Národním parku Podyjí. V letech 2001–2003 byla početnost odhadována na 150–250 párů.^[3]

Ekologie

V době hnízdění tesá do ztrouchnivělého kmene stromu hnízdní dutinu se šířkou 7 cm a s hloubkou 30 cm. Klade 3–5 bílých vajec, na kterých sedí 10–11 dní. Živí se hlavně dřevokaznými druhy brouků a jejich larvami, dále jinými druhy hmyzu, ořechy, semeny a bobulemi.

Galerie

kresba strakapouda bělohřbetého, vpředu samice, vzadu samec
Samice
vejce strakapouda bělohřbetého

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 228–229.
↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 228–229.

Související články

Seznam ptáků Česka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu strakapoud bělohřbetý na Wikimedia Commons
Galerie strakapoud bělohřbetý na Wikimedia Commons
Taxon Dendrocopos leucotos ve Wikidruzích

[edd482969f402ed717fa322265a1b45ceec84655-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[2] SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 228–229.

[CR_atlas-3] ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 228–229.

[1]

[2]

[3]

Strakapoud bělohřbetý
Samec strakapouda bělohřbetého
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený^[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	šplhavci (Piciformes)
Čeleď	datlovití (Picidae)
Rod	strakapoud (Dendrocopos)
Binomické jméno
Dendrocopos leucotos (Bechstein, 1802)

Některá data mohou pocházet z datové položky.