Stránov
Stránov je novorenesanční zámek v obci Jizerní Vtelno u Mladé Boleslavi, přestavěný z původního středověkého hradu podle návrhu architekta Josefa Schulze.
| Stránov | |
|---|---|
 Zámek Stránov | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Poloha | |
| Adresa | Jizerní Vtelno,  Česko |
| Souřadnice | 50°22′21,36″ s. š., 14°51′21,96″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 15874/2-1582 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Na místě dnešního zámku stála původně tvrz, na které se připomíná v roce 1429 pan Bohuněk ze Stránova.[1] Na jejím místě nechal postavit Jaroš ze Sovojovic v letech 1463–1468 gotický hrad, který dostal jméno Nový Stránov. V letech 1545–1589 byl hrad v majetku rodu Berků z Dubé.
Roku 1589 se stal majitelem hradu Karel z Biberštejna, císařský rada a nejvyšší mincmistr království Českého. Později hrad získal sňatkem Michal Slavata z Chlumu. Rodem Biberštejnů nebo Slavatů byl hrad přestavěn na renesanční zámek.[1]
Někdy kolem roku 1642 získal zámek Jan z Lisau (příslušník braniborské šlechty – do panského stavu byl povýšen za statečnost v bitvě u Nördlingenu, později nejvyšší velitel v Chebu). Jeho potomci se po třech generacích hlásili k české národnosti a psali se jako páni z Lisova.
Poté sídlil na zámku Janův syn, Rudolf Adam z Lisova, s manželkou Alžbětou Lidmilou (pravnučkou astronoma Tychona Brahe), která na zdejším zámku prožila značnou část svého života.[1]
.jpg)
Roku 1746 sňatkem přistoupil na panství Jan Václav Příchovský z Příchovic.[1] Tento barokní kavalír z předního aristokratického rodu zanechal v okolí zámku dodnes viditelné stopy – Stránov byl barokně upraven, byla založena zámecká zahrada (ta zcela zanikla), vystavěna barokní pískovcová kašna v zámeckém areálu a roku 1767 kostel svatého Václava v předzámčí (autorem je významný pražský architekt Filip Heger).
Od roku 1794 byl majitelem svobodný pán Jan z Herites, ač na zámku spíše pobýval jeho strýc, svatovítský probošt a kanovník kapituly Všech Svatých na pražském hradě baron Václav Vojtěch z Herites (stránovským lidem zvaný Herodes).[1] Po smrti probošta Václava Vojtěcha, který zde byl roku 1822 pochován, o panství pečoval a na něm pobýval synovec Jan Herites, správce dejvického statku u Prahy (majitel rozsáhlé sbírky českých knih – dle pastora z nedalekého Kovánce čítala přes tisíc kusů.[2]). V posledních čtyřech letech pak panství převzal Janův syn, setník Thadeus baron von Herites, který ho roku 1834 prodal rytíři Bedřichu Neubauerovi.[3]
Svůj romantický vzhled získal zámek při novorenesanční přestavbě na konci 19. století, kterou provedl v letech 1890–1894 podle projektu Josefa Schulze stavitel J. Mráz na zakázku Marie z Valdštejna a Vartenberka.
Zámek v roce 1917 koupil prezident Škodových závodů a senátor parlamentu Josef Šimonek, který byl za zásluhy o rozvoj průmyslu povýšen do šlechtického stavu.[1] Jeho syn František Šimonek s rodinou žil na Stránově až do znárodnění v roce 1950. Po znárodnění byl zámek využíván jako dětský domov (v předzámčí sídlilo jednotné zemědělské družstvo), čemuž odpovídaly i veškeré necitlivé úpravy (toalety a umývárny byly vestavěny i do chodeb a hlavních reprezentačních prostor apod.).
| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 4 506 |
| 2016 | 7 278 |
Od roku 2003 je Stránov opět v rukou rodu Šimonků, zdědila a spravuje jej Zuzana Pavlíková-Šimonková.[1] Zámek byl roku 2004 poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti, postupně probíhají částečné rekonstrukce interiérů i exteriérů zámku.[5] V letní sezóně se na zámku konají společenské i kulturní akce.[1]
Ve filmu
editovat- Tři princezny (2024, režie Tomáš Pavlíček)
Galerie
editovat-
Pohled na zámek ze silnice Mělník-Mladá Boleslav -
Nádvoří zámku s novorenesančními arkádami -
Severní část zámku z parku -
Zámecký kostel sv. Václava -
Novorenesanční arkády z parku -
Nádvoří zámku -
Východní část zámku z parku
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference
editovat- ↑ a b c d e f g h Malý zámek s velkou duší. Jizvy po minulém režimu vzal na Stránově čas - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-10-19 [cit. 2024-10-20]. Dostupné online.
- ↑ HREJSA, Ferdinand. Dějiny české evanjelické církve v Praze a ve středních Čechách v posledních 250 letech. [s.l.]: nákladem Českobratrské evanjelické církve, 1927. S. 200.
- ↑ Familie von Herites. www.opredcich.cz [online]. [cit. 2024-10-20]. Dostupné online.
- ↑ WEISS, Martin. Zámek Stránov jako rodinné sídlo, dětský domov i půvabná filmová kulisa. Boleslavský deník. 2015-04-12. Dostupné online [cit. 2024-10-20].
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stránov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
