Josef Šimonek

český politik, manažer a podnikatel

Josef Šimonek (26. března 1862 Stránka u Mělníka[1]18. dubna 1934 Lobeč[2][3]) byl český a československý průmyslník, politik a senátor Národního shromáždění ČSR za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu.

Josef Šimonek
Josef Šimonek
Josef Šimonek
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1934
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana

Narození26. března 1862
Stránka u Mělníka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. dubna 1934 (ve věku 72 let)
Lobeč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov Lobeč
ChoťMarie Tůmová
PříbuzníZuzana Pavlíková-Šimonková (pravnučka)
Profesebankéř, průmyslník, politik, státní úředník a manažer
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Pocházel z rolnické rodiny. Absolvoval gymnázium v České Lípě a Českoslovanskou obchodní akademii v Praze. Ve věku dvaceti let odešel do Ruska, kde začal pracovat pro pobočku Škodových závodů. Roku 1885 přešel do centrály podniku v Plzni, kde byl od roku 1891 prokuristou. V 90. letech 19. století se stal vrchním komerčním ředitelem tohoto podniku a podílel se na expanzi Škodových závodů. Později podnik zastupoval v novém ústředí ve Vídni. Ještě v březnu 1918 byl za zásluhy povýšen do šlechtického stavu. Po roce 1918 se stal předsedou správní rady podniku, nyní klíčového v nově vzniklém Československu. Třebaže již 1. ledna 1918 oficiálně odešel do penze, nyní se vrátil do výkonných funkcí a zajišťoval přechod Škody Plzeň na mírovou výrobu a zabýval se vstupem francouzského kapitálu do této společnosti. Roku 1919 se rovněž stal prezidentem Hospodářské úvěrní banky pro Čechy a provedl její fúzi s Českou průmyslovou bankou.[4][3]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu senátorské křeslo v Národním shromáždění.[5] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929. V senátu zasedal až do své smrti v roce 1934. Pak ho nahradil Pavel Rejmon.[6]

Profesí byl statkářem v Lobči.[7] Tento velkostatek koupil v roce 1912, v roce 1917 zakoupil zámek Stránov a později přikoupil i další statky, včetně hradu Houska.[8]

Zemřel v dubnu 1934. Smuteční obřad se konal v Lobči, zpopelnění pak v krematoriu v Praze-Strašnicích.[3]

Kolem roku 1884 se oženil s Marií Tůmovou (* 1864), dcerou známého pražského kavárníka Aloise Tůmy († 1900), majitele kavárny Tůmovka v Lazarské ulici 10[9]. S ní vyženil majetek, mj. dva domy v Nuslích. Do rodiny se narodily děti František a Marie.[10] Pro rekreaci zakoupil zámek Stránov, zámeček Lobeč a hrad Houska, které byly vráceny v restituci jeho prapravnučce Zuzaně Pavlíkové-Šimonkové, která se o ně nyní stará.[11]

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1314. 
  3. a b c Josef Šimonek. Národní politika. Duben 1934, roč. 52, čís. 108, s. 5. Dostupné online. 
  4. 260. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-26. 
  7. 21. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 
  8. DURCOVÁ, Lucie. Josef Šimonek-Prezident Škodových závodů. Brno, 2009 [cit. 2022-03-19]. 94 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lukáš Fasora. s. 60. Dostupné online.
  9. Kavárna Tůmovka na webu Švejkova muzea
  10. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 595, obraz 28
  11. FORMÁNKOVÁ, Šárka. Její prapradědeček koupil hrad a dva zámky. O vrácený majetek se dnes zodpovědně stará. Český rozhlas - Středočeská setkání [online]. 2024-08-31 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat