Stát jižních národů, národností a lidu
Stát jižních národů, národností a lidu (amharsky Yä-Däbub Bəheročč Bəheresäbočč-ənna Həzbočč, anglicky Southern Nations, Nationalities, and Peoples' Region, SNNPR) byl jedním z etiopských států, zřízený roku 1994. Rozkládal se na jihozápadě země u hranic s Keňou a Jižním Súdánem. Etiopské úřady k němu počítaly i sporné území trojúhelníku Ilemi. Má rozlohu 54 400 km² a žije v něm přes 9 milionů obyvatel. Hlavním městem je Awasa v sousedním státě Sidama. Awasa zůstává dočasně společným hlavním městem obou států, než bude vybráno nové hlavní město.
Stát jižních národů, národností a lidu ደቡብ ብሔሮች ብሔረሰቦችና ሕዝቦች ክልል | |
---|---|
Vesnice v údolí řeky Omo | |
Geografie | |
Hlavní město | Awasa |
Souřadnice | 6°30′ s. š., 37°6′ v. d. |
Rozloha | 54 400 km² |
Časové pásmo | UTC+3 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 9 126 000 (2 017)[1] |
Národnostní složení | Sidamové (19 %), Welaytové (10 %) a další |
Náboženství | křesťanství, islám, animismus |
Správa regionu | |
Stát | Etiopie |
Nadřazený celek | Etiopie |
Druh celku | region |
Vznik | 1994 |
prezident (správní rady) | Dessie Dalke |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | ET-SN |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V letech 2020 a 2021 došlo k výraznému zmenšení rozlohy státu, když se 18. června 2020 od něho oddělil nový stát Sidama (v tamním referendu pro oddělení vyslovilo 98 % účastníků), 23. listopadu 2021 se oddělil další Stát národů jihozápadní Etiopie (v tamním referendu se pro oddělení vyslovilo 96 % účastníků). Stát zanikl k 19. srpnu 2023, kdy byl po referendech rozdělen na státy Jižní Etiopie a Střední Etiopie, přičemž vznik Střední Etiope provázely spory mezi příznivci a odpůrci plánu.
Stát byl nejméně urbanizovanou částí Etiopie, ve městech žila necelá desetina populace.[2]
Základem ekonomiky bylo pěstování kávovníku, tefu a kukuřice a pastevectví dobytka. Turistickou atrakcí je národní park Nečisar. Díky množství řek a jezer (Abaya, Čamo) oblast netrpěla takovým nedostatkem vody jako zbytek Etiopie.[3]
Demografie
editovat1994 | 10 377 028 |
2007 | 14 929 548 |
2017 | 19,170,007 |
Náboženství
editovatNejrozšířenějším náboženstvím byl protestantismus, k němuž se hlásilo 55 % obyvatel.[4]
Náboženství | 1994 | 2007 |
---|---|---|
Protestantismuss | 34,8% | 55,5% |
Pravoslavní | 27,6% | 19,86% |
Muslimové | 16,7% | 14,12% |
Tradiční náboženství | 15,4% | 6,6% |
Katolíci | 3% | 2,4% |
Ostatní | — | 1,5% |
Národnostní skupiny
editovatObyvatelstvo patřilo k více než padesáti etnickým skupinám, hovořícím kušitskými a omotickými jazyky. Nejpočetnějšími byli Sidamové, Welaytové, Guragové a Hadijové.
Národnost | 1994 | 2007 |
---|---|---|
Sidamové | 18% | 19,38% |
Welaytové | 12% | 10,59% |
Hadijové | - | 7,98% |
Guragové | 15% | 7,54% |
Gamové | - | 7% |
Kaffichové | - | 5,44% |
Silt'e | - | 5,37% |
Amharové | - | 4,10% |
V údolí řeky Omo žije řada kočovných kmenů, jen minimálně dotčených moderní civilizací, jako jsou Mursiové nebo Surmové.[5]
Reference
editovat- ↑ Archivovaná kopie. www.csa.gov.et [online]. [cit. 2015-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23.
- ↑ SNNPR [online]. ethiodemographyandhealth.org [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nakládání s přírodními zdroji [online]. Charita Česká republika [cit. 2020-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ ALBER, Erdmute; VAN DER GEEST, Sjaak; REYNOLDS WHYTE, Susan. Generations in Africa: Connections and Conflicts. Berlín: LIT Verlag Münster, 2008. 416 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8258-0715-3. S. 318. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2015-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-28.
Literatura
editovat- Saša Ryvolová: Tváře v prachu Etiopie. Akcent 2005, ISBN 80-7268-360-8
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stát jižních národů, národností a lidu na Wikimedia Commons
- https://web.archive.org/web/20150401062407/http://www.snnprs.gov.et/
- http://www.cestovatel.cz/clanky/etiopske-udoli-omo-8211-cerny-poklad-africkych-pralesu/ Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.