Sodžu (korejsky 소주|燒酒) je nejoblíbenější korejský alkoholický nápoj vyráběný tradičně z rýže či ječmene. Je to čirý, bezbarvý nápoj s obsahem alkoholu obvykle kolem 20 %, existují však druhy, jako je tradiční sodžu z oblasti města Andong, jež mají obsah alkoholu až 45 %.[1] Chutí se sodžu podobá vodce, je však trochu sladší, protože se při výrobním procesu přidává cukr. Většina druhů sodžu se vyrábí v Jižní Koreji.

Sodžu ve skleničce
Láhev sodžu (Chamisul)

V roce 2014 byl tento destilát od jihokorejské společnosti HiteJinro nejprodávanější značkou alkoholu na světě.[2]

Moderní výrobci rýži často nahrazují jinými plodinami, které obsahují škrob, jako jsou brambory, sladké brambory a tapioka.[2]

Existují dva způsoby výroby sodžu. Tradičním způsobem je jednoduchá destilace v kotli, avšak všechny moderní značky používají metodu ředění průmyslového 95procentního alkoholu vodou. Výrobci nakupují průmyslový etanol ve velkém a ředí ho vodou až do 80 % objemového množství, načež přidávají menší dávky sladidel pro dochucení.[3] Výsledek pak prodávají pod rozličnými značkami sodžu.

Jelikož v Koreji existuje pouze jeden monopolní prodejce průmyslového alkoholu (대한주정판매), liší se od sebe jednotlivé značky v podstatě jen použitým sladidlem. Do konce 80. let jím byl obvykle sacharin, poté ho však nahradil steviosid, glykosid získaný ze stévie sladké.[4]

Destilované sodžu má obvykle vyšší obsah alkoholu (30–35 %) než sodžu ředěné (21–30 %),[5] a tedy také intenzivnější vůni. Běžně se prodávají i varianty ochucené, např. s příchutí grapefruitu nebo borůvky.

Historie

editovat

Sodžu má svůj původ v levantském destilátu arak. Znalost jeho výroby s sebou do Koreje přivezli mongolští nájezdníci, kteří ve 14. století napadli Koreu a kteří se naučili vyrábět arak od Peršanů.[6] První sodžu spatřilo světlo světa v jihokorejském Andongu, kde se usadilo mongolské vojsko. Tak se zrodilo dnes tradiční andongské sodžu.[7]

Jižní Korea

editovat

V letech 19651999 zakázala vláda vzhledem k nedostatečné úrodě rýže tradiční destilaci sodžu z rýže.[8] Nápoj se tak připravoval z koncentrovaného etanolu vyráběného z brambor, batátů a tapioky, do něhož se přidávala sladidla, ochucovadla a voda.[6] Přestože prohibice byla poté zrušena, levné druhy sodžu se nadále vyrábějí tímto způsobem.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Soju na anglické Wikipedii.

  1. www.hansik.org/zh Archivováno 2. 4. 2012 na Wayback Machine. (anglicky)
  2. a b Why You Should Be Drinking Korean Soju Right Now [online]. Liquor.com [cit. 2015-12-14]. Dostupné online. 
  3. Difference between traditional and modern factory produced soju [online]. [cit. 2016-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-28. 
  4. Various facts about soju [online]. [cit. 2016-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-17. 
  5. Jinro Soju – the world leader [online]. The Whiskey Exchange [cit. 2015-12-14]. Dostupné online. 
  6. a b Moving beyond the green blur: a history of soju [online]. JoongAng Daily. Dostupné online. 
  7. Do, H. (2011). 전쟁이 요리한 음식의 역사[History of war and food]. Seoul: Sidaeuichang
  8. HALL, Joshua. Soju Makers Aim to Turn Fire Water Into Liquid Gold [online]. October 17, 2014 [cit. 2014-12-24]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat