Maniok jedlý

druh rostliny

Maniok jedlý (Manihot esculenta), známý též pod jmény cassava (česky kasava (ž.) nebo kasave (ž. neskl.)[1]) či yuca[2] (nezaměňovat s jukou), anebo tapioka[3] v Asii[zdroj?], je kulturní tropická rostlina patřící do čeledi pryšcovité (Euphorbiaceae).

Jak číst taxoboxManiok jedlý
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďpryšcovité (Euphorbiaceae)
Rodmaniok (Manihot)
Binomické jméno
Manihot esculenta
Crantz, 1766
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pochází z tropické Ameriky a je zahrnován mezi klíčové okopaniny.[4] Pěstoval se již 4000 let př. n. l.[5] Vyznačuje se velmi atraktivním látkovým složením, jak pro výživu člověka, tak i hospodářských zvířat, a to hlavně nejen díky přítomnosti škrobu, ale i množství bílkovin.[4] Někdy se manioku podobně jako jamům a batátům přezdívá sladké brambory.

Maniok je bylina nebo keř dorůstající výšky 1 až 5 metrů.[6]

Kořenový systém tvoří pět až deset vějířovitě rozložených kořenových hlíz, které vznikly ztloustnutím adventivních kořenů. Tyto hlízy (20–100 cm dlouhé) dorůstají válcovitého nebo vřetenovitého tvaru. Mohou vážit až 2 kg. Jejich povrch je růžový až tmavě hnědý.[4]

Stonek o obvodu 2–7 cm je tvořen ztloustlými články.[4]

Listy manioku jsou dlouze řapíkaté a jejich čepele jsou hluboce dlanitě laločnaté. Počet laloků se pohybuje od tří do devíti. Zbarvení listů je velmi variabilní od žlutozelené až po červenou barvu.[6]

Barevnou variabilitou disponují kromě listů i květy, které bývají světle žluté nebo červené, bezkorunné, se zvonkovitým kalichem. Květenství, která vyrůstají v paždí listů, dosahují u samčích a samičích květů délky 10 cm.[6]

Plodem je asi 1,5 cm dlouhá tobolka s úzkými podélnými křídly. Ve zralosti tobolka praská a vymršťuje tak semena.[6]

Použití

editovat
 
Maniok jedlý

Obsahuje glykosid linamarin, který je při narušení buněk pletiva hydrolyzován enzymem linamarázou na kyanovodík. K tomuto jevu dochází nejen při vaření a krájení, ale i sušení, pečení nebo kvašení hlíz.[4]

Podle obsahu linamarinu se rozlišují odrůdy hořké a sladké. Obě jsou jedlé a představují základní potravinovou složku pro více než 500 milionů lidí. Představují tak velmi cennou potravinu, zejména v Africe.[4]

Je to hlavně škrob, který se z hlíz získává a který se používá nejen v potravinářském a kosmetickém průmyslu, ale i při výrobě lepidel.[4]

Rovněž se využívá jako krmivo – zkrmuje se v podobě maniokové moučky hlavně prasatům, skotu, ovcím a kozám. Dále se z něj vyrábí škrobová šlichta používaná při šlichtování. Z kasavy se též připravuje i pivo a jiné alkoholické nápoje.[4]

Oblasti pěstování

editovat

Maniok jedlý se pěstuje zejména v tropických oblastech. V současné době v tropech takřka všech světadílů.[4] Minimum srážek v kombinaci s písčitými nebo písčitohlinitými půdami představuje pro maniok ideální růstové podmínky.[6]

Nevýhodou těchto klimatických podmínek je problematické skladování.[4] Hlízy manioku jedlého se totiž vyznačují vysokým obsahem vody, která v kombinaci s vysokou teplotou vzduchu urychluje proces kvašení a následného hnití.[4]

Reference

editovat
  1. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo kasava. )
  2. REAL ACADEMIA ESPAÑOLA. Diccionario de la lengua española: Yuca [online]. [cit. 2024-01-15]. 23.ª ed., [versión 23.7 en línea]. Význam č. 2. Dostupné online. (španělsky) 
  3. REAL ACADEMIA ESPAÑOLA. Diccionario de la lengua española: Tapioca [online]. [cit. 2024-01-15]. 23.ª ed., [versión 23.7 en línea]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. a b c d e f g h i j k Ing.Pavel Valíček, DRSC. a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů [online]. Academia, Praha 1989. 
  5. https://sciencemag.cz/davne-pocatky-pestovani-manioku/ – Dávné počátky pěstování manioku
  6. a b c d e Jarmila Mladá, František Procházka. Atlas cizokrajných rostlin [online]. Státní zemědělské nakladatelství Praha. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat