Smolná (Oderské vrchy)

Smolná
Vrchol	620 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česká republika, Česko
Pohoří	Oderské vrchy, Nízký Jeseník
lokalita	vojenský újezd Libavá, okres Olomouc
Souřadnice	49°38′19″ s. š., 17°33′21″ v. d.
Povodí	Odra
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smolná (někdy nazývaná Smolný kopec) je vrchol v Oderských vrších (části Nízkého Jeseníku) ve vojenském újezdu Libavá (okres Olomouc ), má nadmořskou výšku 620 m n. m. ( 49°38′19″ s. š., 17°33′21″ v. d.). Pod Smolnou se nachází významná přírodní rezervace Smolenská luka na Smolenském potoce. Na Smolnou nevede žádná turistická značka, ale pouze lesní cesty. Vrchol je veřejnosti nepřístupný.

V okolí se ve středověku nacházela osada Smolno (Smolná). Přesná lokalizace této vesnice není známá.^[1]^[2] Smolná se nachází v katastru Čermná na Libavé.

Pohřebiště

Ve středověku se na vrchu nacházelo proslulé pohřebiště sebevrahů, vrahů, popravených a dalších osob, které podle křesťanství nemohou být pohřbeni po posvěcené půdy hřbitova. Tuto teorii nejde jednoznačně potvrdit, neboť nebožtíci byli pohřbíváni bez náhrobního kamene. Místo bylo špatně přístupné a nacházelo se na rozhraní panství olomouckého arcibiskupa a lipenské kněžny. V lese prý stávala hájenka, která ale dvakrát vyhořela, což si místní obyvatelé začali vykládat jako zásah pekelné moci.

Jiné pověsti vyprávějí o muži, který na Smolno vezl nebožtíka v rakvi a na kola se mu pověsili čerti. Další z pověstí je o chlapcích, kteří jednoho dne vyrazili do lesa houbařit. Rozdělili se a jeden z chlapců, nějaký Rozsypal, sbíral houby až do stmívání. Najednou uviděl před sebou v úžlabině pod bukem nějakého muže, měl na sobě starodávné šaty a klobouk s širokou skývou. Na haluzi visel malý zvonek a člověk zvonil, znělo to truchlivě jak umíráček. Aby nepřišel domů pozdě, zeptal se ho, kolik je hodin. Neodpovídal. Až se teprve zeptal po třetí a zatahal do za kabát, zvoník se na něj otočil. Měl skelné oči a obličej bílý jako z vosku. Chlapce popadla hrůza a utíkal celou dobu až do vesnice. Když to ostatním vyprávěl, konstatovali, že musel zabloudit do prokletého lesa.^[3]

V lokalitě jěště nikdy nebyl proveden archeologický výzkum, který by odhalil případné kosterní pozůstatky.

Smolenskému hřbitovu sebevrahů se věnoval i pořad České televize Záhady Toma Wizarda.

Další informace

Dva rybníky pod Smolnou (ve Smolenských lukách na Smolenském potoce) byly původně postaveny sovětskými vojáky jako koupaliště pro rekreaci rodin sovětských důstojníků.^[4]

Poblíž se také nacházela zaniklá osada Eliščiná (Liselsberg) a zaniklá obec Nová Ves nad Odrou.

Přístup ke Smolné je od křižovatky U Zeleného kříže.

Jihovýchodně od Smolné, ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá, se nachází bývalý pohotovostní muniční sklad (tajná sovětská raketová základna) Točka západ.^[2]

Obvykle jedenkrát ročně může být místo a jeho okolí přístupné veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.

Pohled z lokality Obora na Smolenská luka (Dolní rybník) a Smolnou

Reference

↑ Archivovaná kopie. www.akcebilykamen.cz [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-06.
↑ ^a ^b MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. dopl. vyd. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, 2018. 544 s. ISBN 978-80-260-2270-1.
↑ TAJEMNÝ LES SMOLNÁ – HŘBITOV SEBEVRAHŮ [online]. 2011-01-27 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
↑ MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. dopl. vyd. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, 2018. 544 s. ISBN 978-80-260-2270-1. S. 150.

[1] Archivovaná kopie. www.akcebilykamen.cz [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-06.

[:0-2] MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. dopl. vyd. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, 2018. 544 s. ISBN 978-80-260-2270-1.

[3] TAJEMNÝ LES SMOLNÁ – HŘBITOV SEBEVRAHŮ [online]. 2011-01-27 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.

[4] MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. dopl. vyd. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, 2018. 544 s. ISBN 978-80-260-2270-1. S. 150.

[1]

[2]

[3]

[4]