Sluncovka kalifornská
Sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica) je jednoletá až vytrvalá bylina teplých a suchých oblastí, která je pěstovaná pro výrazné květy a nenáročnost na půdu i péči. Pochází ze Severní Ameriky, přesněji z pacifických oblastí Spojených států a Mexika. Je emblémovou „státní“ rostlinou Kalifornie, kde 6. dubna slaví její den "California Poppy Day". Rodové jméno dostala na počest německého botanika prvé poloviny 19. století Eschscholtze.[1][2][3]
 Sluncovka kalifornská | |
|---|---|
 Sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
| Čeleď | makovité (Papaveraceae) |
| Rod | sluncovka (Eschscholzia) |
| Binomické jméno | |
| Eschscholzia californica Cham., 1820 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ekologie
editovatV místě původu je to dvouletá a velmi často vytrvalá rostlina, ve Střední Evropě jednoletá. Na úživnost půdy není náročná, nejvíce ji vyhovují slunná místa na suchých a kamenitých stráních nebo na okraji pouště, od mořského pobřeží až do nadmořské výšky 2000 m. Jako trvalka kvete již od února, jednoletka od června do října.[1][4]
Popis
editovatBylina s přímou nebo vystoupavou lodyhou vysokou 10 až 60 cm. Má několik modravě zelených, řapíkatých bazálních listů velkých 10 až 30 cm, jejich čepele jsou v obryse téměř kosočtverečné a dvakrát až třikrát lichozpeřené s čárkovitými úkrojky. Lodyžní listy jsou podobné bazálním, ale směrem výše se zmenšují a zkracují se jim řapíky. Při poranění roní lodyhy bezbarvou tekutinu. Rostlina má kůlovitý kořen náchylný na poškození při přesazování.
Oboupohlavné květy na 5 až 15 cm dlouhých stopkách mají tvar malých košíčků s průměrem 6 až 8 cm, jsou dlouhotrvající a rostou jednotlivě z paždí listů. Mají dvoulistý, nahoře srostlý kalich který brzy opadává. Koruna je tvořena ze čtyř 3 cm velkých, krémových, žlutých, červených nebo oranžových plátků, které bývají na spodu oranžově skvrnité. V květu jsou dále četné tyčinky (více než 40) s vláknitými nitkami a žlutými prašníky a svrchní, podlouhlý semeník se čtyřmi nestejně dlouhými čnělkami. Po opylení ze semeníku vyroste úzká, válcovitá, 5 až 7 cm dlouhá tobolka, která se otevírá dvěma chlopněmi a obsahuje tmavohnědá, kulatá, drsná semena o průměru 1,5 mm. Ploidie druhu je 2n = 12.[1][4][5][6]
Rozmnožování
editovatRozmnožuje se semeny, která se na podzim (koncem září) nebo na jaře (počátkem dubna) vysejí na půdu. Rostliny velmi špatně snáší přesazování a proto je nutno je sít na stanoviště, kde požadujeme její růst. Rovněž se spolehlivě množí samovýsevem.[5][7]
Význam
editovatPěstuje se jako zahradní letnička, která kvete jen za slunného dne, květy se otevírají kolem 10. hodiny a okolo 16. hodiny se již zavírají. Květy mívají rozličné barvy, krémovou, růžovou, žlutou, oranžovou, karmínovou nebo fialovou. Původní druh má květy jednoduché, jsou však vyšlechtěny i plnokvěté kultivary. Rostliny pěstované v Evropě pod názvem Eschscholzia californica jsou křížencem různých poddruhů.
Sluncovka kalifornská obsahuje v pletivu bezbarvý latex, který má mírné analgetické a hypnotické, diuretické i spasmolytické účinky podobné působení máku. Indiáni a první přišedši evropští obyvatelé kvetoucí rostliny žvýkali při bolestech zubů, vařili z nich nálevy a uspávali jimi děti, používali pro uvolnění křečí i k léčbě mnoha vnitřních nemocí. Listy také kouřili nebo jedli vařené či pražené na horkých kamenech. Požitím nebo kouřením bylina vyvolává mírně euforické účinky podobné jako u marihuany, není ale pravděpodobně návyková.
Rostlina je dále zdrojem různých isochinolinových alkaloidů, které jsou potenciálně využitelné jako inhibitory cholinesterázy, enzymů podílejících se na vzniku neurodegenerativních onemocnění centrální nervové soustavy, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova nemoc. Odborné kruhy nyní zkoumají, jak látek izolovaných ze sluncovek využít pro praktickou léčbu.[1][2][7][8]
Galerie
editovat-
Květní pupen -
List -
Barevný kultivar 'Purple Gleam' -
Semena
Reference
editovat- ↑ a b c d KOVÁŘ, Ladislav. BOTANY.cz: Sluncovka kalifornská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 12.07.2007 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b LINZEROVÁ, Petra. Izolace alkaloidů z Eschscholzia californica Cham.. Hradec Králové, 2009 [cit. 00.00.2011]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jana Karlíčková. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Eschscholzia californica [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2010-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Slncovka kalifornská [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2010-11-30]. S. 74. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-29. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)
- ↑ a b AtlasRostlin.cz: Sluncovka kalifornská [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ ZHANG, Mingli; GREY-WILSON, Christopher. Flora of China: Eschscholzia californica [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Herbář Wendys: Sluncovka kalifornská [online]. Botanika Wendys.cz, Zdeněk Pazdera, Miličín [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.
- ↑ HORČIČKOVÁ, Zdeňka. Alkaloidy Eschscholtzia californica Cham a jejich inhibiční aktivita vůči acetylcholinesteráze. Hradec Králové, 2011 [cit. 00.00.2011]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Lucie Cahlíková. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu sluncovka kalifornská na Wikimedia Commons 
Taxon Eschscholzia californica ve Wikidruzích
