Skunk dlouhoocasý
Skunk dlouhoocasý (Mephitis macroura) je šelma z čeledi skunkovití (Mephitidae).
 Skunk dlouhoocasý | |
|---|---|
.jpg) Skunk dlouhoocasý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | skunkovití (Mephitidae) |
| Rod | skunk (Mephitis) |
| Binomické jméno | |
| Mephitis macroura Lichtenstein, 1832 | |
 Rozšíření skunka dlouhoocasého | |
| Sesterský druh | |
| skunk pruhovaný (Mephitis mephitis) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatVzhledově je podobný skunkovi pruhovanému (Mephitis mephitis). Má však dlouhý ocas a mnohem delší a jemnější vrstvu kožichu. Má také větší bubínkovou část spánkové kosti.[2] Kolem krku má bíle zbarvenou "manžetu".
U skunka dlouhoocasého jsou známé tři různé zbarvení:
- černý zádový pruh se dvěma bílými postranními pruhy
- bílý zádový pruh s černým pruhem na hřbetu
- celý černý s několika bílými chlupy na ocasu
společným znakem je tenký bílý pruh na hlavě procházející mezi očima.[3][4] Samci dorůstají velikosti až 79 cm, z toho 35 až 40 cm měří ocas.[5] Samičky bývají zhruba o 15 % menší než samci.[6] Váha se pohybuje od 800 gramů do 2,7 kg u samců a od 700 gramů do 1,2 kg u samic.[5]
Doba páření probíhá od února do března.[4] Velikost vrhu bývá od tří do osmi mláďat. [7]
Rozšíření
editovatSkunk dlouhoocasý se vyskytuje od jihozápadu USA přes Mexiko až po Guatemalu, Honduras, Nikaraguu a severozápad Kostariky[8], přičemž nejhojnější je právě v Mexiku. Vyhýbá se vysokým nadmořským výškám, vybírá si území poblíž vodních zdrojů, většinou řek.
Strava
editovatPotrava skunka dlouhoocasého se skládá hlavně z okolní vegetace, především opuncií, ale zkonzumuje také hmyz, malé obratlovce a ptačí vejce.[4] Případy vztekliny hlášeny nebyly,[9][10] ale je přenašečem řady parazitů, včetně hlístic, škrkavek a blech.[4]
Chování
editovatJsou to samotáři, ale při shánění potravy mohou spolupracovat, aniž by vykazovali známky agrese.[11] Přebývají v norách nebo ukryti v nízké vegetaci. Aktivní jsou v noci. V Kostarice skunkové dlouhoocasí otevírají ptačí vejce tak, že si je házejí na své zadní nohy.[12] Stejně jako skunk pruhovaný může v sebeobraně vystříknout odporně zapáchající sekret pachových žláz.[13]
Poddruhy
editovatJsou známy čtyři poddruhy skunka dlouhoocasého:[14]
- M. m. macroura
- M. m. eximius
- M. m. milleri
- M. m. richardsoni
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Hooded skunk na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ HALL, E. R. The mammals of North America. Second edition. New York: John Wiley & Sons, 1981. S. 601–1181.
- ↑ HOFFMEISTER, D. F. Mammals of Arizona. Tucson: University of Arizona Press, 1986.
- ↑ a b c d PATTON, R. F. Ecological and behavioral relationships of the skunks of Trans Pecos Texas. Ph.D. dissertation. [s.l.]: Texas A&M University, 1974. S. 199.
- ↑ a b Irwin, M. 2001. Mephitis macroura [on-line, Animal Diversity Web.]
- ↑ ROSATTE, R. C. Striped, spotted, hooded, and hog-nosed skunk. Toronto, Canada: Ontario Ministry of Natural Resources, 1987.
- ↑ BAILEY, V. Mammals of New Mexico. North American Fauna. 1932, roč. 53, s. 1–412.
- ↑ Taxon na Červeném seznamu
- ↑ ARANDA, M., L. Lopez-De Buen. Rabies in skunks from Mexico. Journal of Wildlife Diseases. 1999, roč. 35, s. 574–577.
- ↑ CEBALLOS, G.; MIRANDA, A. Los mamiferos de Chmela, Jalisco: manual de campo. Mexico City, Mexico: Universidad Nacional Autonoma de Mexico, 1986.
- ↑ YEEN, Ten Hwang; LARIVIERE, Serge. Mephitis macroura. Mammalian Species. 26 December 2001, čís. 686, s. 1–3.
- ↑ JANZEN, D. H.; HALLWACHS, W. The hooded skunk, Mephitis macroura, in lowland northwestern Costa Rica. [s.l.]: Brenesia, 1982. S. 19/20:549–552.
- ↑ DALQUEST, W. W. Mammals of the Mexican state of San Luis Potosi. Balton Rouge: Louisiana State University Press, 1953. Dostupné online.
- ↑ HALL, E. Raymond; DALQUEST, Walter Woelber. Geographic Range of the Hooded Skunk, Mephitis macroura, with Description of a New Subspecies from Mexico. [s.l.]: University of Kansas, 1950. S. 575–580.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu skunk dlouhoocasý na Wikimedia Commons
Taxon Mephitis macroura ve Wikidruzích
