Silenka nicí

Silenka nicí
	Silenka nadmutá (vlevo) a silenka nicí (vpravo)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales);
Čeleď	hvozdíkovité (Caryophyllaceae);
Rod	silenka (Silene);
Binomické jméno
	Silene nutans; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Silenka nicí^[1] (Silene nutans) je víceletá bylina z čeledi hvozdíkovitých (silenkovitých). Roste především ve světlých lesích, na lesních okrajích a osluněných stráních, často na chudých písčitých půdách. Své jméno dostala podle nicích (tj. dolů sehnutých, převislých) bílých či růžových květů, které rozkvétají večer a jsou opylovány nočními motýly.

Popis

Vytrvalá bylina s přízemní růžicí úzce vejčitých listů, které se pozvolna sbíhají v křídlatý řapík. Jedna nebo více přímých, nevětvených a pýřitých lodyh 30-60 cm vysokých s podlouhlými, špičatými, kopinatými a nahoře čárkovitými listy. Listy jsou pýřité, téměř přisedlé, tmavě šedozelené. Lata květů obvykle jednostranná z řídkých vstřícných vidlanů, stopky květů dolů převislé. Kvete v červnu až srpnu, květy jsou oboupohlavní, kalich válcovitý, 8–12 mm dlouhý, pýřitý, s kopinatými, široce blanitými zuby. Koruna bílá, nazelenalá nebo narůžovělá, pětičetná s dvouklanými plátky a dvouklanými úkrojky, za dne stočenými nazpět. Tyčinky dvakrát delší než kalich, prašníky nazelenalé. Plod je vejčitě kuželovitá tobolka, 8–10 mm dlouhá, s mnohem delší stopkou.^[2]

Rozšíření

Silenka nicí se vyskytuje v Evropě a Asii. Areál zahrnuje téměř celou Evropu včetně Skandinávie a na východ dosahuje až na západní a střední Sibiř. Vyskytuje se také na Kavkaze a Kanárských ostrovech. Ve Středomoří roste především v horách. V České republice se vyskytuje na většině území v nadmořských výškách do 900 metrů. Ve vyšších polohách roste jen výjimečně a většinou druhotně. Nejčastěji ji lze nalézt ve světlých listnatých, zejména dubových lesích (teplomilné a acidofilní doubravy, dubohabřiny), v křovinách, lesních lemech, na sušších loukách a pastvinách. Roste na kyselých i zásaditých podkladech.^[3]^[4]

Odkazy

Reference

↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich, Jr.; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic [online]. Preslia 84, 2012 [cit. 2016-05-23]. S. 776. Dostupné online. (anglicky)
↑ J. Dostál, Květena ČSR, str. 418.
↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 2. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-1089-0.
↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

J. Dostál, Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakladatelství 1950
Šourková M. (1990): Silene L. – silenka. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, p. 160–180, Academia, Praha.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu silenka nicí na Wikimedia Commons
Taxon Silene nutans ve Wikidruzích
Květena ČR – Silenka nicí

[1] DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich, Jr.; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic [online]. Preslia 84, 2012 [cit. 2016-05-23]. S. 776. Dostupné online. (anglicky)

[2] J. Dostál, Květena ČSR, str. 418.

[kv2-3] SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 2. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-1089-0.

[catlif-4] HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]