Silenka nicí

druh rostliny

Silenka nicí[1] (Silene nutans) je víceletá bylina z čeledi hvozdíkovitých (silenkovitých). Roste především ve světlých lesích, na lesních okrajích a osluněných stráních, často na chudých písčitých půdách. Své jméno dostala podle nicích (tj. dolů sehnutých, převislých) bílých či růžových květů, které rozkvétají večer a jsou opylovány nočními motýly.

Jak číst taxoboxSilenka nicí
alternativní popis obrázku chybí
Silenka nadmutá (vlevo) a silenka nicí (vpravo)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďhvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Rodsilenka (Silene)
Binomické jméno
Silene nutans
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vytrvalá bylina s přízemní růžicí úzce vejčitých listů, které se pozvolna sbíhají v křídlatý řapík. Jedna nebo více přímých, nevětvených a pýřitých lodyh 30-60 cm vysokých s podlouhlými, špičatými, kopinatými a nahoře čárkovitými listy. Listy jsou pýřité, téměř přisedlé, tmavě šedozelené. Lata květů obvykle jednostranná z řídkých vstřícných vidlanů, stopky květů dolů převislé. Kvete v červnu až srpnu, květy jsou oboupohlavní, kalich válcovitý, 8–12 mm dlouhý, pýřitý, s kopinatými, široce blanitými zuby. Koruna bílá, nazelenalá nebo narůžovělá, pětičetná s dvouklanými plátky a dvouklanými úkrojky, za dne stočenými nazpět. Tyčinky dvakrát delší než kalich, prašníky nazelenalé. Plod je vejčitě kuželovitá tobolka, 8–10 mm dlouhá, s mnohem delší stopkou.[2]

Rozšíření

editovat

Silenka nicí se vyskytuje v Evropě a Asii. Areál zahrnuje téměř celou Evropu včetně Skandinávie a na východ dosahuje až na západní a střední Sibiř. Vyskytuje se také na Kavkaze a Kanárských ostrovech. Ve Středomoří roste především v horách. V České republice se vyskytuje na většině území v nadmořských výškách do 900 metrů. Ve vyšších polohách roste jen výjimečně a většinou druhotně. Nejčastěji ji lze nalézt ve světlých listnatých, zejména dubových lesích (teplomilné a acidofilní doubravy, dubohabřiny), v křovinách, lesních lemech, na sušších loukách a pastvinách. Roste na kyselých i zásaditých podkladech.[3][4]

Reference

editovat
  1. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich, Jr.; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic [online]. Preslia 84, 2012 [cit. 2016-05-23]. S. 776. Dostupné online. (anglicky) 
  2. J. Dostál, Květena ČSR, str. 418.
  3. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 2. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-1089-0. 
  4. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • J. Dostál, Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakladatelství 1950
  • Šourková M. (1990): Silene L. – silenka. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, p. 160–180, Academia, Praha.

Externí odkazy

editovat