Seznam vítězů mužské čtyřhry na Australian Open

seznam na projektech Wikimedia

Seznam vítězů mužské čtyřhry na Australian Open uvádí přehled šampionů mužské deblové soutěže na tenisovém turnaji Australian Open.[1]

Vítězové mužské čtyřhry
na Australian Open
ausopen.com
Grand SlamAustralian Open
MístoMelbourne, AustrálieAustrálie Austrálie
AreálMelbourne Park
OrganizátorTennis Australia / ITF
Povrchtráva / venku (1905–1987)
tvrdý / venku (1988–)
Odměna730 000 AUD / pár (2024)
Nejvyšší počet titulů
amatérské éry10Adrian Quist
mezi amatéry v řadě5 – Adrian Quist
otevřené éry6 – Bob Bryan
      Mike Bryan
otevřené éry v řadě3 – Bob Bryan
      Mike Bryan
Současní vítězové
Indie Rohan Bopanna (IND)
Austrálie Matthew Ebden (AUS)
(první titul)
předávající trofeje: Paul McNamee

Australian Open je úvodní tenisový Grand Slam sezóny, každoročně hraný ve druhé polovině ledna. Do roku 1987 probíhal na trávě. S přesunem z Kooyong Lawn Tennis Clubu do Melbourne Parku se začal odehrávat na tvrdém povrchu. Premiérový ročník mužské čtyřhry se uskutečnil při založení grandslamu roku 1905.

Historie

editovat

Australian Open se profesionálům otevřel jako poslední z grandslamů a první ročník v open éře byl odehrán roku 1969. Během druhé světové války (1941–1945) a v roce 1986 turnaj neproběhl. V sezóně 1977 se konaly dva ročníky v důsledku přeložení na závěr roku, první během ledna a druhý v prosinci.[2]

Absolutní rekord v počtu 10 titulů drží Australan Adrian Quist, který je vyhrál mezi lety 1936–1950. V otevřené éře dosáhli nejvyššího počtu 6 trofejí mezi lety 2006–2013 americká dvojčata Bob a Mike Bryanovi.

Nejmladším šampionem se roku 1953 v 18 letech a 2 měsících stal Australan Lew Hoad. Naopak nejstarším držitelem trofeje byl ve 46 letech a 2 měsících jeho krajan Norman Brookes při zisku poháru roku 1924. Stal se tak najstarším vítězem mužské grandslamové čtyřhry vůbec.[3] V rámci otevřené éry trofej jako nejstarší vyhrál v roce 2024 Ind Rohan Bopanna, jemuž bylo 43 let a 10 měsíců.[4]

Přehled finále

editovat
Amatérská éra (1905–1968)
Rok vítězové poražení finalisté výsledek
1905   Randolph Lycett
  Tom Tachell
  Edgar T. Barnard
  Basil Spence
11–9, 8–6, 1–6, 4–6, 6–1
1906   Rodney Heath
  Anthony Wilding
  Harry Parker
  Cecil Cleve Cox
6–2, 6–4, 6–2
1907   William Gregg
  Harry Parker
  Horace Rice
  George Wright
6–2, 3–6, 6–2, 6–2
1908   Fred Alexander
  Alfred Dunlop
  Granville G. Sharp
  Anthony Wilding
6–3, 6–2, 6–1
1909   J. P. Keane
  Ernie Parker
  Tom Crooks
  Anthony Wilding
1–6, 6–1, 6–1, 9–7
1910   Ashley Campbell
  Horace Rice
  Rodney Heath
  John L. Odea
6–3, 6–3, 6–2
1911   Rodney Heath
  Randolph Lycett
  John Addison
  Norman Brookes
6–2, 7–5, 6–0
1912   James Cecil Parke
  Charles Dixon
  Alfred Beamish
  Gordon Lowe
6–4, 6–4, 6–2
1913   Alf Hedeman
  Ernie Parker
  Harry Parker
  Roy Taylor
8–6, 4–6, 6–4, 6–4
1914   Ashley Campbell
  Gerald Patterson
  Rodney Heath
  Arthur O'Hara Wood
7–5, 3–6, 6–3, 6–3
1915   Horace Rice
  Clarence V. Todd
  Gordon Lowe
  Bert St. John
8–6, 6–4, 7–9, 6–3
1916 nehráno[p 1]
1917
1918
1919   Pat O'Hara Wood
  Ron Thomas
  James Anderson
  Arthur Lowe
7–5, 6–1, 7–9, 3–6, 6–3
1920   Pat O'Hara Wood
  Ron Thomas
  Horace Rice
  Roy Taylor
6–1, 6–0, 7–5
1921   Stanley H. Eaton
  Rice Gemmell
  N. Brearley
  Edward Stokes
7–5, 6–3, 6–3
1922   Jack Hawkes
  Gerald Patterson
  James Anderson
  Norman Peach
8–10, 6–0, 6–0, 7–5
1923   Pat O'Hara Wood
  Bert St. John
  Dudley Bullough
  Horace Rice
6–4, 6–3, 3–6, 6–0
1924   James Anderson
  Norman Brookes
  Pat O'Hara Wood
  Gerald Patterson
6–2, 6–4, 6–3
1925   Pat O'Hara Wood
  Gerald Patterson
  James Anderson
  Fred Kalms
6–4, 8–6, 7–5
1926   John Hawkes
  Gerald Patterson
  James Anderson
  Pat O'Hara Wood
6–1, 6–4, 6–2
1927   John Hawkes
  Gerald Patterson
  Pat O'Hara Wood
  Ian McInnes
8–6, 6–1, 6–2
1928   Jean Borotra
  Jacques Brugnon
  James Willard
  Edgar Moon
6–2, 4–6, 6–4, 6–4
1929   Jack Crawford
  Harry Hopman
  Jack Cummings
  Edgar Moon
6–1, 6–8, 4–6, 6–1, 6–3
1930   Jack Crawford
  Harry Hopman
  John Hawkes
  Tim Fitchett
8–6, 6–1, 2–6, 6–3
1931   Charles Donohoe
  Ray Dunlop
  Jack Crawford
  Harry Hopman
8–6, 6–2, 5–7, 7–9, 6–4
1932   Jack Crawford
  Edgar Moon
  Harry Hopman
  Gerald Patterson
4–6, 6–4, 12–10, 6–3
1933   Keith Gledhill
  Ellsworth Vines
  Jack Crawford
  Edgar Moon
6–4, 10–8, 6–2
1934   Pat Hughes
  Fred Perry
  Adrian Quist
  Don Turnbull
6–8, 6–3, 6–4, 3–6, 6–3
1935   Jack Crawford
  Vivian McGrath
  Pat Hughes
  Fred Perry
6–4, 8–6, 6–2
1936   Adrian Quist
  Don Turnbull
  Jack Crawford
  Vivian McGrath
6–8, 6–2, 6–1, 3–6, 6–2
1937   Adrian Quist
  Don Turnbull
  John Bromwich
  Jack Harper
6–2, 9–7, 1–6, 6–8, 6–4
1938   John Bromwich
  Adrian Quist
  Gottfried von Cramm
  Henner Henkel
7–5, 6–4, 6–0
1939   John Bromwich
  Adrian Quist
  Colin Long
  Don Turnbull
6–4, 7–5, 6–2
1940   John Bromwich
  Adrian Quist
  Jack Crawford
  Vivian McGrath
6–3, 7–5, 6–1
1941 nehráno[p 2]
1942
1943
1944
1945
1946   John Bromwich
  Adrian Quist
  Max Newcombe
  Leonard Schwartz
6–3, 6–1, 9–7
1947   John Bromwich
  Adrian Quist
  Frank Sedgman
  George Worthington
6–1, 6–3, 6–1
1948   John Bromwich
  Adrian Quist
  Frank Sedgman
  Colin Long
1–6, 6–8, 9–7, 6–3, 8–6
1949   John Bromwich
  Adrian Quist
  Geoffrey Brown
  Bill Sidwell
1–6, 7–5, 6–2, 6–3
1950   John Bromwich
  Adrian Quist
  Jaroslav Drobný
  Eric Sturgess
6–3, 5–7, 4–6, 6–3, 8–6
1951   Frank Sedgman
  Ken McGregor
  John Bromwich
  Adrian Quist
11–9, 2–6, 6–3, 4–6, 6–3
1952   Frank Sedgman
  Ken McGregor
  Don Candy
  Mervyn Rose
6–4, 7–5, 6–3
1953   Lew Hoad
  Ken Rosewall
  Don Candy
  Mervyn Rose
9–11, 6–4, 10–8, 6–4
1954   Mervyn Rose
  Rex Hartwig
  Neale Fraser
  Clive Wilderspin
6–3, 6–4, 6–2
1955   Vic Seixas
  Tony Trabert
  Lew Hoad
  Ken Rosewall
6–3, 6–2, 2–6, 3–6, 6–1
1956   Lewis Hoad
  Ken Rosewall
  Don Candy
  Mervyn Rose
10–8, 13–11, 6–4
1957   Neale Fraser
  Lew Hoad
  Malcolm Anderson
  Ashley Cooper
6–3, 8–6, 6–4
1958   Ashley Cooper
  Neale Fraser
  Roy Emerson
  Bob Mark
7–5, 6–8, 3–6, 6–3, 7–5
1959   Rod Laver
  Bob Mark
  Don Candy
  Robert Howe
9–7, 6–4, 6–2
1960   Rod Laver
  Bob Mark
  Roy Emerson
  Neale Fraser
1–6, 6–2, 6–4, 6–4
1961   Rod Laver
  Bob Mark
  Roy Emerson
  Martin Mulligan
6–3, 7–5, 3–6, 9–11, 6–2
1962   Roy Emerson
  Neale Fraser
  Bob Hewitt
  Fred Stolle
4–6, 4–6, 6–1, 6–4, 11–9
1963   Bob Hewitt
  Fred Stolle
  Ken Fletcher
  John Newcombe
6–2, 3–6, 6–3, 3–6, 6–3
1964   Bob Hewitt
  Fred Stolle
  Roy Emerson
  Ken Fletcher
6–4, 7–5, 3–6, 4–6, 14–12
1965   John Newcombe
  Tony Roche
  Roy Emerson
  Fred Stolle
3–6, 4–6, 13–11, 6–3, 6–4
1966   Roy Emerson
  Fred Stolle
  John Newcombe
  Tony Roche
7–9, 6–3, 6–8, 14–12, 12–10
1967   John Newcombe
  Tony Roche
  Bill Bowrey
  Owen Davidson
3–6, 6–3, 7–5, 6–8, 8–6
1968   Dick Crealy
  Allan Stone
  Terry Addison
  Ray Keldie
10–8, 6–4, 6–3
Otevřená éra (od 1969)[p 3]
Rok vítězové poražení finalisté výsledek
1969   Rod Laver
  Roy Emerson
  Ken Rosewall
  Fred Stolle
6–4, 6–4
1970   Bob Lutz
  Stan Smith
  John Alexander
  Phil Dent
8–6, 6–3, 6–4
1971   John Newcombe
  Tony Roche
  Tom Okker
  Marty Riessen
6–2, 7–6
1972   Ken Rosewall
  Owen Davidson
  Ross Case
  Geoff Masters
3–6, 7–6, 6–2
1973   John Newcombe
  Malcolm Anderson
  John Alexander
  Phil Dent
6–3, 6–4, 7–6
1974   Ross Case
  Geoff Masters
  Syd Ball
  Bob Giltinan
6–7, 6–3, 6–4
1975   John Alexander
  Phil Dent
  Bob Carmichael
  Allan Stone
6–3, 7–6
1976   John Newcombe
  Tony Roche
  Ross Case
  Geoff Masters
7–6, 6–4
1977(I)[p 4]   Arthur Ashe
  Tony Roche
  Charlie Pasarell
  Erik van Dillen
6–4, 6–4
1977(XII)[p 4]   Ray Ruffels
  Allan Stone
  John Alexander
  Phil Dent
7–6, 7–6
1978   Wojciech Fibak
  Kim Warwick
  Paul Kronk
  Cliff Letcher
7–6, 7–5
1979   Peter McNamara
  Paul McNamee
  Paul Kronk
  Cliff Letcher
7–6, 6–2
1980   Mark Edmondson
  Kim Warwick
  Peter McNamara
  Paul McNamee
7–5, 6–4
1981   Mark Edmondson
  Kim Warwick
  Hank Pfister
  John Sadri
6–3, 6–7, 6–3
1982   John Alexander
  John Fitzgerald
  Andy Andrews
  John Sadri
6–4, 7–6
1983   Mark Edmondson
  Paul McNamee
  Steve Denton
  Sherwood Stewart
6–3, 7–6
1984   Mark Edmondson
  Sherwood Stewart
  Joakim Nyström
  Mats Wilander
6–2, 6–2, 7–5
1985   Paul Annacone
  Christo van Rensburg
  Mark Edmondson
  Kim Warwick
3–6, 7–6, 6–4, 6–4
1986 nehráno[p 5]
1987   Stefan Edberg
  Anders Järryd
  Peter Doohan
  Laurie Warder
6–4, 6–4, 7–6
1988   Rick Leach
  Jim Pugh
  Jeremy Bates
  Peter Lundgren
6–3, 6–2, 6–3
1989   Rick Leach
  Jim Pugh
  Darren Cahill
  Mark Kratzmann
6–4, 6–4, 6–4
1990   Pieter Aldrich
  Danie Visser
  Grant Connell
  Glenn Michibata
6–4, 4–6, 6–1, 6–4
1991   Scott Davis
  David Pate
  Patrick McEnroe
  David Wheaton
6–7, 7–6, 6–3, 7–5
1992   Todd Woodbridge
  Mark Woodforde
  Kelly Jones
  Rick Leach
6–4, 6–3, 6–4
1993   Danie Visser
  Laurie Warder
  John Fitzgerald
  Anders Järryd
6–4, 6–3, 6–4
1994   Jacco Eltingh
  Paul Haarhuis
  Byron Black
  Jonathan Stark
6–7, 6–3, 6–4, 6–3
1995   Jared Palmer
  Richey Reneberg
  Mark Knowles
  Daniel Nestor
6–3, 3–6, 6–3, 6–2
1996   Stefan Edberg
  Petr Korda
  Sébastien Lareau
  Alex O'Brien
7–5, 7–5, 4–6, 6–1
1997   Todd Woodbridge
  Mark Woodforde
  Sébastien Lareau
  Alex O'Brien
4–6, 7–5, 7–5, 6–3
1998   Jonas Björkman
  Jacco Eltingh
  Todd Woodbridge
  Mark Woodforde
6–2, 5–7, 2–6, 6–4, 6–3
1999   Jonas Björkman
  Patrick Rafter
  Leander Paes
  Maheš Bhúpatí
6–3, 4–6, 6–4, 6–7(10–12), 6–4
2000   Ellis Ferreira
  Rick Leach
  Wayne Black
  Andrew Kratzmann
6–4, 3–6, 6–3, 3–6, 18–16
2001   Jonas Björkman
  Todd Woodbridge
  Byron Black
  David Prinosil
6–1, 5–7, 6–4, 6–4
2002   Mark Knowles
  Daniel Nestor
  Fabrice Santoro
  Michaël Llodra
7–6(7–4), 6–3
2003   Fabrice Santoro
  Michaël Llodra
  Mark Knowles
  Daniel Nestor
6–4, 3–6, 6–3
2004   Fabrice Santoro
  Michaël Llodra
  Mike Bryan
  Bob Bryan
7–6(7–4), 6–3
2005   Wayne Black
  Kevin Ullyett
  Mike Bryan
  Bob Bryan
6–4, 6–4
2006   Mike Bryan
  Bob Bryan
  Martin Damm
  Leander Paes
4–6, 6–3, 6–4
2007   Mike Bryan
  Bob Bryan
  Max Mirnyj
  Jonas Björkman
7–5, 7–5
2008   Jonatan Erlich
  Andy Ram
  Arnaud Clément
  Michaël Llodra
7–5, 7–6(7–4)
2009   Mike Bryan
  Bob Bryan
  Maheš Bhúpatí
  Mark Knowles
2–6, 7–5, 6–0
2010   Mike Bryan
  Bob Bryan
  Daniel Nestor
  Nenad Zimonjić
6–3, 6–7(5–7), 6–3
2011   Mike Bryan
  Bob Bryan
  Maheš Bhúpatí
  Leander Paes
6–3, 6–4
2012   Leander Paes
  Radek Štěpánek
  Mike Bryan
  Bob Bryan
7–6(7–1), 6–2
2013   Mike Bryan
  Bob Bryan
  Robin Haase
  Igor Sijsling
6–3, 6–4
2014   Łukasz Kubot
  Robert Lindstedt
  Eric Butorac
  Raven Klaasen
6–3, 6–3
2015   Simone Bolelli
  Fabio Fognini
  Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
6–4, 6–4
2016   Jamie Murray
  Bruno Soares
  Daniel Nestor
  Radek Štěpánek
2–6, 6–4, 7–5
2017   Henri Kontinen
  John Peers
  Bob Bryan
  Mike Bryan
7–5, 7–5
2018   Oliver Marach
  Mate Pavić
  Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–4, 6–4
2019   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
  Henri Kontinen
  John Peers
6–4, 7–6(7–1)
2020   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
  Max Purcell
  Luke Saville
6–4, 6–2
2021   Ivan Dodig
  Filip Polášek
  Joe Salisbury
  Rajeev Ram
6–3, 6–4
2022   Nick Kyrgios
  Thanasi Kokkinakis
  Matthew Ebden
  Max Purcell
7–5, 6–4
2023   Rinky Hijikata
  Jason Kubler
  Hugo Nys
  Jan Zieliński
6–4, 7–6(7–4)
2024   Rohan Bopanna
  Matthew Ebden
  Simone Bolelli
  Andrea Vavassori
7–6(7–0), 7–5

Poznámky

editovat
  1. Nehráno pro první světovou válku.
  2. Nehráno pro druhou světovou válku.[5]
  3. Turnaj otevřen profesionálním tenistům.
  4. a b V roce 1977 proběhly dva ročníky Australian Open v důsledku termínové změny v kalendáři okruhu. Poprvé se grandslam konal v lednu a podruhé v prosinci 1977.[2]
  5. Nehráno pro přeložení grandslamu z prosince na leden. Odehrán tak byl Australian Open 1985 na přelomu listopadu a prosince a následně až lednový Australian Open 1987.[6][7]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Australian Open men's doubles champions na anglické Wikipedii.

  1. COLLINS, Bud. The Bud Collins History of Tennis. 2nd. vyd. [New York]: New Chapter Press, 2010. ISBN 978-0942257700. S. 372–374. 
  2. a b 1977 Grand Slam calendar [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2009-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-10. 
  3. Associated Press. Agassi did his part — Graf's turn next [online]. MELBOURNE, Australia: Deseret News, 2003-01-27 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
  4. Rohan Bopanna becomes oldest man to win major title at Australian Open. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-01-27 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Grand Slam Tournaments – Australian Open [online]. United States Tennis Association [cit. 2009-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-20. 
  6. 1986 Grand Slam calendar [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2009-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-10. 
  7. Australian Open – History – Year-by-year [online]. IBM, Tennis Australia [cit. 2009-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-03. 

Externí odkazy

editovat