John Bromwich
John Edward Bromwich (14. listopadu 1918, Sydney – 21. října 1999, Geelong) byl australský tenista. Dvakrát vyhrál dvouhru na domácím australském grandslamu, v letech 1939 a 1946. Pětkrát byl v Melbourne poraženým finalistou. V roce 1948 hrál i finále Wimbledonu, v němž podlehl Američanovi Bobovi Falkenburgovi.[1] Jeho nejlepším výsledkem na US Open bylo semifinále, v Paříži startoval jedinkrát a probil se do čtvrtfinále. Mimořádných úspěchů dosáhl ve čtyřhře. Mužskou čtyřhru v Melbourne vyhrál osmkrát (1938, 1939, 1940, 1946, 1947, 1948, 1949, 1950), v New Yorku triumfoval třikrát (1939, 1949, 1950) a v Londýně dvakrát (1948, 1950). Desetkrát mu stál po boku Adrian Quist, dvakrát Frank Sedgman, jednou Bill Sidwell. Také ve smíšené čtyřhře vyhrál jak Austrálii (1938), tak Wimbledon (1947, 1948) i US Open (1947). Třikrát byla jeho partnerkou Louise Broughová, jednou Margaret Wilsonová. S australskou reprezentací vyhrál Davisův pohár v letech 1939 a 1950, jeho bilance v této soutěži byla 39 výher a 12 proher.[2] V roce 1984 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.[3]
| John Bromwich | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. listopadu 1918 Kogarah |
| Úmrtí | 21. října 1999 (ve věku 80 let) Geelong |
| Bydliště | Point Lonsdale |
| Povolání | tenista |
| Ocenění | Mezinárodní tenisová síň slávy Australian Tennis Hall of Fame |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Reference
editovat- ↑ John Bromwich. Tennis Australia [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ John Bromwich. Daviscup.com [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online.
- ↑ John Bromwich - International Tennis Hall of Fame. Tennisfame.com [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online.