Seznam monarchistů
seznam na projektech Wikimedia
Monarchismus je obhajoba systému monarchie. Monarchista je jedinec, který podporuje tuto formu vlády nezávislou na nějakém konkrétním monarchovi, zatímco ten, kdo podporuje konkrétního monarchu, je roajalista. Naopak opozice vůči monarchistické vládě se nazývá republikanismus.[1][2][3]
V závislosti na zemi může monarchista obhajovat vládu osoby, která sedí na trůnu, regenta, uchazeče nebo někoho, kdo by jinak trůn obsadil, ale byl sesazen.
Albánie
editovat- Pandeli Evangjeli (1859–1949)
- Salih Vuçitërni (1880–1949)
- Ismet bej Kryeziu (1889–1952)
- Abaz Kupi (1892–1976)
- Prenk Pervizi (1897–1977)
- Tahir Dizdari (1900–1972)
- Leka Zogu I. (1939–2011)
- Ekrem Spahiu (nar. 1960)
- Leka Zogu II. (nar. 1982)
Argentina
editovat- Manuel Belgrano (1770–1820)
Austrálie
editovat- Arthur Groom (1904–1953)[4]
- Joan Sutherlandová (1926–2010)[5]
- Tony Abbott (nar. 1957)[6]
- Sophie Mirabella (nar. 1968)[6]
- Scott Morrison (nar. 1968)[7]
Belgie
editovat- Hergé (1903–1983)
- Leon Degrelle (1906–1994)
Brazílie
editovat- José Bonifácio (1763–1838)
- Maria Quitéria (1792–1853)
- Félix Taunay (1795–1881)
- Luís Alves de Lima e Silva (1803–1880)
- Manuel Marques de Sousa (1804–1875)
- Marcos Antônio de Araújo (1805–1884)
- Manuel de Araújo Porto-Alegre (1806–1879)
- José Paranhos, vikimot z Rio Branca (1819–1880)
- João Lustosa da Cunha Paranaguá, markýz z Paranaguá (1821–1912)
- José de Alencar (1829–1877)
- Antônio Conselheiro (1830–1897)
- Gaspar da Silveira Martins (1835–1901)
- Carlos Gomes (1836–1896)
- Afonso Celso, vikomt Ouro Preto (1836–1912)
- André Rebouças (1838–1898)
- Machado de Assis (1839–1908)
- Joaquim Nabuco (1839–1910)
- Alfredo d'Escragnolle Taunay (1843–1899)
- José Paranhos, baron z Rio Branca (1845–1912)
- José do Patrocínio (1853–1905)
- Monteiro Lobato (1882–1948)
- Câmara Cascudo (1898–1986)
- Arlindo Veiga dos Santos (1902–1978)
- Plinio Corrêa de Oliveira (1908–1995)
- José Osvaldo de Meira Penna (1917–2017)
- Ariano Suassona (1927–2014)
- Bertrand z Orléans-Braganza (nar. 1941)[8]
- Olavo de Carvalho (1947–2022)[9]
- Gilberto Callado (nar. 1956)[9]
- Delegado Waldir (nar. 1962)[9]
- Márcio Bittar (nar. 1963)[9]
- Luiz Philippe z Orléans-Braganza (nar. 1969)[8]
- Carla Zambelli (nar. 1980)[9]
- Paulo Eduardo Martins (nar. 1981)[9]
- Enrico Misasi (nar. 1994)[9]
Česko
editovat- František Palacký (1798–1876)
- Franz Thun und Hohenstein (1847–1916)
- Karel Kramář (1860–1937)
- Josef Pekař (1870–1937)
- Jaroslav Durych (1886–1962)
- Andrej Kolomacký (1896–1980)
- Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986)
- Josef Hiršal (1920–2003)
- Miroslav Štěpánek (1923–2005)
- Ludvík Vaculík (1926–2015)
- Adam Bubna-Litic (1927–2016)
- Hugo Mensdorff-Pouilly (nar. 1929)
- Adolf Born (1930–2016)
- Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitz (1931–2022)
- Luděk Frýbort (1933–2019)
- Dalibor Stejskal (1936–2011)
- Jiří Kuběna (1936–2017)
- Jana Červenková (nar. 1939)
- Karel Mornstein-Zierotin (nar. 1939)
- Mikuláš Rutkovský (1940–2010)
- Andrej Stankovič (1940–2001)
- Jan Vodňanský (1941–2021)
- Ivan Mládek (nar. 1942)
- Jan Bárta (nar. 1942)
- Ivan Wernisch (nar. 1942)
- Svatopluk Karásek (1942–2020)
- Jan Rous (nar. 1943)
- Ivan Martin Jirous (1944–2011)
- Milan Buben (nar. 1946)
- Michal Tryml (nar. 1946)
- Augustin Karel Andrle Sylor (1946–2021)
- Jiří Rak (nar. 1947)
- Václav Vokolek (nar. 1947)
- Alexander Tomský (nar. 1947)
- Petr Rezek (1948–2022)
- Jaroslav Erik Frič (1949–2019)
- Jiří Lábus (nar. 1950)
- Jaroslav Maxmilián Kašparů (nar. 1950)
- Jan Urban (nar. 1951)
- Dagmar Havlová (Ilkovičová) (nar. 1951)
- Milan Schelinger (1952–2023)
- Daniel Korte (nar. 1953)
- Lubomír Martínek (nar. 1954)
- Milan Novák (nar. 1954)
- Nina Nováková (nar. 1954)
- Michal Ambrož (1954–2022)
- Jan Royt (nar. 1955)
- Tomáš Hanák (nar. 1957)
- David Vávra (nar. 1957)
- Václav Srb (nar. 1958)
- Libor Novák (nar. 1958)
- Radim Špaček (nar. 1959)
- Lumír Aschenbrenner (nar. 1960)
- Jan Drnek (nar. 1960)[10]
- Ladislav Heryán (nar. 1960)
- Michal Lutovský (nar. 1961)
- Jáchym Topol (nar. 1962)
- Daniel Herman (nar. 1963)[11]
- Petr Placák (nar. 1964)[12]
- Michal Šanda (nar. 1965)
- Jiří Peňás (nar. 1966)
- Ondřej Štindl (nar. 1966)
- Pavel Šafr (nar. 1967)[13]
- Robert Kodym (nar. 1967)
- Marek Benda (nar. 1968)[14]
- Jindřich Holub (nar. 1968)[15]
- Josef Grulich (nar. 1968)
- Petr Stančík (nar. 1968)
- Děpold Czernin (nar. 1969)
- Adam Drda (nar. 1971)
- Emil Adamec (nar. 1972)[16]
- Jan Divecký (nar. 1972)[17]
- Zdeněk Hraba (nar. 1975)[18]
- Petr Krátký (nar. 1975)[19]
- Martin Jaroš (nar. 1976)
- Kamil Rodan (1978–2021)
- Petr Nohel (nar. 1978)[20]
- Michal Lieberzeit (nar. 1984)
Čína
editovat- Čang Sün (1854–1923)
- Sü Š'-čchang (1855–1939)
- Kchang Jou-wej (1858–1927)
- Jüan Š’-kchaj (1859–1916)
- Čang Cuo-lin (1875–1928)
Fidži
editovat- George Cakobau (1912–1989)
- Penaia Ganilau (1918–1993)
- Kamisese Mara (1920–2004)
Francie
editovat- Jacques-Bénigne Bossuet (1627–1704)
- Thomas de Mahy, markýz de Favras (1744–1790)
- Joseph de Maistre (1753–1821)
- Armand-Emmanuel de Vignerot du Plessis, vévoda de Richelieu (1766–1822)
- Jacques Laffitte (1767–1844)
- François-René de Chateaubriand (1768–1848)
- Joseph de Villèle (1773–1854)
- Casimir Pierre Périer (1777–1832)
- Jules de Polignac (1780–1847)
- Élie, vévoda Decazes (1780–1860)
- Casimir-Louis-Victurnien de Rochechouart de Mortemart (1787–1875)
- Pierre-Antoine Berryer (1790–1868)
- Honoré de Balzac (1799–1850)
- Jacques Crétineau-Joly (1803–1875)
- Auguste-Alexandre Ducrot (1817–1882)
- Louis Gaston Adrien de Ségur (1820–1881)
- Louis Billot (1846–1931)
- Henri de Gaulle (1848–1932)[21]
- Henri Vaugeois (1864–1916)
- Charles Maurras (1868–1952)[22]
- Jacques Bainville (1879–1936)
- Pierre Benoit (1886–1962)
- Henri d'Astier de la Vigerie (1897–1952)
- Thierry Maulnier (1909–1988)
- Georges-Paul Wagner (1921–2006)
- Jean Raspail (1925–2020)
- Pierre Pujo (1929–2007)
Chorvatsko
editovat- Josip Frank (1844–1911)
Itálie
editovat- Tomáš Akvinský (1225–1274)
- Dante Alighieri (asi 1265–1321)
- Robert Bellarmine (1542–1621)
- Pius VI. (1717–1799)
- Fabrizio Ruffo (1744–1827)
- Francesco Crispi (1818–1901)
- Pius XII. (1876–1958)
Japonsko
editovat- Chikafusa Kitabatake (1293–1354)
- Ansai Yamazaki (1619–1682)
- Mabuchi Kamo (1697–1769)
- Norinaga Motoori (1730–1801)
- Hirata Acutane (1776–1843)
- Aizawa Seishisai (1782–1863)
- Yoshida Shōin (1830–1859)
- Hiraizumi Kiyoshi (1895–1984)
- Jukio Mišima (1925–1970)[23]
- Otoya Yamaguchi (1943–1960)[24]
- Yoshiko Sakurai (nar. 1945)[25]
Jamajka
editovat- Alexander Bustamante (1884–1977)
- Sir Howard Cooke (1915–2014)
- Norman Manley (1893–1969)
Jihoafrická republika
editovat- De Villiers Graaff (1913–1999)
- Cecil Rhodes (1853–1902)
- Jan Smuts (1870–1950)
Kanada
editovat- George-Étienne Cartier (1814–1873)[26]
- John A. Macdonald (1815–1891)[27]
- Alexander Tilloch Galt (1817–1893)[27]
- Thomas D'Arcy McGee (1825–1868)[27]
- Henri-Gustave Joly de Lotbinière (1829–1908)
- Emily Carrová (1871–1945)[28]
- William Lyon Mackenzie King (1874–1950)[29]
- David Milne (1882–1953)[30]
- Louis St. Laurent (1882–1973)[31]
- Vincent Massey (1887–1967)[32]
- Georges Vanier (1888–1967)[33]
- Conn Smythe (1895–1980)[34]
- John Diefenbaker (1895–1979)[31]
- Lester B. Pearson (1897–1972)[35]
- Eugene Forsey (1904–1991)[36]
- George Montegu Black II (1911–1976)[37]
- Robertson Davies (1913–1995)[38]
- George Grant (1918–1988)[39]
- Pierre Trudeau (1919–2000)[40]
- Nancy Bell (1924–1989)[40]
- Robert Layton (1925–2002)[41]
- Glenn Gould (1932–1982)[42]
- Jean Chrétien (nar. 1934)[43]
- Don Cherry (nar. 1934)[44]
- Margaret Atwoodová (nar. 1939)[45]
- Charles Pachter (nar. 1942)[46]
- Michael Valpy (nar. 1942)[47]
- John Fraser (nar. 1944)[48]
- Jack Layton (1950–2011)[41]
- Kevin S. MacLeod (nar. 1951)[49]
- Andrew Coyne (nar. 1960)[48]
- Ray Novak (nar. 1977)
Kostarika
editovat- Tranquilino de Bonilla y Herdocia (1797–1864)[50]
- José Rafael Gallegos (1784–1850)[50]
- Manuel María de Peralta y López del Corral (?–1837)[50]
Maďarsko
editovat- Albert Apponyi (1846–1933)[51]
- Gyula Andrássy mladší (1860–1929)
- István Tisza (1861–1918)
- Pál Prónay (1874–1944 nebo 1945)
- Margit Slachta (1884–1974)[52]
- József Mindszenty (1892–1975)
Malta
editovat- George Borg Olivier (1911–1980)
Mauricius
editovat- Gaëtan Duval (1930–1996)
- Sir Seewoosagur Ramgoolam (1900–1985)
Mexiko
editovat- Lucas Alamán (1792–1853)
- José Mariano Salas (1797–1867)
- Juan Almonte (1803–1869)
- Pelagio Antonio de Labastida y Dávalos (1816–1891)
- Tomás Mejía Camacho (1820–1867)
- Miguel Miramón (1832–1867)
- Leonardo Márquez (1820–1913)
Německo
editovat- Otto von Bismarck (1815–1898)
- August von Mackensen (1849–1945)
- Alfred von Tirpitz (1849–1930)
- Wolfgang Kapp (1858–1922)
- Walther von Lüttwitz (1859–1942)
- Rüdiger von der Goltz (1865–1946)
- Paul von Lettow-Vorbeck (1870–1964)
- Gerd von Rundstedt (1875–1953)
- Gustav Stresemann (1878–1929)
- Franz von Papen (1879–1969)
- Fedor von Bock (1880–1945)
- Erwin von Witzleben (1881–1944)
- Vilém Pruský (1882–1951)
- Herbert von Bismarck (1884–1945)
- Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský (1884–1954)
- Vilém Pruský (1906–1940)
- Helmuth James von Moltke (1907–1945)
- Heinrich XIII. Reuss (nar. 1951)
Polsko
editovat- Aleksy Ćwiakowski (1885–1953)[53]
- Stanisław Mackiewicz (1896–1966)
- Janusz Korwin-Mikke (nar. 1942)[54]
- Michał Marušik (1951–2020)
- Robert Iwaszkiewicz (nar. 1962)[55]
- Radek Sikorski (nar. 1963)[56]
- Grzegorz Braun (nar. 1967)[57]
Portugalsko
editovat- Ramalho Ortigão (1836–1915)[58]
- Guilherme de Santa-Rita (1889–1918)[59]
- António Sardinha (1887–1925)[60]
- Sophia de Mello Breyner Andresenová (1919–2004)[61]
- Gonçalo Ribeiro Telles (1922–2020)[62]
- Duarte Pio, vévoda z Braganzy (nar. 1945)
- Miguel Esteves Cardoso (nar. 1955)[63]
Rakousko
editovat- Klemens Wenzel von Metternich (1773–1859)
- Franz Grillparzer (1791–1872)
- Maximilian Daublebsky von Sterneck (1829–1897)
- Arthur Arz von Straußenburg (1857–1935)
- Hugo von Hofmannsthal (1874–1929)
- Leopold Andrian (1875–1951)
- Karl Werkmann (1878–1951)
- Georg von Trapp (1880–1947)[64]
- Godwin von Brumowski (1889–1936)
- Engelbert Dollfuss (1892–1934)
- Joseph Roth (1894–1939)[65]
- Kurt Schuschnigg (1897–1977)
- Maxmilián z Hohenbergu (1902–1962)
- Erik von Kuehnelt-Leddihn (1909–1999)[66]
- Otto von Habsburg (1912–2011)
- Friedensreich Hundertwasser (1928–2003)
- Ernst Fuchs (1930–2015)[67]
Rusko
editovat- Nikolaj Gogol (1809–1852)
- Fjodor Dostojevskij (1821–1881)
- Nikolaj Dmitrijevič Golicyn (1850–1925)
- Alexander Dubrovin (1855–?)
- Fjodor Viktorovič Vinberg (1868–1927)
- Vladimir Puriškevič (1870–1920)
- Vladimir Žirinovskij (1946–2022)[68]
- Valentina Matvijenková (nar. 1949)[68]
- Boris Němcov (1959–2015)[68]
- Anton Bakov (nar. 1965)[69]
- Natalja Poklonská (nar. 1980)[70][71]
- Anna Kuzněcovová (nar. 1982)[72]
Řecko
editovat- Dimitrios Gounaris (1867–1922)
- Panagis Tsaldaris (1868–1936)
- Ioannis Metaxas (1871–1941)
- Alexandros Papagos (1883–1955)
- Konstantinos Tsaldaris (1884–1970)
- Georgios Grivas (1897–1974)
- Georgios Rallis (1918–2006)[73]
- Ilias Kasidiaris (nar. 1980)[74]
Slovensko
editovat- Július Satinský (1941–2002)[75]
Spojené království
editovat- Edward Gibbon (1737–1794)
- John Henry Newman (1801–1890)
- Winston Churchill (1874–1965)
- T.S. Eliot (1888–1965)
- Agatha Christie (1890–1976)
- J.R.R. Tolkien (1892–1973)[76]
- Hector Bolitho (1897–1974)
- C.S. Lewis (1898–1963)
- John Betjeman (1906–1984)[77]
- Harold Wilson (1916–1995)
- Anthony Burgess (1917–1993)
- Peregrine Worsthorne (1923–2020)
- Mary Warnock, baronka Warnock (1924–2019)
- Joan Collins (nar. 1933)[78]
- Alan Bennett (nar. 1933)[79]
- Judi Denchová (nar. 1934)
- Nikolaj Tolstoj (1935)[80]
- John Major (nar. 1943)
- Simon Blackburn (nar. 1944)[81]
- Tony Blair (nar. 1953)
- Ian Botham (nar. 1955)
- Stephen Fry (nar. 1957)[82]
- Rupert Everett (nar. 1959)[83]
- Peter Whittle (nar. 1961)
- Tracey Eminová (nar. 1963)[84]
- Peter Morgan (nar. 1963)
- Nigel Farage (nar. 1964)
- Rachel Johnson (nar. 1965)
- David Cameron (nar. 1966)[85]
- Jeremy Hunt (nar. 1966)
- Jacob Rees-Mogg (nar. 1969)
- Gary Barlow (nar. 1971)
- Victoria Beckham (nar. 1974)
- David Beckham (nar. 1975)
Srbsko
editovat- Nikolaj Velimirović (1881–1956)
- Dimitrije Ljotić (1891–1945)[86]
- Draža Mihajlović (1893–1946)[87]
- Momčilo Đujić (1907–1999)
- Pavle (1914–2009)
- Irenej (1930–2020)[88]
- Nebojša M. Krstić (1964–2001)
Španělsko
editovat- Jaime Balmes (1810–1848)
- Antonio Cánovas del Castillo (1828–1897)
- Pedro Muñoz Seca (1879–1936)[89]
- Salvador Dalí (1904–1989)
- Pablo Casado (nar. 1981)[90]
Turecko
editovat- Besim Tibuk (nar. 1945)[91]
- Celâl Şengör (nar. 1955)[92]
USA
editovat- Lewis Nicola (1717–1807)
- Nathaniel Gorham (1738–1796)
- Alexander Hamilton (1755 nebo 1757–1804)[93]
- James Strang (1813–1856)
- Joshua Norton (1818–1880)
- Ralph Adams Cram (1863–1942)[94]
- Solange Hertz (1920–2015)[95]
- Leland B. Yeager (1924–2018)[96]
- Lee Walter Congdon (nar. 1939)[97]
- William S. Lind (nar. 1947)
- Robert Jordan (1948–2007)[98]
- Charles A. Coulombe (nar. 1960)[99]
- Michael Auslin (nar. 1967)[100]
- Curtis Yarvin (nar. 1973)
- Thomas Mace-Archer-Mills (nar. 1979)
Havaj
editovat- Samuel Nowlein (1851–1905)
- Lydia Liliuokalani Kawānanakoa (1905–1969)
- Abigail Kinoiki Kekaulike Kawānanakoa (1926–2022)
- Owana Salazar (nar. 1953)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku List of monarchists na anglické Wikipedii.
- ↑ The Standard Library Cyclopedia of Political, Constitutional, Statistical and Forensic Knowledge: Forming a Work of Universal Reference on the Subjects of Civil Administration, Political Economy, Finance, Commerce, Laws and Social Relations .... [s.l.]: H. G. Bohn 496 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: UTkBAAAAYAAJ.
- ↑ Definition of REPUBLIC. www.merriam-webster.com [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Definition of republic | Dictionary.com. www.dictionary.com [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GROOM, Arthur. Edward the Eighth – Our King. Allied Newspapers Limited. 1936.
- ↑ PM with David Lipson - ABC Radio. PM - ABC Radio [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Abbott's gambit : the 2013 Australian federal election. ANU, Acton, A.C.T.: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-925022-09-4, ISBN 1-925022-09-9. OCLC 894114348
- ↑ BOURKE, Latika. Australia's position on a republic untenable: Queen 'believes'. The Sydney Morning Herald [online]. 2018-10-17 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Sistema Brasileiro de Televisão - SBT. www.sbt.com.br [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Monarquistas ocupam cargos em Brasília e reabilitam grupo católico ultraconservador. BBC News Brasil. Dostupné online [cit. 2023-04-23]. (portugalsky)
- ↑ Monarchista odepsal strany i prezidenta. Nedovedou prý ohlídat zájmy státu. parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Monarchistický zpravodaj - Koruna Česká. web.archive.org [online]. 2019-08-23 [cit. 2023-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-23.
- ↑ Nepraktická výzva - Babylon. babylonrevue.cz [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Jaký je odkaz „babičky lidstva“ pro nás Čechy? Hlava státu může mít důstojnost. FORUM 24 [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Osobnosti: Marek Benda - politik. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Jindřich Holub - Koruna Česká. web.archive.org [online]. 2019-05-25 [cit. 2023-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-25.
- ↑ O Hrad se hlásí adept, který by rád obnovil monarchii. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-08-09 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ MKZ - Moje KronenZeitung - MKZ 29/5/2022. Pickey [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/hraba_z/status/1642105146506092544?cxt=HHwWgICx1cb79sktAAAA. Twitter [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Medailonky našich kandidátů - Koruna Česká. web.archive.org [online]. 2019-06-27 [cit. 2023-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-27.
- ↑ Předseda Koruny České: "Zrušme republiku a obnovme monarchii!" | TN.cz. tn.nova.cz [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ DE LAUBIER, Charles. "Quand de Gaulle faisait discrètement allégeance à la noblesse français". L'Express [online]. Groupe L'Express, 2019-04-18 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
- ↑ "Charles Maurras on the French Revolution · Liberty, Equality, Fraternity". chnm.gmu.edu [online]. Roy Rosenzweig Center for History and New Media [cit. 2023-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ The Life and Death of Yukio Mishima. archive.nytimes.com [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
- ↑ KAPUR, Nick. Japan at the Crossroads: Conflict and Compromise after Anpo. [s.l.]: Harvard University Press 269 s. Dostupné online. ISBN 978-0-674-98848-4. (anglicky) Google-Books-ID: Re5hDwAAQBAJ.
- ↑ NAKATA, Hiroko. Sakurai weighs in on patriotism. The Japan Times [online]. 2007-05-08 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRAY, Charlotte. The promise of Canada : 150 years : people and ideas that have shaped our country. Simon & Schuster Canada edition. vyd. Toronto, Ontario: [s.n.] xix, 378 pages, 32 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 978-1-4767-8467-0, ISBN 1-4767-8467-1. OCLC 962818193
- ↑ a b c The Quebec Conference of 1864 : understanding the emergence of the Canadian federation. Montreal: [s.n.] 1 online resource (vi, 361 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-7735-5605-8, ISBN 0-7735-5604-4. OCLC 1080210589
- ↑ UDALL, Sharyn Rohlfsen. Carr, O'Keeffe, Kahlo : places of their own. [s.l.]: New Haven : Yale University Press 386 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-07958-6, ISBN 978-0-300-09186-1.
- ↑ CHODOS, Robert. The unmaking of Canada : the hidden theme in Canadian history since 1945. Toronto: J. Lorimer and Co xi, 176 pages s. Dostupné online. ISBN 1-55028-339-1, ISBN 978-1-55028-339-6. OCLC 26094576
- ↑ SILCOX, David P. Painting place : the life and work of David B. Milne. Toronto, Ont.: University of Toronto Press 1 online resource (xiv, 423 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-4426-7822-4, ISBN 1-4426-7822-4. OCLC 244766939
- ↑ a b BOUSFIELD, Arthur. Fifty years the Queen : a tribute to Her Majesty Queen Elizabeth II on her golden jubilee. Toronto: Dundurn Press 1 online resource (232 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-55488-163-5, ISBN 1-55488-163-3. OCLC 278894583
- ↑ HUBBARD, R. H. (Robert Hamilton). Rideau Hall : an illustrated history of Government House, Ottawa, from Victorian times to the present day. [s.l.]: Montreal : McGill-Queen's University Press 306 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7735-0310-6.
- ↑ COADY, Mary Frances. Georges and Pauline Vanier : portrait of a couple. Montreal: McGill-Queen's University Press 1 online resource (viii, 283 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-7735-8579-9, ISBN 0-7735-8579-6. OCLC 808375853
- ↑ BLAKE, Jason. Canadian hockey literature : a thematic study. Toronto: [s.n.] 1 online resource (x, 265 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-4426-9850-5, ISBN 1-4426-9850-0. OCLC 878802533
- ↑ DEWIEL, Boris. Democracy : a history of ideas. Vancouver: UBC Press 1 online resource (vi, 202 pages) s. Dostupné online. ISBN 0-7748-5066-3, ISBN 0-7748-0801-2. OCLC 57596433
- ↑ FORSEY, Helen. Eugene Forsey : Canada's maverick sage. Toronto: Dundurn Press 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-4597-0243-1, ISBN 1-4597-0243-3. OCLC 766387019
- ↑ TOMBS, George. Robber baron : Lord Black of Crossharbour. Toronto: ECW Press 1 online resource (440 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-55490-806-6, ISBN 1-55490-806-X. OCLC 301543137
- ↑ ROSS, Val. Robertson Davies : a portrait in mosaic. Toronto: McClelland & Stewart 1 online resource (385 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-55199-211-2, ISBN 1-55199-211-6. OCLC 681604523
- ↑ HARRISON, Trevor W. Canadian society in the twenty-first century : an historical and sociological approach. Third edition. vyd. Toronto: [s.n.] x, 392 pages s. Dostupné online. ISBN 978-1-55130-735-0, ISBN 1-55130-735-9. OCLC 1097756467
- ↑ a b HUTCHISON, Bruce. The unfinished country : to Canada with love and some misgivings. [s.l.]: Vancouver : Douglas & McIntyre 330 s. Dostupné online. ISBN 978-0-88894-481-8.
- ↑ a b JACKSON, D. Michael. The crown and Canadian federalism. Toronto: [s.n.] 336 pages s. Dostupné online. ISBN 978-1-4597-0988-1, ISBN 1-4597-0988-8. OCLC 817579831
- ↑ CLARKSON, Michael. The secret life of Glenn Gould : a genius in love. [s.l.]: Toronto : ECW Press 336 s. Dostupné online. ISBN 978-1-55022-919-6.
- ↑ CHRÉTIEN, Jean. My stories, my times. New York: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-0-7352-7735-9, ISBN 0-7352-7735-4. OCLC 1060599052
- ↑ Don Cherry happy Canada finally coming around to his way of thinking. nationalpost [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://twitter.com/MargaretAtwood/status/336595201973952513. Twitter [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Charles Pachter Canada's Artist.. Toronto, ON: [s.n.] 1 online resource (1 EPUB 3 file (16.48 MB)) s. Dostupné online. ISBN 978-1-4597-3876-8, ISBN 1-4597-3876-4. OCLC 1091208286
- ↑ The Quebec Conference of 1864 : understanding the emergence of the Canadian federation. Montreal: [s.n.] 1 online resource (vi, 361 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-7735-5605-8, ISBN 0-7735-5604-4. OCLC 1080210589
- ↑ a b JOHNSON, David. Battle Royal : Monarchists vs. Republicans and the Crown of Canada.. Toronto: Dundurn 1 online resource (289 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-4597-4015-0, ISBN 1-4597-4015-7. OCLC 1018153042
- ↑ The shapeshifting crown : locating the state in postcolonial New Zealand, Australia, Canada and the UK. Cambridge: [s.n.] 1 online resource (xiii, 274 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-108-67773-8, ISBN 1-108-67773-8. OCLC 1083671148
- ↑ a b c CARBONELL, Jorge Francisco Sáenz. Don Joaquín de Oreamuno y Muñoz de la Trinidad: vida de un monárquico costarricense. [s.l.]: EUNED 340 s. Dostupné online. ISBN 978-9977-64-784-5. (španělsky)
- ↑ NAGY, Zsuzsa L. The liberal opposition in Hungary, 1919-1945. Budapest: Akadémiai Kiadó 143 pages s. Dostupné online. ISBN 963-05-2998-X, ISBN 978-963-05-2998-3. OCLC 10270730
- ↑ Remembering for the future : working papers and addenda. 1st ed. vyd. Oxford: Pergamon Press 3 volumes (xxv, 3202 pages) s. Dostupné online. ISBN 0-08-036754-2, ISBN 978-0-08-036754-5. OCLC 19125747
- ↑ Parlamentarzyści - Pełny opis rekordu. bs.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
- ↑ ADEKOYA, Remi; SMITH, Helena; DAVIES, Lizzy. Meet the new faces ready to sweep into the European parliament. The Guardian. 2014-05-26. Dostupné online [cit. 2023-04-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Ukip's New EU Ally Joked About Wife Beating And Defended Hitler. HuffPost UK [online]. 2014-10-20 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POWERS, William F. AMERICAN SUCCESS TORY. Washington Post. 1994-12-13. Dostupné online [cit. 2023-04-26]. ISSN 0190-8286. (anglicky)
- ↑ Uneasy rider. The Economist. Dostupné online [cit. 2023-04-26]. ISSN 0013-0613.
- ↑ WHEELER, Douglas. Republican Portugal : A Political History, 1910-1926. Madison: [s.n.] 1 online resource (340 pages) s. Dostupné online. ISBN 0-299-07454-4, ISBN 978-0-299-07454-8. OCLC 1355227440
- ↑ The Oxford critical and cultural history of modernist magazines. 1st edition. vyd. Oxford: [s.n.] volumes <1-2, 3 parts 1-2> s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-921115-9, ISBN 0-19-921115-9. OCLC 428818638
- ↑ DIX, Steffen. Portuguese Modernisms: Multiple Perspectives in Literature and the Visual Arts.. [Place of publication not identified]: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-351-55360-5, ISBN 1-351-55360-7. OCLC 994220841
- ↑ Poets of Portugal : a bilingual selection of poems from the thirteenth through twentieth centuries. New York: Luso-Brazilian Books 552 pages s. Dostupné online. ISBN 0-85051-702-8, ISBN 978-0-85051-702-6. OCLC 62509096
- ↑ RABY, D. L. Fascism and resistance in Portugal : communists, liberals, and military dissidents in the opposition to Salazar, 1941-1974. Manchester [England]: Manchester University Press ix, 288 pages s. Dostupné online. ISBN 0-7190-2514-1, ISBN 978-0-7190-2514-3. OCLC 17108616
- ↑ MORGAN, Roger. Parliaments and Parties : the European Parliament in the Political Life of Europe.. 2nd ed. vyd. London: Palgrave Macmillan Limited 1 online resource (403 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-349-24387-7, ISBN 1-349-24387-6. OCLC 1085168570
- ↑ BROOK-SHEPHERD, Gordon. The last empress : the life and times of Zita of Austria-Hungary, 1892-1989. London: Harper Collins Publishers xix, 364 pages, 14 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 0-00-215861-2, ISBN 978-0-00-215861-9. OCLC 27643422
- ↑ ROSENFELD, Sidney. Understanding Joseph Roth. Columbia: [s.n.] 1 online resource (xvii, 128 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-64336-127-7, ISBN 1-64336-127-9. OCLC 1159003363
- ↑ KANOPIADMIN. Monarchy and War. Mises Institute [online]. 2014-07-30 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ernst Fuchs posthum als Monarchist geoutet. kurier.at [online]. 2017-08-16 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c YASMANN, Victor. Monarchist Nostalgia Remains Powerful. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2012-02-02. Dostupné online [cit. 2023-04-26]. (anglicky)
- ↑ TIMES, The Moscow. Russian Monarchist Withdraws Presidential Bid After Founding 'Romanov Empire’ in Africa. The Moscow Times [online]. 2018-01-24 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia has a secretive cult where they worship the last ever Tsar. The Independent [online]. 2017-11-03 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BALMFORTH, Tom. Claim That Nicholas II Is Weeping Holy Tears In Crimea Prompts Laughter. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2017-03-07. Dostupné online [cit. 2023-04-26]. (anglicky)
- ↑ SOKIRIANSKAIA, Ekaterina. Vladimir Putin has one reliable set of allies: Russia’s iron ladies. The Guardian. 2017-03-22. Dostupné online [cit. 2023-04-26]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ ΙΝ, Σύνταξη. 1980-1981: ΓΕΩΡΓΙΟΣ ΡΑΛΛΗΣ. in.gr [online]. 2015-09-07 [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. (řecky)
- ↑ "Ισχύς μας η αγάπη του Λαού" – άρθρο του Ηλία Κασιδιάρη. www.ellhnes.net [online]. ΕΛΛΗΝΕΣ – ellhnes.net [cit. 2023-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-27.
- ↑ Július Satinský byl monarchista, socha Marie Terezie by ho potěšila - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Letters, no. 52, pro Christophera Tolkiena, 29. listopadu 1943
- ↑ Ve svém dokumentárním filmu Metro-Land (1973) projevil podporu britské monarchii.
- ↑ Joan Collins so happy with husband. Film-News.co.uk [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sir Alan? Oh no, it'd be like wearing a suit every day. The Independent [online]. 2009-05-30 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MOORE, Jacqueline. Leadership unplugged : the new renaissance of value propositions. Houndmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave Macmillan 1 online resource (xxv, 373 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-230-59643-6, ISBN 0-230-59643-6. OCLC 681923853
- ↑ https://www.prospectmagazine.co.uk/essays/49037/long-live-the-queen. www.prospectmagazine.co.uk [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FRY, Stephen. Opinion | Happy Birthday, America. One Small Suggestion .... The New York Times. 2017-06-30. Dostupné online [cit. 2023-04-26]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Home. www.themonarchists.com [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-01. (anglicky)
- ↑ Tracey Emin: I'm abused by other artists for voting Tory. www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ CAMERON, David. Cameron on Cameron : conversations with Dylan Jones. [s.l.]: London : Fourth Estate 438 s. Dostupné online. ISBN 978-0-00-728537-2.
- ↑ In the shadow of Hitler : personalities of the right in Central and Eastern Europe. London: I.B. Tauris 1 online resource (344 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-85771-987-4, ISBN 0-85771-987-4. OCLC 756484407
- ↑ Case studies on human rights and fundamental freedoms : a world survey. The Hague: Nijhoff 5 volumes s. Dostupné online. ISBN 978-90-247-1779-8, ISBN 90-247-1779-5. OCLC 2074526
- ↑ Serbian Patriarch Irinej states that Serbia needs emperor or king, or some form of parliamentary monarchy. www.balkans.com [online]. 2013-10-29 [cit. 2023-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Fundación Pedro Muñoz Seca - Biografia. www.pedromunozseca.org [online]. 2012-02-16 [cit. 2023-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ PRESS, Europa. Casado defiende la Monarquía y rechaza una comisión de investigación para analizar las revelaciones de Corinna. www.europapress.es [online]. 2018-07-16 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Besim Tibuk'un Monarşi ve Cumhuriyet Hakkındaki Görüşleri Šablona:In lang
- ↑ Prof. Celal Şengör: İdeal yönetim monarşidir Šablona:In lang
- ↑ MADISON, James. The Constitutional Convention : a narrative history : from the notes of James Madison. 1st ed., Modern Library pbk. ed. vyd. New York: Modern Library x, 229 pages s. Dostupné online. ISBN 0-8129-7517-0, ISBN 978-0-8129-7517-8. OCLC 58422567
- ↑ URNOS, John Co. A King for America; THE END OF DEMOCRACY. By Ralph Adams Cram. 261 pp. Boston: Marshall Jones Company. $3.. The New York Times. 1937-09-19. Dostupné online [cit. 2023-04-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ HERTZ, Solange. Democracy, Monarchy and the Fourth Commandment. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ YEAGER, Leland B. "A Libertarian Case for Monarchy". Mises Institute [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ "JMU's Favorite Monarchist". Montpelier: James Madison University Magazine [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
- ↑ LIVINGSTON, Michael. Origins of the Wheel of Time. [s.l.]: Tor, 2022. ISBN 9781250860545. S. 28. (English)
- ↑ COULOMBE, CHARLES A. STAR-SPANGLED CROWN : a simple guide to the american monarchy.. [Place of publication not identified]: TUMBLAR House 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 9781944339050. OCLC 1319586940
- ↑ AUSLIN, Michael. America Needs a King. POLITICO Magazine [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Monarchisté na Wikimedia Commons
