Wikipedie

Seznam lokomotiv VNM a Sigl v Československu

Související informace naleznete také v článku Lokomotivka Vídeňské Nové Město.

Přehled lokomotiv vyrobených v továrnách ve Vídeňském Novém Městě a u Sigla ve Vídni od jejich vzniku pro dráhy působící na území pozdějšího Československa, nebo tu provozované.[1][2]

Lokomotivy úzkorozchodné

editovat
obr. Řada ČSD Původní (jiná) označení Charakteristika Dodávky ks ve VNM vyrobeno ks převzato /přeznačeno ČSD výrobní čísla[pozn. 1] Jiní výrobci
 
Lokomtiva č.2 "WELLS" C.k. privilegované První rakouské železniční společnosti (EEG) (Budějovice-)Linec-Gmunden
 — EEG, KEB 1-10 "LINZ" až "EBENSEE" 2'B m2tu (1106 mm)[a] 1854-55 10 — 128-134/54, 135-137/55 (Günther)
 
Lokomotiva č 2 Selmeczbánya keskenvágányu vasút (SKV, Hronská Breznica – Banská Štiavnica).tovární foto Wiener Neustädter Lokomotivfabrik, 1873
 U 35.101-03 SKV 1–3, MÁV XX, 6901–6903; MÁV 387,001–003; C m2u (1000 mm) 1873 3 3 1096-98/1873 Bp
 
Ilustrační obr.: lokomotiva stejné řady a obdobného technického provedení jako z VNM (RIIIc 117, Krauss Linec 7486/18)
 — kkHB R IIIc 181 – 230; VSŽM U 33.603-04 C m2tu (600 mm) 1918 50 —[b] 5560 – 5609/18 mnozí

Vysvětlivky

  1. ↑ lokomotivy byly v letech 1859-1903 přestavěny na rozchod 1435 mm; Stroj číslo10 "EBENSEE" byl kolem roku 1893 odkoupen od Západní dráhy a provozován na vlečce cukrovaru Čakovice[3]
  2. ↑ VSŽM - voj. správa železničního materiálu převzala pro železniční pluk Pardubice 4 stroje vyrobené ve Vídeňském Novém Městě; 2 z nich byly roku 1938 přeznačeny na řadu U 33.6[4].

Lokomotivy jednospřežní

editovat
obr. Řada ČSD Původní (jiná) označení Charakteristika Dodávky ks ve VNM[a] vyrobeno ks převzato /přeznačeno ČSD výrobní čísla
 
Lokomotiva č.4 "CAROLINENTHAL" (Karlín) společnosti k.k. Nördlichen Staatsbahn (W. Günter 4/1842)
 — NStB 1-6 "SEDLETZ" až "HOHENMAUTH"; StEG 2-7 2'A m2 1842-43 6 — 1-6/1842-43
 
Lokomotiva č.20 "KÖNIGSSAAL" (Zbraslav) společnosti k.k. Nördlichen Staatsbahn (W. Günter 20/1846)
 — NStB 11-21 "STERNBERG" až "MEYERHÖFEN "; StEG 11-21 2'A m2 1845-46 11 — 9-13/45, 14-17, 19-20/46
 
Lokomotiva č.22 "WELTRUS" (Veltrusy) společnosti k.k. Nördlichen Staatsbahn (W. Günter 24/1846)
 — NStB 22-25 "WELTRUS" až "KLADRUB"; StEG 58-61 2'A m2 1846 4 — 24-28/46

Vysvětlivky

  1. ↑ Locomotiv-Fabrik von Prevenhueber, Günther, Bühler und Armbruster, resp. Locomotiv-Fabrik von Günther, Wiener Neustadt (od r. 1845)

Lokomotivy dvojspřežní

editovat
obr. Řada ČSD Původní (jiná) označení Charakteristika Dodávky ks ve VNM[a] vyrobeno ks převzato /přeznačeno ČSD výrobní čísla[b] Jiní výrobci
 
Lokomotiva KFNB pův. řady IVb.6ᴵᴵᴵ "TITAN"⁽ᴵᴵ⁾ (po r. 1881 IIIb1/2.115, kkStB 121.05). Výroba StEG 821/68, vyřazena v Polsku do r. 1927. Tovární foto
 — KFNB IVb; III b1/2 140-147; kkStB 121.27-35 1B m2 1872 8 4/0[c] 1378-85/72 StEG, Strousberg
 
Lokomotiva ÖNWB Ia 81 "RITTINGER" po přestavbě 1889 a před postátněním 1909
 — ÖNWB Ia "RITTINGER"; kkStB 201.01 2'B m2 1873 1 — 1657/1873 (SigW)
 
Lokomotiva ex VVV 13 "SOPRONY"; MÁV IIIc 2234, 359.004, mezi léty 1891-1911
 — VVV 10-17; MÁV IIIc 2231–2238, MÁV 359.001-008; C m2 1873 8 1/0 1628-35/73 (SigW)
 
Lokomotiva "KRČ" Böhmische Commercialbahnen ve stanici Sadová-Dohalice před rokem 1906. BCB byla začleněna do kkStB v roce 1906
 — KFNB IX 902 "KROMĚŘÍŽ"; BCB IIS "KRČ" až "DĚTENICE"; kkStB 85.10-14 B m2t 1880-81 6 2/0 2484/80; 2490-91, 2563-64/81 Wöhlert, KraussM
 
Lokomotivy č.1 a 3 ALB, Hustopeče
 200.003 ALB č.3 "THERESE" B m2t 1911 1 1 5071/1911
200.101 "NIMES", "REICHSTADT"; ATE X 6-7 B m2t 1899 2 1 4249-50/99
 
Lokomotiva „Ossegg“ Pražsko-duchcovské dráhy (VNM 2489/81, později vlečka Blansko), před r.1892
 (220.0) PDE SU I.01-02 "SWOLENOWES", "OSSEGG"; kkStB 87.01-02 B m2t 1880 2 1/0 2488-89/80 KraussL
 
KsOd_IIa 2, 1869, tovární snímek Sigl VNM
 221.001 KsOd IIa 1-2 1B m2 1869 2 1 697-98/69
 
Lokomotiva ÖNWB IIIb č. 50 „Stuart Mill“ později kkStB 16.38, ČSD 232.016
 232.002-013 ÖNWB/SNDVB IIIa 13–42; kkStB 16.03–30 2'B m2 1870-71 30 12 1178-95/70, 1226-37/71 Flor
 
lokomotiva KsOd IIb 6; ca. 1873, Sigl VNM
 232.1 KsOd IIb 3-8 1B m2 1873 6 6/3 1698-1700, 1764-1766/73
232.301 TKPE 1–4; BNB I 1–4; kkStB 123.01-05 1B m2 1865 10 2/1 434-37/65, w121-22/67, w144-147/68 Mödling, (SigW)
 
Lokomotiva KFJB č. 6, později kkStB 24.06, ČSD 233.001, tovární foto Sigl/Wien 1868
 233.001-03 FJB AF 1–32; kkStB 24.01–32 1B m2 1868-70 32 10/3 w173-80/68, w203-10/69, 1037-48/70, 1466-69/72 (SigW)
 
Lokomotiva KFJB č. 154, později kkStB 24.22, 1873, tovární foto Lokomotivfabrik Floridsdorf
 233.1 FJB AF II 33–42; kkStB 26.01–10 1B m2 1873 10 3/2 1470-79/73 (SigW), Flor
 
Lokomotiva LCJE č. 25 "CWAŁ" (Sigl Wien 91/66, zrušena 1901
 — LCJE AL II 23-27 "ISKRA" - "ZMROK"; BWB I 1-6, 11 "FURTH" - "RADBUZA"; kkStB 18.51-61 1B m2 1861-70 12 0 w90-93, w106/66; w24-26/61, w29-30, w49/62, 417/63 (SigW), Neilson, Maffei
— EPPK 1-12; kkStB 20 1B m2 1873, 1876 12 5/0 1421-26/73, 2250-55/76 (SigW)
 
Lokomotiva ÖNWB Id č.100, později kkStB 301.17, ČSD 252.015. Tovární foto
 252.0 ÖNWB/SNDVB Ic 84-92; kkStB 301.01-09 2'B m2 1881 9 9/8 2578-86/81 (StEG)
 
Lokomotiva KkStB 103.07 už za éry ČSD (253.0) na libereckém nádraží, 20.léta. Z Herknerovy fotografické sbírky (detail)
 253.0 BNB IIa 13, 14, 17–20; kkStB 103.03–08 2'B m2 1893-99 6 6/5 3646-47/93, 3784/95, 4094/98, 4168-69/99 Flor
 
ATE Ib, Mariánské Radčice, okolo 1900
 253.2 ATE Ib 3-5, 70-73 "STEPHENSON" až "REDTENBACHER" 2'B m2 1887, 1897 7 7/6 3132-34/87, 4001-04/97
253.3 BEB VII 90-96 2'B m2 1887, 1892-97 7 7 3153-56/87, 3613/92, 3883/96, 3986/97
 
Lokomotiva KRB AR III 310, později kkStB 2.27, (výroba StEG, zůstala u ÖBB)
 254.0 StEG AR, AR III; kkStB 2.01–60 2'B m2 1884-85 33 13/11 2864-75/84, 2964-67/85, 2989-92/85, 2999-3003/85, 3031-38/85 StEG
254.225-32 KFJB 201–213; kkStB 3.01–13[d] 2'B m2 1879–80 13 (9/8) 2432-38/79, 2445-50/80 Flor
 
Lokomotiva kkStB 4.69, tovární foto, 1890
 254.2 BWB A 50–53; kkStB 4.01–199, 201–214;  DRB 36.70 2'B m2 1885-96 168 až 46/38 interval č. 3070/85 .. 3964/97 Flor, KraussL, StEG
 
tovární snímek lokomotivy kkStB 6.05 (VNM 3754/9494, později ČSD 264.005)
 264.0 kkStB 6 2'B m2s 1894-98 20 13/11 3753-55/94, 3792-95/95, 3862-65/96, 3972-75/97, 4047-51/98 Flor, StEG
 
lokomotiva kkStB 106.21 (VNM 4176/99), tovární foto
 264.1 kkStB 106 2'B m2s 1898-1902 55 22/21 4278-87, 4315-19/00, 4375-80/01, 4453-70/82 Flor, StEG
 
Lokomotiva KFNB IIc 202 "GNADENDORF", VNM 3194/1888 (později kkStB 104.19, u ČSD zrušena 1923, před přečíslováním na ř. 264.6)
 264.601, 04-05, 09-12 KFNB IIc 184-190, 196-202, 207-212 "BRUNA" .. "HADERSDORF"; kkStB 104.01-07, 14-19, 24-29 2'B m2 1884, 1888-89 18 12/8 2857-63/84, 3189-94/88, 3342-46/89 Flor, KraussL
 
Lokomotiva kkStB 206.40 (Wr. Neustadt v.č. 4620/1905) firemní foto. Tento stroj skončil jako Pd 14-7 u PKP, k ČSD přišlo předchozí a následující výrobní číslo (265.007 a 08)
 265.001, 06-08 kkStB 206.04, 37, 39, 41 2'B m2s 1904-07 31 4 4509-11/03, 4559-62,

4572-74/04, 4586-91, 4617-21/05, 4721-30/07

Flor, StEG, PČM
 
Lokomotiva KFNB IId 226 (WrN 3801/95), později kkStB 308.02 a posléze ČSD 274.002, tovární foto 1895
 274.0 KFNB IId; kkStB 308 2'B1 m2, (2'B1 p2)*[e] 1895-1908 57 21/15 interval č. 3800/95 .. 4847/08
 
Lok 108.04 kkStB (později ČSD 275.004) ex PČM 86/1903. Pravděpodobně Wien, Franz Josefs Bahn, okolo 1905
 275.006-11, 22-23 kkStB 108 2'B1' m4s 1901-10 8 8 4512-17/03, 4719-20/07 StEG, PČM

Vysvětlivky

  1. ↑ společně se Siglovou lokomotivkou ve Vídni
  2. ↑ písmenkem "w" je odlišeno původně samostatné číslování Vídeňské lokomotivky Sigl. Po r. 1870 byla pro obě lokomotivky používána společná číselná řada
  3. ↑ lokomotivy předány do Rakouska
  4. ↑ přestavba na řadu kkStB 4.181-193 (ČSD 254.2)
  5. ↑ lokomotivy s přehřívačem zůstaly po r. 1920 v Rakousku

Lokomotivy trojspřežní

editovat
obr. Řada ČSD Původní (jiná) označení Charakteristika Dodávky ks ve VNM[a] vyrobeno z toho ks převzato /přeznačeno ČSD výrobní čísla[b] Jiní výrobci
 
Lokomotiva ex VVV 13 "SOPRONY"; MÁV IIIc 2234, 359.004, mezi léty 1891-1911
 — VVV 10-17; MÁV IIIc 2231–2238, MÁV 359.001-008; C m2 1873 8 1/0 1628-35/73 (SigW)
 
Lok KFNB IX 907 "ALEXANDERFELD" (kkStB 191.01, ČSD 300.001), výr.č. 3210/88
 300.0 KFNB IX 907-908; kkStB 191 C2' m2t 1888 2 2 3210-11/88 —
 
Lok 300.619, Floridsdorf 1633/05 (pův. BEB 419), Lužná 2012
 300.601-12 BEB Ia 401-412; DRB 98.77 C m2t 1890-91, 1885, 1900 12 12 interval č. 3416/90 .. 4322/00 Flor, PČM
 
ATE IIb (ilustrační obr.)
 302.102-05, 30-36 ATE IIa 27-30, 55-59, 63-65 C m2t 1864-1885 12 11 424/64, 531, 618, 638/67, 2454-55, 2567-69/80, 3044-46/85 Borsig, Hartman
 
KFNB VI 387 „MICHALKOWITZ“ později kkStB 67.01, ČSD 304.001 (Sigl 1693/73)
 304.0 MB/KFNB VI 387-90; kkStB 67 C m2t 1873 4 4 1693-96/73 —
 
Lokomotiva 310.006 (WrN 2371/79), původně vyrobená pro dráhu Unterdrauburg–Wolfsberg (č. 11), pak kkStB 97.20. MŽV Jaroměř 2017
 310.0 kkStB 97 C m2t 1878-1908 66 36/34 2371/78 ..4265/99, 4913/08 mnozí
 
Lokomotiva řady KFNB IX 946 Flor 955/1895, ČSD 310.123, zrušena 1931
 310.1, 310.9 KFNB IX 912-13, 916-19, 921-57; kkStB 197, MSZD a OZVD 310.9 C m2t 1888-1905 34 34/31 (+2 MSZD) 3208/98 ..4599/05 Flor
310.2 BCB IIIs; kkStB 397.01-07 C m2t 1881-82 7 4 2575-77/81, 2613-16/82
 
Lok 205 RPD (Floridsdorf 206/75), kkStB 32.17, ČSD 311.004
 311.005-08 RPB BP I 206-212 "PŘIBRAM"-"STADTL"; kkStB 32.18-24 C m2 1875 7 5/4 2237-41, 2269-70/75 Flor, StEG
 
BWB č. 25 "Šumava", později kkStB 40.98
 312.409-10 BWB II 2-16; kkStB 40.86-99 C m2 1861-64 15 3/2 331-32, 336-37/161, 355-63/62, 391/63, 393/64 (SigW)
 
tovární snímek lok KFNB Vc2 317 „SOKOLNITZ“, po r. 1909 u kkStB 149.29 (Sigl Wr.Neustadt 604/1868)
 311.305-27 KFNB Vc2 296-363; kkStB 149.08-75 C m2 1865-70 68 36/23 438/65-446/66, 557/67-564/68, 600-07,639-49/68, 661-65, 719-34/69, 1170-74/70 StEG
 
tovární foto lok KFJB 62, pak kkStB 35.12 (Sigl Wien 167/1869)
 312.3 KFJB 54-106; ÖNWB Va; kkStB BF I , kkStB 35 C m2 1868-71 59 13 w156/68-167/69, w235-237/69; 674/68-690/69, 1005/70 .. 1078/71 (SigW)
 
Lok IVe 157 „SERETH“ dráhy Lvov-Černovice-Jasy, pak kkStB 46.43 (Sigl VNM 1599/1872)
 — MGB 11; LCJE IVe; EUGE III; kStB 46.17 C m2 1872-74, 1885, 1889 43 1/0 1332/72 .. 1882/74, 2978-81/85, 3318-21/89; w1487-88/73, w1816-19/74 (SigW)
 
Lok KFNB Vd 284 "WITKOWITZ" (ex IXa 223 Báňské dráhy) , později kkStB 43.02, u ČSD 312.501, zrušena 1925
 312.5 MB/KFNB IXa 222-225, MB/KFNB Vd 283-286; kkStB 43 C m2 1863 4 3/1 387-90/63
312.801 EPPK BK I 21-34; kkStB 36; DRB 89.74 C m2t 1871-72 14 4/1 1406-19/71-72 (SigW)
 
KFNB Vd 414 „BISTRIZZA“, pak kkStB 51.27 (Sigl Wr Neustadt 1393/1872), po r. 1918 k PKP
 313.0 KFNB X; Vd 407-420, 442-445, 458-461; kkStB 51.20-33, 52-55, 68-71 C m2 1872-89 22 11/10 1386-93/72, 1687-92/73, 2479-82/80, 2609/81-2612/82 Flor, StEG
 
Lok 125-052 JDŽ, někdejší MÁV 326.363, Budapešť 653/94. Záhřeb 2003 (ilustrační, obr. lok. VNM není)
 313.2 KsOd IIIe, MÁV 326 C m2 1883-85, 1889 93 6/0 2799, 2810/83, 2827, 2837, 2839 2935/84 MÁVAG (, Wöhlert, Flor, KrausLM, StEG)
313.301-334 KsOd IIIb1 108-130, IIIb2 108-143; C m2 1870-73 36 34 1149-51/70, 1271, 1276, 1311-26/71, 1751-63/73
313.335-339 ETV: KsOd IIIb2 201-205; (~MÁV 335) C m2 1873 5 5 1336-40/73
 
Lok kkStB 162.06 (předtím BNB VIa 102, pak ČSD 313.406, WrN 3994/1897) s májovým vlakem v  Kamenickém Šenově, 1905
 313.4 LGWA/ÖNWB XV 1A-4A, BNB VIa 111-117, 121-122; kkStB 162.01-08, 10-12 C m2t 1890-1908 12 11 3401-03/90, 3530/91, 3903/96, 3994/97, 4226/99, 4401/01, 4556-57/01, 4616-17/05 Flor, KraussL, PČM
 
Lokomotiva IIIb₃ 166 Košicko-bohumínské dráhy (WrN 3624/1892), u ČSD 313.623
 313.6 KsOd IIIb3 144-166 C m2 1882-92 23 23 2587-91/82, 2879-83/84, 3049-58/85,

3622-24/92

 
Lokomotiva č. 28 Duchcovsko-podmokelské dráhy (WrN 2265/1876), později kkStB 53.20. Odpovídala řadě 314.0 ČSD. Vyřazena před r. 1925 u PKP
 314.0 DBE BO II 9-28, 32-34; kkStB 53 C m2 1872-74, 1876, 1882 23 19 1613-16/72, w1500/73, 1801-05, 2001-07/74, 2263-65/76, 2756-58/82 StEG
 
lokomotiva 92.01 nebo 92.04 KkStB
 321.0 MWB; kkStB 92.10-16 C m2 1889 7 7 3322-28/89
 
Lokomotiva KsOd IIIa (VNM 1868), typový výkres. U ČSD jako 321.1
 321.1 KsOd IIIa 101-107 C m2 1868-69 7 7/2 634-37, 694-96/68
322.1 TKPE III 5-10, IV 11-15, BNB III 21-43; kkStB 147.01-18 C m2 1865-73 23 10/7 428-33/65, w119..24/67, 136-43/68,1093-95/72, 1484-85/73
 
Lok IIIb 14 "RAUSCHENGRUND" (Šumná) Ústecko-teplické dráhy (WrN 3338/89), u ČSD jako 322.405, vyřazena r. 1934. Tovární foto VNM
 322.4 ATE IIIb 9-16, 81-98; DRB 53.7401-13 C m2 1889-94 26 25/23 WrN  3316/89..3712/94
 
Lokomotiva MGB č.8 "LIEBAU" (Libava, WrN 1742/73), kkStB 49.06, u ČSD 323.003, zrušena 1927
 323.0 MGB 7-10; kkStB 49.05-08 C m2 1873 4 4 1741-1744/73 Flor
 
Lokomotiva BNB č.63 (ex 33), u kkStB 53.33 (Sigl VNM 1212/71). Po r. 1918 připadla PKP
 323.1 BNB V 57-89; kkStB 53.31-63 C m2 1871-1901 33 15/13 1210/71..4353/01
 
Lok kkStB 56.59, tovární foto (Floridsdorf 689/89); po r. 1918 připadla CFR. Odpovídá řadě 324.1 ČSD
 324.1 kkStB 56 C m2 1888-93(-1900) 81 13/13 3199-3200/88, 3232/88-3281/89, 3347-50/89, 3594/92-3677/93, 3696-3702/93, 3719-20/94 Flor, StEG
324.2 kkStB 59 C m2s 1893-96 26 2/2 3636, 3664-72/93, 3827-30/95, 3867-70, 3885-94/96 Flor, StEG, KraussL, PČM
 
Lok 324.391 ČSD, původně IIIa 272 Buštěhradské dráhy (StEG 3527/1908), Muzeum ČD Lužná u Rak. 2011
 324.3 BEB IIIa 180-271; DRB 53.7501-54 C m2 1887-91, 1897-1901 59 59 3161/87..4433/01 StEG
 
Lokomotiva KFNB VIII 553 (WrN 3929/96). Po roce 1909 u kkStB jako 260.33, připadla BBÖ. Odpovídá lok. 333.115 - 333.118 ČSD
 333.1 KFNB VIII 525-745; kkStB 260.01-06, 11-..; DRB 54.08-26 1'C m2, 1'C m2s 1893-1908 91 58/54 3680/93..4415/01, 4812- 4822/08 Flor, StEG, PČM
 
Lok KFNB Ve 524 (VNM 3567/91) později kkStB 159.18, ČSD 334.012, skončila v Ostravě jako vytápěcí kotel K 108(II) r. 1967
 334.0 KFNB Ve 511-524; kkStB 159.01-04, 11-20 1'C m2, 1'C m2s 1890-91 14 14 3363-3364/90, 3547-3552/91, 3562-3567/91
 
Lokomotiva 60.01 kkStB (VNM 3826/95). Po r.1918 u FS jako 604.001, vyřazena 1936. Odpovídá lok. ČSD 334.101. Tovární foto, 1895
 334.1 kkStB 60; MÁV 330.322-... 1'C m2s, 1'C p2s[c] 1895-1906, 1910 99 10/9 3826/95..4991/10 Flor, StEG, KraussL, PČM
353.0 BNB IIb 131-133; kkStB 127 2'C m2 1903-04 3 3 4522-4523/03, 4563/04
 
Lokomotiva 229.222 kkStB (VNM 5444/18). Po r.1918 u ČSD 354.0130, vyřazena 1969, vyměněna do Rakouska za kkStB 170. Eisenbahnmuseum Strasshof 1988
 354.0 kkStB 229; MÁV 343.301-315 1'C1' m2s 1904-06, 1913-18 39 18 4549/04..5451/18 Flor, StEG, KraussL, PČM
 
Lok KFNB IIIc 803 (VNM 4482/02), pak kkStB 27.03, ČSD 354.503. Po roce 1938 zůstala u MÁV
 354.5 KFNB IIIc 801-811; kkStB 27 2'C m2 1902-03 11 11 4480-86/02, 4518-21/03
 
Lok K.u.K.H.B. Nr.62 (WrN 4874/08, identisch mit K.k.St.B. 329 oderČSD 354.6), bei JDŽ 108-002, werkfoto Wiener Neustadt 1907
 354.6 kkStB 329.19-38, MÁV IIIt, MÁV 323 1'C1' m2s 1909 20[d] 5 4888-4907/09 Flor, StEG, PČM
 
Lok 429.07 kkStB (StEG 3587/09) později ČSD 354.703. Za 2. svět.války zavlečena do Rakouska, po navrácení k ČSD zrušena 1949. Tovární snímek, 1909
 354.705-09, 56-67 kkStB 429 1'C1' p2, 1'C1' p2s 1909, 1912 27 17(+2) 4920-24/09, 5081-5102/12 Flor, StEG, PČM
 
Lokomotiva ATE If 150 "E. WINKLER" (VNM 4628/06), po r. 1924 ČSD 354.801, tovární foto VNM
 354.8 ATE If 150-152; DRB 35.401-03 1'C1' p2 1906 3 3 4628-30/06
 
Lokomotiva KBD Ip 313, WrN výr.č. 4969/09, u ČSD 354.913; jako poslední své řady r.1940 přestavěna na 365.313, vyřazena 1964 převodem na vytápěcí kotel K 176
 354.911-15 KsOd Ip 311-315 1'C1' p4s 1908-12 5 5[e] 4967-71/09 Flor, MÁVAG
 
Lokomotiva KFNB 1006 (kkStB 111.06, ČSD 365.106), WrN výr.č. 4707/07. tovární foto Wr. Neustadt 1907
 365.1 KFNB IIa 1001-1008; kkStB 111 2'C h2 1907 8 8 4702-4707/07, 4776-77/07
 
Lokomotiva kkStB 310.34 (ČSD 3375.013), WrN výr.č. 5108/12. tovární foto Wr. Neustadt 1912
 375.004-06, 11-16, 33-34 kkStB 310 1'C2' p4s 1911-15 19 11 5055-61/11, 5103-11/12, 5267-69/15 Flor, StEG, PČM, B&D

Vysvětlivky

  1. ↑ společná čísla se Siglovou lokomotivkou ve Vídni
  2. ↑ písmenkem "w" je odlišeno původně samostatné číslování Vídeňské lokomotivky Sigl. Po r. 1870 byla pro obě lokomotivky používána společná číselná řada
  3. ↑ lokomotivy WrN  4667-70/1906 byly doplněny o sušič páry. Jedna z nich připadla ČSD (334.135)
  4. ↑ dalších 18 stejných lokomotiv bylo v letech 1908-09 vyrobeno pro MÁV jako řada IIIt, později 323, a dvě na K.u.k. Militärbahn Banja Luka-Dobrlin v obsazené Bosně a Hercegovině jako č. 61 a 62, u JDŽ jako řada 108
  5. ↑ ČSD stroje v letech 1929-39 rekonstruovaly na řadu 365.3

Lokomotivy čtyřspřežní

editovat
obr. Řada ČSD Původní (jiná) označení Charakteristika Dodávky ks ve VNM vyrobeno z toho ks převzato /přeznačeno ČSD výrobní čísla Jiní výrobci
 
Lok RGTE 2G "Proschwitz" později kkStB 78.11, ČSD 400.002, (VNM 3204/88, vyřazena 1933)
 400.0 RGTE 1-2G ("MAFFERSDORF", "PROSCHWITZ"); kkStB 78.10-11 D m2t 1888 2 2 3203-3204/88
 
EPPK 56, později kkStB BK III 56, 71.06. Lokomotiva stejné řady, ale vyrobená o 5 let dříve ve Floridsdorfu (v.č. 218/76)
 401.106 EPPK 57-58; kkStB 71.07-08 D m2 1881 2 1 2565-2566/81 Flor
 
ilustrační obrázek - lokomotiva stejného typu (KEB 200 "GERLOS", později kkStB 70.21), výroba Floridsdorf (v.č. 195/75)
 402.001 KEB 189-194; kkStB 70.10-15 D m2 1875 6 1 2236/75 Hartmann, Flor
402.101-10 MÁV IVa 4041-68, MÁV 420.001-028; D m2 1882-84 28 22/10 2743-50/82, 2784-93/83, 2884-93/84 Flor, MÁVAG
 
Lokomotiva vyrobená ve VNM (výr.č. 3206/88) pro někdejší ÚTD/ATE, v provozu jako řada IVa č. 68 "KOPITZ" (Kopisty), pak 402.206 ČSD, na snímku W. Huberta v odstoupeném Mostě okolo r.1939 už jako 55 7116 DRG
 402.204-07 ATE IVa 66-69; DRB 55.7111..17 D m2 1886, 1888 4 4 3112-13/86, 3206-07/88 Hartmann
403.1 BWB 42-46, B IV; kkStB 176.15-19 D m2 1881, 1888 5 5 2592-94/81, 3204-05/88
 
Lokomotiva 411.019 ČSD, původně ÖNWB 340 "CONRAD VORLAUF" (V.N.M. 1740/73), pak 171.20 kkStB, odstrojená během generální opravy, ŽMVJ, Jaroměř 2017
 411.001-20, 51-54 ÖNWB VIIa 321-40, VIId 365-69; kkStB 171 D m2 1873, 1883 25 23 1721-40/73, 2770-74/83 Flor, Esslingen
 
Náčrt lokomtivy řady IV BEB (VNM 3410-12/1890), pak 412.0 ČSD
 412.0 BEB IV 301-306 D m2 1884, 1890 6[a] 6 2894-96/84, 3410-12/90
 
ilustrační obrázek - lokomotiva stejného typu jako z VNM, ale vyrobená ve Floridsdorfu (Flor 1079/97, ATE IVb 110 "MONDSTEIN", u ČSD 412.110)
 412.1 ATE IVb 101..105 D m2 1897 5 5 4007-11/97 Flor
 
Lok 413 207 (WrN  4160/99 ATE IVc 117 "GRABER"), Teplice v Č. 1939
 413.2 ATE IVc 111-132 D m2 1899-1910 22 22 4154-63, 4233-38/99, 4701/07, 4886-87/09, 4992-92, 5035/10
 
Přípřež lokomotiv řady 73 kkStB (414.0 ČSD) na nákladním vlaku, Zakopané, okolo 1900
 414.0 kkStB 73 D m2 1885-1908 86 24 2975/85 .. 4851/08 Flor, StEG, KraussL, PČM
 
Lok BNB Va Nr. 154 (WrN 4566/04) später kkStB 74.04, ČSD 414.104, Fabrikphoto
 414.1 BNB Va 151-156; kkStB 74 D m2 1903-08 6 6 4534-35/03, 4565-66/04, 4871-72/08
414.203-04 kkStB 174.500-501 D m2 1908 3 2/2 4832-34/08 Flor, StEG, PČM
422.0 kkStB 178.150-56 D m2st 1913 7 0 5176-83/13 Flor, StEG, PČM, B&D, KraussL
 
Jedna z lokomotiv řady 170, dodaných z Vídeňského Nového Města soukromé rakouské Jižní dráze (WrN 4070/98). Provedením odpovídala pozdější 434.0369 ČSD (kkStB 170.01-08)
 434.0 kkStB 170 1'D m2s 1897-1918 177[b] 74/69 3950/97 .. 5475/18 Flor, StEG, PČM, B&D, KraussL

Vysvětlivky

  1. ↑ obdobné lokomotivy byly dodány i uherským královským drahám MÁV jako řada IVa (později 420,001–043)
  2. ↑ Dalších 54 strojů (č. 3001-3054) odpovídajících řadě 170 kkStB bylo vyrobeno pro rakouskou Jižní dráhu (výr.č. v intervalu 4069/98 - 4786/08). Z nich několik se po II. světové válce krátce ocitlo u ČSD.
    U ČSD byly stroje této řady přestavovány na řadu 434.2

Lokomotivy pětispřežní

editovat
obr. Řada ČSD Původní (jiná) označení Charakteristika Dodávky ks ve VNM vyrobeno Z toho ks převzato /přeznačeno ČSD Výrobní čísla Jiní výrobci
 
 523.0 kkStB 180 E m2s 1901-09 45[a] 24/19 4538/03 .. 4860/08 Flor, StEG, PČM
 
 524.0 kkStB 80.9 E p2 1911-17 85 (116[b]) 25/21 5054/11 .. 5441/18 (.. 5702/22) Flor, StEG, PČM, B&D

Vysvětlivky

  1. ↑ Dalších 20 strojů (č. 4003-04, 4010-27) odpovídajících řadě 180 kkStB bylo vyrobeno pro rakouskou Jižní dráhu (výr.č. v intervalu 4427/01 - 4966/09). Z nich několik se po II. světové válce krátce ocitlo u ČSD.
    U ČSD byly stroje této řady přestavovány na řadu 524.2
  2. ↑ v letech 1918-22 pokračovala výroba lokomotiv řady 80.9 pro následnické rakouské státní dráhy BBÖ. Z nich několik se po II. světové válce krátce ocitlo u ČSD, některé byly i přeznačeny na řadu 524.05

Seznam provozujících drah a jejich zkratek

editovat
  • ALB - Auspitzer Lokalbahn, Hustopečská místní dráha
  • ATE - k. k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn-Gesellschaft, Ústecko-teplická dráha, tratě Ústí n.L. - Chomutov a Řetenice - Č.Lípa - Liberec
  • BCB - k.k. privilegierte Böhmische Commercialbahnen, České obchodní dráhy, síť lokálních drah v severovýchodních Čechách
  • BD - Buschtěhrader Eisenbahn, Buštěhradská dráha (BEB), kmenová trať Praha - Kladno - Chomutov - Cheb
  • BEB - Buschtěhrader Eisenbahn, viz BD
  • BNB - k. k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft, Česká severní dráha, síť s kmenovou tratí (Praha - )Bakov/Jiz. - Č.Lípa - Děčín/Rumburk
  • BWB - k.k. privilegierte Böhmische Westbahn, Česká západní dráha, trať Praha - Plzeň - Furth im Wald
  • CLB - k.k. priv. galizische Carl Ludwig-Bahn, Haličská dráha arcivévody Karla Ludvíka, s kmenovou tratí Krakov - Tarnov - Lvov - Tarnopol
  • DBE - Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft, Duchcovsko-podmokelská dráha, trať Podmokly - Duchcov - Chomutov
  • DRB - Deutsche Reichsbahn (DR), Německé říšské dráhy (1938-45)
  • EEG - k.k. privilegierten Ersten österreichischen Eisenbahngesellschaft (Budweis-)Linz-Gmunden, První rakouská železniční společnost, provozovala trať Č. Budějovice - Linec - Gmunden
  • EPPK - k.k. privilegierte Eisenbahn Pilsen–Priesen–Komotau, Plzeňsko-březenská dráha. Trať Duchcov / Most / Březno u Chomutova - Plzeň - Železná Ruda
  • ETV - Eperjes-Tarnówi Vasút, Prešovsko-tarnowská dráha, trať Prešov – Sabinov – Orlov – Tarnov. Otevřena 1876, již roku 1879 sfúzovala s Košicko-bohumínskou drahou
  • EUGE - Erste Ungarisch-Galizische Eisenbahn (EMGV = Elsö magyar gácsországi vasút), První uhersko-haličská dráha, trať Michaľany - Humenné - Lupków - Przemyśl
  • KEB - Die k.k. privilegierte Kaiserin Elisabeth-Bahn, Dráha císařovny Alžběty, též známá jako rakouská Západní dráha, s kmenovou tratí Vídeň - Salcburk/Pasov. V letech 1857-84 jí patřila i trať Č. Budějovice - Linec
  • KFJB, FJB - k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn; Dráha císaře Františka Josefa
  • KFNB - k.k. privilegierte Kaiser Ferdinands-Nordbahn, Severní dráha císaře Ferdinanda. Síť tratí na Moravě, ve Slezsku a v Haliči s hlavní tratí z Vídně přes Bohumín do Bochnie
  • kkStB - kaiserlich-königliche Staatsbahnen, Císařsko-královské státní dráhy, státní železniční společnost působící v předlitavské části Rakousko-Uherska, vytvořená 1884. Od roku 1915 jako kaiserlich-königliche österreichische Staatsbahnen (kkÖStB), Císařsko-královské rakouské státní dráhy
  • kkHB - zkracováno i jako k.u.k. Heeresbahn nebo Militärfeldbahn, císařskokrálovské vojenské dráhy Rakousko-Uherska. Součást k.u.k. Verkehrstruppenbrigade, zahrnovaly i útvary polních drah k.u.k. Feldbahn (kkFB) a (k.u.k.) Heeresrollbahn (kkHRB)
  • KRB - k.k. priv. Kronprinz Rudolf-Bahn Gesellschaft (Rudolfsbahn), dráha korunního prince Rudolfa, trati v alpské oblasti St. Valentin/Amstetten–Selzthal–Vilach -Tarvisio
  • KsOd - maďarsky cs. és kir. szab. Kassa-Oderbergi Vasút, německy k. k. privilegierte Kaschau-Oderberger Bahn (KOD); Košicko-bohumínská dráha (KBD), kmenová trať Bohumín - Žilina - Košice
  • LCJE - Lemberg-Czernowitz-Jassy-Eisenbahn. Dráha Lvov-Černovice-Jasy v někdejší Haliči a Bukovině (dnes Ukrajina)
  • LGWA - Lokalbahn Großpriesen–Wernstadt–Auscha. Místní dráha Velké Březno – Verneřice – Úštěk
  • MÁV - Magyar Királyi Államvasutak, Maďarské královské státní dráhy, po roce 1868 trati v uherské části monarchie
  • MB - Montanbahn, Báňská dráha, trať Vítkovice-Dombrová (dnes Doubrava)
  • MGB - k.k. privilegierte Mährische Grenzbahn (MGB), Moravská (po)hraniční dráha, trať Šternberk - Šumperk/Zábřeh n. M. - Lichkov
  • MSZD - Moravskoslezské zemské dráhy, též Slezské zemské dráhy (SZD - do 1911), původně MSMD - Moravskoslezské místní dráhy - lokální tratě na Ostravsku
  • MWB - Mährische Westbahn / Moravská západní dráha (Prostějov – Třebovice v Čechách s odbočkami Chornice – V. Opatovice a Kostelec n. H. – Čelechovice)
  • NStB - k.k. Nördliche Staatsbahn, Severní státní dráha, dráha Olomouc - Praha - Podmokly, z odbočkou z Brna
  • ÖLEG - Österreichische Lokaleisenbahngesellschaft, Rakouská společnost místních drah, postavila a obvykle krátce provozovala řadu lokálek v Čechách a na Moravě
  • ÖNWB - Die k.k. privilegierte Österreichische Nordwestbahn, Rakouská severozápadní dráha, kmenová trať Vídeň - Nymburk - Děčín
  • OZVD - Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha
  • PDE - Prag-Duxer Eisenbahn, Pražsko-duchcovská dráha
  • RGTE - Reichenberg-Gablonz-Tannwalder Eisenbahn, Liberecko-jablonecko-tanvaldská dráha
  • RPB - Rakonitz-Protiviner Bahn, Rakovnicko-protivínská dráha
  • SB -  Südbahn, Südbahngesellschaft (1858-1923), Jižní dráha. Známá i jako k. k. privilegierte Erzherzog Johann-Bahn či Wien-Raaber Eisenbahn-Gesellschaft (1839-1841), Wien-Gloggnitzer Eisenbahn-Gesellschaft (od 1842); po jistou dobu i jako státní k.k. Südliche Staatsbahn (1851-58). Kmenová trať z Vídně přes Semmering, Štýrský Hradec a Lublaň do Terstu
  • SKV - Selmeczbánya keskenyvágányu vasút (Baňskošťiavnická úzkorozchodná dráha), trať Hronská Breznica (resp.Hronská Dúbrava) – Banská Štiavnica
  • SNDVB - Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn, Jihoseveroněmecká spojovací dráha, trať Pardubice-Liberec(-Zitau/-Zawidów)
  • StEG - Stats Eisenbahngesellschaft, maďarsky cs. kir. szab. osztrák Államvasút-Társaság (ÁVT nebo OÁVT), Společnost státní dráhy, vznikla prodejem Severní státní dráhy a Jihovýchodní státní dráhy do soukromých rukou, existovala 1855-1909
  • TKPE - Turnau-Kralup-Prager Eisenbahn, Turnovsko-kralupsko-pražská dráha, trati Praha - Turnov a Kralupy nad Vltavou - Neratovice, roku 1882 sloučena s BNB
  • VSŽM - Ministerstvo obrany - voj. správa železničního materiálu Pardubice, 1920-39
  • VVV - maďarsky Vág-völgyi vasút, něm. Waagthalbahn, Povážská dráha, trať Pozsony - Trencsén - Szered (Bratislava - Trenčín - Sereď), 1871-79, odkoupena státem

Lokomotivky a jejich zkratky

editovat
  • B&D - Akciová společnost strojírny dříve Breitfeld, Daněk i spol., Praha-Karlín, Slaný, Blansko (1872-1927)
  • Borsig - lokomotivka August Borsig, Berlín (1837-1935)[5]
  • Hartmann - něm. Maschinenfabrik Richard Hartmann, poté Sächsische Maschinenfabrik vorm. Rich. Hartmann AG (SMF) - Hartmannova strojírna v Saské Kamenici (1848–1929)
  • Flor - lokomotivka Floridsdorf ve Vídni-Floridsdorfu, (něm. Lokomotivfabrik Floridsdorf , také jako WLF - Wiener Lokomotivfabrik Floridsdorf nebo LOFAG - Lokomotivfabrik Floridsdorf AG) (1869-1958)
  • Günther - viz VNM
  • KraussL - filiálka lokomotivky Krauss pro Rakousko-Uhersko v Linci (1880-1930)
  • KraussM - Krauss & Co., lokomotivka Krauss v Mnichově (1866-1931)
  • Maffei - Lokomotiv- und Maschinenfabrik J. A. Maffei, lokomotivka a strojírna J. A. Maffeie, Mnichov (1840-1931)[6]
  • MÁVAG - Magyar (Királyi) állami vas-, acél-, és gépagyárak (MAVAG), Uherské (královské) státní železárny, ocelárny a strojírny; lokomotivka MÁV, Budapešť (1873-1959)
  • Mödling - Mödlinger Lokomotivfabrik, lokomotivka v Mödlingu (1872-75)
  • Neilson - Neilson & Co., předtím Neilson and Mitchell, strojírna ve skotském Glasgow (1843-1903)
  • PČM - První českomoravská továrna na stroje v Praze-Libni (1871-1923; jako součást ČKD vyráběla parní lokomotivy až do roku 1956)
  • SigW - lokomotivka G. Sigla ve Vídni (1851–1875, po roce 1867 spojena s továrnou ve Vídeňském Novém Městě)
  • StEG - Lokomotivfabrik der StEG, původně J. Haswell, lokomotivka Společnosti státní dráhy ve Vídni (1839-1930)
  • Strousberg - slévárna a strojírna H. Strousberga v Lindenu u Hannoveru (1868-71), předtím G. Egestorff, později Hanomag
  • VNM - Lokomotiv-Fabrik Wiener Neustadt (WrN), lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě (1842–1929). Původně známá i jako W. Günther, nebo jako G. Sigl (v letech 1861-73)
  • Wöhlert - Friedrich Wöhlert’sche Maschinenbauanstalt und Eisengießerei Aktiengesellschaft, strojírna a slévárna F. Wöhlerta v Berlíně (1842-1878)[7]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ jako xx - xx je uváděn rozsah výrobních čísel (souvislá řada), jako xx .. xx se rozumí číselný interval (s vynechávkami pro jiné dodávky). Za lomítkem rok výroby

Reference

editovat
  1. ↑ POSPICHAL, Josef. Lokstatistik (Österreich, Ungarn, Tschechoslowakei, a další). www.pospichal.net [online]. [cit. 2024-07-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ BEK, Josef. Atlas lokomotiv 1 - 4. [s.l.]: NaDaS Praha, 1978-82. 
  3. ↑ ŠNÁBL, Radim, Svět Železnice, (a) Historie cukrovaru a rafinerie Čakovice,č.41 (1/2012) únor 2012, s. 16-20; (b) Náhoda je blbec, č. 72 (4/2019) listopad 2019, s.39-41. Corona Praha, ISSN 1213-7219.
  4. ↑ PODIVÍN, Lad.: Vojenské úzkokolejné polní dráhy Pardubice. www.trolejbus.cz [online]. [cit. 2023-03-06] |Dostupné online
  5. ↑ Albert Gieseler -- August Borsig. www.albert-gieseler.de [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ Albert Gieseler -- Lokomotiv- und Maschinenfabrik J. A. Maffei. www.albert-gieseler.de [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Albert Gieseler -- Friedrich Wöhlert'sche Maschinenbauanstalt und Eisengießerei Aktiengesellschaft. www.albert-gieseler.de [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Lokomotiv-Typen (1889–1901) der Actien-Gesellschaft der Locomotiv-Fabrik vorm. G. Siegl in Wiener Neustadt. 1901.
  • Typenblätter der Wiener Neustädter Lokomotivfabrik. (nedatováno).
  • Jindřich Bek, Zdeněk Bek: Encyklopedie Železnice: Parní Lokomotivy ČSD. 1.-3. díl, Corona Praha, 1999 - 2000, ISBN 80-86116-13-1, ISBN 80-86116-14-X, ISBN 80-86116-20-4
  • Josef Motyčka: Encyklopedie Železnice: Parní Lokomotivy ČSD. 4.-5. díl, Corona Praha, 2001 a 2006, ISBN 80-86116-21-2, ISBN 80-86116-23-9.
  • Karel Zeithammer: Lokomotivy Ústecko-teplické dráhy; Vydavatelství dopravní literatury, Litoměřice 2011, ISBN 978-80-86765-19-8.
  • Verzeichnis der Lokomotiven, Tender, Wasserwagen und Triebwagen der k.k. österreichischen Staatsbahnen und der vom Staate betriebenen Privatbahnen nach dem Stande vom 30. Juni 1917. Verlag der k.k. österreichischen Staatsbahnen, Wien 1918.
  • Karl Gölsdorf: Lokomotivbau in Alt-Österreich 1837–1918. Verlag Slezak, Wien 1978, ISBN 3-900134-40-5.
  • Johann Stockklausner: Dampfbetrieb in Alt-Österreich. Verlag der k.k. österreichischen Staatsbahnen, Wien 1918. Reprint Verlag Slezak, Wien 1979, ISBN 3-900134-41-3.
  • Franz Pfeffer, Günther Kleinhanns: Budějovice–Linz–Gmunden Pferdeeisenbahn und Dampfbetrieb auf 1106 mm Spurweite. Reprint Verlag Slezák, Vídeň 1982, ISBN 3-85416-082-8.
  • Die Lokomotiven der Linz–Gmundener Schmalspurbahn. (Lokomotivy úzkorozchodné železnice Linec–Gmunden) In: Die Lokomotive. únor 1926, str.28–31  (>ÖNB ANNO).
  • Hilscher: Die Lokomotiven der ehemaligen österreichischen Staatsbahnen in den 40er und 50er Jahren des vergangenen Jahrhunderts IV. In: Die Lokomotive. Band 19, Nr. 10. Wien 1922.
  • Helmut Griebl: ČSD-Dampflokomotiven. Část 2. Verlag Slezak, Vídeň 1969.
  • Alfred Horn: Die Kaiser-Ferdinands-Nordbahn. In: Die Bahnen Österreich-Ungarns. Band 2. Bohmann Verlag, Wien 1970.
  • https://www.parostroj.net/vozidla/310/310.htm
  • Helmut Griebl: Staatsbahn - Dampflokomotiven in Österreich. Eisenbahn-Kurier, Freiburg 1978, ISBN 3-88255-239-5.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_lokomotiv_VNM_a_Sigl_v_Československu&oldid=24550069“