Seznam kulturních památek na Žižkově (Praha)

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Žižkov v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Vinohrady, Žižkov a Vršovice jsou od roku 1993 městskou památkovou zónou.

Praha 3

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Vila Tereza (Q24459654)	ano   Kategorie „Vila Tereza (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40964/1-1795 Pam. katalog MIS	Žižkov	Italská 438/36, Vozová 438/1 50°4′56,04″ s. š., 14°26′23,94″ v. d.	Vila Tereza: Patrová neorenesanční vila s nárožní věží situovaná v zahradě. Byla postavena ve 40. letech 19. století, současná podoba pochází z přestavby roku 1885, kdy ji přestavěl průmyslník David Märky, první švýcarský konzul v Praze, který ji pojmenoval po své druhé manželce. V období 1. republiky sídlo sovětského zastupitelství. V jeho čele byl V. A. Antonov-Ovsejenko, kolem kterého se soustřeďovali například Zdeněk Nejedlý, S. K. Neumann, Vítězslav Nezval, Laco Novomeský (báseň Vila Tereza) a další. vila čp. 438, parc. 21 vrátnice, parc. 22 zahrada, ohradní zeď, parc. 23, 24 plastika, parc. 24 Poznámka: Od 1. června 1989 do 29. března 1991 byla národní kulturní památkou. Památkově chráněno od roku 1975.
Všeobecný penzijní ústav – Dům odborových svazů (Q11863357)	ano   Kategorie „Dům odborových svazů “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40245/1-1327 Pam. katalog MIS	Žižkov	náměstí Winstona Churchilla 1840/1, 1800/2, 1839/3, Siwiecova 1839/1, U Rajské zahrady 1839/24 a 26, Seifertova 1840/2, 4, 6, 8 50°5′4,55″ s. š., 14°26′31,12″ v. d.	Kancelářský dům Všeobecného penzijního ústavu, později sídlo Ústřední rady odborů, dnes Dům odborových svazů byl postavený ve funkcionalistickém stylu na místě někdejší plynárny v letech 1932–1934 podle návrhu J. Havlíčka a K. Honzíka z let 1929–1931. Monumentální funkcionalistická budova postavená na otevřeném lecorbusierovském půdorysu rovnoramenného kříže, který umožňuje přímé větrání všech kanceláří. Na střední jedenáctipatrovou budovu navazují sedmipatrová ramena. Celá budova je vložena mezi dvě nižší paralelní ramena. Palác byl vybaven americkou klimatizací. Konstrukce budovy železobetonová, keramický plášť ze světlebéžových tvárnic Rako. Jedním z mnoha progresivních prvků byla i kovová konstrukce oken. budovy čp. 1800, 1839, 1840. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Seifertova 5 se zahradou (Q38233863)	ano   Kategorie „Seifertova 5 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100272 Pam. katalog MIS	Žižkov	Seifertova 571/5 50°5′8,58″ s. š., 14°26′23,55″ v. d.	Čtyřpatrový neorenesanční činžovní dům s podkrovím a zvýšeným přízemím, původně z roku 1887, postavený podle návrhu J. A. Šimáčka, prošel v roce 1927 puristickou úpravou v rámci přestavby pro Federaci strojvůdců, kdy bylo přistavěno 4. patro a podkroví. S navazující terasovitou zahradou za domem na parc. 352. Památkově chráněno od 20. května 2003.
Řehořova 12 (Q38233868)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	101037 Pam. katalog MIS	Žižkov	Řehořova 997/12 50°5′9,9″ s. š., 14°26′29,97″ v. d.	Secesní řadový třípatrový nájemní dům byl postaven v roce 1901 podle návrhu Josefa Kovařovice. Památkově chráněno od 6. května 2004.
Soubor staveb Pražské spojovací dráhy, Státní dráhy a Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy (Q30234166)	ano   Kategorie „Soubor staveb Pražské spojovací dráhy, Státní dráhy a Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100617 Pam. katalog MIS	Žižkov	Koněvova 355/196, Příběnická 2865/3, Husitská 42/22, Prvního pluku 81/2a, Trocnovská 81/2a, Pernerova 36/2 a tři tratě 50°5′13,04″ s. š., 14°26′28,02″ v. d.	Jiná dopravní stavba - kolejiště, pozemky a doprovodné železniční stavby. Pražská spojovací dráha, Státní dráha, Turnovsko-kralupsko-pražská dráha: Hrabovská spojka (Pražská spojovací dráha): násep s klenutým podchodem (zazděný vstup do suterénních prostor západně od usedlosti Krenovka, klenutý podchod severně od měnírny, v MIS je vyznačena v MonumNetu nezmíněná dílna na parc. 4421/5 severně od východního konce měnírny), parc. 4421 (parcela tohoto čísla neexistuje, 5 dílů parcel má odvozená čísla: jde víceméně o pozemky Hrabovské spojky mezi Seifertovou a Koněvovou ulicí) (v Památkovém katalogu jako část č. 5) parc. 4423, pozemek na jižní straně Hrabovské spojky pod Příběnickou ulicí, hradlové stavědlo zaniklé po roce 2003 (v Památkovém katalogu jako část č. 1) 50°5′12,42″ s. š., 14°26′23,98″ v. d. budova, parc. 4424, na jižní straně Hrabovské spojky pod Příběnickou ulicí, u dokumentu v MIS zmiňována jako „budova při opěrné zdi trati“, účel budovy není pojmenován (v Památkovém katalogu jako část č. 2) 50°5′12,79″ s. š., 14°26′26,05″ v. d. usedlost Krenovka (Husitská 42/22), parc. 4425/1, budova na severní straně Hrabovské spojky u Husitské ulice 50°5′13,83″ s. š., 14°26′28,16″ v. d.. Staroměstský měšťan Kren zde založil v roce 1820 na popravišti u kaple sv. Dismase sad s hostincem. Kaple byla zbořena roku 1845. Usedlost počátkem 20. století splynula s areálem nádraží. (v Památkovém katalogu jako část č. 4) budova s měnírnou Křenovka (Koněvova 355/196, Husitská, přečíslováno na Příběnická 2865/3 – v klínu souběhu Vítkovské trati a Hrabovské spojky), parc. 4426 (parcela tohoto čísla neexistuje, 3 díly parcel pod uvedenou budovou mají odvozená čísla 4426/1, 4426/2, 4426/3) (v Památkovém katalogu jako část č. 3) 50°5′12,68″ s. š., 14°26′29,7″ v. d. Vítkovská trať (Turnovsko-kralupsko-pražská dráha): most Vysoká Hrabovka, parc. 4/1 (neidentifikováno, parcela tohoto čísla neexistuje). V mapě MIS je vyznačen most Vysoká Hrabovka přes Husitskou ulici, na parcele 4350. (v Památkovém katalogu jako část č. 9) 50°5′13,06″ s. š., 14°26′41,26″ v. d. tunel pod Vítkovem, MonumNet uvádí parc. 4422/2, což je jižní strana Husitské ulice u mostu Vysoká Hrabovka, na mapě MIS ale není v těchto místech žádný objekt vyznačen. V MIS je uveden tunel pod Vítkovem na Turnovsko-kralupské dráze. (v Památkovém katalogu jako část č. 10) 50°5′22,59″ s. š., 14°27′39,08″ v. d. Státní dráha opěrná zeď náspu, parc. 4428/1, pozemek státní dráhy (011) od ulice Trocnovská/Prvního pluku po severním úpatí Vítkova až k podchodu u Sluncové, parc. 4428/4 pod budovou Pernerova 2819/2a, která v MonumNetu není zmíněna. (v Památkovém katalogu jako část č. 7) objekt (Prvního pluku 81/2a, Trocnovská 81/2a), parc. 4431, severně od Státní dráhy (011). Podle komentáře u fotografie v MIS prošel dům po roce 2006 přestavbou. (v Památkovém katalogu jako část č. 6) 50°5′19,29″ s. š., 14°26′36,45″ v. d. drážní domek (Pernerova 36/2), parc. 4433/1, 4433/2, na severní straně spojovacího oblouku ze Státní dráhy (011) na Negrelliho viadukt (v Památkovém katalogu jako část č. 8) 50°5′21,49″ s. š., 14°26′44,34″ v. d. Památkově chráněno od 15. října 2003.
Usedlost Miranka a divadlo Ponec (Q28974548)	ano   Kategorie „Miranka “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	101600 Pam. katalog MIS	Žižkov	Husitská 70/24, 899/24a 50°5′13,31″ s. š., 14°26′34,48″ v. d.	Venkovská usedlost Miranka: usedlost Miranka (Halovka) byla postavena roku 1830 v západní části zahrady dnes nedochované starší budovy usedlosti. V letech 1833–1836 byla při objektu zřízena továrna a současně upravena hlavní budova. V roce 1886 byly výrobní budovy přestavěny na továrnu na měděné zboží fy Stabenow, současně byla na levé straně upravena a zkrácena obytná budova. Výroba zanikla v roce 1905, objekt v majetku Pražské spojovací dráhy byl pak užíván jako sklad. Areál je dnes tvořen objektem usedlosti čp. 70, objektem výrobní haly s loggií kina Ponec čp. 899 a komínem z režného zdiva. budova čp. 70, komín, parc. 395/1. Komín o výšce 25 metrů z roku 1888 má kruhový dřík realizovaný z obloukových plných cihel. Těchto kruhových profilů je z období 19. století zachováno velmi málo. pův. výrobní hala čp. 899, parc. 395/2, později přestavěná na kino, nyní Divadlo Ponec Usedlost Miranka čp. 3 a 4 patřila k vinici mezi dnešní Trocnovskou ulicí a Kostnickým náměstím, v místech Kostnického náměstí byla velká zahrada s glorietem. V 19. století v místě usedlosti zřídil Josef Halla továrnu na výrobu náhražky kávy a řepkového oleje, kterou posléze převzala firma Stabenow, vyrábějící zařízení pro cukrovary a pivovary. Koncem 19. století byla na místě usedlosti postavena slévárna a kovovýroba Rudolf Stabenow – Metallwaren. Firma začínala v roce 1860 jako mědikovectví, od roku 1887 vznikal areál továrních budov, který obstoupil klasicistní viniční usedlost Miranku, upravenou pro potřeby administrativy. V roce 1906 se výroba přesunula do Čelákovic, továrna byla zrušena (na části parcely byly postaveny čtyři kubistické domy (čp. 753, které původně patřilo továrně, a čp. 1249, 1251 a 1253) a roku 1910 začal František Ponec ve Stabenovce v jedné ze zachovaných hal provozovat biograf s názvem Royal Bioskop. Zřejmě architekt Karel Mašek před halu představil trojdílné průčelí. V letech 1929–1946 jej provozovala žižkovská obec pod názvem Městské bio Žižkov, v letech 1946–1968 byl provozován pod názvem Bio Ponec, poté zde až do roku 1997 byl sklad Filmového podniku hl. m. Prahy. V letech 1997–2001 jej Michael Klang a občanské sdružení Tanec Praha rekonstruovali na taneční divadlo Ponec.[1] Památkově chráněno od 11. října 2005.
Husitská 26 (Q38233872)	ano   Kategorie „Husitská 26 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	10573/1-2231 Pam. katalog MIS	Žižkov	Husitská 1249/26 50°5′13,79″ s. š., 14°26′35,85″ v. d.	Nárožní pětipatrový činžovní dům byl postavený těsně před první světovou válkou. Charakteristický příklad stylového propojení secese, moderny a kubismu. Památkově chráněno od 27. dubna 1995.
Husitská 28 (Q38233878)	ano   Kategorie „Husitská 28 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	13123/1-2214 Pam. katalog MIS	Žižkov	Husitská 1251/28 50°5′13,69″ s. š., 14°26′36,58″ v. d.	Pětipatrový řadový činžovní dům byl postaven v období těsně před 1. světovou válkou. Na fasádě výzdoba nejspíš od Antonína Vaiganta. Památkově chráněno od 27. května 1994.
Husitská 32 (Q38233885)	ano   Kategorie „Husitská 32 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	10070/1-2221 Pam. katalog MIS	Žižkov	Husitská 753/32 50°5′13,32″ s. š., 14°26′38,28″ v. d.	Nárožní pětipodlažní dům postavený těsně před první světovou válkou ve stylu moderny s doznívajícími secesními a kubizujícími prvky. V nároží arkýř s balkónovou loggií. Památkově chráněno od 26. července 1994.
Usedlost Hrabovka (Q29017132)	ano   Kategorie „Hrabovka (Žižkov) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	51129/1-2281 Pam. katalog MIS	Žižkov	Trocnovská 1/2 50°5′15,6″ s. š., 14°26′36,07″ v. d.	Předměstská venkovská usedlost Hrabovka. Vinice Červený lis se rozkládala kolem dnešní Trocnovské ulice od paty Vítkova po Wilsonovu třídu. Usedlost z pozůstalosti koupil staroměstský knihkupec Martin Neureutter a ten ji časem prodal Josefu Hrabovi, bývalému hoteliérovi v Saském dvoře v Praze, který zde od roku 1850 provozoval restauraci pod názvem Hrabova zahrada, který zlidověl pod názvem Hrabovka. Ve 40. letech 19. století se zde pořádaly i bály a taneční zábavy. Restaurace byla zbořena při stavbě kolejiště Masarykova nádraží. Zachován zůstal malý domek, kde byla škola strojvedoucích a později tiskárna jízdenek.[2] Do 40. let 20. století zde byla také železniční zastávka Hrabovka, ke které vedly schody před tehdejším železničním mostem Malá Hrabovka v Trocnovské ulici. Památkově chráněno od 1. října 2001.
Muzeum odboje a armády ČR (Q15076006)	ano   Kategorie „Armádní muzeum Žižkov “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41083/1-1871 Pam. katalog MIS	Žižkov	U památníku 1600/2 50°5′15,78″ s. š., 14°26′42,53″ v. d.	Muzeum odboje a armády ČR. Komplex funkcionalistických staveb postaven v letech 1926–1930 v klasicizujícím moderním stylu podle projektu Jana Zázvorky a Jana Gillara. Tvořen dvěma budovami – muzejní ve tvaru písmene U a na ni kolmou budovou administrativní na půdorysu obdélníka. Hlavní vstup do prostoru tvoří monumentální schodiště s dvouřadovým pilířovým portikem, na nějž navazují lizény muzejního křídla. Vlastní vstup do muzea ve střední jednopatrové budově je zvýrazněn předstupujícím rizalitem v úrovni přízemí. Střední část je jednopatrová, křídla mají ustupující druhé patro. Administrativní budova je pětipodlažní. Památkově chráněno od roku 1976.
Vyhlídkový altán (Q38233933)	ano   Kategorie „Vyhlídkový altán (Vítkov) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40236/1-1322 Pam. katalog MIS	Žižkov	vrch Vítkov, pp. 406 50°5′18,56″ s. š., 14°26′51,47″ v. d.	Vyhlídkový altán na šestibokém půdorysu, uvnitř kruhový, s přístupovým schodištěm. Objekt postaven na konci 18. století. Poznámka: součást národní kulturní památky Národní památník na Vítkově Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Národní památník na Vítkově (Q3333173)	ano   Kategorie „Národní památník na Vítkově “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	11742/1-1328 Pam. katalog MIS	Žižkov	vrch Vítkov, U památníku 1900 50°5′18,73″ s. š., 14°27′0,09″ v. d.	Památník Národní památník: monumentální komplex sestávající z hlavního objektu, dvou výškových úrovní teras, tribuny (estrady) před soklem k pomníku J. Žižky a soustavy nástupních schodišť byl jako Památník Národního osvobození vystavěn v letech 1928–1933 (do roku 1938 pokračovaly práce v interiéru) k poctě československých legionářů. Modernistickou klasicizující budovu navrhl v letech 1926–1927 Jan Zázvorka, jezdecká socha, osazená roku 1950, je dílem B. Kafky. Plánované slavnostní otevření památníku zmařily mnichovské události. V průběhu druhé světové války zde bylo skladiště wehrmachtu, znovu byl památník upravován a doplňován po jejím skončení (kvůli připomínce 2. protifašistického odboje). Byla přistavěna síň Rudé armády, zvenku osazeny další sochy, vstupní čelní a boční kovové dveře s reliéfy se socialicko-realistickými motivy (výjevy ze života venkovského a dělnického lidu), změnila se ideologická náplň instalace a výzdoby. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli zde pohřbeni významní představitelé Komunistické strany Československa, v roce 1953 zde bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po roce 1989 byli všichni pohřbení odvezeni. V roce 2001 se dostal do správy Národního muzea, které jej po úpravách otevřelo roku 2009. Národní památník čp. 1900, parc. 407 mozaika „Kde domov můj“ v předsálí mozaiky v Síni padlých, Max Švabinský mozaiky v Síni Sovětské armády 6 velkých kompozic v hale východního schodiště 8 postav krásnoarmějců bronzová jezdecká socha Jana Žižky, Bohumil Kafka, model z roku 1932, umístění 1950, parc. 407 sousoší „Vítězství revoluce“ („Vítězství socialismu“) z roku 1962 od Karla Pokorného, na pylonu (přemístěno do depozitáře NM) kašna (fontána), parc. 409, východně u památníku slavnostní prostranství včetně přístupového schodiště, parc. 405 (část) vyhlídkový altán, parc. 406 (památkou též samostatně pod číslem 40236/1-1322 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)) Prostředí kulturní památky tvoří malý Žižkův pomník (západně u prostranství), stožár (jihozápadně při prostranství), pamětní kámen bitvy na Vítkově (jihovýchodně u altánu) Poznámka: národní kulturní památka Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Klášter karmelitánů s kostelem svaté Anny (Q12030593)	ano   Kategorie „Church of Saint Anne (Žižkov) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	54878/1-2303 Pam. katalog MIS	Žižkov	Ostromečská 1268/6, Jeseniova 50°5′14,03″ s. š., 14°27′39,86″ v. d.	Klášter karmelitánů s kostelem sv. Anny: Kostel ve stylu pozdní secese s řadou již nových geometrizujících znaků, postavený v letech 1911–1913 podle návrhu Eduarda Sochora, tvořil původně jeden komplex se sousedící budovou kláštera karmelitánů, postavenou roku 1916 stavitelem Antonínem Procházkou, dnes přestavěnou na činžovní dům čp. 1268. Mezi budovou kláštera a kostelem v úrovni přízemí a empory kostela křídlo se spojovací chodbou. budova bývalého kláštera čp. 1268, parc. 2020 kostel sv. Anny, parc. 2022 Památkově chráněno od 4. července 2002.
Sokolovna (Q31512747)	ano   Kategorie „Sokol house in Žižkov “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100737 Pam. katalog MIS	Žižkov	Koněvova 929/17 a 19 50°5′15,79″ s. š., 14°27′20,18″ v. d.	Sokolovna sestává ze dvou částí, pravé neorenesanční z roku 1898 a levé nárožní funkcionalistické z roku 1933. Rozlehlá řadová budova, vytvářející úzkou boční fasádu při proluce na levé straně. Památkově chráněno od 22. prosince 2003.
Lidový dům Žižkov (Q31512810)	ano   Kategorie „Lidový dům (Žižkov) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40962/1-1794 Pam. katalog MIS	Žižkov	Roháčova 132/15 50°5′12,17″ s. š., 14°27′16,72″ v. d.	Lidový dům Žižkov. Původně přízemní neorenesanční dům z roku 1869 byl na konci 19. století zvýšen o dvě patra. Čtyřkřídlá budova s uzavřeným dvorem: roku 1898 přistaveno kolmé křídlo se sálem, roku 1925 křídlo s učebnou. Nejprve zde býval hostinec U Bílého beránka, od roku 1924 Lidový dům (dělnické hnutí). Památkově chráněno od roku 1975.
Koněvova 2 (Q38233893)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100663 Pam. katalog MIS	Žižkov	Chlumova 605/32, Koněvova 605/2 50°5′14,1″ s. š., 14°27′10,97″ v. d.	V roce 1937 byl funkcionalisticky přestavěn starší dům pro Pražskou městskou spořitelnu podle návrhu Leo Lauermanna. Parter byl ponechán v podobě původního historizujícího domu. Nárožní čtyřpatrový dům s ustupujícím 5. patrem. V klenácích výkladcových oken a vstupu plastické kamenné hlavy husitských postav, nad vstupem hlava Jana Žižky. Na nároží balkonu v 1. patře umístěna alegorická plastika (mužský akt). Památkově chráněno od 19. listopadu 2003.
Husitská 41 (Q38233899)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40241/1-1325 Pam. katalog MIS	Žižkov	Husitská 89/41, U božích bojovníků 89/1 50°5′13,23″ s. š., 14°26′58,34″ v. d.	Neorenesanční pětipodlažní nárožní činžovní dům byl postaven v roce 1886 podle návrhu Josefa Fanty. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Žižkovské divadlo (Q10296088)	ano   Kategorie „Žižkovské divadlo Járy Cimrmana “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100392 Pam. katalog MIS	Žižkov	Štítného 520/5 50°5′8,02″ s. š., 14°26′57,09″ v. d.	Žižkovské divadlo T. G. M. Řadový třípatrový dům s divadelním sálem v dvorním křídle. Neorenesanční budova školy byla postavena v roce 1875. V přízemí byl zřízen hostinec s tanečním sálem, ze kterého v roce 1882 vznikla kaple a po roce 1919 upravil prostory Jindřich Motejl pro divadlo. Památkově chráněno od 15. července 2003.
Kostel svatého Prokopa (Q1296673)	ano   Kategorie „Church of Saint Procopius, Žižkov “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40234/1-1321 Pam. katalog MIS	Žižkov	Sladkovského náměstí, parc. 1155 50°5′2,66″ s. š., 14°27′2,3″ v. d.	Orientovaný podélný neogotický trojlodní síňový kostel s příčnou lodí, západní věží v průčelí a trojboce uzavřeným presbytářem byl vystavěn v letech 1899–1903 podle návrhu Josefa Mockera a Františka Mikše. Vpravo připojena sakristie s předsíní, v patře oratoř přístupná točitým schodištěm v polygonální věžici. Pod věží vstupní předsíň, po stranách obdobné věžice točitého schodiště. K bočním lodím při předsíni připojeny výklenkové kaple. K pravé části transeptu po stranách připojeny kaple a předsíň. Kostel je zděný cihlový, neomítaný. Vstupní portál ustupující, tympanon od Josefa Pekárka. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Základní škola Jaroslava Seiferta (Q31512888)	ano   Kategorie „Základní škola Jaroslava Seiferta “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100276 Pam. katalog MIS	Žižkov	Vlkova 800/31, Krásova 800/18, Příbyslavská 800/1 50°5′1,23″ s. š., 14°26′50,56″ v. d.	Rozsáhlá nárožní třípatrová budova základní školy byla postavena v letech 1893–1894. Navštěvoval ji Jaroslav Seifert. Uvnitř kaple vysvěcená 14. října 1894. Památkově chráněno od 22. května 2003.
Socha svatého Jana Nepomuckého (Q38233906)	ne   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	103479 Pam. katalog MIS	Žižkov	v ohradní zdi dvoru domu Krásova 1841/4, pp. 1236 50°4′56,75″ s. š., 14°26′52,72″ v. d.	Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého se dvěma sokly kamennými sokly po stranách ve zděné omítnuté nice v klasicistním stylu. Výklenková stavba byla zbudována v roce 1930 při výstavbě současného domu čp. 1841, kamenné soklíky spolu se sochou pocházejí z poloviny 19. století. Památkově chráněno od 30. ledna 2009.
Švehlova kolej s kinem (Q38233912)	ano   Kategorie „Švehlova kolej “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100806 Pam. katalog MIS	Žižkov	Slavíkova 1499/22, Křížkovského 1499/2 50°4′50,16″ s. š., 14°26′49,43″ v. d.	Švehlova kolej s kinem. Rozsáhlá čtyřpatrová nárožní budova se skoseným nárožím, ve stylu národního slohu, byla postavena v roce 1923 v rondokubistickém stylu podle návrhu Jana Chládka. V objektu bylo roku 1928 otevřeno kino Academia. Památkově chráněno od 15. ledna 2004.
Městská telefonní ústředna (Q38233919)	ano   Kategorie „Meziměstská telefonní ústředna (Praha) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41081/1-1870 Pam. katalog MIS	Žižkov	Fibichova 1500/19 a 21, Křížkovského 1500/17, Kubelíkova 1500/20 50°4′54,92″ s. š., 14°26′56,76″ v. d.	Městská telefonní ústředna. Monumentální art-decová stavba s nárožními věžemi o šesti patrech, které přecházejí v nepravidelný polygon, vznikla v letech 1921–1926 podle návrhu Bohumíra Kozáka. Stavba uzavřena dvorem vymezeným ohradní zdí zalomenou v pravém úhlu. Památkově chráněno od roku 1976.
Chvalova 4 (Q38233927)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100858 Pam. katalog MIS	Žižkov	Chvalova 1222/4 50°4′57,59″ s. š., 14°27′1,09″ v. d.	Řadový čtyřpatrový dům byl postaven v roce 1914 podle návrhu Bohuslava Homoláče ve stylu moderny. Památkově chráněno od 5. února 2004.
Střední škola Kubelíkova (Q31512966)	ano   Kategorie „Obchodní akademie Kubelíkova “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100805 Pam. katalog MIS	Žižkov	Kubelíkova 1221/37 50°4′56,79″ s. š., 14°27′4,25″ v. d.	Střední škola. Pozdně secesní školní budova byla postavena roku 1911 podle návrhu Aloise Špalka. Čtyřkřídlá budova s hlavním třípatrovým křídlem, dvojpatrovým bočním křídlem, které spolu s budovou tělocvičny a přízemního křídla uzavírají zhruba čtvercový dvůr za hlavní budovou. Za přízemním křídlem ve dvoře terasová zahrada. Památkově chráněno od 14. ledna 2004.
Starý židovský hřbitov (Q127697)	ano   Kategorie „Old Jewish cemetery in Žižkov “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40248/1-1329 Pam. katalog MIS	Žižkov	Fibichova, parc. 1361/2, 1361/3, 1361/6, 1362 50°4′54,01″ s. š., 14°27′3,06″ v. d.	Starý židovský hřbitov: vznikl za moru roku 1680, kdy zde byl současně zřízen lazaret, dodnes dochován. Pravidelné pohřby se zde konaly do roku 1787, pohřbívat zde ale bylo možné až do zrušení hřbitova roku 1891. Koncem 50. let 20. století byl hřbitov z větší části změněn na park, náhrobky byly pokáceny a zavezeny zeminou. Při stavbě televizní věže byly kameny vyvezeny. Jako připomínka se zachovala jen menší část hřbitova s některými cennými náhrobky. Několik náhrobků ze zrušené části bylo umístěno na Novém židovském hřbitově vpravo od hlavního vchodu. hřbitov, parc. 1361/2, 1361/3, 1361/6, 1362 ohradní zeď, parc. 1361/2, 1361/3 hrobka Fridricha Efraima, parc. 1361/2 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Kostel Povýšení svatého Kříže – Atrium (Q12030526)	ano   Kategorie „Atrium Žižkov “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40239/1-1324 Pam. katalog MIS	Žižkov	Čajkovského 12/12a 50°4′54,82″ s. š., 14°27′11,25″ v. d.	Kostel Povýšení sv. Kříže: orientovaný podélný kostel Povýšení sv. Kříže z let 1717–1719 stojí v prostoru bývalého morového hřbitova, který byl založen roku 1680. Kostel byl „odsvěcen“ roku 1873. V roce 1977 zahájena rekonstrukce na kulturní zařízení Atrium, chrámová loď byla přeměněna v koncertní sál, k baroknímu základu přibyla moderní přístavba, v jejímž východním křídle je výstavní síň. kostel, parc. 1411 bývalý hřbitov, parc. 1412/4 severovýchodně přiléhala budova fary a sakristie, zbořeny roku 1962, historické konstrukce bývalé fary zčásti dochované v moderní přístavbě (jižní a východní obvodové zdivo). Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Národní dům (Q31513312)	ano   Kategorie „Hotel Theatrino “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	50523/1-2276 Pam. katalog MIS	Žižkov	Bořivojova 1216/53 50°5′0,31″ s. š., 14°27′9,34″ v. d.	Budova Národního domu z roku 1910. Řadový čtyřpatrový dům, vytvářející tupý úhel v půdorysném zálomu Bořivojovy ulice. Architektura domu ovlivněna geometrickou modernou a doznívající secesí. Dnes hotel Theatrino. Památkově chráněno od 22. ledna 2001.
Táboritská 4 (Q38233853)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	51992/1-2299 Pam. katalog MIS	Žižkov	Táboritská 469/4 50°5′1,26″ s. š., 14°27′13,41″ v. d.	Neorenesanční třípatrový řadový činžovní dům byl pochází z první etapy výstavby Žižkova, ze 70. let 19. století. Byl inspirován florentskou architekturou. Památkově chráněno od 26. června 2002.
Radnice (Q31513049)	ano   Kategorie „Town hall of Žižkov “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41079/1-1869 Pam. katalog MIS	Žižkov	Havlíčkovo náměstí 700/9, Lipanská 700/13 50°5′4,63″ s. š., 14°27′14,64″ v. d.	Neorenesanční radnice byla postavena v letech 1888–1890 podle návrhu Jana A. Šimáčka. Skládá se ze dvou křídel, vstupní válcové části a třípatrového domu v ul. Lipanské, přistaveného k budově radnice roku 1911 J. Fričem. Objekt je dvoupatrový s trojramenným schodištěm směrem do dvora a obytnými místnostmi situovanými do ulice. Vstupní válcová část je zakončená kopulí se 3 hodinovými ciferníky a lucernou, nad půlkruhově zakončeným vstupem probíhá ochoz s balustrádou. Památkově chráněno od roku 1976.
Pomník Karla Havlíčka Borovského (Q26237877)	ano   Kategorie „Statue of Karel Havlíček Borovský in Žižkov “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44572/1-1323 Pam. katalog MIS	Žižkov	Havlíčkovo náměstí, parc. 774 50°5′6,4″ s. š., 14°27′15,3″ v. d.	Pomník Karla Havlíčka Borovského. Dílo Josefa Strachovského z roku 1911. Vytvořeno ve třech exemplářích pro Prahu, Kutnou Horu a Chicago. Za okupace byl pomník zničen a roku 1946 znovu odlit. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Betlémská kaple (Q11140435)	ano   Kategorie „Betlémská kaple (Žižkov) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41352/1-2054 Pam. katalog MIS	Žižkov	ve dvoře domu Prokopova 216/4, parc. 830, 831 50°5′10,28″ s. š., 14°27′15,65″ v. d.	Betlémská kaple byla postavena v letech 1912–1914 stavební firmou Matěje Blechy. Autorství je obvykle připisováno architektovi Emilu Králíčkovi. Stavba je unikátní užitím kubistického tvarosloví na církevním objektu. Pravoúhlá kubistická stavba s vydutým štítem a plochou střechou, k níž je od jihozápadu představen vysoký hranolový blok předsíně a na severovýchodě mělký presbytář, obestavěný pozdějšími přístavky. V nadpraží reliéf Božího beránka, po stranách ve výklencích busty Jana Husa a Petra Chelčického, mezi nimi uprostřed průčelí nápis ozdobným kubizujícím písmem „Betlémská kaple - k 500leté památce mučednické smrti Mistra Jana Husi“. Průčelí vrcholí plastikou knihy a kalicha. Roku 1938 přistavena sakristie a nad kaplí vztyčena prostá sanktusová vížka podle arch. B. Kozáka. Nedílnou součástí objektu je i zahrádka před kaplí. Památkově chráněno od roku 1982.
Usedlost Bezovka (Q29053210)	ano   Kategorie „Bezovka (Žižkov) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	51977/1-2287 Pam. katalog MIS	Žižkov	Prokopova 2849/2a 50°5′5,58″ s. š., 14°27′24,26″ v. d.	Venkovská usedlost Bezovka, bez přístavby. Objekt z období přelomu 18. a 19. století, ve 3. čtvrtině 19. století dvůr s hostincem přestavěn s hlavní budovou na místě starší usedlosti podle vzoru vídeňských a berlínských zábavních podniků. Roku 1936 byla většina areálu dvora zbořena. Volně stojící, ve svahu situovaný dvoupodlažní objekt obdélného půdorysu je jedinou dochovanou částí. Památkově chráněno od 22. května 2002.
Rodinný dům S. K. Neumanna (Q31513145)	ano   Kategorie „Chelčického 41 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40960/1-1793 Pam. katalog MIS	Žižkov	Chelčického 45/41 50°5′2,68″ s. š., 14°27′32,85″ v. d.	Rodinný dům S. K. Neumanna. Jednopatrový dům se sedlovou střechou, volně stojící v zahradě, pochází z doby kolem roku 1882. V letech 1896–1904 byla sídlem S. K. Neumanna, setkávala se zde početná skupina básníků, výtvarných umělců a novinářů. Zahrada oplocena, od silnice oddělena vysokou zdí částečně krytou taškami. Památkově chráněno od roku 1977.
Měšťanská škola (Q31513235)	ano   Kategorie „Základní škola Lupáčova “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100821 Pam. katalog MIS	Žižkov	Chelčického 1200/18, Lupáčova 1200/1 a 3, Táboritská 1200/21 50°4′58,21″ s. š., 14°27′21,93″ v. d.	Bývalá obecní měšťanská škola. Rozlehlá nárožní školní budova byla vystavěna v letech 1912–1913 ve stylu moderny. Zabírá dvěma nárožími blok mezi ulicemi Chelčického, Lupáčovou a Táboritskou. Budova nad zvýšeným přízemím třípatrová, dvoutraktová s připojeným schodištěm při dvoře. Památkově chráněno od 23. ledna 2004.
Státní ústřední škola bytového průmyslu (Q55024009)	ano   Kategorie „Uměleckoprůmyslová škola Žižkov “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	106084 Pam. katalog MIS	Žižkov	Křišťanova 1300/1, Žižkovo náměstí 1300/1, 1300/2, Ondříčkova 1300/48 50°4′52,6″ s. š., 14°27′21,86″ v. d.	Státní ústřední škola bytového průmyslu. Komplex školních budov ve stylu novoklasicismu s prvky rondokubismu, z let 1924–1927 (1939) podle návrhu architekta Františka Vahaly. Školní budovy zahrnují hlavní křídlo, budovu dílen v západní části a mezi nimi severní spojovací křídlo. Nyní zde sídlí Vyšší odborná škola uměleckoprůmyslová a Střední uměleckoprůmyslová škola, Praha 3, Památkově chráněno od 17. srpna 2017.
Trojdům Radhošťská 18–22 (Q38233847)	ano   Kategorie „Radhošťská 18 - 22 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40243/1-1326 Pam. katalog MIS	Žižkov	Radhošťská 1623/18, 20, 22 50°4′47,91″ s. š., 14°27′22,39″ v. d.	Funkcionalistický nájemní trojdům s malými byty pochází z let 1925–1927 z ruky Evžena Linharta. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Baranova 4 (Q38233859)	ano   Kategorie „Baranova 4 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100820 Pam. katalog MIS	Žižkov	Baranova 1901/4 50°4′41,18″ s. š., 14°27′30,27″ v. d.	Funkcionalistický pětipatrový řadový nájemní dům s ustupujícím 6. patrem byl postaven roku 1937 dle projektu R. Welsa s Q. Laguse. Dožil zde Vítězslav Nezval. Památkově chráněno od 22. ledna 2004.
Kostel svatého Rocha (Q3566053)	ano   Kategorie „Church of Saint Roch (Žižkov) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40232/1-1320 Pam. katalog MIS	Žižkov	Olšanská, Olšanské náměstí, parc. 4319, 4318, 4320 50°4′56,68″ s. š., 14°27′36,1″ v. d.	Barokní kostel svatého Rocha spolu s plochou přilehlého hřbitova byl založen v souvislosti s morovou epidemií roku 1680. Za autora projektu kostela je považován architekt J. B. Mathey. Budova oválného půdorysu, zvoncovitá střecha vrcholí lucernou, sakristie na jihovýchodní straně kostela má čtvercový půdorys. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Olšanské hřbitovy (Q2661974)	ano   Kategorie „Olšanské hřbitovy “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	11741/1-1331 Pam. katalog MIS	Žižkov	Vinohradská 1835/153, 2753/153a, 2773/153b, 2807/153c, 71/155, 949/157, Jana Želivského, Jičínská 50°4′50,33″ s. š., 14°28′0,85″ v. d.	Olšanské hřbitovy jsou největším pražským pohřebištěm a místem posledního odpočinku mnoha významných osobností. Nacházejí se zde četné architektonicky a umělecky významné náhrobky či hrobky a čestná pohřebiště padlých z 1. a 2. světové války. Pohřebiště bylo založeno roku 1784 a dále rozšiřováno v 19. a 20. století. Základem byl morový hřbitov u kostela sv. Rocha jako I. olšanský zádušní hřbitov (evidováno jako samostatná památka pod číslem 40232/1-1320 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Olšanské hřbitovy se staly pohřebištěm pro pravobřežní obce Prahy. Postupně vznikalo 10 tzv. zádušních hřbitovů (I–X) a dva obecní (nekonfesní) hřbitovy. Areál hřbitovů je rozdělen ulicí Jana Želivského na západní a východní část. Ve východní části se nacházejí čestná pohřebiště padlých z 1. a 2. světové války (národní kulturní památka) a pravoslavný hřbitov při tzv. Ruské kapli. Blok mezi ulicemi Jičínská a Jana Želivského II. hřbitov, ohradní zeď, parc. 4317 (severozápadní roh), brána 2 (k svatému Rochu), brána 1 (do Jičínské) III. hřbitov, ohradní zeď, parc. 4315/1 (u Jičínské, jižně od II. hřbitova, severně od OC Flora) IV. hřbitov, parc. 4310/1 (u Vinohradské, východně od OC Flora). MonumNet v rozpisu parcel u této parcely uvádí pouze starou vrátnici, neuvádí hřbitov. V jižní části je brána do Vinohradské ulice, u ní domek policie a stará hrázděná vrátnice. Parc. 4310/3 bez staveb. kaple – hrobka Eissnera z Eissensteinu (v severozápadním rohu IV. hřbitova), parc. 4316 V. hřbitov, ohradní zeď, parc. 4309 (u Olšanské, východně od hřbitova II), brána k Olšanské, brána mezi II. a V. hřbitovem, brána mezi V. a VI. hřbitovem, VI. hřbitov, ohradní zeď, parc. 4306 obřadní síň na VI. hřbitově (Vinohradská 71/155), parc. 4307, volně stojící stavba v historizujícím stylu, postavená roku 1894 K. Ankertem, upravená roku 1928 VII., VIII., IX. hřbitov, ohradní zeď, parc. 4303 a 4300/1 (IX. hřbitov jižní část u Vinohradské a brána do ul. Jana Želivského, VII. severozápadní část parcely, VIII. severovýchodní část parcely) správní objekt – obchod (Vinohradská 2773/153b), parc. 4308/2, u VI. hřbitova správní objekt, parc. 4308/7, u VI. hřbitova správní objekt – obchod (Vinohradská 2753/153a), parc. 4308/6, u VI. hřbitova správní objekt (Vinohradská 1835/153), parc. 4308/1, u VI. hřbitova hlavní brána, parc. 4308/1, u IX. hřbitova správní objekt (Vinohradská 2807/153c), parc. 4308/3, u IX. hřbitova vrátnice u ul. Jana Želivského, parc. 4300/7 I. obecní hřbitov, ohradní zeď, parc. 4306, jihovýchodní roh západního bloku hřbitovů (roh Vinohradské a Jana Želivského), vrátnice při obřadní síni obřadní síň – kaple na I. obecním hřbitově (Vinohradská 949/157), parc. 4304: volně stojící stavba s převýšenou střední částí. Původní krematorium, postavené jako interkonfesijní svatyně stavitelem F. Korbelem podle návrhu arch. F. Velicha v neorenesančním slohu. Upravena roku 1921 arch. F. Nevolem, v 70. letech 20. století úpravy interiéru. Blok východně od ulice Jana Želivského vrátnice u ulice Jana Želivského, parc. 4274/2 X. hřbitov, v severní části parcely areál čestných pohřebišť vojáků Commonwealthu, ohradní zeď, parc. 4274/1, národní kulturní památka II. obecní hřbitov, v severní části parcely areál čestných pohřebišť sovětských a bulharských vojáků a hroby padlých v Pražském květnovém povstání, Jan Šverma, Jožka Jabůrková a Julius Fučík, v jihozápadní části parcely čestné pohřebiště příslušníků I. odboje, ohradní zeď, parc. 4275, národní kulturní památka. Na pohřebišti rudoarmějců je druhotně umístěn pomník ruských vojáků a důstojníků zesnulých v Praze po bitvě u Drážďan v roce 1813, byl sem byl přesunut roku 1945 z I. obecního hřbitova. pravoslavný kostel Zesnutí Matky Boží, parc. 4289 hřbitov, ohradní zeď, parc. 4276/1 a 4277/3, východní cíp východního bloku hřbitovů Poznámka: Čestné pohřebiště rudoarmějců bylo v roce 1978 prohlášeno národní kulturní památkou. V roce 1999 byla za NKP prohlášena čestná pohřebiště spojeneckých armád a bojovníků za svobodu (areál čestných pohřebišť sovětských a bulharských vojáků, vojáků Commonwealthu, hroby padlých v Pražském povstání a čestné pohřebiště příslušníků 1. odboje; ve vládním nařízení není výslovně zmíněno přilehající čestné pohřebiště čs. letců z 2. světové války ani pomník J. Švermy a pomník čs. rudoarmějců 1917–1922, situované východně od bulharského pohřebiště. ohradní zdi: vymezující západní a východní část hřbitova mezi II. a III. hřbitovem mezi II. (III.) a V. (IV.) hřbitovem mezi IV. a V. hřbitovem V. a VI. hřbitovem zeď s kolumbáriem (mezi X. hřbitovem a II. obecním hřbitovem) brány: hlavní brána 1. a 2. brána II. hřbitova jižní brána IV. hřbitova brána mezi V. a VI. (VII.) hřbitovem východní brána VIII. (IX.) hřbitova brána X. hřbitova Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Q2661974)	ano   Kategorie „Church of the Dormition (Žižkov) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	11741/1-1331 Pam. katalog MIS	Žižkov	Olšanské hřbitovy, ve středu východní části (u ulic Jana Želivského a U nákladového nádraží), parc. 4289 50°4′53,5″ s. š., 14°28′32,04″ v. d.	Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. Pravoslavný kostel, tzv. Ruská kaple. Centrální stavba s apsidou a kryptou, vybudovaná v letech 1924–1925 Jednotou pro pohřbívání ruských občanů ČSR. Autory jsou Brandt, Paškovskij a Kledt. V kryptě je mj. pochován Karel Kramář. Malířská výzdoba podle návrhu I. J. Bilibina. Poznámka: Součást kulturní památky Olšanské hřbitovy Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Náhrobek Jana Palacha (Q84041770)	ano   Kategorie „Grave of Jan Palach “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	106393 Pam. katalog MIS	Žižkov	Olšanské hřbitovy, odd. 9, pp. 4303 50°4′43,14″ s. š., 14°28′3,91″ v. d.	Původní bronzová náhrobní deska pár měsíců po své instalaci v roce 1970 na příkaz StB roztavena, v roce 1973 pak proběhla nařízená exhumace a zpopelnění ostatků Jana Palacha, o rok později byla urna uložena do rodinného hrobu ve Všetatech a hrob na Olšanech byl označen jménem jiné osoby. Náhrobek Jana Palacha tvoří bronzová deska s reliéfem ležící postavy rozpadající se v prach. Autorem náhrobku je sochař Olbram Zoubek. Autor jej odlil v roce 1990 podle původní desky z roku 1970, jejíž model měl uložený v ateliéru. Památkově chráněno od 31. července 2019.
Nový židovský hřbitov (Q932942)	ano   Kategorie „New Jewish Cemetery (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40250/1-1330 Pam. katalog MIS	Žižkov	Izraelská 712/1 50°4′45,69″ s. š., 14°28′23,85″ v. d.	Nový židovský hřbitov: byl zřízen v roce 1891 a svému účelu slouží dodnes. Areál s výraznou ústřední novorenesanční obřadní síní a vstupní branou. Hřbitov uzavřen ohradní zdí se čtyřmi vstupy, hlavní brána a tři shodné brány vedlejší. Uvnitř hřbitova administrativní budova vlevo od hlavního vchodu, jednopatrová budova s plochou střechou, pěti okny v hlavním průčelí, obráceném na hřbitov, dále obřadní síň. Na hřbitově je množství cenných uměleckých náhrobků, práce sochařů Jana Štursy, Čeňka Vosmíka, Václava Vokálka, z architektů Jana Kotěry, Josefa Fanty, L. Ehrmanna, Alberta Kopetzkého, Antonína Balšánka a dalších. V areálu je mj. hrob spisovatele Franze Kafky. hřbitov, parc. 4287, 4288, 4290, 4292 náhrobky, parc. 4287, 4288 ohradní zeď, parc. 4287, 4288, 4292 hlavní brána, brána I, brána II, parc. 4288 brána III, parc. 4288, 4287 obřadní síň čp. 712, parc. 4291 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Hlavní budova nákladového nádraží Žižkov (Q12041555)	ano   Kategorie „Main building of Praha-Žižkov freight station “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	105038 Pam. katalog MIS	Žižkov	Jana Želivského 2200/2 50°5′3,56″ s. š., 14°28′17,38″ v. d.	Nákladové nádraží Žižkov. Hlavní budova čp. 2200 a podzemní část jižního křídla hlavní budovy. Funkcionalistická budova z let 1934–1937 od arch. Karla Caivase a Vladimíra Weisse ve spolupráci se železničním inženýrem Miroslavem Chlumským dokládá vysokou vyspělost industriálních staveb na území tehdejšího Československa. Konstrukce vlastní budovy převážně železobetonové, boční křídla navzájem spojena komunikačními lávkami (s výtahovými věžemi uprostřed) z ocelové příhradové konstrukce. Za kulturní památku byla prohlášena hlavní trojkřídlá budova nádraží (administrativní křídlo a dvě křídla překladišť) s pozemkem parc. pp. 4481/1, suterénní část jižního křídla přesahuje na pozemek pp. 4450/1. Součástí budovy jsou i pevně zabudované prvky původního technologického vybavení (šnekové shozy pro sypké materiály, schodiště přilehlé rampy, posuvná vrata skladů, nákladní výtahy, přemostění kolejišť s výtahovými věžemi – celkem 5 dvojic kovových výtahových věží, které jsou tříúrovňovými kovovými lávkami (3 páry + 1 + 1) spojeny s horními dvěma podlažími a střechou bočních křídel; lávky vedou nad pozemkem pp. 4450/1). Budovy vrátnic a oplocení, prostor kolejišť ani rampa uprostřed nebyly prohlášeny za kulturní památku. Památkově chráněno od 12. března 2013.

Související články

• Seznam kulturních památek v Praze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek na Žižkově na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Historie | Praha