Wikipedie

Olbram Zoubek

český sochař

Olbram Zoubek (21. dubna 1926 Praha – 15. června 2017 Praha[2]) byl český sochař, který se výrazným způsobem zasloužil o rozvoj české architektonické plastiky, jeden z nejvýznamnějších českých sochařů druhé poloviny 20. století.

Olbram Zoubek
Narození21. dubna 1926
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. června 2017 (ve věku 91 let)
Praha ČeskoČesko Česko
Místo pohřbenírozptýlen v Praze a Litomyšli
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (prof. J. Wagner)
Povolánísochař
Manžel(ka)Eva Kmentová
Partner(ka)Eva Kmentová, Marie Edlmanová
DětiPolana Bregantová, Jasan Zoubek, Eva Zoubková
PříbuzníMichal Bregant (zeť)[1]
Významná dílaPomník obětem komunismu
Oceněnímedaile Za zásluhy 1. stupně, 1996 mzz
Rytíř české kultury (2015)
Webová stránkawww.artlist.cz/olbram-zoubek-929/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

editovat

Olbram Zoubek se narodil v Praze 21. dubna 1926. Při výběru křestního jména byli rodiče ovlivněni novelou o biskupovi z pražského rodu Olbramů. Obecnou školu navštěvoval v letech 1932–1937 na Žižkově v Palackého ulici (nyní Vlkova), reálku pak v letech 1937–1945 na Sladkovského náměstí na Žižkově. Od sexty navštěvoval nepovinné modelování u profesora Miroslava Kužela. V době 2. světové války byl v letech 1944–1945 totálně nasazen v podniku Wegena v Praze na Letné. Ve dnech 5. až 11. května 1945 se aktivně účastnil Pražského povstání.[3]

Hlásil se na AVU v Praze, ale nebyl přijat, proto absolvoval kamenosochařskou praxi u sochaře Otakara Velínského v Praze. V letech 1945–1952, po úspěšném složení zkoušek, studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Josefa Wagnera.

V letech 1948–1950 absolvoval základní vojenskou službu v posádkách měst Košice, Rožňava, Šafárikovo a Frýdek-Místek. V roce 1951 se začal věnovat restaurátorské praxi, ke které získal průpravu u profesora Josefa Wagnera. Specializoval se na renesanční sgrafito a kamennou plastiku. V roce 1951 též uzavřel sňatek se spolužačkou, sochařkou Evou Kmentovou. V roce 1954 se jim narodila dcera Polana a v roce 1956 syn Jasan, který se stal též sochařem. V roce 1980 jeho první manželka Eva zemřela. V roce 1981 se oženil s Marií Edlmanovou a rok na to se jim narodila dcera Eva (1982). Střídavě žil v Praze a v Litomyšli, kde je také zapsán jako čestný občan.

Stal se členem Unie výtvarných umělců, skupiny Trasa a Nové skupiny, byl též členem Umělecké besedy. Zoubek je autorem posmrtné masky Jana Palacha a náhrobní desky Palachova hrobu na Olšanských hřbitovech (1970), kterou komunistický režim vzápětí nechal odstranit.[4] Jeho pamětní deska Jana Palacha na budově Filozofické fakulty v Praze a Pomník obětem komunismu na Petříně vznikly až po roce 1989. V letech 1974 až 1991 restauroval jako režimu nepohodlný umělec, který nemohl sám vystavovat, sgrafita na zámku v Litomyšli. Do týmu si vybral Stanislava Podhrázského, Václava Boštíka a Zdeňka Palcra.

V roce 1996 byl oceněn státním vyznamenáním Medailí Za zásluhy I. stupně. Jeho dosud největší retrospektivní výstava čítající okolo 300 exponátů se uskutečnila 29. listopadu 2013 až 30. března 2014 v Jízdárně Pražského hradu.[5] Zemřel roku 2017, polovina jeho popela byla rozptýlena v Praze na Olšanech a druhá polovina v Litomyšli.

Ocenění

editovat
  • 2015: Rytíř české kultury – ocenění a titul Ministerstva kultury ČR (předáno ministrem kultury Danielem Hermanem)[6]

Zastoupení ve sbírkách (výběr)

editovat
  • Galerie hl. města Prahy
  • Galerie výtvarného umění Litomyšl
  • Muzeum umění a designu Benešov
  • Národní galerie v Praze

Výstavy

editovat

poslední:

  • 2017 Olbram Zoubek - sochy, Galerie Klenová Klatovy[7]
  • 2022 Kmentová-Zoubek: Lidská důstojnost, Museum Kampa, Praha

Galerie

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Zemřel slavný akademický sochař Olbram Zoubek. Bylo mu 91 let. In: Lidovky.cz [online]. 15. června 2017 17:03, aktualiz. 21:14 [cit. 15. 6. 2017]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/v-91-letech-dnes-v-praze-zemrel-akademicky-sochar-olbram-zoubek-pur-/lide.aspx?c=A170615_170326_lide_ele
  3. ↑ Olbram Zoubek (1926 - 2017). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ Hynek Glos, Petr Vizina, 2016, s. 184
  5. ↑ Olbram Zoubek v Jízdárně Pražského hradu. In: Praga magica [online]. 18. února 2014 v 12:00 [cit. 8. 2. 2018]. Dostupné z: http://praga-magica.blog.cz/1402/olbram-zoubek-v-jizdarne-prazskeho-hradu Archivováno 9. 2. 2018 na Wayback Machine.
  6. ↑ Ministr kultury právě ocenil Dámy, Rytíře a Mecenáše české kultury. www.kdu.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Olbram Zoubek / sochy. www.gkk.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Olbram Zoubek: Nad mraky je nebe vždy modré – tiskovina vydaná při příležitosti prodejní výstavy soch, plastik a reliéfních tisků k 75. narozeninám autora.
  • Hynek Glos, Petr Vizina, Stará garda, nakl. Argo, Praha 2016, s. 184-189, ISBN 978-80-257-1881-0

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Olbram_Zoubek&oldid=24093759“