Miranka

Miranka
	Usedlost Miranka a taneční divadlo Ponec
Základní informace
Sloh	klasicismus
Výstavba	16. století
Přestavba	19. století
Další majitelé	Václav Mirany, Josef Halla, firma Rudolf Stabenow, kovové zboží
Poloha
Adresa	původní č.p. 3, 4, Praha 3 - Žižkov, Česko
Ulice	Husitská
Souřadnice	50°5′12,98″ s. š., 14°26′33,92″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	101600 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miranka (Bontámka, Miřanka, Halovka) je usedlost v Praze 3 –Žižkově v ulici Husitská 70/24.^[1]^[2] Spolu s objektem výrobní haly s loggií kina Ponec a komínem z režného zdiva je od roku 2005 chráněna jako kulturní památka ČR.^[3]

Historie

Vinice je na území mezi Trocnovskou ulicí a Kostnickým náměstím doložena již v 16. století. Roku 1843 zde byl poplužní dvůr s vinicí, který měl více čísel popisných (čp. 3, čp. 4, čp. 40, čp. 70). Původně tyto objekty vlastnili různí majitelé, kteří je i různě užívali. Miranka na své západní straně sousedila s pozemky Krenovky, na východní hranici vznikly později ulice Jeronýmova a Blahníkova, severní hranicí byla silnice Horská (Husitská), přes kterou ve své východní části sousedila s usedlostí Velká Proutková, a na její jižní straně vznikla později ulice Seifertova.^[4]

V 18. století držel usedlost Václav Mirany. Ještě v polovině 19. století zde vinohrad existoval a údajně plodil „dobré sladké hrozny“.

Rozsáhlou usedlost tvořila obytná budova, stáje, kolna pro koláře, kovárna, továrna na řepkový olej a velká zahrada. Patrová obytná budova na obdélném půdorysu měla šindelovou střechu z 18. století. V jejím přízemí byly byty pro koláře, nožíře a pekaře, v prvním patře byty pro letní hosty. Sklep na mléko se nacházel v místech železničního viaduktu. Ve velké zahradě v místech Kostnického náměstí stál gloriet, na vinici pak viniční dům.

Průmyslová historie

Roku 1832 koupil usedlost Josef Halla a zřídil zde továrnu na výrobu náhražky kávy a řepkového oleje.^[4] V 2. polovoně 19. století získala továrnu firma Rudolf Stabenow, kovové zboží, která vyráběla zařízení pro cukrovary a pivovary. Tato firma byla založena v Praze již roku 1860 jako mědikovectví (Metallwaren). Stabenow nechal původní továrnu odstranit a roku 1887 postavil továrnu novou. Miranku tak obklopily budovy projektantů Beneše a Sakaře, samotnou usedlost projektanti upravili pro administrativní potřeby. Výrobna ukončila činnost roku 1905 a následující rok se přestěhovala do Čelákovic. Roku 1909 pozemky s budovami zakoupilo Město Žižkov.^[4]

Část továrny byla zbourána a uvolněné místo posloužilo jako stavební parcela pro čtyři kubistické domy – čp. 753 (původní čp. továrny), čp. 1249, čp. 1251 a čp. 1253.^[4]

V další části provozoval od roku 1910 František Ponec svůj biograf. Pro tyto účely přestavěl pravděpodobně architekt Karel Mašek tovární halu, před kterou představil trojdílné průčelí. Jednalo se tak o raný příklad přeměny továrny ke kulturním účelům. Kino zrekonstruoval roku 1999 architekt Michael Klang pro taneční divadlo Ponec.^[4]

Z původního dvora se dochovala pouze klasicistní obytná budova čp. 70, z továrny kromě přestavěné výrobní haly ještě komín.

Odkazy

Reference

↑ Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vinohrady - dříve Weinberge (Winice), CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. II. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-28]. Identifikátor záznamu 163361 : venkovská usedlost Miranka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e MVDr. Bronislava Svejkovská: Z historie Žižkova. In: Žižkovské listy. Časopis Klubu přátel Žižkova. XVII. ročník, č. 56. S. 8, 15. Dostupné online Archivováno 24. 3. 2017 na Wayback Machine..

Literatura

BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 5-Karlín, Žižkov, č. 152, s. 120 – 121.
Dvořák, Tomáš a kol. Žižkov: svéráz pavlačí a strmých ulic. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2012. 139 s. ISBN 978-80-85394-90-0.
LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 192 – 193.

Související články

Seznam pražských usedlostí

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Miranka na Wikimedia Commons
Archivní mapy (Královské Vinohrady) na webu ČÚZK [cit. 2022-11-10]
Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.39. Městská knihovna v Praze.
Monumentální plán královského hlavního města Prahy. NAKI maps. Měřítko: 5000, rok vydání: 1885, autor: Brož, Josef. Vlastník: Městská knihovna v Praze.

[1] Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vinohrady - dříve Weinberge (Winice), CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. II. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.

[2] Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..

[3] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-28]. Identifikátor záznamu 163361 : venkovská usedlost Miranka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[Svejkovská-4] MVDr. Bronislava Svejkovská: Z historie Žižkova. In: Žižkovské listy. Časopis Klubu přátel Žižkova. XVII. ročník, č. 56. S. 8, 15. Dostupné online Archivováno 24. 3. 2017 na Wayback Machine..

[1]

[2]

[3]

[4]