Wikipedie

Seznam železničních stanic a zastávek v Praze

seznam na projektech Wikimedia

Tento seznam pražských železničních stanic obsahuje všechny železniční stanice a zastávky na území města Prahy.

Praha hlavní nádraží - secesní Fantova budova
Praha hlavní nádraží

Významná centrální a přestupní nádraží

editovat

Stanice a zastávky podle tratí

editovat

Stanice a zastávky jsou uváděny ve směru z centra.

Trať č. 011 (směr Kolín)

editovat

Nové spojení, dříve též Pražská spojovací dráha

Železniční trať Praha – Česká Třebová, dříve Severní státní dráha, později Rakouská společnost státní dráhy

Zrušené:

  • Praha-Hrabovka mezi horním libeňským nádražím a hlavním nebo Masarykovým nádražím před rozvětvením tratí (1922–1941; 1872–1919 konečná Pražské spojovací dráhy)[4][5]
  • Praha-Karlín zastávka, od 1. května 1899 v provozu pod názvem Karlín (Karolinenthal), od 4. května 1942 Praha-Karlín, zrušena roku 1957, v místech dnešního libeňského zhlaví Masarykova nádraží.[6][7][8]
  • Praha-Hloubětín (1882–1976)[9][10]
  • Vítkov - výhybna mezi hlavním nádražím a Libní, zrušena 2008 (po zprovoznění Nového spojení)[11]

Trať č. 070 (směr Turnov)

editovat

Železniční trať Praha–Turnov, bývalá Turnovsko-kralupsko-pražská dráha, později Česká severní dráha

Zrušené:

  • Vítkov - výhybna mezi hlavním nádražím a Libní, zrušena 2008 (po zprovoznění Nového spojení)[11]
  • Rokytka - odbočka mezi Vítkovem a Vysočany v letech 1980-2008, zrušena nebyla, ale napojení na Vysočany je od roku 2008 zahrnuto do nové odbočky Balabenka

Trať č. 090 (směr Kralupy nad Vltavou)

editovat

Železniční trať Praha–Děčín, bývalá Severní státní dráha, později Rakouská společnost státní dráhy

 
Nádraží Praha-Bubeneč

Zrušené:

Trať č. 120 (směr Hostivice, Kladno)

editovat
 
stanice Praha-Dejvice

Železniční trať Praha–Rakovník, bývalá Buštěhradská dráha

Zrušené:

Trať č. 122 (směr Hostivice, Rudná u Prahy)

editovat

Pražský Semmering, odbočka Buštěhradské dráhy

Zrušené:

  • Praha-Hlubočepy (1928–1989, v roce 2007 byla vydána změna územního plánu na obnovení zastávky[17])
  • Praha-Konvářka (1928–1989)[18][19]
  • Praha-Stodůlky pův. zastávka (pův. název Cibulka, 1872–1877, obnovena 1928, roku 1938 přejmenována na Stodůlky, přesunuta v r. 1989)

Trať č. 171 (směr Beroun)

editovat

Železniční trať Praha – Plzeň, bývalá Česká západní dráha (a část Pražské spojovací dráhy)

Zrušené:

  • Praha-Královské Vinohrady, zřízena 1. října 1888 současně se zahájením osobní dopravy na Pražské spojovací dráze, zrušena byla s otevřením druhého vinohradského tunelu 1. listopadu 1944.[20][21] Společná pro pražskou spojovací dráhu a dráhu císaře Františka Josefa
  • Chuchle, v původním umístění v Malé Chuchli, později přemístěno do Velké Chuchle a následně přejmenováno

Trať č. 173 (směr Rudná u Prahy, Beroun)

editovat

Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun, bývalá Pražsko-duchcovská dráha (PDE)

Zrušené:

  • Praha-Klukovice (1933–1942)[10][23]
  • Praha-Hlubočepy (1873-2015), původní nádraží bylo v roce 2015 uzavřeno a nahrazeno novou zastávkou stejného jména, která leží uprostřed zástavby poblíž autobusové zastávky. Bývalé nádraží nyní slouží jako výhybna.[22]

Trať č. 210 (směr Vrané nad Vltavou)

editovat

Tzv. Posázavský pacifik

Zrušené:

Vlečka Braník – Podolí

editovat

Vlečka z nádraží Braník k podolské cementárně existovala v letech 1899–1945, osobní dopravě sloužila v letech 1919–1922[30]

Trať č. 221 (směr Benešov u Prahy)

editovat

Železniční trať Praha – České Budějovice, bývalá Dráha císaře Františka Josefa

Zrušené:

Trať č. 231 (směr Lysá nad Labem)

editovat

Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín, bývalá Rakouská severozápadní dráha (směr Nymburk)

 
Nejnovějsí pražská zastávka – Praha-Rajská zahrada

Zrušené:

  • Vítkov - výhybna mezi hlavním nádražím a Libní, zrušena 2008 (po zprovoznění Nového spojení)[11]
  • Rokytka - odbočka mezi Vítkovem a Vysočany v letech 1980-2008, zrušena nebyla, ale napojení na Vysočany je od roku 2008 zahrnuto do nové odbočky Balabenka

Zrušený úsek:

Jiné dopravny bez osobní dopravy

editovat

(Seznam nemusí být kompletní.)

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
 
Žižkovské Nákladové nádraží

Do budoucna zamýšlené zastávky a stanice

editovat

Ve výstavbě

editovat

Ve výhledu

editovat
  • Praha-Výtoň (nad zastávkou MHD Výtoň)[36][37][3]
  • Praha-Hlubočepy zastávka (mezi stanicemi Praha-Smíchov a Praha-Žvahov)[17]
  • Praha-Konvářka (mezi stanicemi Praha-Žvahov a Praha-Jinonice)[38]
  • Praha-Radotín sídliště (mezi stanicemi Praha-Radotín a Černošice)[37][3]
  • Praha-Depo Hostivař u stejnojmenné stanice metra[37] (těsně na jih od nádraží Praha-Malešice)
  • Praha-Jahodnice (mezi stanicemi Praha-Depo Hostivař a Praha-Dolní Počernice)[39][3]
  • Praha-Karlín (na trati z Masarykova nádraží do Libně nebo Vysočan)[37]
  • Praha-Třeboradice (mezi stanicemi Praha-Čakovice a Hovorčovice)[37][3]
  • Kbely-Mladoboleslavská a Kbely-Jilemnická
  • Praha-Rokytka (U Kříže) (mezi stanicemi Praha-Libeň a Praha-Holešovice)[40][3]
  • Praha-Dlouhá míle (na nové odbočce k letišti)[35][3]
  • Praha letiště (na uvažovaném zakončení nové traťové větve)[35][3]
  • Praha-Spořilov[3]
  • Praha-Ve Studeném[3]
  • Praha-Čakovice sídliště (zámecký park) (na vlečce do cukrovaru Čakovice)[41]

Fotogalerie

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Ivan Skulina: Nový řídicí vůz se představil na strojírenském veletrhu v Brně, týdeník Železničář. Zpráva o společné tiskové konferenci Českých drah a Pars nova a. s. v Brně 2. října 2007. Zmínka o marketingovém názvu holešovického nádraží je v závěru článku
  2. ↑ Jan Lipold: Skandály z nádraží Franze Kafky, Týden, 5. 12. 2007
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l Železnice v PID - 2. díl. ČasoPID. Únor 2015, s. 18–20. Rozhovor s specialistou ROPID pro oblast železnice Ing. Václavem Haasem. Dostupné online.  Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
  4. ↑ Železniční stanice Praha-Hrabovka[nedostupný zdroj]
  5. ↑ Pavel Schreier: O zapomenutých tvářích železniční Prahy (II.), Železničář 16/2002; České dráhy, Praha 2002
  6. ↑ Milan Polák: Praha a železnice – Nádraží, nádražíčka a zastávky, Milpo media, 2005, ISBN 80-903481-3-0, str. 153
  7. ↑ Železniční stanice Praha-Karlín[nedostupný zdroj], Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  8. ↑ Pavel Schreier: O zapomenutých tvářích železniční Prahy (II.), Železničář 16/2002, České dráhy, Praha 2002
  9. ↑ Železniční stanice Praha-Hloubětín[nedostupný zdroj], Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  10. ↑ a b c d e f g h Pavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002, České dráhy, Praha 2002
  11. ↑ a b c Nové spojení - harmonogram. janeba.net [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/prazskou-mhd-cekaji-zmeny-nove-zastavky-budou-i-pro-vlaky/r~a2e2d7222f6111e48975002590604f2e/
  13. ↑ Železniční stanice Praha-Stromovka[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  14. ↑ Železniční stanice Praha-Podbaba[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  15. ↑ Železniční stanice Praha-Liboc[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  16. ↑ Praha-Bubny Vltavská. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1848/07, dostupné online Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
  18. ↑ Železniční stanice Praha-Konvářka[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  19. ↑ Pavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002; České dráhy, Praha 2002.
  20. ↑ Spanilá jízda Eugena Brikciuse dnes zamíří do Grébovky Archivováno 4. 10. 2008 na Wayback Machine., tisková zpráva města Prahy, 19. 9. 2006
  21. ↑ Železniční stanice Praha-Vinohrady[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  22. ↑ a b DOLÍNEK, Petr. Nová železniční zastávka Praha-Hlubočepy [online]. Praha: Magistrát Hlavního města Prahy, 2015-08-19 [cit. 2015-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-26. 
  23. ↑ železniční stanice Praha-Klukovice[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  24. ↑ a b Bohdalecký tunel, web Bohdalec
  25. ↑ Železniční stanice Praha-Michle[nedostupný zdroj], Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  26. ↑ Milan Polák: Praha a železnice, Milpo Media, Praha 2005
  27. ↑ Kateřina Bečková: Zmizelá Praha. Dodatky II - Historická předměstí a okraje města - pravý břeh Vltavy, Praha 2003, snímky z roku 1925, číslo 142 a 144
  28. ↑ Lukáš Beran, Vladislava Valchářová (eds.): Pražský industriál. Technické stavby a průmyslová architektura Prahy, VCPD ČVUT, Praha 2007, s. 191
  29. ↑ Železniční stanice Praha-Spořilov[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  30. ↑ Praha-Braník - Praha Podolí cementárna; Atlas drah
  31. ↑ Železniční stanice Praha-Braník přístav[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  32. ↑ Železniční stanice Praha-Podolí cementárna[nedostupný zdroj], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  33. ↑ SŮRA, Jan. Nové vysočanské nádraží, zastávka Rajská zahrada. V Praze příští rok začne další velká stavba [online]. Zdopravy.cz, 2019-12-07 [cit. 2019-12-07]. Dostupné online. 
  34. ↑ Správa železnic do roku 2022 otevře 10 nových zastávek a jednu stanici. Podívejte se, kde mají vzniknout. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b c Přípravná dokumentace Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I.etapa [online]. Správa železniční dopravní cesty, nedatováno [cit. 2015-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-05. 
  36. ↑ BRENDLOVÁ, Eva. Vlak pokračuje ve směru Praha-Výtoň. Nová zastávka je v územním plánu. IDnes [online]. 2013-04-30 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b c d e DRÁPAL, Filip. Koncepce pražské příměstské dopravy. In: 17. konference Železniční dopravní cesta. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-05. Archivováno 5. 2. 2015 na Wayback Machine.
  38. ↑ Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1851, dostupné online
  39. ↑ Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1849/07, dostupné online Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
  40. ↑ Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1315/06, dostupné online Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
  41. ↑ ČTK. Čakovice chtějí zprovoznit bývalou vlečku. prazsky.denik.cz. 2016-09-20. Dostupné online [cit. 2019-05-10]. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_železničních_stanic_a_zastávek_v_Praze&oldid=24312614“