Rtyně v Podkrkonoší
Rtyně v Podkrkonoší je město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Leží v severovýchodních Čechách pod Jestřebími horami. Obec leží na Rtyňce v povodí Úpy ve Rtyňské brázdě. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.
Rtyně v Podkrkonoší | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Úpice |
Obec s rozšířenou působností | Trutnov (správní obvod) |
Okres | Trutnov |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°30′19″ s. š., 16°4′19″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 899 (2024)[1] |
Rozloha | 13,89 km²[2] |
Katastrální území | Rtyně v Podkrkonoší |
Nadmořská výška | 405 m n. m. |
PSČ | 542 33 |
Počet domů | 890 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Hronovská 431 542 33 Rtyně v Podkrkonoší mesto@mestortyne.cz |
Starosta | Stanislav Řezníček |
Oficiální web: www | |
Rtyně v Podkrkonoší | |
Další údaje | |
Kód obce | 579637 |
Kód části obce | 143146 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dominantu města tvoří stará zvonice z roku 1544 u kostela svatého Jana Křtitele. Několikasetleté hornické tradici je věnována expozice Městského muzea. Ze Rtyně a z nedalekých Malých Svatoňovic vycházejí naučné stezky po hornických dílech v Jestřebích horách.
Historie
editovatNěmecký překlad názvu Rtyně byl Hertin.
Rtyně byla dějištěm selského povstání v roce 1775, jež vedl rtyňský rychtář Antonín Nývlt.
Významný vliv na rozvoj města měla těžba černého uhlí. Při severozápadní hranici obce je areál Dolu Zdeněk Nejedlý I s haldou dominující spolu s Čertovým kopcem celé rtyňské kotlině. Důlních děl je ovšem na území Rtyně víc.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2 159 | 2 500 | 2 695 | 2 706 | 2 800 | 2 655 | 2 648 | 2 699 | 3 187 | 3 270 | 3 158 | 3 076 | 3 053 | 3 027 | 2 876 |
Počet domů | 306 | 356 | 375 | 397 | 426 | 451 | 548 | 587 | 600 | 612 | 605 | 753 | 777 | 816 | 890 |
Městská správa
editovatMěstské symboly
editovatZnak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996.[6] Na Rtyňském znaku je stará zvonice s mlátkem a kladivem na modrozeleném pozadí, je to reference na zdejší uhelné doly.
Doprava
editovatRtyně leží při silnici I/14 mezi Trutnovem a Náchodem. Ve Rtyni jsou dvě vlakové zastávky (Rtyně v Podkrkonoší a Rtyně v Podkrkonoší zastávka), které leží na trati Jaroměř–Trutnov.
Sport
editovatV Rtyně sídlí florbalový klub FBC Orel Rtyně v Podkrkonoší, jehož mužský A tým hraje divizi mužů (4. nejvyšší soutěž).[7]
Pamětihodnosti
editovat- Stará rychta č. p. 1, zděná, z roku 1748[8]
- Lidová architektura – dům č. p. 53 je nejstarší dochovaná roubenka v Čechách postavená patrně v letech 1547 až 1548;[9] č. p. 24 (počátek 19. století), č. p. 125 (1841)[8]
- Kostel svatého Jana Křtitele (1679)[8]
- Dřevěná zvonice, štenýřová, dole osmiboká (1592). Jde o typově mimořádně hodnotný příklad pozdně gotického stavitelství, mající na území Čech obdobu pouze ve zvonici kostela svatého Filipa a Jakuba v Mnichovicích (okres Benešov).[10]
- Vodní mlýn
- Socha krále Davida (1730), z dílny Matyáše Bernarda Brauna, před vchodem na hřbitov[8]
- Socha svatého Jana Nepomuckého (1862)[8]
- Kříž s reliéfem P. Marie na podstavci (1797)[8]
- Kříž (1794), u lesa Krákorka[8]
Osobnosti
editovat- David Antonín Nývlt (1696-1772), správce náchodského zámku
- Antonín Nývlt (1721-1782), rychtář
- Antonín Hejna (1795-1844), rychtář
- Karel Koleta (1887-1948), hudební skladatel
- Čeněk Koleta (1876-1967), kapelník
- Antonín Nývlt (1885-1952), hudební skladatel
- Sigismund Bouška (1867–1942), farář, spisovatel[11]
Partnerská města
editovat- Halštrov, Německo
- Jelcz-Laskowice, Polsko
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Rtyně v Podkrkonoší [online]. 1996-02-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Divize - skupina C. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal [cit. 2023-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3. Praha: Academia, 1980. Kapitola Rtyně v Podkrkonoší /Trutnov/, s. 262.
- ↑ MUŽÍKOVÁ, Jiřina. Ve Rtyni v Podkrkonoší donedávna netušili, že v ní stojí nejstarší česká roubenka. Rozhlas.cz [online]. 2016-03-17 [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.
- ↑ KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha: Libri, 1995. ISBN 80-901579-7-1. S. 199.
- ↑ Rtyňští rodáci a významné osobnosti. farnost.rtyne.sweb.cz [online]. [cit. 2010-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-27.
Externí odkazy
editovat- Galerie Rtyně v Podkrkonoší na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rtyně v Podkrkonoší na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Rtyně v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Rtyně v Podkrkonoší v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Pohled na rtyňské náměstí na Rtyne.net
- FBC Orel Rtyně v Podkrkonoší