Rtyňská brázda
Rtyňská brázda je část Úpické pahorkatiny, geomorfologického podokrsku Krkonošského podhůří v severovýchodních Čechách.[1]
Rtyňská brázda | |
---|---|
Nejvyšší bod | 460 m n. m. |
Rozloha | 12,39 km² |
Nadřazená jednotka | Úpická pahorkatina |
Sousední jednotky | Úpická pahorkatina, Červenokostelecká pahorkatina, Žaltmanský hřbet |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Povodí | Úpa (Rtyňka) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatRtyňská brázda je na severovýchodě omezena hronovsko-poříčskou poruchou a Žaltmanským hřbetem (Jestřebími horami). Na západě hraničí s vlastní Úpickou pahorkatinou a na jihu s Červenokosteleckou pahorkatinou, která již náleží celku Podorlická pahorkatina. Dominantu brázdy tvoří zalesněný Čertův kopec (410 m) a halda dolu Ida (457 m).
Rtyňská brázda je řazena do morfografické třídy pahorkatiny s větším výškovým rozpětím (nižší).[1]
Území je odvodňováno Rtyňkou do Úpy. V prostoru Rtyňské brázdy leží obce Rtyně v Podkrkonoší, Batňovice, Velké Svatoňovice a Malé Svatoňovice.
Rtyňská brázda se kryje se severozápadním křídlem tektonické struktury tzv. hronovsko-poříčského příkopu. Na povrchu jsou nejvíce rozšířeny prachovce, slínovce či jemnozrnné pískovce jizerského a bělohorského souvrství analogické ke svrchní křídě polické pánve.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s. ISBN 80-7011-913-6. S. 61.
- ↑ STEJSKAL, Vladimír. Studium současných geodynamických procesů v oblasti hronovsko-poříčského zlomového pásma. Praha, 2011 [cit. 2023-06-10]. 182 s. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie. Vedoucí práce Vít Vilímek. s. 21. Dostupné online.