Rtyňská brázda je část Úpické pahorkatiny, geomorfologického podokrsku Krkonošského podhůří v severovýchodních Čechách.[1]

Rtyňská brázda
Nejvyšší bod460 m n. m.
Rozloha12,39 km²

Nadřazená jednotkaÚpická pahorkatina
Sousední
jednotky
Úpická pahorkatina, Červenokostelecká pahorkatina, Žaltmanský hřbet

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíÚpa (Rtyňka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rtyňská brázda je na severovýchodě omezena hronovsko-poříčskou poruchou a Žaltmanským hřbetem (Jestřebími horami). Na západě hraničí s vlastní Úpickou pahorkatinou a na jihu s Červenokosteleckou pahorkatinou, která již náleží celku Podorlická pahorkatina. Dominantu brázdy tvoří zalesněný Čertův kopec (410 m) a halda dolu Ida (457 m).

Rtyňská brázda je řazena do morfografické třídy pahorkatiny s větším výškovým rozpětím (nižší).[1]

Území je odvodňováno Rtyňkou do Úpy. V prostoru Rtyňské brázdy leží obce Rtyně v Podkrkonoší, Batňovice, Velké Svatoňovice a Malé Svatoňovice.

Rtyňská brázda se kryje se severozápadním křídlem tektonické struktury tzv. hronovsko-poříčského příkopu. Na povrchu jsou nejvíce rozšířeny prachovce, slínovce či jemnozrnné pískovce jizerského a bělohorského souvrství analogické ke svrchní křídě polické pánve.[2]

Reference

editovat
  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s. ISBN 80-7011-913-6. S. 61. 
  2. STEJSKAL, Vladimír. Studium současných geodynamických procesů v oblasti hronovsko-poříčského zlomového pásma. Praha, 2011 [cit. 2023-06-10]. 182 s. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie. Vedoucí práce Vít Vilímek. s. 21. Dostupné online.

Související články

editovat