Wikipedie

Rožmberská a schwarzenberská hrobka (Český Krumlov)

šlechtické pohřebiště v kostele sv. Víta v Českém Krumlově

Rožmberská a schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů v kostele sv. Víta v Českém Krumlově, které navázalo na pohřbívání Rožmberků. Skládá se ze tří částí – krypty pod presbytářem, krypty pod kaplí sv. Jana Nepomuckého a hrobky srdcí v téže kapli. Ostatky nebo jen samotná srdce Schwarzenbergů a jejich manželek zde byly pohřbívány od 17. do 19. století (1670–1833).

Rožmberská a schwarzenberská hrobka v Českém Krumlově
Kostel sv. Víta, ve kterém se hrobka nachází
Kostel sv. Víta, ve kterém se hrobka nachází
Základní informace
Slohbaroko
Výstavbahrobka srdcí: 1743–1745
Stavebníkhrobka srdcí: Josef I. Adam ze Schwarzenbergu
Poloha
AdresaČeský Krumlov, ČeskoČesko Česko
UliceHorní
Další informace
Kód památky13852/3-1173 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel svatého Víta v Českém Krumlově)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Kaple sv. Jana Nepomuckého, ve které se nachází hrob Eleonory, roz. z Lobkowicz a hrobka srdcí schwarzenberských knížat a kněžen

Kostel sv. Víta byl postaven v letech 1407–1439 na místě staršího kostela.[1]

Presbytář

editovat

V kryptě pod presbytářem byly uloženy ostatky Viléma z Rožmberka (1535–1592), jeho třetí manželky Anny Marie (1562–1583) a několika Schwarzenbergů. Do hrobky se scházelo po osmi schodech.[2]

Cínová rakev Viléma z Rožmberka byla zhotovena pražským kovářem Jaroslavem. Měřila 2,37 metru na délku, 0,82 metru na šířku a 0,61 metru na výšku.[2] Na obou stranách byla opatřena držadly, víko zdobil cínový krucifix a dvě destičky. Na jedné byly uvedeny funkce a úřady a datum úmrtí, na druhé byl vyobrazen Řád zlatého rouna a letopočet 1592.[2] Do rakve byl vložen meč a replika Řádu zlatého rouna.[2][pozn. 1]

Vilém z Rožmberka patřil k nejbohatším a nejvlivnějším velmožům druhé poloviny 16. století. Jeho významu odpovídalo i monumentální mauzoleum z červeného mramoru, které bylo postaveno v letech 1593–1597 Jiřím starším Bendlem před hlavním oltářem. Svými rozměry narušovalo vnímání presbytáře. Proto se objevovaly snahy mauzoleum upravit nebo úplně odstranit. Definitivně bylo mauzoleum odstraněno příkazem Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu v roce 1783. Bohatě zdobené cínové rakve předposledního Rožmberka a jeho manželky byly prodány v roce 1785 v dražbě na starý kov a získané prostředky byly určeny k pokrytí nákladů na rozebrání mauzolea a pro kostel samotný.[3][4][pozn. 2] Ostatky byly vloženy do obyčejných dřevěných rakví.[2]

Náhrobní desky manželů se zachovaly a byly zazděny po stranách vstupu do kaple sv. Jana Nepomuckého.[2] Uprostřed desek je kartuše s erbem Viléma z Rožmberka, resp. Anny Marie Bádenské, obepíná ji mohutný smuteční věnec z listů vavřínu. V horní a dolní části jsou umístěny prázdné nápisové pásky vystupující nízkým reliéfem z plochy. Okraj desek obíhá latinský text psaný majuskulou:[3]

GUILIELMUS URSINUS, DOMUS ROSENBERGICAE GUBERNATOR, AUREI VELLERIS EQUES, D. D. IMPP. FERDINANDO I. ET MAXIMILIANO II. A CONSILIIS NOSTROQUE RUDOLPHO ETIAM AB ARCANIS, SUPREMUS REGNI BOEMIAE BURGRAVIUS ETC., PRAGAE PRIDIAE CAL. SEPT. MDXCII, AETATIS SUAE ANNO LVII, VITA FUNCTUS, CUJUS ANIMA DEO VIVAT.
V překladu Vilém Ursinus, vladař domu rožmberského, rytíř zlatého rouna, rada císařů Ferdinanda I. a Maxmiliána II. i tajný rada Rudolfa II., nejvyšší purkrabí Českého království atd., zemřel v Praze 31. srpna 1592, v 57. roce svého věku. Jeho duše nechť žije v Bohu.[6]
ANNA MARIA, MARCHIONISSA BADENSIS, COMES IN SPONHAIM ETC., PHILIBERTI MARCHIONIS BADENSIS, COMITIS IN SPONHAIM, [FILIA], DUCIS BAVARIAE ALBERTI SORORIS FILIA, GUILIELMI URSINI ROSENSIS CONJUNX, OBIIT TREBONAE ANNO MDXVIIC DIE XXV. APRILIS.[pozn. 3]
V překladu Anna Marie, markrabína bádenská, hraběnka ve Sponhaimu atd., dcera Filiberta, markraběte bádenského a hraběte ve Sponheimu, neteř bavorského vévody Albrechta, manželka Viléma Ursina z Rožmberka, zemřela v Třeboni 25. dubna léta 1583.[6]

Kaple sv. Jana Nepomuckého

editovat

V letech 1724–1726 byla na severní straně kostela postavena architektem Antonem Erhardem Martinellim (1684–1747) barokní kaple zasvěcená Janu Nepomuckému, který byl pár let před tím blahoslaven. Ve schwarzenberském rodě se traduje, že u hrobu Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta v Praze se usmířili Adam František ze Schwarzenbergu (1680–1732) a Eleonora Amálie, rozená z Lobkowicz (1682–1741) a poté se jim v roce 1722 narodil dědic. Kaple byla tedy jakýmsi projevem díků za zachování rodu.[7] Jan Nepomucký byl později považován za hlavního patrona rodu.

V roce 1732 tragicky zemřel Adam František ze Schwarzenbergu, vdova a vykonavatelka poslední vůle rozhodla o odděleném pohřbení srdce, vnitřností a těla. To samé projevila i ve své vlastní závěti, výjimkou však bylo, že neměla být pohřbena ve Vídni, ale pod kaplí sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Víta v Krumlově. V letech 1743–1745 nechal Josef I. Adam ze Schwarzenbergu upravit kapli. Byl vytvořen náhrobní kámen, který kryl vstup do matčiny podzemní hrobky, s nápisem Hier liegt die arme Sünderin Eleonora. Bittet für sie.[8][pozn. 4] Na levé boční zdi kaple byla vytvořena hrobka srdcí v podobě barokního oltáře ze světlého žíhaného mramoru s výklenkem pro uložení srdečních uren. Horní část zdobila dvě hořící srdce. Pod nimi byly umístěny alianční znak Schwarzenbergů a Lobkowiczů.[8] Na desce, která kryla samotný výklenek k uložení srdcí, byl nápis:[10]

Corda hic condita
Adami et Eleonorae conj.
principum de Schwarzenberg
Crumlovii ducum.
Josephus
parentibus optimis
pietatis filialis
M. P. A. MDCCXLV[pozn. 5]

Přestože si Marie Terezie z Liechtensteinu (1721–1753) v testamentu přála mít své srdce pohřbené v hrobce srdcí, nedošlo k tomu, protože její tělo nebylo otevřeno.[11] Důvodem mohlo být, že zemřela na pravé neštovice.[12] Do roku 1833 spočinulo v hrobce srdcí celkem sedm srdcí vládnoucích knížat a jejich chotí. Nejstarší dvě viscerální nádoby byly vyrobeny z mědi, ostatní ze stříbra. V roce 1834 namaloval inženýr českokrumlovské knížecí stavební správy Josef Langweil několik akvarelů, ze kterých je zřejmé, že v přední části výklenku stálo ve dvou řadách sedm nádob různého tvaru na srdce a za nimi ležela na černém sametovém polštáři se zlatými střapci lebka s knížecí korunou.[13]

Dělené pohřbívání, tedy zvlášť tělo, srdce a případně i vnitřnosti nebylo ve střední Evropě ničím neobvyklým.[pozn. 6] Lze se s ním setkat u Wittelsbachů, Evžena Savojského nebo u Habsburků.[pozn. 7] Ti nejspíše Schwarzenbergy inspirovali.

Seznam pohřbených chronologicky podle úmrtí

editovat

Rožmberkové

editovat

Renesanční velmož Vilém z Rožmberka a už předtím jeho třetí manželka byli pohřbeni v kostele sv. Víta. Přestože se uvádí, že Vilém z Rožmberka toužil být pohřben v Českém Krumlově, protože se z něj stalo kvetoucí kulturní, hospodářské a politické centrum,[14] důvod může být prozaičtější. Po úmrtí jeho druhé manželky v roce 1564 se naplnila kapacita Rožmberské hrobky v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě,[15] který byl hlavním pohřebištěm Rožmberků už od 13. století. Vilémův bratr a dědic titulu vladaře domu rožmberského Petr Vok si chtěl jako nekatolík zbudovat vlastní hrobku v kostele sv. Trojice (sv. Jošta) v Českém Krumlově, ovšem v roce 1601 byl donucen kvůli vysokým dluhům Český Krumlov prodat císaři Rudolfu II., proto se rozhodl pro pohřby ve Vyšším Brodě.[16] Před pohřbem jeho manželky Kateřiny z Ludanic, která zemřela v roce 1601, pravděpodobně došlo k přeorganizování rakví a ostatků v pohřební komoře, aby se tam vešly rakve nebo cínové sarkofágy pro poslední dva pohřby.[17]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Rožmberků, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. Generace jsou počítány od Vítka I. z Prčice († 1194). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
x583. (12). Anna Marie Bádenská
 
 22. 5. 1562 Filibert Bádenský
22. 1. 1536 Baden-Baden – 3. 10. 1569 Montcontour		 27. 1. 1578 Český Krumlov:[18][pozn. 8]
Vilém z Rožmberka (č. x592)		 Pohřbena 3. 5. 1583, její vnitřnosti byly uloženy v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni.[19] Bezdětná.
25. 4. 1583 Třeboň[19] Mechtilda Bavorská
12. 7. 1532 – 2. 11. 1565 Baden-Baden
x592. 12. Vilém z Rožmberka
 
 10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy Jošt III. z Rožmberka
30. 6. 1488 – 15. 10. 1539		 28. 2. 1557 Münden:[20]
Kateřina Brunšvická
28.5. 1534 Münden – 10. 5. 1559 Karlovy Vary[21]		 Tělo bylo vystaveno několik týdnů v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě, 26. 10. bylo přesunuto do kostela sv. Tomáše na Malé Straně, následující den se průvod vydal do jižních Čech, od 3. 11. bylo tělo vystaveno v klášterním kostele minoritů v Českém Krumlově a nakonec 10. 12. uloženo do hrobky v kostele sv. Víta.[22] 11. vladař domu rožmberského (1551–1592), nejvyšší zemský komorník (1560–1570) a nejvyšší purkrabí Českého království (1570–1592). Zemřel ve věku 57 let v pražském Rožmberském paláci.

První a druhá manželka byly pohřbeny v Rožmberské hrobce ve Vyšebrodském klášteře. Čtvrtá manželka byla pohřbena v Lobkowiczké hrobce v Roudnici nad Labem.

14. 12. 1561 Berlín:[23]
Žofie Braniborská z Hohenzollernu
14. 12. 1541 Berlín – 27. 6. 1564 Český Krumlov
31. 8. 1592 Praha[22] Anna z Rogendorfu
asi 1500 – 5. 10. 1562		 27. 1. 1578 Český Krumlov:[18]
Anna Marie Bádenská (č. x583)
11. 1. 1587 Praha:[24][pozn. 9]
Polyxena z Pernštejna
1566 – 24. 5. 1642 Praha

Schwarzenbergové

editovat

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[25][26][27] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněny osoby, jejichž srdce zde byla uložena, zatímco zbytek těla odpočívá na jiných pohřebištích. Zvláštní číslování má Jan Kristián I. z Eggenbergu, který zde byl pohřben jen dočasně. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu (1362–1437), který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 8. Johana Marie ze Schwarzenbergu (z lutyšské větve) 1. 9. 1636 Edmund III. ze Schwarzenbergu
2. 1. 1578 – 17. 12. 1635 / červen 1656		 Pohřbena pod presbytářem kostela.[11] Tělo a vnitřnosti byly zvlášť.[28]
17. 2. 1670 Český Krumlov Marie d'Arschot de Riviere
26. 4. 1606 – 22. 4. 1651
x641. (10.) Jan Kristián I. z Eggenbergu 7. 9. 1641 Jan Antonín I. z Eggenbergu
5. 2. 1610 Vídeň – 12. 2. 1649 Lublaň		 21. 2. 1666 Vídeň:
Marie Arnoštka (Marie Ernestina) ze Schwarzenbergu
1649 Brusel – 4. 4. 1719 Vídeň		 V kostele sv. Víta pohřben jen dočasně, později převezen do rodinné eggenberské hrobky ve Štýrském Hradci. 3. kníže z Eggenbergu a 3. vévoda krumlovský (1649–1710).

Manželka byla pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v augustiniánském kostele ve Vídni.

14. 12. 1710 Praha Anna Marie Braniborsko-Bayreuthská
30. 12. 1609 – 8. 5. 1680
2. 11. Adam František ze Schwarzenbergu
 
 25. 9. 1680 Linec Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu 23. 5. 1652 Brusel – 22. 10. 1703 Vídeň 13. 12. 1701 Vídeň:
Eleonora Amálie z Lobkowicz (č. 3)		 Zde v hrobce srdcí v kostele sv. Víta bylo 25. 6. 1732 uloženo pouze jeho srdce. Urna má tvar nízkého kotlíku s poklicí.[13][9][pozn. 10] Tělo bylo pohřbeno ve Schwarzenberské hrobce v augustiniánském kostele ve Vídni a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni.[30] 3. kníže ze Schwarzenbergu (1703–1732) a 8. vévoda krumlovský (1723–1732), nejvyšší císařský maršálek (1711–1722), nejvyšší císařský štolba (1722–1732) a dědic eggenberského majetku. V roce 1732 jej během tzv. Císařského honu u Brandýsa nad Labem smrtelně postřelil císař Karel VI.
11. 6. 1732 Brandýs nad Labem Marie Anna ze Sulzu
23. 10. 1653 Tiengen – 18. 7. 1698 Vídeň
3. (11.) Eleonora Amálie z Lobkowicz
 
 20. 6. 1682 Vídeň Ferdinand August z Lobkowicz
7. 9. 1655 Neustadt an der Waldnaab – 3. 10. 1715 Vídeň		 13. 12. 1701 Vídeň:
Adam František ze Schwarzenbergu (č. 2)		 Tělo bylo pohřbeno pod kaplí sv. Jana Nepomuckého a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni. „Upíří princezna“, kněžna ze Schwarzenbergu. Narodily se jí následující děti:
5. 5. 1741 Vídeň Marie Anna z Baden-Badenu a Hochbergu
8. 9. 1655 Baden – 22. 8. 1701 Cheb		 Zde v hrobce srdcí v kostele sv. Víta bylo zvlášť uloženo její srdce. Urna má tvar nízkého kotlíku s poklicí.[13][9][pozn. 11]
4. 13. František Josef ze Schwarzenbergu 8. 8. 1749 Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (č. 5) Pohřben pod presbytářem. V rakvi byla vložena dřevěná nádoba, která obsahovala měděné schránky s jeho vnitřnostmi a srdcem.[11]
14. 8. 1750 Marie Terezie z Liechtensteinu
28. 12. 1721 – 19. 1. 1753 Vídeň
5. 12. Josef I. Adam ze Schwarzenbergu
 
 15. 12. 1712 Vídeň Adam František ze Schwarzenbergu (č. 2) 22. 8. 1741 Bohosudov u Teplic:
Marie Terezie z Liechtensteinu
28. 12. 1721 – 19. 1. 1753 Vídeň		 Zde v hrobce srdcí v kostele sv. Víta bylo uloženo pouze jeho srdce. Urna má tvar poháru na podnožkách s bohatě zdobeným víkem.[13][9][pozn. 12] Tělo bylo pohřbeno ve Schwarzenberské hrobce v augustiniánském kostele ve Vídni a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni. 4. kníže ze Schwarzenbergu a 9. vévoda krumlovský (1732–1782)
17. 2. 1782 Vídeň Eleonora Amálie z Lobkowicz (č. 3)
6. 13. Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
 
 3. 7. 1742 Postoloprty[31] Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (č. 5) 14. 7. 1768 Vídeň-Schönbrunn:
Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu (č. 7)		 Zde v hrobce srdcí v kostele sv. Víta bylo uloženo pouze jeho srdce. Urna má tvar antické vázy.[29][9][pozn. 13] Tělo bylo původně pohřbeno 8. 11. 1789 ve hřbitovním kostele sv. Jiljí v Domaníně,[32] do nové knížecí hrobky v Domaníně byla rakev s ostatky uložena 30. 7. 1877. 5. kníže ze Schwarzenbergu a 10. vévoda krumlovský (1782–1789). Zemřel ve věku 47 let na zápal jater.[32]
5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou (zámek)[32] Marie Terezie z Liechtensteinu
28. 12. 1721 – 19. 1. 1753 Vídeň
7. (13.) Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein Filip Karel z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu
17. 3. 1722 Augsburg – 14. 4. 1766 Wallerstein		 14. 7. 1768 Vídeň-Schönbrunn:
Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu (č. 4)		 Zde v hrobce srdcí v kostele sv. Víta bylo uloženo pouze její srdce. Urna má soudkový tvar.[29][9][pozn. 14] Tělo bylo původně pohřbeno ve hřbitovním kostele sv. Jiljí v Domaníně, do nové knížecí hrobky byla rakev s ostatky uložena 30. 7. 1877. Kněžna ze Schwarzenbergu. Narodily se jí následující děti:
25. 12. 1797 Vídeň Charlotta Juliana z Oettingen-Baldernu
25. 10. 1728 Baldern – 2. 1. 1791 Markt-Bissingen
8. (14.) Pauline (Pavlína) Charlotte z Arenbergu
 
 2. 9. 1774 Brusel Ludvík Engelbert z Arenbergu
1750–1820		 25. 5. 1794 zámek Heverlé:
Josef II. ze Schwarzenbergu (č. 9)		 Zde v hrobce srdcí v kostele sv. Víta bylo uloženo pouze její srdce. Urna má tvar srdce.[29][9][pozn. 15] Tělo bylo původně pohřbeno ve hřbitovním kostele sv. Jiljí v Domaníně, do nové knížecí hrobky byla rakev s ostatky uložena 30. 7. 1877. Kněžna ze Schwarzenbergu. Uhořela, když čekala 10. dítě. Narodily se jí následující děti:
1. 7. 1810 Paříž Luisa Paulina de Brancas-Villars
1755–1812
9. 14. Josef II. Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu
 
 27. 6. 1769 Vídeň Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu (č. 6) 25. 5. 1794 zámek Heverlé:
Pauline (Pavlína) Charlotte z Arenbergu (č. 8)		 Zde v hrobce srdcí v kostele sv. Víta bylo uloženo pouze jeho srdce. Urna má tvar nízkého poháru.[29][9][pozn. 16] Tělo bylo původně pohřbeno 23. 12. 1833 ve hřbitovním kostele sv. Jiljí v Domaníně[34] a do nové knížecí hrobky byla rakev s jeho ostatky uložena 30. 7. 1877. 6. kníže ze Schwarzenbergu a 11. vévoda krumlovský (1789–1833), zakladatel schwarzenberské primogenitury.
19. 12. 1833 Hluboká nad Vltavou[35] Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu (č. 7)

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Řád se dochoval a je součástí sbírek Národního muzea.[3]
  2. ↑ Obdobně bylo v josefínské době zpeněženo osm cínových rakví pánů z Hradce.[5]
  3. ↑ Václav Březan opis letopočtu upravil na obvyklejší MDLXXXIII.[6]
  4. ↑ V českém překladu Zde leží ubohá hříšnice Eleonora. Proste za ni.[9]
  5. ↑ V českém překladu Zde jsou uložena srdce Adama a jeho manželky Eleonory, knížat ze Schwarzenbergu a vévodů krumlovských. Josef nechal zhotovit v roce 1745 ze synovské lásky nejlepším rodičům.[9]
  6. ↑ Z těla se odstranilo srdce a další orgány z důvodu balzamování. Nádoby s vyňatými orgány se dříve vkládaly do rakve.
  7. ↑ Srdce Wittelsbachů byla pohřbívána v Milostné kapli v Altöttingu. Srdce Evžena Savojského bylo pohřbeno v bazilice Superga v Turíně. Srdce Habsburků byla uložena v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele, těla v Císařské hrobce u kapucínů a jejich vnitřnosti ve Vévodské hrobce, tedy v kryptě katedrály sv. Štěpána ve Vídni.
  8. ↑ V době sňatku byla sirotkem, proto se svatba odehrála v Českém Krumlově. Oddávajícím byl pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice.
  9. ↑ V době čtvrtého sňatku bylo Vilémovi 52 let, Polyxeně dvacet. Zahájení svatebních oslav v Rožmberském paláci se zúčastnil i císař Rudolf II. [24] Sňatek byl uzavřen v katedrále svatého Víta a oddávajícím byl pražský arcibiskup Martin Medek z Mohelnice.
  10. ↑ Na urně je nápis COR. PIUM ADAMI. FRANCISCI. S. R. I. PRINCIPIS. IN. SCHWARZENBERG & HOHENLANDSBERG. DUCIS. CRUMLOVII. QUI. NATUS. ANNO. SALUTIS. 1680. DIE 25. SEPTEMBRIS. DENATUS. ANNO. 1732. DIE 10. IUNII.[29]
  11. ↑ Na urně je nápis HIER. VERWARTER. IST. DAS. HRZ: DER: DURCHLAUTIGSTEN: FÜRSTIN: ZU SCHWARZENBERG. HERZOG: IN ZU: CRUMAU: GESTORBEN DEN 5: MAY ANNO 1741.[29]
  12. ↑ Na urně je nápis Cor pium Iosephi Adami S. R. I. Principis in Schwarzenberg et Hohenlandsberg Ducis Crumlovii Qui natus âo Salutis MDCCXXII. XV. Decembris denatus MDCCLXXXII. XVII. Februarii.[29]
  13. ↑ Na urně je nápis IOANNIS. NEP. S. R. I. PRINC. REGN. DOMUS. SCHWARZENBERGICAE. DUCIS. CRUMLOV. NATI IV. NON. IULII A. MDCCXXXXII. MORTUI NONIS NOV. A. MDCCLXXXIX. COR HUMANITATE SUA HOMINUM MILLIA COMPLEXUM EXIGUO HOC VASCULO CONCLUDITUR.[29]
  14. ↑ Na urně je nápis MARIA ELEONORA VERWITTWETE REICHSFÜRSTIN ZU SCHWARZENBERG HERZOGIN ZU KRUMAU IN BÖHMEN. GEBOHRNE REICHSGRÄFIN VON OETTINGEN – WALLERSTEIN STERNKREUZORDENSDAME. STARB AM 25 DEZEMBER. 1797. IM 51ten≈JAHRE IHRES ALTER.[29]
  15. ↑ Na urně je nápis Pauline F≈z≈Schwarzenberg gebohrne Herzogin v≈Arenberg 1810.[29]
  16. ↑ Na urně je nápis Joseph Fürst zu Schwarzenberg &&& gestorb. 19. December 1833.[29]

Reference

editovat
  1. ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech (1) A/J. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 223. 
  2. ↑ a b c d e f BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. Dostupné online. ISBN 80-204-0651-4. S. 187. Dále jen Dvory velmožů s erbem růže. 
  3. ↑ a b c HLINOMAZ, Milan. K náhrobku Viléma z Rožmberka a pohřbům renesančních velmožů. In: Život na dvoře a v rezidenčních městech posledních Rožmberků. České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 1993. (Opera historica 3). Dále jen K náhrobku Viléma z Rožmberka a pohřbům renesančních velmožů. S. 395–400, zde 396.
  4. ↑ GRUBHOFFER, Václav. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914). České Budějovice, 2013 [cit. 2023-05-21]. 371 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Václav Bůžek. s. 284. Dále jen Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů. Dostupné online.
  5. ↑ K náhrobku Viléma z Rožmberka a pohřbům renesančních velmožů, s. 397
  6. ↑ a b c BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků I. Příprava vydání Jaroslav Pánek. Praha: Svoboda, 1985. 376 s. S. 369. 
  7. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 237
  8. ↑ a b Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 244
  9. ↑ a b c d e f g h i KUBÍKOVÁ, Anna. Obnovená tradice: Hrobka schwarzenberských knížecích srdcí v českokrumlovském kostele sv. Víta [online]. Časopis historického spolku Schwarzenberg [cit. 2023-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-05-28. 
  10. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 245
  11. ↑ a b c Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 246
  12. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 240
  13. ↑ a b c d Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 247
  14. ↑ BŮŽEK, Václav; JAKUBEC, Ondřej; KRÁL, Pavel. Jan Zrinský ze Serynu. Životní příběh synovce posledních Rožmberků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 272 s. ISBN 978-80-7106-511-1. S. 166. 
  15. ↑ ŠINDELÁŘ, Jiří, a kol. Rožmberská hrobka. Příběh hledání. Mladá Vožice: Naše historie z. s., 2022. 208 s. ISBN 978-80-11-02311-9. S. 55. Dále jen Rožmberská hrobka. Příběh hledání. 
  16. ↑ KRÁL, Pavel. Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2004. 320 s. ISBN 80-7040-697-6. S. 221. (Monographia historica. Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis. 4.). 
  17. ↑ Rožmberská hrobka. Příběh hledání, s. 55–56
  18. ↑ a b Dvory velmožů s erbem růže, s. 89
  19. ↑ a b Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku, s. 220
  20. ↑ Dvory velmožů s erbem růže, s. 81
  21. ↑ Dvory velmožů s erbem růže, s. 83
  22. ↑ a b Dvory velmožů s erbem růže, s. 186
  23. ↑ Dvory velmožů s erbem růže, s. 85
  24. ↑ a b Dvory velmožů s erbem růže, s. 90
  25. ↑ Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenberg 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-30 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. 
  27. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenberg 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. 
  28. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 285
  29. ↑ a b c d e f g h i j k Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 248
  30. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 241
  31. ↑ Matrika narozených 1736–1746, rok 1742, Postoloprty, signatura 134/4, inventární číslo 6341, pag. 74 [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b c Matrika zemřelých 1784–1803, rok 1789, Hluboká nad Vltavou, číslo knihy 3, pag. 3 [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
  33. ↑ Bad Ischl Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2023-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 169
  35. ↑ Matrika zemřelých 1804–1843, rok 1833, Hluboká nad Vltavou, číslo knihy 14, pag. 5 [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • HLINOMAZ, Milan. K náhrobku Viléma z Rožmberka a pohřbům renesančních velmožů. In: Život na dvoře a v rezidenčních městech posledních Rožmberků. České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 1993. (Opera historica 3). S. 395–400.
  • KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberský náhrobek v českokrumlovském kostele sv. Víta. In: Život na dvoře a v rezidenčních městech posledních Rožmberků. České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 1993. (Opera historica 3). S. 387–394.

Související články

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rožmberská_a_schwarzenberská_hrobka_(Český_Krumlov)&oldid=24199384“