Ratibořice (Jaroměřice nad Rokytnou)

část města Jaroměřice nad Rokytnou v okrese Třebíč

Ratibořice (2. pád do Ratibořic, 6. pád v Ratibořicích; německy Ratiborzitz) jsou vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou. Název značí „ves lidí Ratiborových“. Ve vesnici žije 204[1] obyvatel. Nedaleko obce bylo vybráno v lokalitě Na Skalním místo pro možný sklad vyhořelého jaderného paliva, okolní obce s tímto nesouhlasí. Lokalita byla vytipována SÚRAO z oblasti o ploše kolem 40 km2 a byla zařazena do užšího výběru.[3] V březnu 2018 proběhly protesty proti průzkumům hlubinného úložiště jaderného odpadu na pozemcích u obce. Lokalitu odmítl i starosta města Jaroměřice nad Rokytnou, pod kterou vesnice spadá.[4]

Ratibořice
Centrum Ratibořic
Centrum Ratibořic
Lokalita
Charaktermístní část
ObecJaroměřice nad Rokytnou
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel204 (2021)[1]
Katastrální územíRatibořice na Moravě (6,4 km²)
Nadmořská výška470 m n. m.
PSČ675 51
Počet domů76 (2011)[2]
Ratibořice na mapě
Ratibořice
Ratibořice
Další údaje
Kód části obce139874
Kód k. ú.739871
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografická charakteristika

editovat

Zastavěné území místní části Ratibořice je od místní části Jaroměřice nad Rokytnou vzdáleno více než 3,5 km po silnici III/4014. Na silnici č. II/360 jsou u Výčap napojeny bezmála dvoukilometrovou částí téže silnice č. III/4014. Spojení s Boňovem zajišťuje silnice č. III/4015.

Ratibořice se rozkládají v nadmořské výšce 460 až 480 m n. m.; jejich povrch stoupá od jihozápadu k severovýchodu. V lese východně od Ratibořic pramení potok, který protéká jižně od osady a své vody odevzdává Štěpánovickému potoku asi 600 m před Štěpánovicemi. Ratibořice leží téměř uprostřed trojúhelníku vymezeného trojicí kopců: kopcem o výšce 465 m na jihozápadě u soutoku Ratibořického potoka se Štěpánovickým potokem, taktéž zalesněným kopcem s kótou 504 m severně od osady a na východě se zalesněným kopcem o nejvyšší výšce 523 m n. m.

Historie

editovat

První zmínky o Ratibořicích jsou datovány rokem 1348, avšak i jejich území bylo osídleno již v mladší době kamenné, což dokládají archeologické nálezy (střepy moravské malované keramiky);[5] jednou z archeologických lokalit je lokalita Proklaky.

Vládcem obce byl vladycký rod (1351 Ctibor z Ratibořic). V obci byla tvrz. Od 15. století ji spolu s obcí držely různé vladycké rody z okolí (14081416 Kryštof z Ratibořic, 14471465 Jindřich z Hrochova). Od 60. let 17. stol. seděli v obci Rechenberkové. Adam a Arnošt z Recheberka přeměnili po roce 1660 tvrz na barokní zámek (v 19. stol. v něm zřízeny byty). V roce 1696 už ves náležela k lesonickému panství.

V roce 1843 se uvádí počet obyvatel 275, k roku 1850 pak 258 obyvatel.

Na postavení kaple na návsi proběhla obecní sbírka (1928), téhož roku byl postaven pomník padlým. Boží muka za obcí směrem k Lipníku jsou z 18. století.

Ratibořice byly elektrifikovány v roce 1930 Západomoravskými elektrárnami (ZME).

Dne 30. ledna 2019 v Ratibořicích shořela kachní farma, škoda dosáhla 4 milionů Kč, zahynulo celkem 6,5 tisíce kachen.[6][7]

Vývoj počtu obyvatel Ratibořic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 284 302 292 332 292 324 347 254 226 226 235 210 220

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jaroměřicích nad Rokytnou.
  • jednotné zemědělské družstvo bylo zřízeno roku 1953.[9] Na bývalém zbytkovém statku dnes hospodaří ekologičtí zemědělci (ratibořická kozí farma).[10][11]

Osobnosti

editovat
  • Pavel Dobrovolný (* 1934), ekologický zemědělec a podnikatel[12]
  • Jan Holba (1865–1949) – římskokatolický duchovní a politik, organizátor rolnických záložen, zemský poslanec

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. MAHEL, Luděk. Na Třebíčsku je další místo pro jaderné úložiště. Lidé se bouří. Třebíčský deník. 2018-03-28. Dostupné online [cit. 2018-04-02]. 
  4. MAHEL, Luděk. Nás si nekoupíte! Jaderné smetiště nechceme, znělo v Ratibořicích. Třebíčský deník. 2018-03-31. Dostupné online [cit. 2018-04-13]. 
  5. Město Jaroměřice nad Rokytnou. Ratibořice: Jaroměřice nad Rokytnou [online]. Město Jaroměřice nad Rokytnou, 2007-04-05 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  6. JAKUBCOVÁ, Hana. Farma v Ratibořicích lehla popelem. Uhynulo v ní přes šest tisíc kachňat. trebicsky.denik.cz. 2019-01-30. Dostupné online [cit. 2019-03-03]. 
  7. VOKÁČ, Martin. Při požáru v zemědělském areálu na Třebíčsku uhynulo šest tisíc kachen. iDNES.cz [online]. 2019-01-30 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  9. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2
  10. bs. Den otevřených vrat [online]. Ekologické zemědělství, 2006-08-14 [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07. 
  11. Smolíková, Dagmar: Ratibořický dvůr - reportáž z biofarmy manželů Dobrovolných v časopise Sedmá generace 1/2005
  12. Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat