Jan Holba

rakouský duchovní, organizátor rolnických záložen, politik a poslanec

Jan Holba (16. října 1865 Ratibořice[1]16. března 1949[2]) byl rakouský římskokatolický duchovní, organizátor rolnických záložen a politik z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Jan Holba
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906 – 1913
Stranická příslušnost
ČlenstvíKatolická str. národní na Moravě
(Moravsko-slezská křesť.-soc. str.)

Narození16. října 1865
Ratibořice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. března 1949 (ve věku 83 let)
Profesepolitik a kněz
Náboženstvíkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Narodil se v Ratibořicích jako syn rolníka. Studoval čtyři roky na nižším reálném gymnáziu v Třebíči, pak dva roky v Brně a dva roky v Německém Brodě, kde maturoval s výborným prospěchem. V Brně následně vystudoval bohoslovectví. Působil jako kaplan v Starči, Babicích a Dubňanech. Od roku 1892 byl kaplanem v Letovicích. Byl aktivní ve veřejném a politickém životě. Podporoval rozvoj rolnických záložen. V roce 1895 založil první záložnu po vzoru raiffeisenek na Moravě, v následujících letech se takto podílel na vzniku více než třiceti záložen na Moravě. Roku 1897 založil Ústřední jednotu Raiffeisenek v Brně a působil jako její místopředseda. Roku 1902 také založil v Letovicích Rolnickou strojírnu a šrobárnu, předtím roku 1896 zde založil Besedu katolických mužů a jinochů.[1][3] Od roku 1908 byl v Letovicích farářem u svatého Prokopa.[2] Významný podíl měl na výstavbě Katolického domu v Letovicích. Beseda katolických mužů a jinochů se roku 1908 usnesla koupit pozemek. Holba pak na koupi použil vlastní peníze a věnoval je na výstavbu této spolkové budovy, která započala ještě v roce 1908. Holba do tohoto projektu vložil veškeré úspory a jmění. Od roku 1915 byl předsedou místní organizace Orla a roku 1922 inicioval záměr výstavby záloženské tělocvičny pro tělovýchovný spolek Orel, která byla postavena roku 1924.[4]

Počátkem 20. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1906 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, český obvod Moravské Budějovice, Hrotovice.[5] V roce 1906 se na sněm dostal jako kandidát Katolické strany národní na Moravě.[6] V jejím rámci se řadil ke křesťansko sociálnímu proudu (Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě).[3]

V roce 1920 patřil do proudu tzv. reformního duchovenstva, které kritizovalo poměry v katolické církvi a které připravilo půdu pro vznik samostatné Církve československé. Kvůli tomu byl téhož roku dočasně suspendován z výboru Besedy katolických mužů a jinochů v Letovicích.[4] V katolické církvi ale zůstal a farářem v Letovicích byl od roku 1908 až do roku 1930.[2]

Reference

editovat
  1. a b BRUMOVSKÝ, V. Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906. Brno: Česká novinářská a insertní kancelář V. Brumovského v Brně, 1906. 254 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-09. S. 163.  Archivováno 9. 8. 2016 na Wayback Machine.
  2. a b c Hledání, říjen 2004, Kněží, kteří v Letovicích u sv. Prokopa působili [online]. farnost.katolik.cz [cit. 2016-07-22]. Dostupné online. 
  3. a b ŽEHROVÁ, Lenka: Korespondence Jakuba Demla s Vladimírem Evermodem Balcárkem [online]. cuni.cz [cit. 2016-07-22]. Dostupné online. 
  4. a b NÁROŽNÝ, Martin: Spolky a jejich činnost v Letovicích [online]. muni.cz [cit. 2016-07-22]. Dostupné online. 
  5. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  6. Znaimer Wochenblatt, 1. 12. 1906, s. 3.